K608 Bylo nebylo v druh vn 12.indd 6
03.08.2026 6:16
Dinosauři žili před hrozitánsky dlouhým časem, tak moc dávno, že si to ani tvůj praprapraprapradědeček nemůže pamatovat. Někteří byli velcí, jiní malí, jedni vypadali hrozivě, druzí zase byli docela roztomilí. Víme o nich proto, že jsme objevili jejich zkamenělé pozůstatky, kosti, zuby, drápy, skořápky vajíček nebo třeba otisky stop. Dinosauři kdysi žili po celém světě, od ledových polárních oblastí přes naši dnešní Českou republiku až po Austrálii nebo Tibet. Byli nesmírně úspěšní a vyvíjeli se po nepředstavitelně dlouhou dobu. Dokonce ani úplně nevymřeli – stále tu s námi žijí v podobě ptáků! Ano, opravdu – papoušci, slepice, kolibříci i pštrosi, to všechno jsou vlastně živí opeření dinosauři. Ale tebe asi mnohem víc zajímají ti podivní rohatí, zubatí, drápatí, dlouhokrcí a jinak pozoruhodní dinosauři z období druhohor. A právě proto se teď za nimi vypravíme v našich pohádkách!
K608 Bylo nebylo v druh vn 12.indd 7
03.08.2026 6:16
Prababička Saturnálie
V
dobách tak dávných, že dokonce i tyranosaurům by připadaly jako děsivý pravěk, ještě nebyli dinosauři pány suchozemských plání a pralesů. V době triasu
se o souše dělili s mnoha dalšími zvířaty, jako byli savcovití plazi, vzdáleně příbuzní nám savcům, krokodýlům podobní plazi a mnozí další. Tak tomu bylo i na území dnešní Brazílie v době před 233 miliony let, kdy tu se svým malým stádečkem dinosaurů rodu Saturnalia žila jejich nejstarší členka, babička Saturnálie. Zažila už mnoho nebezpečí, přírodních katastrof a útoků dravců, ale vždy sebe i své stádo svedla ochránit. Dobře totiž věděla, že jednou budou právě dinosauři těmi největšími tvory na pevninách celé Země. Zatím se ještě museli schovávat a utíkat před velkými dravci, jako byl Prestosuchus.
8
K608 Bylo nebylo v druh vn 12.indd 8
03.08.2026 6:16
Ale Saturnálie si vždy dokázala poradit. Každý z jejích sedmi příbuzných všechny nástrahy zdolal, a to i obě malá mláďata. Jednou se však stalo něco, s čím si nejdříve ani moudrá dinosauřice nevěděla rady. Saturnálie se svojí rodinou právě hledala potravu na dně malého údolí, když si povšimla, že za nedalekým kopcem stoupá prach. Zatím byla v klidu a dál přežvykovala přesličky, které hojně porůstaly celé okolí. Mrak prachu se ale každou chvílí zvětšoval a přidalo se k němu i dunění tisíců nohou. Saturnálie vydala varovné kvíknutí a celé stádečko se okamžitě přestalo krmit. Bylo jasné, že se může blížit nebezpečí. Všechny saturnálie se přesunuly výš a nakonec po vzoru své vůdkyně raději vylezly na blízkou skálu, která vyčnívala vysoko nad údolím. Právě když se tam vyšplhalo i poslední mládě, ukázal se zdroj onoho hluku – bylo to obří stádo dinodontosaurů! Dinodontosauři nepatřili mezi dinosaury, i když by tomu jejich jméno nasvědčovalo. Byli to mohutní, zavalití býložravci vzdáleně podobní hrochům nebo vepřům. Z čelistí jim vy čníval na každé straně dlouhý zub a místo čenichu měli jakýsi pevný zobák. Když každoročně pochodovali za potravou, zůstávala za nimi jen otrhaná a podupaná vegetace. Saturnálie si uvědomila, že než údolím projde poslední z tisíců dinodontosaurů, všechno bude rozdupané a zničené.
9
K608 Bylo nebylo v druh vn 12.indd 9
03.08.2026 6:16
Horší ale bylo, že skupina osmi saturnálií, velkých jen jako menší vlčák, zůstala uvězněna na skále nad údolím. Před nimi i za nimi se valily stovky dinodontosaurů, na okrajích přitom kráčeli velcí dospělí jedinci, zatímco zranitelná mláďata postupovala veprostřed. To pohledem ocenila i sama Saturnálie, která rovněž věděla, jak nebezpečný je zdejší život především pro nejmenší. A jako kdyby to nechtěně přivolala, z druhé strany údolí se k proudu dinodontosaurů začali blížit hned tři různí dravci! Jedním byl prestosuchus, kterého jsme si už představovali, čtyřnohý lovec s velkou hlavou a silnými čelistmi. Druhým byl staurikosaurus, velmi starobylý masožravý dinosaurus. Posledním druhem predátora pak byla trojice
10
K608 Bylo nebylo v druh vn 12.indd 10
03.08.2026 6:16
zvláštních, savcům podobných plazů, kteří už byli porostlí srstí a kráčeli vzpřímeně – vědci je jednou označí podivným jménem trucidokynodon. Tento mrštný plaz by se vešel pod psací stůl, a byl tak menší než oba předchozí dravci, teď měl ale oproti nim početní výhodu. Začalo se schylovat k velkému zápasu a saturnálie jej měly ze svého útočiště na vršku skály jako na dlani. Všichni lovci se potkali jen kousek od pochodujícího stáda, a když si uvědomili, že nejsou na lovu sami, začali na sebe vzájemně zlostně vrčet a prskat. Obrovský prestosuchus cenil zuby na staurikosaura i trucidokynodony, sám je ale zahnat nedokázal. Menší dravci si od něj drželi odstup a přitom přemýšleli, jak by se mohli dostat doprostřed stáda pochodujících dinodontosaurů, aby ulovili mládě. To bylo mnohem bezpečnější než útočit na velké dospělce, protože ti byli silní, stále rozzlobení a mohli se účinně bránit svými ostrými tesáky. Ty jim sice jindy sloužily spíš k vyhrabávání hlíz a kořenů ze země, dinodontosauři však dobře věděli, že je mohou použít i v sebeobraně. Mláďata ale tyto zuby ještě neměla, a navíc byla mnohem menší a slabší než dospělí dinodontosauři. Všichni dravci chvíli jen přešlapovali a nebyli si jistí, co udělat. Navíc je znervózňovalo, že nejsou jedinými lovci, kteří se pokoušejí zaútočit na stádo. Teprve když nízko nad hlavou
11
K608 Bylo nebylo v druh vn 12.indd 11
03.08.2026 6:16
prestosucha přeletěli dva malí, vývojově primitivní ptakoještěři, dodal si lovec odvahy a zlostně zavrčel. Ještě chvíli počkal a pak se vrhnul vpřed! Jenže náhoda tomu chtěla, aby neuspěl. Ve stejnou chvíli totiž vyrazil kousek od něho proti stádu i menší staurikosaurus. Ten byl u prvního dinodontosaura dřív, protože uměl rychleji běhat, ale nevyšlo to podle jeho plánu. Místo aby se mu zakousl do hřbetu, byl dinodontosaurem odhozen do strany – rovnou na útočícího prestosucha! Staurikosaurus přistál na skloněné hlavě většího dravce a strachem ho po drápal – snažil se dostat co nejdřív pryč, aby neskončil jako jeho dnešní oběd! Saturnálie se ze skály pobaveně dívala, jak se rozzlobený prestosuchus otáčí od stáda a prohání pelášícího, vyděšeného staurikosaura. Trucidokynodoni chvíli celou scénu pozorovali, pak se ale i oni raději vydali hledat občerstvení jinde. Ryby, obojživelníci a malí plazi se přece jenom dají mnohem snadněji přeprat a sníst. Za chvíli už nebylo po dravcích v údolí ani vidu, ani slechu. Pochodující stádo už také prořídlo a bylo jasné, že brzy projde kolem poslední dinodontosaurus. Saturnálie však stále čekala a nedovolila odejít ani ostatním. Věděla snad něco, co oni ne? No samozřejmě, byla přece nejstarší a nejmoudřejší ze všech zde žijících dinosaurů. Zamířila si to sama na místo, kde
12
K608 Bylo nebylo v druh vn 12.indd 12
03.08.2026 6:16
před chvílí procházelo vůbec nejvíc dinodontosaurů, takže tam byla půda hodně porušená a rozhrabaná. Chvíli tam rýpala drápy na své zadní tlapě a až potom tichým houkáním přivolala ostatní – nevěděla totiž s jistotou, zda se nějaký dravec ještě nemůže vrátit. Teď už byl všude klid, a tak rodinka saturnálií pomalu přicupitala. A jaké překvapení jim babička Saturnálie přichystala? No přece kaluž vody, velkou vzácnost! Procházející stádo totiž narušilo povrch půdy tak, jak by to saturnálie samy nedokázaly – stačilo ještě trochu hrabat a zespoda se hned vyvalil pramen podzemní vody. Zůstane tu i pro ostatní tvory, kteří v údolí žijí. A za tohle důležité osvěžení vděčili všichni zkušené babičce Saturnálii.
13
K608 Bylo nebylo v druh vn 12.indd 13
03.08.2026 6:16
Saturnalia – prapředek obřích „dlouhokrků“
BRAZÍLIE
Saturnalia je jméno starobylého dinosaura objeveného v Brazílii. Bylo vybráno podle data nálezu učiněného v době brazilského svátku slunovratu. A tento svátek měl možná kořeny až ve starořímských slavnostech zvaných saturnálie.
N TUR ALIA SA
Jinak to byl ale velmi malý a štíhlý dinosaurus, který by nejspíš nikomu sváteční ani vánoční nepřipadal. Jakou měl barvu, bohužel nevíme. Měl ale určitě dlouhý a štíhlý krk, docela malou hlavu a k tomu ještě dlouhý ocásek – chodil a běhal nejspíš jen po dvou, na rozdíl od svých obřích vývojových potomků – sauropodních dinosaurů. Ti dosahovali stejné hmotnosti jako celé stádo slonů, a rozhodně tak museli chodit po čtyřech.
14
K608 Bylo nebylo v druh vn 12.indd 14
03.08.2026 6:17
Saturnalia byl ale malý dinosaurus, dlouhý i s ocasem kolem 1,5 metru a vážící jen asi 10 kilogramů! I hlava tohoto starobylého dinosaura měřila jen 10 centimetrů, což je průměr většího pomeranče. Není divu, že se tento všežravý dinosaurus musel schovávat a utíkat před většími dravci. A těch bylo v jeho světě opravdu hodně. Začněme třeba savcovitým plazem rodu Trucidocynodon, který by nám možná zdálky připadal jako podivný pes. Měl velké ostré zuby, a hlavně vzpřímené a dlouhé nohy. Mohl tedy dohnat a zakousnout kteréhokoliv menšího tvora, který se mu právě připletl do cesty. Vědci si myslí, že se mohl podobně jako dnes lvi zakusovat své kořisti zespoda do krku. To není hezká představa, raději tedy pojďme k dalšímu dravci z naší pohádky.
TRUCIDOCYNO
DO
N
15
K608 Bylo nebylo v druh vn 12.indd 15
03.08.2026 6:17
R STAU
IKO
RU SAU
S
Je jím jeden z nejstarších známých dinosaurů rodu Staurikosaurus. Byl to štíhle a atleticky stavěný masožravec, který kráčel pouze po dvou a dokázal také rychle běhat. Byl dlouhý asi jako dospělácká postel na spaní, měřil lehce přes 2 metry. Ale protože polovinu té délky tvořil ocas, nebyl zase tak těžký – podle odhadu vědců vážil jen 20 kilogramů, tedy asi jako statný krocan. Měl však docela silné čelisti a ostré zuby, navíc pak i výrazné drápy na předních a zadních tlapách. Největším ze zmíněných dravců je Prestosuchus, dravý plaz vzdáleně příbuzný dnešním krokodýlům. Na rozdíl od krokodýlů byl však vybaven delšíma a rovnějšíma nohama, takže mohl lépe a rychleji kráčet po suché zemi. Měl mohutnou a silnou lebku s velkými zuby, takže když se do něčeho zakousnul, bylo pozdě na záchranu.
16
K608 Bylo nebylo v druh vn 12.indd 16
03.08.2026 6:17