TO JE TÁTA, TO JE MÁMA…
Ver‰e pro nejmen‰í
To je táta, to je máma,
to je dûdek, to je bába, to je vnouãek, mal˘ klouãek.
·iju boty do roboty, nemám chleba ani s˘ra, koãka mi to v‰echno snûdla, ‰‰‰‰‰c!
Ten vafií, ten smaÏí, ten peãe, ten fiíká: Dej mi kousek!
Ten odpoví: Matla – matla, matlafousek!
LIDOVÁ ¤ÍKADLA
Melu, melu p‰eniãku do zlatého hrníãku.
AÏ umelu, budu píct, aÏ upeãu, budu jíst.
LIDOVÁ ¤ÍKADLA
Kolo, kolo ml˘nsk˘ za ãtyfii r˘nsk˘, kolo se nám polámalo, mnoho ‰kody nadûlalo, udûlalo bác!
Houpy, houpy, houpy, koãka snûdla kroupy, kocour hrách na kamnách.
KoÈata se hnûvaly, Ïe jim taky nedali.
Houpy, houpy, houpy, byly v‰ecky hloup˘.
¤eÏme dfiíví na polínka, aÈ má ãím topit maminka, fiízy, fiízy, fiíz.
¤eÏ, fieÏ, dfievo fieÏ, jen se pilkou nepofieÏ.
Vafiila my‰ka ka‰iãku na zeleném rendlíãku:
tomu nic, tomu dala, tomu málo,
LIDOVÁ ¤ÍKADLA
ten plakal,
tomu víc, ten skákal
aten maliãk˘ frrr do komÛreãky na homoleãky, tam se napapal.
LIDOVÁ ¤ÍKADLA
Byl jeden domeãek,vtom domeãku stoleãek,
na stoleãku mistiãka,vté vodiãce rybiãka. vté mistiãce vodiãka,Kde je ta ryba? Koãka ji snûdla.
LIDOVÁ ¤ÍKADLA
Kde je ta koãka? Vlesy se zabûhla.
Kde jsou ty lesy? Na prach shofiely.
LIDOVÁ ¤ÍKADLA
Kde je ten prach? Voda ho vzala.
Kde je ta voda? Voli ji vypili.
LIDOVÁ ¤ÍKADLA