ZVĚŘINEC Rudolfa II.
1
Obsah Úvod: Návštěva zoologické zahrady 6 Rudolf představuje svůj zvěřinec 7
1. Ve Lvím dvoře 8–17
Zápisky dvořana 8 Rudolfova světová tajenka: Odkud pochází bažant? 9 Dvořanovo lahůdkářské okénko 9 Adam a Natka na procházce 10 Natálka na lovu zvukových projevů bažantů 12 Kterým ptákům rád naslouchal Rudolf II.? 13 Indiánský pták? 14 Rudolfovo kvízové okénko 15 Rudolfovo ornitologické okénko 16 Rudolfova pozorovatelna 17
2. V Národním muzeu 18–20
Za blbounem nejapným 18 Zápisky dvořana 18 Dodův pocitometr 19 A jakou náladu jsi míval ty, Rudolfe? 20
3. V Národní galerii 21–28
Rudolfovo malířské okénko 21 Dodova skutečná podoba 24 Rudolfův šifrovací koutek 25 Rudolfovo slovníkové okénko 27 Kasuáři 27 Natálka, Adam a bílí rarozi 28
4. Kouzla a čáry 29–33
Tajemná alchymie 29 Homunkulus v rudolfínské Praze 31 Strašpytlům vstup zakázán 32 Létající drahokamy 33
5. V Královské zahradě 34–45
Rudolf pěstuje 36 Rudolfovy úlohy 38 Rudolfovy panovnické hlavolamy a rébusy 38 Císař a Mohamed 42 Rudolfova blbá nálada 6 Lvářky 44 Rudolfínští rytíři 45
6. Na toulkách oborou Hvězda 46–56
Rudolfovo dějepisné okénko nejen o lvech 47 Rudolfovi lovečtí gepardi 50 Rudolfovy panovnické skrývačky 54 Rudolfův oslí můstek 55 Rudolfův kvíz plný rekordů 56
7. Na procházce v oboře Ovenec 57–17
Rudolfovo divoké okénko o černé zvěři 60 Rudolfovo sportovní okénko 62 Rudolfův rozřazovací kvíz 65 Pohledem dějepisce 67 Zubři a buvoli v Ovenci 68 Natálčina šifra 69 Velké kočky v Ovenci 69 Rudolfovy šelmy a další zvířena 70 Rudolfovo okénko o nejstarších šelmách ve zvěřinci 73 Medvědi v Rudolfově zvěřinci 74 Rudolfova zábavná zvířecí šifra 75 Záhada Rudolfovy zahrady 77 Roztomilá vzácnost 78 Rudolfovo okénko: Ten největší na konec 80 Rudolfova sloní matematika 80
Závěr 82 Řešení 84
Úvod: Návštěva zoologické zahrady
... A PŘEDCHŮDKYNÍ DNEŠNÍCH ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD BYL ZVĚŘINEC RUDOLFA II. CO MYSLÍTE, JAKÉ MĚLA ZVÍŘATA PODMÍNKY?
6
Chodíte rádi do zoo? Natálka a Adam tam dnes byli na školním výletě. Dozvěděli se, že předchůdkyní zoologických zahrad u nás byl zvěřinec Rudolfa II. v Královské zahradě na Pražském hradě. Možná proto, že Adama výklad tolik zaujal, vloudil se mu císař Rudolf dokonce až do snu…
Rudolf představuje svůj zvěřinec Buď zdráv, příteli! Jmenuji se Rudolf. Rudolf II. Jsem císař a český král. Jsem vášnivý sběratel a také milovník vědy, umění a zvířat. Svou obrovskou sbírku zvířat jsem měl přímo v areálu Pražského hradu – hlavně v Královské zahradě a v Jelením příkopu, ale i jinde. Choval jsem zde hlavně exotická zvířata, pro zábavu i pro poučení. Velkou část jsem dostal darem od zahraničních návštěv. Můj zvěřinec se zaměřoval na chov erbovních zvířat – tedy lišek, lvů a orlů. Velké kočky – ty bys dnes řekl lvy – jsem měl soustředěny ve lvinci – ve Lvím dvoře. Ten se později přejmenoval na Medvědí dvůr. Nedaleko byl oddíl pro lovná zvířata a také voliéry pro ptáky.
Hned ráno ve škole Adam Natálce o svém snu vyprávěl a rozhodli se, že minulost zvěřince rozhodně musejí podrobně prozkoumat. Začíná léto. To budou letos prázdniny…! Přidej se k nim na dobrodružné výpravě po minulosti královského zvěřince.
7
1. Ve Lvím dvoře
Myslíte, že se Lví dvůr nezachoval? Nemáte pravdu, na Hradčanech stojí dodnes. Je to rohová budova u Prašného mostu, je součástí Pražského hradu. Ve Lvím dvoře ovšem nyní nenajdete lvy, ale restauraci. Pokud se rozhodnete vydat se po stopách Natálky a Adama, bude se vám hodit mapka.
ZÁPISKY DVOŘANA Na každé dobrodružství se člověk musí předem připravit. A kde jinde začít než na nejdostupnějším místě – na internetu? Tam Natálka objevila pravý poklad: přefocené staré zápisky popisující historii zvěřince i život chovatelů zvířat a jejich strážců. Život jejich autora musel být nesmírně zajímavý – dostal se k nám až z Itálie, a navíc byl lékařem, učencem, architektem i spisovatelem zároveň! Naštěstí někdo jeho dílo nejen přefotil, ale také přeložil do češtiny, jinak by Natálka s Adamem byli nahraní…
8
Rudolf II., z Boží milosti císař, si mne povolal kvůli mým schopnostem. Jeho pozvání jsem si vážil, vždyť jde o mocného panovníka z dynastie Habsburků. Udivilo mne, že císař na rozdíl od svých předků vládne z Prahy. Habsburkové přece vládli z Vídně. Císaři se však zamlouvala Praha, přesídlil do ní natrvalo a s sebou přestěhoval celý svůj dvůr i s vyslanci předních evropských států, čímž z Prahy učinil kulturní metropoli. Vše, o čem se pro Evropu rozhoduje, rozhoduje se v Praze. Pozoruhodná je též šíře panovníkových zájmů. Jakkoliv v naší době, době renesanční, patří k dobrému tónu zajímat se o vědu i umění, Rudolf vyniká nad jiné. Matematika, fyzika, astronomie či chemie, nic z toho mu není cizí. Za tímto účelem Praha hostí vědce, umělce – a bohužel, nemohu se tomu vyhnout, také podvodníky a šarlatány, kteří moudrost a znalosti jen předstírají. Sjeli se sem lidé všech národností. Císařova schopnost domluvit se s nimi věru zasluhuje obdiv – hovoří řadou jazyků včetně latiny. Sám se o vědu zajímá dokonce prakticky, ve své komnatě má bohatě vybavenou laboratoř. Ne každý jeho pokus je úspěšný, jednou v jeho komnatě dokonce vzplály záclony, avšak cesta nás všech je lemována omyly a nezdary, a přec vytrváváme, abychom, doufejme, sklidili sladké ovoce.
Rudolfova světová tajenka: Odkud pochází bažant? Řada mých předchůdců chovala v Královské zahradě lvy, Karel IV. měl ve sbírce dokonce velké hady. My Habsburkové jsme kromě Lvího dvora zřídili také zahrady za Jelením příkopem, upravili Královskou oboru a využívali oboru Hvězda. I já, Rudolf II., jsem ve zvěřinci choval živočichy, velmi podivuhodné a na svou dobu nevídané. Zvířata u mě rozhodně nestrádala. Měla vytápěné kotce. Ve Lvím dvoře byla galerie. Z ní mohla šlechta, ale i veřejnost pozorovat zvířata ve volném výběhu v parku. V Jelením příkopě se totiž proháněli jeleni. Pro chov vodních ptáků a ryb jsem zbudoval rybníčky. Kotce byly postaveny podél severní strany Jeleního příkopu až ke Královskému letohrádku. Nechal jsem zřídit bažantnici pro chov bažantů – ti tvořili část mého jídelníčku. Uhádneš původní domovinu bažanta? Odkud asi bažanti pocházejí? Vyluštění tvoří název tohoto světadílu. Znáš současná hlavní města států, z nichž jsem zval věhlasné vědce, učence a umělce?
NIZOZEMÍ BELGIE
ŠPANĚLSKO ŠVÝCARSKO
Vyluštění: Bažanti pocházejí z
.
DVOŘANOVO LAHŮDKÁŘSKÉ OKÉNKO Pod bažanty se císařský stůl jenom prohýbá. V jídelníčku nechybí tetřevi, divočáci, jeleni, kvíčaly, koroptve a jeřábci, ale také veverky. V období přísného půstu to bývá horší. Nesmí se požívat maso většiny teplokrevných živočichů ani vejce, jen někteří hadi a želvy, ale také bobři a vydry. Jíme tedy hlavně ryby, raky a hlemýždě. Ryb se dostává rovněž chudině, hlavně co se týká kaše z ryb. Z bezmasých jídel je zde oblíbená zejména varmuž, vařená ovocná kaše s medem. Kaši z prosa a režné kaši se říká klokočinka. Kaše z roubeniny je z ovesných krup nebo z ovesné mouky.
9
Adam a Natka na procházce JÁ JSEM SE DÍVAL NA BAŽANTY DO ENCYKLOPEDIE, TO JSOU STRAŠNĚ ZAJÍMAVÍ PTÁCI!
BAŽANT OBECNÝ HNÍZDÍ NA ZEMI. SAMIČKY JSOU NENÁPADNĚ ZBARVENÉ, ABY JE ŠELMY NEVIDĚLY. SAMCI JSOU PESTŘÍ A ČERVENOHNĚDÍ.
NA HLAVĚ MAJÍ SAMCI ČERVENÁ POLÍČKA, ŘÍKÁ SE JIM POUŠKA.
COŽE? BAŽANT MÁ OUŠKA?
NA JAŘE SAMCI TANČÍ, ABY SI NAŠLI SAMIČKU. ROZESTÍRAJÍ PEŘÍ A KOKRHAJÍ.
10
NE, NE. ŘÍKÁM POUŠKA, NE OUŠKA!
KDYŽ SE NAČEPÝŘÍ, VYPADAJÍ VĚTŠÍ A ODSTRAŠUJÍ NEPŘÁTELE.
BAŽANTI JSOU UŽITEČNÍ, PROTOŽE JEDÍ ŠKŮDCE, JAKO TŘEBA MANDELINKU BRAMBOROVOU.
PTÁCI MAJÍ TAKOVÝ MALÝ UŠNÍ OTVOR SKRYTÝ POD PEŘÍM. TÍM SLYŠÍ.
RŮŽKY
A ČÍM TEDA BAŽANT VLASTNĚ SLYŠÍ, KDYŽ NEMÁ OUŠKA?
SVĚTLO KLOVEC POUŠKY
JÁ JSEM NAHRÁLA HLAS BAŽANTA. CHCEŠ SI HO POSLECHNOUT?
11
Natálka na lovu zvukových projevů bažantů Slovo pouška si sice Natálka doteď nepamatovala (ale to se změní!), zato bažanty viděla v přírodě na vlastní oči. Když byla v březnu na jarních prázdninách u dědečka, vydali se spolu poslouchat zvuky, jež bažantí kohouti vydávají. Vybavila se mobilem a chystala se zaznamenat každý bažantí hlas, který bude z polí a mezí vycházet. Dědeček jí řekl, že se bažanti projevují hlavně v době toku, tedy při svatebních namlouvacích tanečcích kohoutů před slepicemi. Taky jí prozradil, že tok probíhá na stálých bažantích tokaništích. Tehdy právě bažantům pouška zrudnou, zvlášť když na tokaništi potkají slabšího soka nebo mladšího samce. Bojovně vyskakují a za hlasitého kokrhání soka odhánějí. Potom oba kohouti rozestřou ocasní peří, naparují se a chodí kolem slepiček za hlasitého kokrhání a mocného třepotání křídel. „No, musela jsem si na hlasité páření bažantů hodně přivstat. Dědeček říkal, že mi pomůže vybrat stanoviště, odkud se dá volání kohoutů nahrávat, ještě za tmy. Na lovu zvuků jsem byla časně ráno dokonce čtyřikrát, protože první den hrozně foukal vítr a mobilem se nedalo nic nahrát. Druhý den jsme se trošku opozdili, jel kolem vlak. Vlakvedoucí nás asi viděl, jak číháme jako na posedu, a troubil na nás. Tak se kohouti vyplašili. Třetí den kohout vůbec nedorazil a teprve počtvrté jsme měli s dědou a tátou štěstí. Bála jsem se, aby mi mobil nestávkoval, ale dobře to dopadlo. Doteď pouštím tátovi do ucha kokrhání tří kohoutů. Musím říct, že toho má už někdy dost. Ale vlastně mě chápe, on se vydával na lov s magnetofonem a neulovil často vůbec nic,“ smála se Natálka.
„Tak to je zajímavé,“ Adam na to. „Četl jsem, že Rudolf II. choval ve svém zvěřinci indiánského ptáka. Co myslíš, že byl ten indiánský pták, co ho měl Rudolf v klecích v bažantnici? To asi nebyl další druh bažantů? Nebo jo?“ „Nevím, byli ve voliérách. A proč mu říkal ‚indiánský pták‘?“ „Co kdybychom se vydali rovnou na Hrad, do Královské zahrady, a trochu to prozkoumali, třeba nám dá někdo nějaký tip a přijdeme na stopu dalším zvířatům ve zvěřinci!“ „Tak jo,“ souhlasila Natálka a na druhý prázdninový den s Adamem naplánovali výlet na Pražský hrad. Natálka se nezapomněla vybavit kokrhacím mobilem, kdyby potřebovala mapu. S Adamem se ale určitě neztratí a nudit se také nebude. Adam toho hodně ví a mapu má určitě v hlavě. Schválně bude sledovat, jestli se Natálka obejde bez mobilu.
Nejlepší je samozřejmě zažívat věci na vlastní kůži, ale když to nejde, dá se spousta zajímavého najít na internetu. Naskenujte QR kód a podívejte se na dva soupeřící samce.
12