chlapec, krtek, liška, kůň a bouře
může n ěco
”
A h o j
Když jsem byl m alý, myslel jsem si, že knihy
j s o u j a k o s u š e n é š p a g e t y,
čekajícítiše n a poličce, až je někdo
otevře a probudí k životu. A práv ě to teď dě l á t e v y. D ěkuji.
Jsem r ád, že tu se mnou jst e.
Píšu tuh le knihu v jednom ušmudlaném
poko ji, obklopený n apůl rozlitým inkousem, nedo pi tými šálky čaje, zmuch laými výkre s y, pery sulomenými hr oty a s ilným p oci tem
srachu a nejitoty, zd a ji vůbec kdy
dokočím. Pokud má slov a č te te, nějakou záhaou se mi top od ařilo.
Vždy mi topřipomene, covšechnomůže vzniknout z ch aosu. At’ už prožív áte
j akkoli krušné chv íe, pokuse se být
k s obě la skav í a nevzd ávej te se.
Vášhlasse počí tá, a jak ř íká krek,
”máte v sobě píeň, kterou nikdojiný
zazpív at nedokáže“. Odjakživ a jsem rád osatním ukazov al svoje kresby, ovšem nikdy by mě nen apalo, že z nich vzejde knih a.
Vytvořit tutobylonáočné, ale i kdyby se díky ní cí t il lépe jediný člov ěk, m á t o c e n u.
Třeba tím št’asným bude te práv ě v y.
Tenh le příb ěh je oč tyřech neob vyklých
přátelích, k teř í nem ají tušení, kam míří
nebocohled ají, a přesn ě tak se časo
cí t ím i j á. Jednovšak vědí jitě: ačkoli
může být život občassloži tý, mají jeden druhého. Kůň jim neusále dod áv á pocit jitoty a pevnou půdu pod noh ama.
T ichou lišku mají tih le přátelé rádi, aiž by tušila proč.
K r t e k p o řá d m y s l í j e n n a z á k u s ky. M n o h e m v í c v š a k m i l u j e s v é k a m a rá dy.
Ch lapec je časoúzkosliv ý a sv é přátele
hl uboce mi luje. Velmi se bojí, že oně přijde.
Zd á se, že tohočlov ěk mus í v životě
zvlánout hodně, ale podle mě se za
úspěch d á pov ažov at už jen to, že tu
jsme a můžeme zpív at svou píeň.
Nejspíš js te už zažili spous tu různých
bouří, možn á se upros třed nějaké práv ě
n ach ází te, a pro to je obdivuhodné,
že m á t e vůbec chut’ moje n ačm áran á
úvodní slov a čís t.
Tah le knih a je určen a pro každého,
bez oh ledu n a v ěk, a já doufám,
že v ám pomůže si uv ědomi t, že js te
milov aní a že n a v á s záleží.
Jse odv ážní a úžas ní.
S lá skou Charlie
” Je dn o hod n e s e ohl é dn e te
a z j it í t e, j a k js t e ton avz d o ry
vš e m p ř e k á ž k á m zv l ádl i.“
”
” V í m e, k a m má m e n a m í ř e n o?“
z e p a l s e c hl ap e c.
Vl a s n ě a n i n e,“ od p ov ě d ě l k r e k.
”Ta k ž e j sm e s e z t ra ti l i?“
” N e,“ ř e k l a l iš k a,
” p ro t ož e má m e j e de n d ru hé h o.“