Toačipe,HlídaččasuvměstěAkena,dvakrátudeřildomramorové podlahy,astrážníuobrovských,zdobněvyřezávanýchvratKomory vpustilidovnitřPánaZlatésmečky.KdyžTarquenvešelvdoprovodu vůdcůčtyřostatníchnejmocnějšíchSmeček,Hlídaččasuustoupil stranou.VůdciméněvýznamnýchSmečekNytannystáliseřazení vedvouřaduuvchodu,přesněpodleodvěkéhoobyčeje,aťužbylise svýmpostavenímsmíření,nebopotajíosnovaliplány,jaksekprocesívbudoucnupřipojit.Toačiperychlepřejeločimaposkupince, jakmělostatněvezvyku,abysiujasnil,kdovšechnodohlavního městadorazil.Jehopovinnostizahrnovalydalekovícenežjenudáváníčasomíry;měltakézaznamenávatvšechny,izdánlivěbezvýznamnéudálosti,kekterýmpřisprávěříšedocházelo,protožesinikdonemohlbýtjistýtím,jakérozhodnutímůžehrátvbudoucnu klíčovouroli.Rozhodováníozodpovědnostiaoviněaneviněbylo nejdůležitějšízjehopovinností.
PánovéSmečekvešlivpředemdanémpořadí,kteréodráželojejichvlivamoc.
VládanadNytannousezvelkéčástiodvíjelaodnepsanýchpravidel,zformovanýchdlouhýmistovkamilet,kdynadníviselahrozba nebezpečízestranyTemnýchpánů.Staletíživotajenpárokamžiků odnepředstavitelnéodplatyzakaždýprohřešekvytvořilarituální
dodržováníspolečenskýchnorem,kterésepřeměnilyvnepružné instituce.VšechnybylynavrženyproomezeníkonfliktůmezišlechtickýmirodyaSmečkami,navzdorynesčetnýmvražednýmpůtkám arivalitě,kterémezinimipřetrvávalypogenerace.
Toačipehofunkcebylajednouzmnoha,kteréběhemplynoucíchletvznikly,abypomohlyudržetkřehkýmír.Toačipehonejvětší přednostíbylatrpělivost,stejnějakotomubyloujehopředchůdců; jehopovinnostibylomožnépopsatjako„jednotvárné“.Avšakprávě díkytéjednotvárnostisemudostávalovýhod,kterékroměčlenů Smečekměljenmálokdo.KmenyNytannymohlyzískatjentakový podílzkořisti,jakýjimvydobylySmečky,ježjívládly,ajediníjejí obyvatelé,kteříbylinadtytozákonypovzneseni,bylilidézastávajícípodobněvýznamnépostyjakoToačipe.
Občashonapadlo,kdoasibylprvnímHlídačemčasu,ajakseke svémuposlánídostal.Přestožeexistovalypečlivěvedenézáznamy, vnichžbylyzmíněnyčinysahajícídonejzazšíchvzpomínekpředků, jejichstudiummělnavzdorysvémupostavenízakázané.
PoTarquenovinásledovalUrias,PánTygřísmečky,zanímšel Mioscomi,PánOnyxovésmečky,JakandazOrlísmečkyaŠónozJaguářísmečky,astřídavěmířilikekřeslůmnapravoanalevo,dokud všechpětnejmocnějšíchmužůvcelézeminebylousazenonapatřičnýchmístech.
ZaniminásledovalopětZapisovatelek–ženobdařenýchmimořádněpřesnoupamětí,kterémělyzaznamenávatkaždéslovo,jež jejichpánovépronesli.Kdybysecokoliv,cozdednesbylořečeno, dostalomimozdiKomory,hroziltrestsmrtinejenjim,aleicelým jejichrodinám.KolektivnítrestybylyvNytanněběžné;patřilymezi řadupřísnýchzákonů,kteréudržovalypořádekzavládyTemných pánů.
Posledním,kdovešeldomístnosti,bylPrvnímluvčí;nenáležel kvládnoucívrstvěspolečnostiajehohlavnímúdělembylovyslechnoutvše,cobylořečeno,arozhodovatspory.Přesnějaksitožádala tradice,nachvílisezastavilaotočilsekHlídačičasu,abymunaznačil,žejenačasezavřítvrata.
Odchvíle,kdyzabouchnutákovovávratapřestalavibrovat,užse jenti,kdobylipřímopřítomni,dozvědí,cosednesbudeprobírat; zbytkuobyvatelstvasepředložíjenzávěry,kekterýmsevKomoře došlo.
Všechnyrozvahy,rozmluvy,hádkyiobčasnéhrozby,kterétuzazněly,bylypřísněstřeženýmtajemstvím.
KaždýzPánůsmečekpřivedlvlastníZapisovatelku,abysepředešlobudoucímvýmluvámnazavádějícíinformacečivýpadkypaměti.Kdybysenáhodoustalo,žesevyprávěníZapisovatelekrozcházejí,rozhodlPrvnímluvčíosprávnéverzislovneboudálostí.Vdůsledkutétopravomocivládlmocí,ježsetéměřvyrovnalaPánům smeček.Jehorodinažilavpřepychu,ačmělzakázánosesniminadálestýkat,apoté,cozestárnenatolik,ženebudeschopenvýkonu svýchpovinností,čekalahorychlá,bezbolestnásmrt.Ojehorodinu budepakpostaránoipojehosmrti.
PánZlatésmečkypřejelpohledemvšechnyčtyřiostatníPány smeček,apakpohlédlnaPrvníhomluvčího.Tensemumírněuklonilařekl:„Komorajeuzavřená.NynípředávámslovoPánoviZlaté smečky.“
Tarquenbylmužnavrcholusil,aťužbylařečosílesvalůnebo moci,jížvládl.Pomaluvstal.Svoupostavouvzbuzovalrespekt;byl šestapůlstopyvysoký,mělširokáramenaaúzkýpas,ajehotvářsvýraznýmilícnímikostmiahranatoubradouvypadala,jakobybyla vytesanázobsidiánu.Očimělstejnětmavéjakopleť.Jehovzezření umocňovalijehoháv;červené,zlatěvyšívanérouchosvycpávkami naramenou.KontrastmezičervenoubarvoulátkyaTarquenovou tmavoupokožkoupůsobilpřesnětakdramaticky,jakzamýšlel,když sirouchopředdesetiletynechalušít.Zhloubidušehonenáviděl, protožebyloneprodyšnéatěžké,aprohorképodnebívAkeněsedalekovícehodillehký,volnýoděv,kterývšichnijejíobyvatelénosili povětšinuroku,aledobřechápal,žeokázalostmudodávánapůsobivosti.VšichniostatníPánovésmečekvěděli,žepřessvérozměryje samýsval,ažeznichvšechjezdalekanejobávanějšímválečníkem. Pravdouvšakbylo,žeřadaznichnedrželavrucezbraňužceléroky.
TarquenůvrodvládlnejmocnějšíSmečcejižpotřigenerace,aon sámbralvládujakoživotníposlání.Jehodědečekrozdrtilsvérivaly, abyovládlKomoru,cožmuněkolikrátskorovysloužiloodplatuod Pánů,ajehootecustálněkolikpokusůopřevrat,kterémělyZlatou smečkusesadit.Vcelýchdějináchnárodaneměloobdoby,abyse jedináSmečkadrželanasamémvrcholutakdlouho.
Navzdorysvémurelativnímumládí–předměsícemmubylo pouhýchšestatřicet–bylTarquenschopný;oddětstvíhopřipravovalikvůdčíroliavyznalseveveřejnýchipokoutnějšíchmetodách, jaksiudržetmoc.Navícbylmimořádněpřesvědčivý,dokázalpřimět ostatníPánysmeček,abyhonásledovali,avěděl,kdymáustoupit, abyzískaldlouhodobouvýhodu,akdymánaopakstátzasvým.
Zasvévládyčelilméněpřekážkámnežjehopředkové,protože ostatnívládcivkomnatěprožiliceléživotyvprostředí,kdyvládla Zlatásmečka.JestliseTarquenovipodařípředatžezlosvémunejstaršímusynovi,mohlobytoznamenatzačátekprvnídynastievNytanně.ZatímžádnáSmečkanevládladélenežpočtyřigenerace. PřesnětotakébyloTarquenovýmživotnímsnem.
ZlehkaseuklonilPrvnímumluvčímuNestorovi,bylotospíše kývnutínežúklona.
„Zasedánízačíná,“zadeklamovalNestor.
„Dostalysekemnějistézprávy,kteréjsemvámpředalkposouzení,“začalTarquenapakseprovětšídůrazodmlčel,nežpokračoval:„adostalysekemněitypocházejícíodvašichvlastníchagentů, snimižjsteneuznalizavhodnésemisvěřit.“
NěkolikPánůsmečekseošilo,Tarquenovapichlavápoznámka seočividnězakládalanapravdě.
PředdnešnímsetkánímKomorysipročetlzprávyvlastníchšpehů,kterésepsalijehonejdůvěryhodnějšípodřízení,aodtéchvíle snímcloumalvztek.Přestožesemudařiloudržetalespoňnavenek klid,bylrozzuřenýknepříčetnosti.
Někdoukořistil Borzonovučernoustráž, loď,nanížZlatásmečkaskladovalasvoukořist.Nejenžetímpřišlaofinančnízajištěnína
několiknásledujícíchlet,alenavícsezvýnosnévýpravystaloselhánínebývalýchrozměrů,hrozícíoslabenímjehoSmečkydostna to,abysejipokusilinapadnoutnejmocnějšírivalovéjakoOnyxová aTygřísmečkanebodokonceiambicióznísmečkynavzestupujako taJaguáří.
„Připravilináso Královnubouří, přestožeměladobřevybavenou posádkuzAzhante.“
VětšinaostatníchPánůsmečekobdrželastejnouzprávu,aleněkteříseneobtěžovalijipřečíst.Protohnedzalapalipodechu.
„Jsoutyzprávypřesné?Neztratilaseněkdenaširémmoři?“zeptalseMioscomi,PánOnyxovésmečky.
„Naprostopřesné,“řeklTarquen.„Mámepotvrzeno,že Královna bouří číhalavzálozenakohokoli,kdobysesnadbláhověrozhodl vydatnaseverdoElsobasu...“Povzdechlsi.Uvědomilsi,kdeasiloď kotvila.„Navícsenamístěnašlatěla.Cožbystevěděl,kdybystese obtěžovalpřečístsimouzprávu.“Zhlubokasenadechl;bylrozčilený ahrozilo,žeřekneněco,čehobymohllitovat.Nynínebylavhodná chvílenakárání,hlavnímúčelemjehořečibylovšechnyinformovat–aťužmájakkolinevlídnounáladu.
Urias,PánTygřísmečky,kterýsedělpoTarquenovělevici,se mírněnaklonildopředu.Ačšedivějícívlasyaprohlubujícísevrásky prozrazovaly,žejevpokročilémvěku,pohledmělstálepozorný azvídavý.
„Kdobysepodobnéhočinuodvážil?“zeptalse.
Tarquenpohlédlnasvéhonejvětšíhosoupeře.„Tohodlámzjistit. Ztohomálainformací,kterénašiagentidosudodhalili,vyplývá, žedoElsobasudorazilylodězpozaHraničníchpřístavů.Mohlose jednatoprvnípříchozíznájezdůnaDvojíkontinent.“Odmlčelse; nechtělprozradit,žepřišeloloďskořistí,náležejícíjehoSmečce. Zmínilbytoteprvevechvíli,kdybyseněkdozeptal,jaksecizincido Elsobasudostali.„Vidělijerozmlouvatsmístními.Takétujejedna zvláštnívěc:zdáse,žepoté,cosnimimluvilaskupinapouličních sirotků,zmizela.“
„Nejdeootrokáře?“nadhodilPánTygřísmečky.
„Nenítopřílišpravděpodobné,“odpovědělTarquen.„Jemožné, žejezlákalavyhlídkasnadnozískanýchpenězachlapcůsezmocnili, alezkušeníotrokářibynikdyneoperovalitakblízkokDomovině.“
„Mohlitichlapcibýtšpehy?“navrhlJakandazOrlísmečky.
„OdhalenítétozáhadybychommělinechatnaAzhante.JakpokračujenašekampaňnaSevernímdvojčeti?“zeptalseUrias.
Tarquen,kterémuseulevilo,žesediskuzestočiladálodztráty Borzonovyčernéstráže, odpověděl:„Přesnějakjsmečekali,přeživšíseuchýlilidoMarquensasu;Sandurajeizolovaná,aobyvatelé ZindarosuaMetrosuseopevniliveměstechnapobřežíchnaJižním dvojčeti,neboprchajínajihznechráněnýchměstavesnic;všude vládnechaos,našinájezdníciloupí,cohrdloráčí,avšejdepodle našichplánů.“
„Očekávajíinvazi,“řeklUriasspokojeně.
„Marquensasbrzyzaplavíuprchlíciapropuknouvněmnepokoje.Hladomorachorobyjezdecimujíještěvíce.Národy,ježjsmesi podmanili,seopájejísvýmvítězstvímaužívajísikořisti.Přinejmenšímrok,neboidéle,bynapohraničíDomovinymělvládnoutmír. Cožnámposkytnedostčasunaplánovatdalšíútok.“
„AcoSandura?“zeptalseMioscomi.
„Všejepřipraveno.Církevnyníovládámemy,aDelnociouprchl; jehokomplicovéjsoubuďmrtví,nebojesmrtbrzyčeká.Církev sechystápostavitLodavicovi,alidSanduryjezvyklýposlouchat jakostádoovcí.AžtamdorazímeaLodavicapověsíme,upálíme, nebosnímnaložímepojinémzpůsobu,jakýmtamzacházejíse zločinci,přivítajínásjakosvéosvoboditele.Poté,copříštírokrozdrtímeMarquensas,budemeovládatoběpobřežíSeverníTembrie. Územímezinimimůžemepoceládesetiletínechatzmítatsevbezvládí,zatímcovšechnopřebytečnéobyvatelstvopřemístímedozemí podmaněnýchnárodů.PotésemůžemevěnovatJižnímudvojčeti.“
„Trvalotodvacetlet,“řeklUrias.„KdyžjsmezničiliIthraceavyhladiliRudovlasůvrod,nebyljsemomnohostaršínežvy,Tarquene.“
Tarquenseradějinezmínilozvěstech,žejednozRudovlasových dětípřežilo.„Trpělivostjenašípřirozeností.“
„Ještěnikdydřívevšakpodmaněnénárodynebylytaknepokojné,“namítlPánOrlísmečky.„Budemejemusetzkrotit.“
„Řadajejichválečníkůpadlapřinájezdech,“odpovědělTarquen. „MužizeSeverníTembriejsoustatečníaudatní.Zvítězilijsmenad nimi,aleažnastanečassiDvojčataplněpodrobit,jenutnétamnechatnaživudostlidí,abyseozemidokázalipostarat.Protomusíme vydržetještěroknebodva,“odmlčelseapakpokračoval,„aažsije podrobíme,pomohounámrozmnožitnašebohatství.“
Vzhledemktomu,žeonájezdechnaDvojíkontinentynejspíš vědělvícenežostatníPánismeček,seTarquenuchýlilkesvéobvyklé takticeanechalostatníprobírat,couznalizavhodné,zatímcosám spřádalsvéplányvtajnosti.KývlnaPrvníhomluvčího,abymunaznačil,žedomluvil,aNestorpozvedlruku,čímžoznámil,ženyní mumohouostatníPánovéklástdotazy.
PánaZlatésmečkynepřekvapilo,žeprvnízačalmluvitŠónozJaguářísmečky,anižbyhoNestorvyzval,amírněhopobavilo,ženikdozostatníchnicnenamítal.
Schůzkasepomaluvleklaceléráno.
Kdyžbylakonečněprobranáiposledníznadnesenýchzáležitostí,Nestorvstalaprohlásilschůzkuzaukončenou,aPánovésmečekseodebralikodchoduvestejnémpořadí,vněmžpřišli.
Poté,coprošlidveřmi,siTarquenvšimlhloučkůPánůméněvýznamnýchSmeček,kteříčekalinavůdcepětinejmocnějšíchSmeček.NěkolikmladšíchmužůvyrazilokTarquenovi,alemávlnaně, abyjimnaznačil,žemajípočkat.
OtočilseapohlédlnaUria.
VůdceTygřísmečkytázavěnaklonilhlavu,apaksevydalke svémunejvětšímurivalovi.Kdyžbylnadoslech,Tarquenhooslovil.„Rádbychsisvámipromluvil,ažbudetemítčas.“
Uriaschvílimlčel,apakodpověděl:„Jistě,rádvámvyhovím.“
„Potřebujinyníněcovyřídit,alenemělobytotrvatdlouho.Poobědvátesemnou?“
„Rádsekvámpřipojím,“řeklstaršímuž.Pakseotočilapokynul hloučkusvýchstoupenců,abyhonásledovali.
Tarquensemuselovládnoutapotlačithněv.Trvalotojenchvíli, přestomupřipadalo,jakobysnímzápasilcelouvěčnost.Sevztekem,kterýpovažovalzasvounejvětšíslabinu,bojovalpocelýsvůj život,apřestožezuřivosthrozila,žekaždouchvílivyplavenapovrch,jenněkolikjehonejbližšíchtušilo,nakolikhosužuje.Nadechl se,pakzlehkatrhlhlavou,abynaznačilsvýmpřívržencům,žeječas kodchodu.Obklopilahoosobnístrážadoprovodilahodokomnat, vnichžmělpohostitPánaTygřísmečky.
Zatímcoprocházelchodbami,Tarquenpřemýšlelosvýchmožnostech.UžobeslalvšechnydůvěryhodnéagentyvHraničníchpřístavech,abyzačalizjišťovat,kdomohlbýttaksmělý,abysezmocnil jeholodiskořistí,aabyvypátrali,kdostálzaobsazením Královny bouří, nejlepšílodi,kterákdyvyplulazAzhante.Žádnédůkazyneměl,alecítilvkostech,žesemusíjednatostejnouskupinulidí,abyl kvůlitomučímdálneklidnější.
Netušil,kdotomůžebýt,aotovětšístarostisidělal.
TarquensepřivítalsUriemapokynulmu,abyseposadilvedleněj naměkkýkoberec.Obamužiseužpřevléklizesvýchtěžkýchobřadníchrouchdolehčíchtunikskrátkýmrukávem,sahajícíchdo půlistehen,avolnýchpytlovitýchkrátkýchkalhot,kterésevtéto ročnídoběnosily.
Nanízkémstolkubylytalířesobědem,kterýsehodildodnešníhohorkéhopočasí;sestávalzestudenéhouzenéhomasa,sýra,nakládanékořeněnézeleniny,čerstvéhoovoceadvoukovovýchdžbánůschladnouvodou.
Poté,cosluhovédokončiliprostíránístolu,jeTarquenpropustil.
Jencoobaveliteléosaměli,Uriaspromluvilprvní:„Přestožejsem vámvděčnýzatutobohatouhostinu,musímhnedzpočátkukonstatovat,žezvěstioztrátěvašíkořistnílodisenejspíšzakládajína pravdě.“
„Vašišpehovémajídobrézdroje,“zasmálseneveseleTarquen.
„Špehůaninenítřeba,stačíposlouchat,cosešeptáveměstě,“ odpovědělUrias.„Přestoženetuším,ojakvelkouztrátujde,vím,že
vašeSmečkabylahlavnímstrůjcemútokunaSeverníTembrii,takže neslanejvětšíbříměvýloh.“
Tarquenpokrčilrameny,abynaznačil,žemunezbývánežse snešťastnouudálostísmířit.
„Přestožeměztrátakořistníloditrápí,většíobavymámzkrádeže Královnybouří.“
Uriaspřikývl.„Kdosemohlopovážitprovéstněcopodobného?“ zeptalsetiše.
„Přesnětak.Sámnetuším.“
Obamužinachvíliztichliapřemýšlelioténeodbytnéotázce.
Uriastlumeněpromluvil:„Odtédoby,coTemnípánovéztichli...“Nechalvětunedokončenou.
Tarquenseusmál.„Uběhloužvícenežstolet,astálejejichjméno vyslovujemešeptem.“
IUriasseusmál,ačnuceně.„Tovíte,zvykjezvyk.Můjdědmi vyprávělolidech,kteříjejenzmínili,anáhlepředočimamnohých svědkůzmizeli.“
„Amámatkamivždyříkala,žejestlinedojímvšechnojídlona talíři,strašlivápříšerasiproměpřijde,jakmilepůjduspát.“Tarquenůvúsměvserozšířil.„Předvícenežstoletysevšechnozměnilo, adodneškanetušímeproč.“
„Přestoaležijemevneustáléobavě,žesejednohodneTemní pánovévrátístejněnáhle,jakoodešli.“
„Snadsetohonikdynedočkáme,“zadoufalTarquen.„Přestonás tyobavyovládajínakaždémkroku.“
„Pamatujisi,jakmůjdědvyprávělmněamémuotciodnu,kdy sejimmělskládathold.Doobětníchkruhůtehdypřivedlioběti, abyprovedliRituálusmíření,aleTemnípánovéseneobjevili.Čekali celýdenacelounoc,apaksevrátiliještějednouzadalšíhoúsvitu, celízmateníavyděšení.“Uriovatvářbylabezvýrazu,aleTarquen znídokázalvyčístnáznakplíživéhrůzy,kterouvšichnilidé,aťuž sejednalooPánasmečkynebootroka,cítili,kdykoliněkdozmínil Temnépány.„Nicméně,nejspíšjsteměsemnepozval,abystechtěl probíratprastarépřízraky.“
„Pravda.Protožeužnemusímepřinášetobětinyanisvádětrituálnísouboje,muselijsmesikvůlinárůstupočtůobyvatelzačít podmaňovatzeměnaodlehléstraněsvěta.“
„Tonenínicnovéhopodsluncem.“
„Přestonyníčelímenečekanýmnásledkům.“
„Jistě,buduvšakrád,kdyžmisdělíte,nacopřesněnarážíte,“ navrhlUrias.
„Našímnárodemzmítají...neshody.“
„Aha,“přikývlUrias.„Obávátese,žehrozíválkameziSmečkami?“
„Přesnějšíbybyloříci,žejiplněočekávám.“
„JdeoŠóna?“
Tarquenpřikývl.„Mávelkéambice.“
„Tyjsmemívalizamladavšichni;aovašemdědečkovitoplatilo zdalekanejvíc.“
„DíkyněmusiZlatásmečkavydobylasvépostavení,podnaším velenímvšakzavládlmír.Mír,díkyněmužvašeSmečkazískaladalekovětšímocabohatstvínežzadobnašichotců.“
„Tojepravda.“UriasdlouhozkoumalTarquenovutvář,apakse zeptal:„Copřesněnavrhujete?“
„Myslím,žebychomměliŠónovidátnějakýdůležitýúkol,který horozptýlínatolik,žepřestaneusilovatoto,abyjednohodnezaujal mémístovKomoře.“
Uriasseusmál;věděl,žeačtoznísměšně,nejspíšmáTarquen pravdu.Znovukývl.„Jakotřeba?“
„Požádámeho,abydohlédlnaAzhante,pátrajícípozlodějích Královnybouří.“
Uriasotomchvílipřemýšlel,paksouhlasněpřikývl.„Protože útoknaSevernídvojčebylúspěšnýacírkevJedinéhobohabrzypadne,budesepodobnýúkolhodit,abyzaměstnalAzhante.“
„Ajakjetakznám,nenechajíŠóna,abynarušilaktuálnírovnováhusil.Azhantenámmožnánesloužínijakochotně,aledobřechápou,pročjetřebanenarušovatzavedenépořádky.Kdyžpředsebou nemajíjasnýcíl,bývajínepokojní.“
„Vsoučasnostižádnýcílopravdunemají,“souhlasilUrias.
„ZaroknebodvanastanečasDvojčataobsadit,atoudoboubychomužmohlimítjasnoohlednětoho,kdojebudekolonizovat, akdosevrátízpětabudežítvrelativnímpokoji.“
Uriasvstal.„Pokudbudetepotřebovatmojipomoc,dejtemivědět.“
„Vzhledemknašemuspojenectvíakeskutečnosti,žeOrlíaOnyxovásmečkajsounerozhodné,bymělostačit...narušitjednočidvě zeŠónovýchspojenectvísmenšímiSmečkami,atobyhomělozaneprázdnitpřinejmenšímdochvíle,nežbudounašikolonistépřipraveníkpřesídlení.“
„Nezbývánámneždoufat,žetopostačí,“odpovědělUrias.Vhlasemuzaznělmírnýnádechpochybností.OdešelazanechalTarquenaosamotěsjehomyšlenkami.
NejdřívpřišlozničeníIthrace,potomnaprostáinfiltraceSanduryapodkopáníautorityjejíhokrále.Paknásledovaltentonájezd, kterývdějináchdosudnemělobdoby.Dalšínařaděbudeokupace Dvojčat,apak,pogeneracíchosnováníplánů,budeNytannyvládnoutcelémuGarnu.
PaksialePánZlatésmečkyznovuvybavilztrátuoboulodí, Královnybouří a Borzonovyčernéstráže, apřipomnělsi,žebudenejspíš čelitprotivníkovi,kterýjedalekochytřejšíaodvážnější,nežčekal. Tušil,žetěchtoobavsejentaksnadnonezbavíažehobudoupronásledovatpodobnějakostrachznávratuTemnýchpánů.
Opravy,vzděláváníaneočekávanásetkání
Královnabouří vklouzladoupravenéhokotvištěvzátoceveSvatyni. SluncednesjasnězářiloaHavauvítaladotekteplýchpaprskůna zádechanašíji,poté,costrávilavícenežhodinupomalouplavbou vmlze,kterátentoostrovskrývalaaposkytovalamuochranupřed zrakyvšechnepřátel.Bylatakhustá,žeHavamělablůzucelounavlhlouakdyžzaválamořskábríza,zamraziloji.
Mlžnýprstenec,obklopujícíostrov,bylhlavnímdůvodem,proč siprávětotomístozvolilizasvůjúkrytStrážciplamene.Havastrávilaplavbouvjehookolídostčasu,abyocenila,jakobtížnéjedostatsedovnitřivenzeSvatyně.Mlžnýzávojspolusezrádnýmimělčinami,útesyaskalami,rozsetýmipocestězostrovanaotevřené moře,cestuznačněztěžovaly.NaostrovechupobřežíJižníTembrie semuříkalo„Spalujícímoře“,aletadypronějnikdozvláštnínázev neměl.Říkalosemuprostějen„oceán“.
Svatyněseblížila,užnanírozeznávalapostavyněkolikadělníků, kteřídostalizaúkolvyčistitneobývanébudovynadpřístavemod nepořádku,kterýsevnichzadlouhérokynahromadil.
Anižbyseptalanasvolení,Havasivytklazaúkolosvobodit všechnyvěznězeSeverníTembrie,kterévzaliotrokářidozajetí.Běhemtříkrátkýchtýdnůodchvíle,kdysemdorazila,podniklavíce nežpůltuctuvýpravposouostroví,jemužvládlyHraničnípřístavy,
avždysevrátilasnáklademosvobozenýchvězňůabývalýchotroků. Nakrmilajeaošetřila,ati,kteříbylischopnípráce,dostalizaúkol probuditstaroupevnostStrážcůplameneznovukživotu.Oostatní sepostarali,dokudsebuďnezotavili,nebonezemřeli.
Havaještěnikdynepoznalapravýdomov.Jejíotecsejírádzbavilconejdříve,jaktošlo,abydomamělojedenhladovýkrkméně, takžejedinémísto,kteréalespoňčástečnězadomovpokládala,byla škola,kdejinaučilisloužitCoaltachinu.Vyrostlazdepobokusvého příteleanyníimanželaHatušalyhoařadydalšíchdětí.VCoaltachinujenaučilizabíjet,krástašpehovatveslužbáchnároda,sestávajícíhozezločincůavrahů.Snimisdílelaipocit,žejsouvšichni součástíněčehovětšího,čemubysemožnádaloříkat„rodina“–ač nasvýchcestáchviděladostrodinnato,abyvěděla,žetajejísevymykávšemběžnýmměřítkům–aležádnémísto,kterébymohla nazývatdomovem,nikdyneměla.
Přestosinatotadyzačínalazvykat,podobnějakosizvyklana BeranůvVrch.TamžilispolusHatuemvrelativnímbezpečí.Přinejmenšímdokudměstonebylozničenopřijednomzděsivýchnájezdů.
Havastrávilavodloučeníodmanželadostčasu,abysiuvědomila,žemístoabyjenpředstírala,žejejehoženou,sejískutečně stala, přestožesiodnějnikdynehodlalanechatrozkazovatjakojiné manželky,snimižsenasvýchcestáchsetkala.Mělakněmublíže nežkjakémukolijinémumuži,kteréhopoznala,amožnáiproto bylomilovánísnímzdalekanejuspokojivější.Běhemsvéhovýcviku spalasněkolikachlapci,mužiiženami.Většinoutobylopříjemné, občasizábavné,alenaučilasesnášetvšeodneschopnostiažpo špatnézacházení,propřípad,žebysevrámciplněnísvýchúkolů muselasněkýmvyspat.
SHatuembylovšeúplnějiné.Zatímplněnepochopila,proč přesně.Bylotolepšínežsevšemiostatnímimuži,apřestoženetušila,včemjerozdíl,plánovalahozatáhnoutdopostelehnedpoté, cosevykoupe.
NanábřežístálCatharianamávalnapozdrav.
Havaseusmála,přikázala,aťseposádkapřipravínapřistání, aobrátilasekesvémuprvnímudůstojníkuSabienovi.„Nejdřívpomoztevennašimpasažérům.“Pakmávlarukouklodi.„Potomtu pokliďte,apakmůžešdátposádcevolno.Mášsvolenídonéstněkoliksudůspivem,cojsmenakradli,anarazitjevjídelně.Zasloužísi trochupovyražení.“
„Ano,kapitánko,“odpovědělbývalýkameník.
Havasledovala,jaksestupujenahlavnípalubu.Potlačilapobavenýúsměv;jenzřídkarozkazypořvával,radějijepředávalosobně tichýmhlasem.Křičel,jenkdyžbylotřebapřehlušitbouři,nebo kdyžvolalposádkunapalubu.Jehoopatrnostnejspíšepramenila zjejichprvníhoútěkuzezajetíazatímnecítilapotřebumujivytýkat.ZeSabienasestalnejlepšípobočník,vjakéhomohladoufat. Poté,cosvémupředchozímuprvnímudůstojníkuGeorgeovipředalavelenínadvlastníválečnoulodí,kterouzajalipocestědomů, stalsejehonástupcemprávěon.Georgeovaloď, Soumračnýbukanýr, bylastaršíapomalejšínežjejí Královnabouří. Očekávala,že Georgedopřístavudorazíprávězasoumraku.
Opustilazáďlodiapřešlapomůstkunanábřeží,kdenaničekalCatharian.Nyníužnemuselchoditvpřestrojenízažebravého mnichařáduTathanaČistého,takžesipřestalholithlavu,anyní, kdyžmudorostlyhnědé,prošedivělévlasy,vypadaloněcostaršínež dříve.
Kdyžsedozvěděla,žehrálrolivúnosujejíhomanželazBeranovaVrchu,rozzuřilase,alepoté,cosesetkalasdalšímiuprchlíky znájezdůnazápadnípobřežíSeverníTembrie,jídošlo,žetímHatušalymunejspíšezachránilživot.Dokoncezačínalaoceňovatijeho suchý,břitkýsmyslprohumor.
„Předpokládám,ževýpravabylaúspěšná,“řeklsúsměvem.
„Velmi.Konečněznámvšechny...mezníky?Asisejimnedáříkat přímo‚mezníky‘,kdyžjsounamoři,že?Možná‚mořníky‘?Aťužjsou cojsou,dásenanězvyknout,kdyžvíš,počempátráš.Stačíproplout přímoZávojem,apakužsemůžešorientovatpodlebarvyvody.“
„Závoj?“zeptalseCatharian.
„Myslímtenzávojzmlhyapáry,kterýostrovobklopuje.“
Usmálse.„Doteďjménoneměl.Aletohlesemilíbí.“
Chvílinanějzkoumavěhleděla,pakdodala:„Tysisdělalstarosti, jetotak?“
Pokusilsepokrčitrameny,alenakonecsesmířilslehkýmpřikývnutímaútrpnýmvýrazemtváře.„Dělal.Tohlebylatváprvnívýprava bezemě.“Nahlédljípřesrameno.„KdejeGeorge?“
Potěšeněsezasmála.„Napalubělodi,kteroujsmezajali.“
„Dalšíloď?“zeptalseapohlédlnadvěplavidla,kterákotvilakousekodbřehu.„Vícekořisti?“
„VícAzhante,“odpověděla.
„Tedydalšíválečnáloď?“zeptalseaočisemumírněrozšířily.
„Soumračnýbukanýr. Užjsioníněkdyslyšel?“
„Předněkolikaletyjsemjividěl,jakkotvínaostrovech.“Střelil pohledempo Královněbouří ashledal,ževypadáúplněstejnějako přiodplutí.„Jaksevámtopodařilobez...?“Mávlklodi,kteránenesla žádnéznámkypoškození.
„Napadlijsmejevnoci.Zdáse,žeseještěnerozneslo,žejsme sezmocnili Královny, takžesenámjepodařilopřemocidříve,nežsi uvědomili,ženejsmenajejichstraně.“
Catharian,sledujícízádavysvobozenýchvězňů,jdoucíchponábřeží,poznamenal:„Zachvílizačnememítvelképotížesdodávkami jídla.“
„Můžeme Bukanýra použítjakodoprovodprojednuznákladníchlodíastrávitněkolikdnísháněnímjídla.“Rozhlédlase.„Jestli totumámezvelebit,budemepotřebovatvíclidí,apakmůžemezačítzvažovatdlouhodobářešení.“
„Nasevernístraněostrovajsounějakéstaréusedlostispoli.Nikdoužaleanineví,jakdlouholežíúhorem.“
„Bodaibynejspíšvěděl,“navrhlaHava.
Catharianseusmálapřikývl.„Vskutku.Nicméně,budouurčitě zarostláplevelem,anevím,jestlimámenějakézemědělskénářadí...“
„Sepišmiseznam.ChystámevýpravudoMarquensasu,aupobřežíurčitěbudespoustaopuštěnýchfarem...amožnásetamněkde
budouschovávatisamotnífarmáři.“Chvílibylaztichaapřemítala, covíonájezdechnabaronství.Stáleneměliúplnějasnoojejich rozsahu,aleodpřeživšíchslyšelidost,abypočítalismožností,že baronstvíužmožnáneexistuje.„No,ažsetamdostaneme,uvidíme, couvidíme.“Pakdodala:„Abezohledunato,cotadyhodlámevybudovat,senejspíšspoustalidíbudechtítvrátitdomů.“
„Ano,jistě,“přitakalCatharian.„Mnohorodinbylopřinájezdechrozděleno,jejichčlenyumístilinarůznélodi,neboveválcerovnouzahynuli.Všudezavládlchaos.Ati,kteříserozhodnoutuzůstat...“Větunechalnedokončenou,alepakdodal:„Totomístokdysi překypovaloživotem,natuctechostrovůnaseveraseverozápadodsudžilytisícelidí.Mělijsmevšechno,cojsmepotřebovali–pastvinyprodobytek,dřevonatopení,dokoncesetamprýnacházely idoly.KdyžsealeúlohaStrážcůplameneproměnilaspolusnástupemvládyRudovlasovydynastie...“
Odmlčelseahledalvhodnáslova.
„Těžkosetovysvětluje,protožemnohoznašichdějinjenámnavždyztraceno.Totojejedenzúkolů,kterýsiprosebeBodaivytyčil, anynívněmsHatušalyhopomocípokračuje;prohledáváknihovnu apátrápočemkoli,cobynámvyplnilomezeryvevědomostech.
Bezpečněvšakvíme,žeaťužtobylozjakéhokolidůvodu,Strážciplameneopustilitutoostrovnípevnostavětšinalidí,kteřítužili, skončilavIthracejakoochránciaučitelékrálovskýchpotomků,atakéjakoochráncivětšíchtajemství,nežjakájsounámznámádnes. Skorovšichnijsmezahynuli,kdyžpadloIthrace.“
HavapohlédlanaCathariana;vetvářimubyloznát,žesotvadokážeskrýtbolest,kterouobvyklenedávalnajevo.Přikývla.„Řekla bych,žečasemvyvstaneřadadalšíchotázek,kterébudouještězávažnější.“
„Bezpochyby.Teprvekdyžjsmesesemvrátili,došlonám,kolik zvlastníchdějinjsmezapomněli.“
Zaokamžikdodal:„Myslím,žejsmesešlizcesty,kterámířila knašemupůvodnímucíli.“
„Zčehotaksoudíš?“
„Nemámprotožádnýkonkrétnídůvod.Jenmámpocit,žekdyž nášřádještěsídliltady,našeposlánímuselozahrnovatvíce.“Catharianserozhlédl,jakobystálenemohluvěřitzměnám,kterýmiSvatyněprochází.„Nicméně,najítodpovědinatytootázkynámmůže zabratceléroky,pokudsenámtotedyvůbecněkdypodaří.“
Havapřikývlaachvílitišepřemýšlela.Paksenanějpodívala apokrčilarameny.„Zdáse,žeHatušalyjeklíčemkzodpovězeníněkterýchznich.“
Obaseobrátiliklodi,kterouposádkaprávěpřipravovalakzakotvení,aCatharianjiznovuoslovil.„Trávíšvícčasunavýpravách nežtady.Hatušalymuurčitěchybíš.“
„Uždřívenásokolnostirozdělily,anepochybuji,žektomubude docházetivbudoucnu,aleteďtuzůstanualespoňchvíli,nežvyrazímzpětdoSeverníTembrie.“
Cathariankývl,aleneřeklnic.
„Kromtoho,“dodalasotrávenýmvýrazem,„hoBodainutístudovatodrozbřeskudosoumraku,takžesesnímstejněsotvavidím, ikdyžtujsem.“Natvářisejírozhostilvýraz,vněmžsesnoubilo podrážděníaobavy.„Mámpocit,žesenášvztahmění,ale...“
Catharianjípoložilrukunarameno,abyjiuklidnil.„Všechny změny,kterésevevašemvztahuodehrají,závisejínavásobou.Dokážusipředstavit,žedlouhéodlukymusíbýtnáročné;vyrůstalijste spoluužoddětství.“
„Neřeklabych,žetojejennáročné,“odpovědělaHavanapjatě. „Jednavěcje,kdyžstudujevmojínepřítomnosti–“pokrčilarameny, „aledruhávěcje,kdyžjsemtady–“
„Neníjinécesty,“přerušiljiCatharian.„Předpokládám,žeuž steboumluvilotom,kčemudošlotehdynalodi?Kdyžsempřiplulpoprvé?“
Havasipovzdechla.
„Ano,vysvětlilmi,žepokudnebudemítodpovídajícívýcvik, můžepředstavovathrozbupronásvšechny,iprosebesamého.Přestotomuúplněnerozumím.“
„Bodaititorádvysvětlí–“
„Doposledníhodetailu.“Havasezasmála.„Dokoncedotoho nejposlednějšího.“
Catharianseuchechtl.„Ano,vždybyldůkladný.Musíšsiuvědomit,žedokudseneprojevilyHatušalyhoschopnosti,kouzlabyla doménoužen.Anijájimnerozumím. Magie, pokudjimtakchceme říkat,mibylanaprostoneznámá,dokudjsemnevstoupildořad Strážcůplamene,ainyníonívímjenmálo.“Zdálose,jakobynevěděl,jaksevyjádřit.„Ztoho,cojsemsedozvěděl,vyplývalo,žemuži stěmito...schopnostmi?Toutomocí?Zkrátka,mužistímtonadánímbylispíše...prostředníky,kterýmimagieproudí.Zatímcoženy jídokázalyvládnout.“Zahledělsedodálipřeszátoku.„Protobyla takdůležitáRudovlasovarodoválinie.Magiesedědilapomužských potomcích,zatímcoudívek,kteréseprovdaly,serodilydětibez...“ Pokrčilrameny.„Nevím,jaktovysvětlit.“
„Hatusemitakésnažilvysvětlit,jakdalekosahajíjehovědomosti.Anionsvémunadánínerozumí,azdáse,žeBodainatom neníomnoholépe.“HavasenadechlaavěnovalaCatharianovipohled,kterýjasněříkal,žediskuzipovažujezaukončenou.„Teďse půjdupřesvědčit,jestlijeloďsprávnězajištěná,paksevykoupuavytáhnusvéhomanželazBodaiovýchpracek!“
Cathariansezasmál.„Hodněštěstí!“
Zamračilase.
„Vámoběma,“dodalrychle.„AlepředevšímBodaiovi.“
Uchechtlase.„Buduněžná.“
Rozloučilise.Cathariansevydaldosvéhopokoje,abysestavil seznamzásob,kterébudoupotřebovat,aHavaseotočilazpětke Královněbouří, abysepřesvědčila,žejevše,jakmábýt,neždáposádcevolno.
Hatustálnanejvyššípříčcežebříku,zatímcohoBodaidolejistil.
Natáhlsetakdaleko,jakjenmohl,abydosáhlnasvazekvkoženýchdeskáchnadruhépoliciodshora,apokusilsejejuvolnitkonečkyprstů.„Jetěžká,“řekl,asnažilsedýchatklidněapravidelně.Užoddětstvíhocvičili,abysenebálvýšekapádů,aležebříkani
zdalekanepatřilmezitynejpevnější,nakterékdyvylezl,apodlaha podnímbylakamenná.Vduchusipoznačil,žejestliněkdybude hledatknihynanejvyššípolici,budeBodaiemusetpožádat,aťseženevyššíapevnějšížebřík.
„Dosáhneštam?“zeptalseBodai.
„Asiano,“odpovědělHatušaly,zatímcotěžkouknihunatáčel. Chtělsedozvědět,covšechnyknihy,svitky,rukopisy,deníkyazápisníkyobsahují,kdojenapsal,azdastojízatosejimizabývat.
Bodaizmínil,žepřestožedoSvatyněpoprvédorazilpředmnoha lety,stáleneměltušení,covšechnosevjejíknihovněnacházelo–celářadasvazkůbylavjazycích,kteréanineznal,natožabyjimrozuměl.
Vzhledemkesvémuvěkuavzrůstuseaninepokoušeldosáhnout naknihynadvouhorníchpolicíchvelkýchknihoven,kterélemovaly zdipůltuctukomnat.AniproHatuatonebylosnadné,alesehnali sižebříkaněkolikposledníchdnísnášelizpolictolikknih,kolik mohli.
ZhlubokasenadechlavložilsvoudůvěruvBodaie,žežebřík udrží.
Potomsenatáhl,jakjentošlo.Zlehkazatlačilaknihasesice posunulamírněkněmu,alepředevšímdoprava.Zatlačilnapravou stranuknihyatasepohnula,tentokrátznovuoněcoblížekněmu, alehlavnědoleva.Usilovněpokračoval,dokudnemělvelkouknihu skoronadosah.
Konečněbylavysunutánatolik,abysejímohlzmocnit.
„Hej!“zavolalananějoddveříHava.
Hatukníbleskověnatočilhlavuaucítil,žesežebříkzakymácel, protoženečekanýhlukzaskočiliBodaie.Žebříksezačalnaklánět dozaduaHatuovidošlo,žesepřeváží.Užalevživotěskočilztolika střech,ženynínezaváhal.Odrazilseodžebříku,schoulilseaskončil vkotoulunazemi.Vyvázlsnaraženýmramenem.
Bodainapůluskočilanapůlsklouzlstranou,abysevyhnuljak žebříku,takiHatuovi,kterýnanějskorodopadl.Zavrávoralamálempadlnazáda,alenaposledníchvílisezachytilnejbližšípolice.
Jencosežebříkskácel,Havaprímovyštěklasmíchy,kdyžzjistila, cojejípozdravzpůsobil.
Hatunanivrhltázavýpohledavtommudošlo,žetobylajeho žena,kdohovyrušilzesoustředění.Právěsechystalzvednoutzpodlahy,kdyžsevelkákniha,kterousepokoušelvytáhnout,převážila asklouzlazpolice.
„Alene!“vykřiklBodai,kdyžspatřil,jakobrovskýsvazekpadá.
Hatuinstinktivněnapřáhlruce,ikdyžnijakpomocinemohl; ještěsenestihlzvednoutzklekuabyldalekoodmísta,kamměla knihadopadnout.
Apakseknihauprostředpáduzastavila.
HavěaBodaiovisepřipohledunalevitujícíknihurozšířilyoči. PakseobazároveňpodívalinaHatua,kterýstáleklečelnakamenné podlaze,pravourukumělnapřaženouaotevřenádlaňsemuzlehka třásla,jakobyvnídrželzávaží.Ionmělvytřeštěnéoči,akdyžruku spustil,iknihapomaluklesala.PotomseHatuovarukadotklakamennépodlahyaknihasžuchnutímdopadlazposledníhopůlpalce nazem.
Havapromluvilatlumenýmhlasem:„Jakjsitohleudělal?“
Bodaivykročilkeknize,abyzjistil,zdapřežilabezúhony.Hatu zklekudosedlnapaty,jakobysechystalkmodlitbě.„Vůbecnetuším,“zašeptal.
Všichnitřipotichuvstřebávali,cosejimprávěodehrálopřed očima.NakonecHatuvstal,oprášilseapoznamenal„Taksesmivrátila!“ŠiroceseusmálavykročilkHavě,kteránachvílizaváhala,ale pakseodmanželanechalaobejmout.
Zlehkahopolíbilaakrátce,alesilněhosevřelavnáručí.„Takhle trávíšvolnýčas,kdyžseplavímnamoři?Nechávášknihypoletovat vzduchem?“
Zasmálse,alebylonaněmznátrovnýmdílemveselíiobavy. „Ne.Nicpodobnéhosemiještěnepodařilo.“Bodaizavrtělhlavou. „Ještěžejsinespálilcelouknihovnunauhel.“
Havapostarém,podsaditémmanželovuučitelistřelilatemným pohledem,abymunaznačila,žepodobnépoznámkyjípřílišvtipné
nepřipadají.Bylotojenněkolikminut,cojírozmluvasCatharianem připomněla,žeHatumůžebýtnebezpečnýsámsoběiostatním.
Bodaipokrčilramenyamírněpozvedlruce,jakobyuznával,že tenvtipbylnevhodný.
„Nictakovéhosezatímnepřihodilo,aletuatamvyšlehnepár jiskernebosezněčehozakouří,“upřesnilHatuasnažilse,abyto znělobezstarostně.
BodairadějizměniltémaaoslovilHavu.„Jakdopadlatvávýprava?“
„Ukořistilijsmenovouloďaosvobodili...asipadesátlidí?Možná ivíc.“
Bodaipřikývl.„Najdemeproněubytováníanějakoupráci.“
„Někteříznichsebudouchtítvrátitdomů.“
„Otomsimůžemepromluvitzítra.Teďbychalečekal,ževydva budetechtítstrávitněcočasuosamotě.“Naznačilrukou,jakobyje chtělzahnat,ařekl:„Hatu,pokračovatbudemeráno.“
„Budutuhnedbrzyráno,“odpovědělHatušaly.
„No,možnázastakbrzyne,“dodalaHavaprocítěně.
Bodaipozvedlrucevporaženeckémgestu.„Zařiďtesepodlesebe,nebudunicnamítat.“Sledoval,jakodcházejí,anaposledyserozhlédlpoknihovně,kterápomaluzačínalapřipomínatmísto,kterým vždymělabýt;svatostánekvzdělanostiaučení.Povzdechlsi.Ano, konečněsevěcidalydopohybu,aleještězbývalotolikpráce.
Poté,coBogartisovakompanievyjelanavrcholnízkéhokopce,naskytlsejípohlednapobřeží.PodnimisenacházelpřístavToranda. PrávěsemdorazilizMarquenetu.Najihozápaděseprostíralbřeh; ubíhalkzapadajícímuslunciaztrácelsevdáli.Zaměstemleželo moře,kterémuseříkaloNekonečnéhlubiny.Declananapadlo,žeaž taknekonečnénejspíšnebudou,protoženěkdezanimibylazemě, vnížžilinájezdníci,kteřímuzavraždiliženuapřátele. „Vypadátodobře,“řeklBogartis. Declanpřikývl,připohledunaměstosemuuleviloabylsijistý,žezdalekanenísám.Nikdonetušil,jakéhorozsahubylútokna
pobřeží.Těsněpředtím,nežBogartisovakompanievyjelanasvou misi,dorazilokbaronoviněkolikpoštovníchholubůsezprávami.
PřístavColosbylvypálendozákladů,stejnějakořadavětších měst,ležícíchnapobřežímezinímamalouvojenskouposádkou baronaDumarchenaseverníchhranicíchjehopanství.Stáleještě čekalinazprávyodjezdců,kterévyslalidovzdálenějšíchpobřežníchměst.
Útok,běhemnějžzahynulabaronovarodina,přišelzjihu.BogartissDeclanemvidělinavlastníoči,jakouzkázunapáchal,když seuprchlícizIlcomenusnažiliconejrychlejidostatdoMarquensasu,alepocestějedohnaliapobilinájezdníci.
BaronůvbratrBalvenmělpodezření,žepřístavynajihuvIlcomenubudoutakévypleněné,cožznamenalo,žeTorandabudenejvhodnějšívolbouprozajištěnéadostatečněvelkélodě,jakouBogartisovamisevyžaduje.
Zatímcosjížděliposvahukpřístavnímuměstu,Declansivšiml několikalodí,kotvícíchnedalekobřehu.Bylrád,žeseBalvenve svýchodhadechnemýlil.
Pochvílivyjelinadalšínízkýkopecanaskytlsejimlepšívýhled naměsto.Meziloďmiapřístavemseplavilynákladníčlunyapramice.Zanedlouhopochopil,žezakotvenéloděprávěnakládají,protožemenšíplavidlasevraceladopřístavuprázdná.
Kdyždorazilikbráně,dvěstráževarovněsklonilypíkyatřetí strážnýdošelkBogartisoviaDeclanovi.„Cotuchcete?“vypálil.
„Posílánássembaron.“Bogartissáhldozáhybůtunikyavytáhl listinu,nakterébylabaronovapečeťaBalvenůvpodpis.Podalji strážnému.
Vojákzběžněprohlédlpečeťalistinumuvrátil,očividněsemu ulevilo.Declanpředpokládal,žečístnejspíšneumí,alepečeťpoznal.
„Vyjstejediníobráncitohotoměsta?“zeptalseBogartis.
„Ne,uvnitřjedalšíchdvacetchlapů,alejsmerozprostřenípo celémměstě.Většinaznichjevpřístavuahlídá,propřípad...no, všakvyvíte.“
Bogartispřikývl.„Jo,víme.“
Declanpochopil,jaksevěcimají.Kdybynebylispojenci,alenájezdníci,třistrážníbylipřipraveníjimčelit,alenežbydorazilyposily,takřkajistěbyvšichnipadli.Apokudbysezbývajícímdvaceti vojákůmnepodařilorychlezavřítbrány,nejspíšbystřetsečtyřiceti jezdcinepřežilianioni.
Strážnýnaněmávl,aťjedoudál,akompanievjeladoměsta.
Torandabylaobehnanáprovizorněvyhlížejícíhradbou,postavenou vrůznýchetapáchjejíchdějin.Sahalatakdalekonajih,kamažDeclandohlédl,apaksemírněsvažovalanazápad.Bránabylavelká, protožejíprojíždělyvšechnyvozyopouštějícíměstosnákladem zpřístavu,ivozyrolníků,dřevorubců,lovcůadalšíchmístníchobyvatel,kteřívezlisvézbožínatrh.Kdyždorazilinamalétržiště,Declanpohlédlkjihuazeptalse:„Jetuještějinábrána?“
Bogartispřikývl.„Je.Menší,alenenívnítakovýprovoz.Pročse ptáš?“
„Jenmětotaknapadlo.“
Poté,cozahnulinaširokouulici,oddělujícípřístavodměsta,se Bogartiszeptal:„Hledášnejsnazšícestuzměsta?“
Declankývl.„Atakynejsnazšícestudoměsta.“
Bogartisseusmál.„Učíšserychle.“Ukázalprstem.„Cestazjižní bránymíříkrybářskýmvesnicímnapoloostrově,ležíněkolikmil odjehohrotu.Zkopcůvedespoustastezek,vyšlapanýchvysokou akozami,astékáznichpármělkýchpotoků,aúbočíjsouporostlá řídkýmilesy.JižnísvahytěchkopcůjsouažpohranicesIlcomenem vpodstatěúhor.Rostetamjenomroští,přežijítamjenstádadivokýchkozanapobřežínajdešakorátpárvrakůrybářskýchlodí.“Pak ukázalkzápadu.„Jestliněkdopřitáhneodsud,taktopodleměbude pomoři.“
Declanznovukývl.Vpřístavužádnéhradbynestályaproútočníkybybylodalekosnazšívploutpřímodoněj,nežabysevyloďovali mimohraniceměstaapochodovalikněmuposouši.„Pročtotunechalinapokoji?“
„No,tojeotázka,“přitakalBogartis.„Pročbypřestávaliútočit, apročzrovnatady?“Zavrtělhlavou.„Můžemesejendohadovat.“