Jes ˇ te ˇ ted’ me ˇ bol
pusa od sm chu! Je to neskutec ˇ na ´ psina!
„To si pošmáknete!“
Selom Sunu, ilustrátor knihy Look Both Ways
„Srší z toho prašte ˇná energie. Je to bájecˇneˇ návykové.“
Phil Earl, autor knihy When The Sky Falls
„U Desolesa se smeju nahlas.“
Frank Cottrell Boyce, autor knihy Miliony
„PROSTE
Louie Stowell, autorka knihy Loki
Skoro na kazde ´ strance jsem se musela hihnat.
„Tom a Týna jsou moje nejob legračnílíbenější liškyEVER.“
Liz Pichon, autorka knihy Tom Gates, Úžasnýdeník „Řezali jsme se smíchy.“
Jim Smith, autor knihy Já nejsem trapnej
Je to vrchol vtipnosti, a zaroven i nehy.
Kiran Millwood Hargrave, autorka knihy Dívka z inkoustu a hvězd „FANTASTICKÉ.“
Lauren Laverne
Jako Daleka ´ cesta za domovem, ale vtipne ´ . Na kaz ˇ de ´ stra ´ nce se budete prohy ´ bat smichy.
Rob Biddulph, autor knihy Peanut Jones „VTIPNÉ, BURR ˇ IC ˇSKÉ A FAMóZNEˇ S ˇVIHLÉ.“ RICHARD OSMAN
„ABSOLUTNÍ NÁR ˇ EZ.“
SOPHY HENN, AUTORKA KNIHY PIZAZZ
Caitlin Moran
Óóóó, vy jste ale MILÁC ˘ CI!
KAPITOLA PRVNI
VDěsolese byla právě hluboká noc. Listy
na stromech se stříbřitě leskly ve svitu
měsíce. Všude vládlo ticho a klid.
„ JUPÍJÁJÉJ, JUPÍJÁJÉJ, JUPÍJÁJÉÉÉÉJ! “
řvala slavovrána Ljuba. Potácela se lesem a zanechávala za sebou cestičku ze třpytek.
„Kdes byla, Ljubčo?“ zeptala se jí zvědavá žížala.
„Na slepičí rozkvočce se svobodou,“ odpověděla Ljuba a strhla si nalepovací řasy. „Byl to MAZEC! Snesla jsem obrovské vejce.“
„Hustý,“ povídá žížala.
Ljuba a její hlasitý návrat do Děsolesa způsobily trochu pozdvižení. Zvířata se začala budit ze spánku.
„Hú, hú, hú!“ prohlásila sova.
„Píp, píp, píp,“ pípla malá vlaštovka.
„Haf,“ pronesla divná žába.
„Ňamiky, čas na banán!“ zajásal mravenec, který našel banán.
„Držte všichni zobáky,“ ozvala se jiná, mnohem nabručenější sova. „Tady se spí!“
Nebyla to sova, ale výr Karel, a zrovna se mu zdál úžasný sen o tom, že objevil velice vzácnou
nahrávku legendárního jazzmana Lacla Deciho. „To máš zadara!“ nabídl mu prodavač. „Vlastně
všechny tyhle drahé desky ti dám zadara, Karle. Dneska máš šťastný den. Hú, hú!“
„Páni!“ vydechl Karel. „To je nejlepší den v mém životě!“ Jenže pak ho probudilo houkání opravdické sovy, a když mu došlo, že to byl jenom sen, byl nakrknutější než kdy jindy.
Jelenu Goliáši Trdlorohovi se zase zdálo, že konečně vyhrál děsoleskou Marmelympiádu, což byla tvrdě konkurenční soutěž o nejlepší džem, která se konala každým rokem.
Goliáš se pokaždé účastnil, ale vždycky nad ním zvítězila místní bobřice Griotte Laskonková.
Goliáš si ve snu potřásal kopytem s předsedou
poroty – starostou Děsolesa –, a když mu starosta
připínal na čelo zlatou rozetu, smál se od ucha
k uchu. To, že on sám je starostou
Děsolesa, zjevně ve světě
snů nehrálo
žádnou roli.
„Je to pro mě velká čest!“ rozplýval se Goliáš.
„Váš džem byl famózní,“ pochválil ho druhý
Goliáš.
Pak Goliáš otevřel pusu, aby si lízl trochu džemu ze sklenice, ale jazyk se mu začal prodlužovat, a z toho druhého Goliáše se najednou stala jeho bývalá učitelka zeměpisu. No, není to otrava, když se vám sen takhle zvrtne?
Roztomilá králičice Vrbka spala spolu se svými 153 bratry a sestrami v doupěti uprostřed
Valašských Králíků, oblasti Děsolesa, která byla zcela ovládnuta kravami králíky.
„Bzzzam! Tumáte, ubožáci! BZ Z Z A M M! “
Vrbka byla ve snu OBŘÍM ROBOTICKÝM
KRÁLÍKEM, který dokázal očima střílet laserové paprsky, valil se Velkým městem a vyhazoval do povětří auta, popelnice, emzáky a tak podobně.
Jezevec Pako chrápal skoro tak hlasitě jako jeho bratři Mára, Jarda, Jarda a Jarda. Zrovna se mu zdálo, že si dává do nosu ve snídaňovém bufetu s heslem: „Sněz, co se do tebe vejde.“
„Hmm,“ slintal ze spaní. „Vajíčka, párky, fazole, slaninka, tousty, houby, rajčata, čipsy, bramborové placky, cibulové kroužky a nádavkem ještě burgr pro štěstí. Jú, a jahodový koktejl.
Hurá!“ Natáhl se pro láhev s rajčatovou omáčkou a s energickým šprršprrkchrr si s ní polil jídlo, hlavu a pak celou místnost, takže nakonec plaval v mazlavém moři kečupu.
Nad kalnými vodami Malého rybníku se na ostrůvku z nákupních vozíků vznešeně
, no ne?