001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 7
Prolog
Ten večer, kdy jsem umřela, jsem měla jít na školní ples. Měl to být večer plný saténu a krajek, limuzín a hotelových pokojů, ukradených polibků a chybiček, na které pak člověk ještě léta s láskou vzpomíná. Zatímco spolužáci tančili, smáli se a fotili, já jsem si ve svých nádherných růžových šatech vlezla do vany a spolykala celou lahvičku tablet vicodinu mojí mámy. S pomalým rytmem zamilované písničky v žilách jsem se vytratila ze života. Policie města Sacramento to označila za sebevraždu, ale matka křičela a otec kvílel – To by Emily přece nikdy neudělala! Jen se zeptejte kohokoli, kdo ji opravdu znal. A tak se vyptávali. Jednoho spolužáka za druhým, i krále a královny závěrečného plesu, všech těch budoucích byznysových lídrů Ameriky i budoucích drogových dealerů v Modestu – No jasná sebevražda přece. Do mnoha z těch rozhovorů se však vloudil jeden výraz. Slovíčko, které jsem jim šeptala do uší, až se jim dralo na jazyk stejně spontánně jako followeři, filtry a fotky. Thrasheři. 7
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 9
1. kapitola ČERVENEC
Kdyby to bylo jenom na Jodi, ležela by v pátek v jedenáct večer v posteli, koukala na něco na netflixu a namlouvala si, že celá vanička zmrzliny Ben & Jerry’s je jen jedna doporučená porce. Takhle se jí ale dařilo trávit víkendy jen zřídka. Dnes pořádala párty nějaká Caroline Vallowová. Jodi Caroline ani neznala, ale kdyby tu akci prošvihla, příštího půl roku by musela v jednom kuse poslouchat historky z toho večera – třeba jak se Paige líbala s nějakým studentem odkudsi z Evropy, který tu byl na výměnném pobytu, nebo jak Lucy a Julian vyhráli beer-pong smečí rukou za zády nebo jak Zack potkal novou letní lásku. Nasoukala se tedy do svých nejtěsnějších džínů, zastrčila klíč od domu do podprsenky a po deseti neúspěšných pokusech dovolat se Zackovi, aby pro ni přijel, šla na zastávku a počkala na autobus, aby se na večírek středoškoláků ze St. Joseph’s High vůbec dostala. Protože kdyby tam nepřišla, bylo by to, jako by vůbec neexistovala. 9
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 10
Autobus se skřípotem zastavil, Jodi vystoupila a vedená dunivým rytmem mizerné muziky zamířila do slepé ulice plné uniformních patrových domů s úhlednými trávníčky a mercedesem na každé příjezdovce. Když byla Jodi malá, bydlela v podobné ulici, ale znala ji jen z fotek své mámy, které si s tátou prohlíželi. Z chodníků přetékala dvojitá řada zaparkovaných aut a děvčata na lavičkách sledovala, jak kluci odpalují petardy, co jim zbyly ze Dne nezávislosti, přestože červenec už se chýlil ke konci. Jodi si uhladila tričko a naklonila se k bočnímu zrcátku jednoho zaparkovaného auta, aby si zkontrolovala svůj vzhled. Zastrčila si kaštanovou kadeř za ucho a až v ten moment si uvědomila, že se auto rytmicky pohupuje a okna jsou zamlžená činností, která se odehrává uvnitř. Uskočila, ani se neomluvila a rychle odcupitala pryč. Za chvíli už pootevřenými dveřmi vklouzla do domu a rázem se k ní otočily desítky očí v očekávání, že uvidí někoho známého. Zkoumavě si ji prohlíželi a ona se snažila usmívat, protože věděla, že to je cena za to, že se vetřela na večírek jiné školy. Ale na druhou stranu bylo dost dobře možné, že by na ni takhle reagovali i u ní ve škole. Ne že by neměla žádné přátele. Bylo to tím, že někdy byla vedle nich jako neviditelná, kdežto ty přátele nikdy nikdo v místnosti nepřehlédl. „Jodi Dillonová! Tady, pojď za náma!“ ozval se rozjásaný hlas. Uprostřed rozlehlého obýváku plného tančících lidí stála dívka v krátkých šatech s dlouhýma nohama, zuby jako sníh a s profesionálně dokonalým medově blond účesem. Paige Montgomeryová byla zkrátka ta, za kterou se každý otočil. Ať přišla kamkoli, zraky se na ni upíraly, dokud místnost neopustila. Jodi na ni trochu rozpačitě zamávala a ukázala směrem ke kuchyni s gestem, že se jde napít vody. 10
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 11
Paige otevřela ústa v odpověď, ale vtom se ozval jiný song a ona jen nadšeně vyjekla a ruce jí vyletěly nad hlavu. Jodi se se smíchem prodírala mořem červených kelímků. V zadní části domu probíhalo karaoke – dost bídné karaoke. Když našla kuchyň, zamířila rovnou k velkému plechovému dřezu na kuchyňském ostrůvku a hledala lahve s vodou, ale sotva se pro jednu natáhla, zkřížil jí cestu jakýsi dlouhán. „Sorry,“ usmál se. „Jdeš si pro pivo?“ „Ne, já v podstatě nepiju…“ „Nechodila jsi se mnou letos k Freemanovi na algebru?“ Popadl jeden Bud Light, srazil víčko o žulovou desku a strčil jí ho do ruky. „Já jsem Matt.“ Prsty sevřela studenou láhev. Nadechla se, aby mu řekla, že nechodí ani do stejné školy, ale Matt mluvil dál. „Na jakou vejšku si brousíš zuby?“ A pak, aniž by čekal na odpověď: „Já chci do Santa Barbary nebo do San Diega. Miluju ten plážovej život, však o tom to je, no ne?“ „Rozhodně,“ kývla neurčitě. „Matte, podej mi britu,“ řekla dívka, která se objevila za Jodi. Měla na sobě jen bikiny, nic jiného. Očima sjela Jodi od hlavy k patě a koutky rtů se jí stočily směrem dolů. „Jasně.“ Matt se vrhl k ledničce, vytáhl konvici a nalil jí do červeného kelímku filtrovanou vodu. „Holky, slyšely jste už, že je tady Zack Thrasher?“ oslovil Matt obě dvě naráz. Ta cizí na Matta vykulila oči. „Fakt? Zrovna když se mi teď zas dělají beďary?“ Sklonila hlavu a honem si v odrazu naleštěného toustovače prohlížela detaily své pleti. Jodi potlačila úšklebek, popadla taky jeden červený kelímek a vzala si od Matta britu. „Kdo je Zack Thrasher?“ zeptala se s hranou zvědavostí. Ta v bikinách na ni nevěřícně vykulila oči. „To si děláš prdel, ne?“ 11
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 12
Jodi jí věnovala nevinný pohled a zavrtěla hlavou. Tohle musí vyjít. „To je basketovej rozehrávač z New Helvetia,“ spustil Matt nadšeně. „Slyšel jsem, že na koncertě v Santa Claře dostal podepsanej klobouk od samotné Taylor Swift. Byl ve VIP sekci s Gigi Hadid.“ „A neslyšelas ani o tom, jak objevil takovou tu starou kapelu – KISS se jmenovali –, a celá jejich škola pak přišla na jarní párty s obličejem pomalovaným podle těch muzikantů?“ ptala se cizí dívka. Jodi si pohrdlivě odfoukla. To já jsem „objevila“ KISSáky a Zackovi jsem je naservírovala až pod nos, ale ano, to o těch počmáraných nadšencích je fakt. Právě usoudila, že se už po dotyčném porozhlédne, když zaslechla z vedlejšího pokoje něco příšerného. Z reproduktorů karaoke se ozval známý hlas. „Chci tuhle píseň věnovat Jodi Dillonové. Písničku ‚Hey Ya!‘ má odjakživa nejradši ze všech.“ Vykoukla zpoza rohu kuchyně a zadívala se na toho pohledného darebáka s mikrofonem, Zacka Thrashera, který se usmíval právě na ni. „Jen pro tebe, Jodi,“ dodal Zack a Jodi nezbylo než sedět a poslouchat, jak její nejlepší kamarád opile zpívá její nejnenáviděnější píseň. Zack se protančil až k ní, všichni se po něm ohlíželi a Jodi se dostalo alespoň toho potěšení sledovat, jak dívce v bikinách málem vylezly oči z důlků, když viděla, že Zack Thrasher soustředí veškerou pozornost výhradně jen na ni, na Jodi. Kdyby měla hádat, stihl už nejmíň čtyři piva. Zack uměl být rozpustilý a nepředvídatelný, když se napil, byl schopný skočit ze střechy do bazénu, rozpálit cizí gril kvůli holce, která si chtěla dát cheeseburger, ale taky klidně vydržel tancovat celé hodiny na tu nejhorší muziku na světě. 12
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 13
V mezihře během „Hey Ya!“ hulákal nejhlasitěji „ice cold!“ Matt, a když Zack houkl „Okay, now ladies“, strčil mikrofon pod nos Jodi a ona ho suše odpálkovala: „Yeah?“ Zack se smíchy prohnul a předal mikrofon komusi jinému. Objal Jodi, až ji zvedl ze židle. „Kdes byla?“ Zack ji postavil na zem, odhrnul si pískově hnědé vlasy z očí a zakřenil se na ni svými dokonale rovnými zuby takovým způsobem, že se jí až zachvělo kolem žaludku. „Myslel jsem, že se tu už ani neobjevíš.“ „Psala jsem ti o svezení,“ podotkla. „Do prken, už mám zas vybitej telefon.“ Pak najednou vyhrkl: „Napiš Julianovi!“, jako kdyby ještě to svezení potřebovala. Jodi sevřela rty do úsměvu. „To jsem udělala. Neodepsal mi.“ Sklouzla výmluvným pohledem na vysokého tmavovlasého kluka jak vystřiženého z reklamy, který se předtím bavil se Zackem v kuchyni. Julian Hollister upil ze svého červeného kelímku. „Hm. Asi špatnej signál.“ Jodi na něj přimhouřila oči, ale než stačila zareagovat, připotácel se k nim Matt. „Tak ty seš teda ten Zack, jo?“ „Jo! Těší mě,“ napřáhl k němu Zack ruku. Byl jeden z mála Jodiných známých, kdo si při seznamování potřásal rukou – to mu vštípil jeho otec. „A já jsem Monika,“ řekla dívka v bikinách s koketním úsměvem. Naklonila se nad kuchyňský ostrůvek, až si smáčkla prsa k sobě – a Zack s Julianem v tu ránu zapomněli, že existuje nějaká Jodi. „Co tě přivedlo na párty svatojosefáků?“ zeptala se Monika. Jodi zakoulela očima a obrátila se ke všem zády, tváří ke dřezu, že napustí vodu do filtrační konvice, než ji vrátí zpátky do lednice. Sotva otevřela dvířka, padl jí přes rameno stín. Ne13
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 14
potřebovala se ani ohlédnout, věděla, že se Julian chystá zkazit jí večer. „Voda z kohoutku ti není dost dobrá, Dilloňáku?“ Zamračila se na toho dvoumetrového drzouna. „Jako bys zrovna ty někdy v životě pil vodu z kohoutku.“ Julian Hollister byl, slušně řečeno, jejím prokletím. Jodi se přátelila se Zackem Thrasherem od druhé třídy – dokonce by si troufla říct, že byli nejlepší kamarádi. Ale když se Zack na střední škole začal věnovat basketbalu, potkal Juliana a od té doby byli ti dva nerozluční – bez ohledu na to, jak moc se je Jodi snažila rozdělit. Julian byl z bohaté rodiny, stejně jako Zack. Věnovali se stejným sportům, chodili na stejné předměty, měli rádi stejný druh humoru, jen Julian byl větší prevít. Podváděl při písemkách, podváděl holky a nikdy se za nic neomluvil. Byl děsně přitažlivý, to si Jodi dobře uvědomovala, a až na to, že měl tmavé vlasy a ramena jako profesionální plavec, na tom byli se Zackem co do vzhledu stejně dobře. Jodi mohla být jen ráda, že jeho pochybná rozhodnutí a naprostá neúcta ke spokojenosti ostatních lidí se aspoň nijak nepřenáší taky na Zacka. „Je tu vedro.“ Zack zahýbal palcem k posuvným skleněným dveřím. „Nepůjdeme ven?“ Mattovi a Monice to náramně vyhovovalo. Jodi zavřela ledničku a vyšla za nimi. Na rozdíl od Juliana byl Zack vstřícný, okouzlující a vnímavý, empatický. Vždycky když se Jodi snažila vyvléknout z pátečních plánů – jako i dnes večer –, byl první, kdo jí napsal mimo skupinový chat a zeptal se, co se děje. Když Paigina kluka z prváku přistihli při nevěře, Zack mu uprostřed školního dvora vrazil jednu pěstí a pak se vydal s velkým kyblíčkem čoko-oříškové Rocky Road rovnou k Paige domů. Zack byl… prostě supr. Jodi ho znala už deset let a zamilovaná do něj byla jen o pár dní míň. Jenomže do Zacka Thrashera byli zamilovaní úplně všichni. 14
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 15
Jednu jedinou věc by podle ní měl Zack umět líp: nerozdělovat svůj čas a pozornost do tisíce různých směrů. „To je bentley?“ Oči mu málem vyletěly z důlků a vyrazil ke garáži, kde u nablýskaného stříbrného auta pár lidí pokuřovalo trávu. Monika ho dychtivě následovala a Jodi, Juliana a Matta nechali za sebou. Možná to bylo od Jodi sobectví, že ho chtěla jen pro sebe, ale i v situaci, kdy byli třeba na Lucyině volejbalovém zápase jen sami dva, stejně se Zackovi nějakým způsobem povedlo pozvat další tři lidi, aby si sedli k nim; on si prostě našel nové přátele, kdekoli se objevil. Zack byl Jodin nejlepší kamarád. Ale ona byla jen jedním z mnoha Zackových nejlepších kamarádů. Julian v plážovém lehátku potahoval z jointa od nějakého dlouhovlasého kluka a Matt se otočil k Jodi s otazníkem v očích. „Odkud teda znáš Zacka Thrashera?“ zeptal se. Jodi měla dojem, že Matt stále neví, že není jeho spolužačka, ale Matt ani nečekal na odpověď a pokračoval. „On je z nějaké královsky nóbl rodiny tady v Sacramentu, prej. Nevím přesně.“ „Hmmm, královská rodina,“ zabručel Julian. „To má teda zvuk.“ „Řeč je o Zackovi, ne o tobě.“ Jodi se napila vody. „Hm. Lucy je královna, Paige je princezna…“ Naklonil hlavu k ní. „Co seš ty, kobližko?“ Jodi polkla, protože věděla, jak to dopadne. „Možná dvorní šašek, ne? Bavíš krále, jsi zábavná na večeřích, ale doopravdy tam nepatříš.“ Zaťala zuby a snažila se nevšímat si Matta, který je sledoval jako dva tenisty na kurtu. Stočila pohled k Julianovi a přes okraj červeného kelímku zachytila jeho chladný oříškový pohled. „Hele, můžeš mě urážet, neodpovídat mi na zprávy, v klidu na mě kašli i po tom, co jsem poctivě skandovala celý tvůj zápas,“ – na to nemohla zapomenout – „ale já se nikam pryč ne15
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 16
chystám.“ Stiskla rty a sykla ještě: „Prostě spolu ten poslední ročník nějak přežijeme, jo? A až budeš v té svojí Ivy League, už se se mnou nikdy nebudeš muset potkat.“ Julianovi se pobaveně zaleskly oči. Pootevřel rty, že – „Jodííí!“ proniklo jí do uší známé zavytí. Otočila se a uviděla, jak k ní běží bosá Paige. „Tady jsi, zlato!“ Neúprosně ji pohltil oblak parfému Fantasy a tsunami svěžích blonďatých vln. Jodi ze sebe setřásla podráždění, které v ní mohl vyvolat jen Julian Hollister, a pevně Paige objala. „Ahoj! Kde je Lucy?“ zeptala se Jodi. Vzápětí se její otázka zodpověděla sama. Přes Paigino rameno uviděla Lucy, jak sestupuje po schodech na dvůr unylým krokem, kvůli kterému jí Jodi občas říkala „Lucy Lážo Plážo“. Lucy Reedová byla neskutečně sexy vysoká dívka s tmavě hnědou pletí a hustými černými vlasy, které za všech okolností vypadaly, jako by jí je někdo zlehka a velmi profesionálně pocuchal. Nebyla jen úžasná, ona byla přímo fatálně nebezpečná. S Lucy Reedovou se nikdo nechtěl dostat do sporu. Sblížit se s ní člověku trvalo na rozdíl od Paige delší dobu, ale jakmile už se to jednou stalo, bylo to přátelství na celý život. Když k nim Lážo Plážo konečně dorazila, Paige povolila to svoje drtivé objetí a už si jen pohrávala s Jodinými vlasy. „Vypadáš dnes perfektně, zlato! Udělala sis ty lokny přesně tak, jak jsem tě to naučila!“ „Vypadáš fakt dobře,“ souhlasila Lucy. Jodi se z té pochvaly vzedmula hruď a byla ráda, že se svými vlasy udělala něco, co se alespoň vzdáleně podobá Paiginým. Paige byla protikladem Lucy, ale vzájemně se doplňovaly jako vodka s colou. Lucy byla drsná a nekompromisní, kdežto Paige – roztleskávačka, místopředsedkyně studentské rady a skvělá matematička – byla jemná a přizpůsobivá. Docela často se obě rozhodly věnovat svým vlastním věcem a nechávaly Jodi, aby sama za sebe čelila Julianovi. A bylo rovněž všeobecně 16
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 17
známo, že jak Lucy, tak i Paige jsou rovněž obě zamilované do Zacka. Ostatním se to mohlo zdát divné, ale nebylo v tom žádné napětí – Zack si oficiálně „nevybral“ ani jednu z nich. „Oh, shit.“ Matt si prohrábl vlasy a očima přelétl všechny čtyři. Zhluboka se nadechl a zíral, jako by najednou uviděl přízrak. „Dyť vy jste ti Thrasheři.“ Jodi si povzdechla a Julian obrátil oči v sloup. Takhle jejich skupinku pojmenovávat byla pitomost. Sami si tak nikdy neříkali. Lucy zvedla dokonale vytvarované obočí. „A ty jsi kdo?“ Veškerá Mattova chvástavost, kterou předtím předváděl Jodi, se rozplynula, a on s jakýmsi ušlápnutým přikývnutím hlesl: „M-Matt.“ Lucy vykročila vpřed a Matt slyšitelně zalapal po dechu. „Tak hele, Matte, já se jmenuju Lucy Reedová, a ne ‚Thrasher číslo 4‘ nebo tak něco.“ „Jasně. Sorry. Můžu ti nabídnout něco k pití?“ Natáhla se dopředu a vytrhla Mattovi pivo z ruky. „Dík, už mám.“ Lucy vždycky působila dost drsně, když měla v sobě pár skleniček, ale Jodi věděla, že pravý důvod, proč klukům krade pití, je ten, že v něm s jistotou nebude žádné svinstvo navíc. Jednou od ní Jodi slyšela, že ji tenhle trik naučila trpká zkušenost hned v prváku. „Bavíš se dobře, Matte?“ prohodila s jízlivou jiskrou v oku Paige. „Že váháš,“ řekl Matt a Julian se přitom uchechtl do kelímku. „A odkud vlastně znáte Caroline?“ „Neznáme.“ Julian se usmál. „Akorát se teď nemůžeme bavit s vlastní smečkou.“ Mattovi se v hlavě rozsvítila jistá asociace a on vykulil oči a ztišil hlas. „A jo. New Helvetia High, jasně. Nedávno umřela nějaká holka z tý školy, že jo? Znali jste ji?“ 17
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 18
Stejně jako když melodie skončí dřív, než dozní rytmus bicích – i večírek u Caroline Vallowové náhle přestal být příjemným rozptýlením. Jodi ztuhla, jako pokaždé, když zmínka o Emily zazněla v televizi, na chodbách před závěrečnými zkouškami nebo za něčí dlaní přitisknutou z boku k ústům, když procházela kolem. Paige se vedle ní prudce nadechla, což začala dělat už před měsícem, a stěžovala si, že občas nemůže skoro vůbec dýchat. Julian ztuhl a zadíval se do svého kelímku. Lucy se s pohledem upřeným na Matta jakýmsi potutelně kočičím způsobem usmála, jako by řekl něco zábavného. „Ani ne,“ odpověděla nakonec Lucy. Ale už to nešlo vrátit. Matt na ni upřel obezřetný pohled. „Myslím, že jsem s ní chodila jenom na dva předměty.“ Paige se znovu zhluboka nadechla tak hlasitě, že to dolehlo až k Jodiným uším. „A fakt se předávkovala na závěrečným plese?“ Jodi se začaly samy od sebe pohybovat nohy a tělo je následovalo jako loutka vedená na provázcích. Kdosi na ni zavolal, ale ona odstrčila posuvné skleněné dveře a zmizela v domě. Chladný závan klimatizace v dusném červencovém večeru jí cestou do koupelny v přízemí vháněl vzduch do plic. Vešla dovnitř a zamkla za sebou; teprve pak se znovu nadechla. Opřela se o umyvadlo. V zrcadle viděla nevysoké děvče s fádním obličejem. Její postavu by leckdo ze slušnosti označil jen za „buclatou“. Zavřela oči a soustředila se na svůj dech. Z hlubin mysli se jí vynořily bleděmodré oči; marně je tam pohřbívala. Tenký nosík byl posetý pihami a v úsměvu zářily zuby až příliš široké na drobná ústa. Jodi otočila oběma kohoutky. Ze zrcadla na ni zíraly její vlastní oči, hnědé a tmavě orámované tužkou. Na umyvadle bylo jen mýdlo na ruce, Crabtree & Evelyn, a tak si ho trochu 18
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 19
šplíchla do dlaně, počítala do třiceti a do uší se jí plížil ten snový, strašidelný hlas. „Někdy si říkám, jaké by to bylo být tebou.“ Jodi vzhlédla od učebnice biologie. „Mnou?“ Emily přikývla a jemňounké světlé chmýří kolem lícních kostí se jí zalesklo. „Thrasherkou.“ Ze zadumání ji vytrhlo cinknutí nové zprávy. Bylo to neznámé číslo s předvolbou Sacramenta. Ve zprávě stálo jen – užíváš si léto? Zadívala se na displej, snažila se to číslo rozpoznat, přiřadit si ho k někomu, čekala, kdy jí začne dávat smysl. Někdo zaklepal na dveře koupelny a za nimi se ozval Zackův hlas: „Jod?“ Rychle si osušila ruce a otočila klikou. Zack se opíral o zárubeň, rameny blokoval zbytek dění za sebou, v očích znepokojení. „Můžu dál?“ Ustoupila stranou. Vešel, zamkl dveře a posadil se na zavřené záchodové prkénko. „Co se děje? Paige říkala, že tě něco vyděsilo.“ Rychle protočila oči a opřela se o umyvadlo. „Ále, nevyděsilo. Jenom… někdo se ptal na Emily.“ Jodi si zatlačila palcem do druhé dlaně a třela si tlakový bod. „Už ty poslední dva týdny ve škole byly víc než dost. Nenapadlo mě, že to bude pokračovat i v létě.“ „Proto jsem chtěl jít sem, na párty svatojosefáků. Myslel jsem, že tady se o tom nikdo nezmíní.“ Prohrábl si rukou vlasy a podíval se na ni. „Nemusíš si připadat… provinile, nebo jak si vlastně připadáš.“ Sklopila zrak k zemi a zamumlala: „Já si nepřipadám provinile.“ 19
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 20
„Ale schováváš se v koupelně.“ Upřela na něj pohled. „Já jen… Ty na ni nemyslíš?“ „Ale jo. A hodně,“ řekl a hlas se mu přitom zadrhával. Zdálo se, že se mu při přemýšlení zaleskly oči. „Jako by byla všude, víš? Myslím, že se mi o ní často i zdá. Sice si to nikdy nepamatuju, ale mívám pocit, že v tom snu byla.“ Jodi přikývla. „To se mi stává taky.“ Zrovna včera v noci se jí zdálo, že spolu dělají domácí úkoly jako dřív. Probudila se právě ve chvíli, kdy se Emily zeptala: „V kolik pro mě přijedete s tou limuzínou?“ Jodi pak zírala do stropu ještě další hodinu, dokud nezaslechla, že už vstal její táta. Zack se zvedl a vzal ji za lokty. „Pojď, půjdeme si třeba zahrát beer-pong nebo tak něco.“ Štípl ji zlehka do boku a ona vyjekla a trhla sebou. Usmál se takovým způsobem, že z toho měla motýlky v břiše. Tři rázné údery pěstí do dveří koupelny. Než Jodi stačila křiknout, aby se dotyčný uklidnil, ozval se hluboký hlas někoho dospělého: „Vyjděte ven.“ Zack otevřel dveře a svraštil obočí, když stanul tváří v tvář policistovi s hustým světlým knírkem. „Zackary Thrasher?“ Jodi jen zamrkala a uvědomila si, jaké je najednou v jídelně ticho. Ta asi dvacítka lidí byla tatam. Z něčího jointa pohozeného na talířku stále ještě stoupal dým až k lustru. „Ano?“ „Budeš muset jít se mnou, chlapče.“ Zack se ohlédl po Jodi. „Dobře – ale kam?“ „Na služebnu; máme na tebe pár otázek.“ Jodi cítila, jak jí v žilách buší tep. „Nemůže to počkat do rána?“ zeptala se a hlas jí přitom přeskakoval. Blonďatý policista k ní sklouzl očima. „Jodi Dillonová?“ Přikývla a srdce se jí sevřelo. 20
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 21
„Ty taky.“ Zack se postavil před ni. „Strážníku, tohle určitě není nutné. Když zavoláme mýmu tátovi, tak zaručeně –“ „‚Nutné‘ není, abych ti udělal dechovou zkoušku a nařídil test na drogy, až dorazíme na služebnu. Nebo chceš, aby to bylo nutné?“ Zvedl obočí a knír mu zaškubal, když Zack ztěžka polkl. „Tak jdeme.“ Zack vyšel z koupelny a Jodi za ním. Policista je následoval, a tak se Zackem v čele vyšli předními dveřmi ven a pokračovali přes trávník plný špitajících teenagerů, kteří se snažili schovávat svoje červené kelímky za zády. Někteří z nich měli telefony zvednuté vysoko nad hlavu, aby ten okamžik zachytili. Policista se k nim otočil a houkl: „Za hodinu jsem zpátky! Tak ať už vás tu nepotkám!“ V ulici stála dvě policejní auta, červená a modrá světla zhasnutá, ale přední reflektory svítily na dům. Další policista pomáhal někomu nastupovat na zadní sedadlo – byl to Julian. Paige a Lucy už seděly uvnitř, a když Julian vklouzl k nim, s pevně sevřenými rty hleděly upřeně přímo před sebe. Dveře se zabouchly. Blonďatý policista je nasměroval do druhého auta; na trávníku se tvořil dav. Když policista obcházel auto k místu řidiče, Zack Jodi šeptl: „Nic neříkej.“ Trhla hlavou a přikývla. V hlavě se jí honily možné důvody, každý z nich jí připadal ještě míň pravděpodobný než ten předchozí, ale kolem jednoho vysvětlení její mysl kroužila stále dokola jako špinavá voda v odtoku. A potom Zack tiše, skoro jen sám pro sebe, vydechl: „To je kvůli Emily.“
21
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 22
2. kapitola
Oba celou cestu mlčeli. Snažila se s ním navázat oční kontakt, ale on se díval z okénka a kousal se do tváře. Jodi nepřestávala zírat na kovovou mříž oddělující přední sedadla od zadních – mříž, oddělující policisty od zločinců. Srdce jí v hrudi bušilo, když auto zaparkovalo před cedulí sacramentské policie. Policista rychle vystoupil a otevřel jim dveře. Jodi na policejní stanici ještě nikdy nebyla. Ještě nikdy nebyla zatčena. Nebyla ještě zatčená vlastně ani teď. Když stoupali po schodech do budovy, v mysli jí všechno vířilo, ale – ten policista přece řekl, že má „pár otázek“, když mluvil se Zackem. Ani pouta jim nenasadili. Z ostrého světla zářivek se Jodi rozslzely oči. Policista je vedl kolem recepce, přes detektor kovů a zpátky a dál do čekárny, kde už seděli Julian, Lucy a Paige. „Počkejte tady.“ Policista ukázal na židle a odešel. Lucy naklonila hlavu, ruce měla zkřížené a nohy natažené před sebe, jako by se snažila zabrat co nejvíc místa, v očích jasnou naštvanost. Julian vedle ní psal nějakou textovku a koutky 22
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 23
rtů měl svěšené. Paige si právě setřela slzu z tváře. Byla stále bosá, její boty zůstaly někde u Vallowových. Jodi si sedla na jedinou volnou židli a vzala Paige za ruku, která jí hned přistála na koleni. Paige se na ni malinko pousmála. Až na vrzání židle u recepce bylo ticho. Soustředila se na vůni připálené kávy a na teplo Paiginy dlaně. Zack před nimi chodil sem a tam a co chvíli si prohrábl vlasy. Náhle sáhl rukou do kapsy a pak se otočil k Julianovi. „Já mám pořád vybitý telefon. Můžeš…“ „Tvůj táta je už na cestě.“ Zack se zhluboka nadechl a přikývl na znamení díků. Zackův otec byl právník. Jeden z nejlepších ve městě. Jodi si tím byla jistá, protože nepotřeboval reklamy na lavičkách ani billboardy u silnice I–5. Dělal kriminální případy, ale nemohla si vzpomenout, jakého druhu. Paige si vymanila ruku a začala si kousat nehet na palci. „Nemusím snad volat mámě, že ne?“ „Jsme nezletilí,“ řekla Lucy. „Neměli bychom tu být. Asi bychom mohli klidně odejít.“ „No jo,“ přikývla Jodi. „Takže můžeme jít?“ Julian si povzdechl. „Jenomže ten chlap vyhrožoval, že nám udělá dechovou zkoušku a napaří nám pokutu za konzumaci alkoholu. Lepší bude zjistit, o co jde, než zdrhat.“ „Ale nejsme přece jako… zatčení, že ne?“ zeptala se Paige. „Tohle nebudeme mít v záznamech nebo snad… Bože, já nevím.“ „Nejsme zatčení.“ Lucy se postavila, zatřásla rameny a podívala se na Jodi. „Ty bys mohla jít, Jodi.“ Jodi cítila, jak se na ni upřely všechny oči. „Cože?“ „Tys přece nic nepila. Měla by sis nechat udělat dechovou zkoušku a odejít odsud.“ Jodi na ni koukala, ústa se jí otevírala a zavírala. „A co? Jít domů pěšky?“ 23
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 24
„Zavolej si uber. Nebo počkej vlastně, já ti ho zavolám.“ Lucy vylovila z kapsy telefon. Jodi svraštila čelo. „Já se od vás netrhnu. Však jenom zjistíme, co po nás chtějí. Táhneme za jeden provaz, nebo jak se to říká, ne?“ Stočila pohled k Zackovi. Díval se na Lucy, čelist se mu pohybovala, zdálo se, že se jí očima snaží něco sdělit. Otevřely se dveře a všech pět se za tím zvukem otočilo. Štíhlá Asiatka v přiléhavém kalhotovém kostýmu k nim naklapala na vysokých jehlách. Tmavé vlasy měla stažené do přísného, ale mladistvého ohonu. Pár kroků za ní se zastavil mladý policista s tvářemi pokrytými broskvově jemným chmýřím. Žena si je jednoho po druhém prohlížela. „Tak Thrasheři. Jaké potěšení.“ Když její oči spočinuly na Jodi, bylo jí, jako by jí páteř olízlo něco ledového. „Nejdřív si vezmu Bosonožku a Podomácku obarvenou. Poohlédněte se ve ztrátách a nálezech po nějakých sandálech nebo něčem podobném,“ řekla policistovi. Jodi přimhouřila oči, jakmile si uvědomila, že ta „Podomácku obarvená“ je ona. Zack vyskočil. „Madam, smím se zeptat, o co jde?“ „Můžete mi říkat detektive Hardingová.“ Natáhl k ní ruku. „Zack Thrasher. Rád vás poznávám, detektive.“ Detektiv Hardingová se na jeho ruku podívala a pak mu ji pevně stiskla. „Zacku.“ „Jsme zatčeni, nebo…?“ „Ne,“ odpověděla s lehkým úsměvem. „Máme jen pár otázek, nic víc.“ „Takže můžeme legálně odejít?“ zeptal se Julian. Zadívala se na židli, kde se tazatel rozvaloval, a důkladně si ho prohlédla – od vystajlovaného rozcuchu na hlavě až po značkové tenisky. „Já vám nějak nevím, Juliane… jste střízlivý, jak máte podle zákona být?“ 24
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 25
Jodi jen zamrkala nad sžíravostí jejích slov, a zatímco Julian s ošíváním narovnal záda, uvědomila si, že detektiv Hardingová už zná jeho jméno. „Jak jste věděli, že nás máte hledat na večírku u svatojosefáků?“ zeptala se Paige. Detektiv Hardingová vytáhla z kapsy telefon a ťukla na displej. „Usnadnila jste mi to, Paige.“ Když k nim otočila telefon, z displeje svítily tváře Paige a Lucy. Seděly v Lucyině džípu, obě v dnešním oblečení, jen o několik hodin dřív. Text přes celý příběh na instagramu hlásal: Párty na Fortune Court – jedemééé!
Julian sklopil hlavu a povzdechl si. Paige se zachvěl ret. „Tak pojďte, dámy.“ Detektiv Hardingová se otočila na jehlovém podpatku – ohon se jí přitom přehoupl přes rameno – a vracela se ke dveřím. Paige ji následovala, růžově nalakované nehty na nohou jí na linoleu jasně svítily. Jodi se naposledy podívala na Zacka a šla taky. Za dveřmi se nacházela krátká chodba lemovaná vlevo kancelářemi a vpravo zavřenými dveřmi. Detektiv Hardingová se zastavila u místnosti označené číslem 202 a otočila klikou. Rozsvítila se stropní světla. Jodi uviděla stůl se čtyřmi nesourodými židlemi. „Slečno Dillonová, mohla byste tu počkat, než to vyřídím se slečnou Montgomeryovou?“ Jodi prošla kolem ní dovnitř a prohlédla si prázdnou místnost. Těsně předtím než Hardingová dovřela dveře, se střetla s Paiginýma očima. Oni nás od sebe oddělují. O detektivní práci toho nevěděla o moc víc, než co znala z opakovaného sledování seriálů, jako je Zákon a pořádek nebo Castle na zabití, ale tušila, že pokud je vyslýchají odděleně, něco se děje. 25
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 26
Jodi se otáčela kolem dokola a prohlížela si stěny, jestli tu někde nemají takové to špionážní zrcadlo, ale bylo tam jen malé okno s výhledem na parkoviště a pár inspirativních plakátků o týmové práci. Posadila se na oranžovou plastovou židli naproti dveřím a čekala. Jak dlouho tu budeme? Lucy mi radila, ať odejdu, ale mohla bych to udělat? Kdybych přišla ke strážným u vchodu a řekla jim, že jdu domů, bránili by mi v tom? Jako studenou vodu do tváře jí mysl vychrstla další myšlenku: Zavolali už tátovi? Třela si kořen nosu a střed čela; začínala ji bolet hlava. Když před několika hodinami odcházela z domu, seděl otec v křesle, u nohou celý hřbitov lahví od piva a v televizi běžel zas nějaký zápas – to byl jeho obvyklý páteční večer. Neměl by nikam jezdit, zvlášť ne na policejní stanici, kde si tak rádi pohrávají s tím nádobíčkem na dechovou zkoušku. Jodi se rozhořely tváře při pomyšlení, že by její přátelé uviděli jejího otce s podlitýma očima a v tričku pobryndaném pivem. Zack o tom věděl. Zack věděl, že jsou večery, kdy Jodi prostě potřebuje vypadnout z domu. Zack věděl, že se nemá vyptávat a prostě se má objevit, otevřít okno v jejím pokoji a pomoct jí vylézt ven. Ale ostatní vídali jejího tátu pouze na školních akcích anebo krátce, když s nimi někam vyrážela a oni se pro ni stavili. Teď se mohla jen modlit, aby už byl úplně grogy a vůbec neslyšel zvonit telefon. Povzdechla si, opřela se a přemýšlela o tom, na co se jí asi budou ptát. Zack se zdál být přesvědčený, že se to bude týkat Emily. Jodi se stáhlo hrdlo a přivřela oči. Emily Millsová. Nemluvili o ní. Nemluvili o ní od té doby, co se to stalo. I Jodi to pomáhalo na ni příliš nemyslet. Emily byla o rok mladší než oni, loni ve druhém ročníku. Nebýt její pokročilosti v matematice a přírodních vědách, Jodi by ji ani neznala. Emily byla… vcelku milá, i když trochu… 26
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 27
Jodi si propraskala klouby na prstech a zahýbala rameny, aby ty myšlenky ze sebe setřásla. Takové to o mrtvých jen v dobrém a tak. Jenže to přece nebylo nic špatného, byla to pravda. Emily byla zvláštní. Ptala se na osobní věci, na které se známí ptát nemají. Každý den nosila stejné oranžové konversky, oranžový batůžek a oranžové náušnice. Když s někým mluvila, stála u něj až příliš blízko. A přestože tedy byla podivínka – s věčně vykulenýma očima –, jednu věc měla Emily se všemi ostatními dívkami na jejich škole společnou: Byla zamilovaná do Zacka Thrashera. V té době, kdy se Emily o plesovém večeru zabila, Jodi s kamarády už měla za sebou cestu na ples v limuzíně, smála se a vdechovala vůni léta, které už klepalo na dveře. Zackova starší sestra obstarala dostatek alkoholu pro aspoň pět takových limuzín a Julian ho vypil skoro polovinu, než vůbec dorazili na ples. Na začátku jarního semestru Lucy rozhodla, že ten rok půjde celá pětice single, bez partnerů a partnerek. Lucy tvrdila, že si tím chce udělat záminku k rozchodu se svou přítelkyní, ale Jodi věděla, že se za tím skrývá hned několik důvodů, v neposlední řadě to, že ten večer bude muset být single i Zack. Tancovali, smáli se, pózovali na oficiální plesové fotky, a když pak poměrně brzo zase odcházeli, aby se ještě ležérně projeli luxusní částí města mezi 40. a 49. ulicí, přezdívanou Fab Forties, prosvištěla kolem dvě policejní auta. Za nimi jela sanitka. Odbočila do ulice, kde bydlela Emily. Jodi se k ní často chodila učit, někdy byla dokonce nucena zůstat s celou jejich rodinou na večeři. Nemluvě o těch několika případech, kdy Emily vyzvedávali nebo ji vysazovali po nějakém společném večeru ve městě. Jodi tehdy zaklepala na okénko a požádala řidiče limuzíny, aby zajel na Pětatřicátou ulici. Odbočili tam, ale pak museli zastavit, nemohli projet kolem záchranářských vozidel s blikajícími světly. Jodi vyklopýtala bosá na chodník a volání ostatních ignorovala. 27
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 28
Ztuhla ve svých akvamarínových plesových šatech hrůzou a jen třeštila oči na to, jak se Emilyina matka snaží odtáhnout nosítka s černým pytlem na tělo zpátky do domu a křičí na záchranáře. Emilyin otec stál opodál a s třesoucí se bradou mluvil s policistou, který si dělal poznámky. Na houpačce na verandě, kde Jodi za poslední rok taky několikrát seděla, se ve větru pohupovala drobná blonďatá postava a zírala přímo na ni. Hannah Millsová byla své starší sestře tak podobná, že Jodi trvalo hodnou chvíli, než si uvědomila, že to není Emily. Hannah z Jodi po celou dobu nespustila oči; v pohledu té plaché dívky bylo něco nerozpoznatelného. Něco strašidelného. Dveře do místnosti se rozletěly a Jodi vyskočila. Dovnitř vešla detektiv Hardingová se spisem zastrčeným pod paží a s hrnkem v barvě hasičského vozu v ruce. Přitáhla si protější židli – kovové nohy skříply o linoleum – a posadila se. Jodi sledovala, jak otevřela složku a cvakla perem, aniž se na ni podívala. „Slyšela jsem, že nepijete, slečno Dillonová.“ Její oči se setkaly s Jodinýma, hlavu mírně nakláněla doleva. Jodi se zarazila. „Cože?“ „Byla to jedna z prvních věcí, kterou pan Thrasher vypustil z úst. ‚Jodi není opilá. Nemůžete ji tu držet.‘“ Detektiv Hardingová několikrát rychle zacvakala perem a Jodi si uvědomila, že Zacka už tedy vyslechla. „Je to vaše osobní rozhodnutí?“ Jodi zamrkala. „To mě vážně hodláte zpovídat z tohohle?“ Hardingová se krátce usmála a sáhla po hrnku. „Jsem jenom zvědavá, to je všechno. Neznám moc teenagerů, kteří by nepili.“ Naklonila se dopředu, jako by spolu měly nějaké tajemství. „Natož takových, kteří patří k těm populárním.“ Napila se. Barva její rtěnky dokonale ladila s barvou hrnku. 28
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 29
„Ano, je to moje osobní volba.“ Hlavou jí bleskly obrazy prázdných lahví od piva, pach zvětralého alkoholu v otcově dechu. „Nevadí mi to. Aspoň můžu kamarádům dělat šoféra.“ Ta slova jí vyklouzla z úst dřív, než je stačila honem polknout. Koukla po Hardingové a zjistila, že se koutkem úst nepatrně pousmála. Naoko se ale policistka zarazila, svraštila čelo a prolistovala složku na stole. „Vy máte řidičský průkaz? Myslela jsem, že ne…“ „Chtěla jsem jen říct… že se o ně můžu postarat. Na večírcích. Však víte, dělat šoféra je dneska tak obecný pojem, že…“ Teď se detektiv Hardingová skutečně usmála a Jodi uviděla její dokonale rovné zuby nad plným červeným spodním rtem. Jodi se zmocnil pocit, že je jí vlastní kůže najednou jaksi malá. Byla si až megavědomá každého svého mrknutí, každého odmlčení. „A musíte se o ně takhle ‚starat‘ často? O svoje přátele?“ Jodi se obočí svraštilo dřív, než se stačila ovládnout. „Jak to myslíte?“ Detektiv Hardingová mrkla do svých poznámek. „Chci říct, že máte studijní průměr 3,9.“ „No, Paige má myslím 4,2, tak co…“ „A co pan Thrasher a jeho 3,3? On a slečna Montgomeryová si to hodnocení skutečně zasluhují? Nebo je to něco, o co jste se ‚postarala‘ za ně?“ Jodi se trochu zaklonila a opřela záda. „Ne. Zack a Paige mají soukromé učitele. Proč by měli ode mě opisovat?“ „Vy nemáte soukromého učitele, slečno Dillonová?“ zeptala se detektiv Hardingová a naškrábala si něco do poznámkového bloku. Jodi naklonila hlavu, jestli by to nešlo rozluštit, ale bylo to docela nečitelné. „Ne, to si nemůžu do–“ zasekla se uprostřed slova. Pohled Hardingové se zvedl k jejím očím a Jodi se cítila jako přišpendlená. Do tváří jí stoupalo horko. „Já mám svoje známky a oni taky svoje.“ 29
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 30
„Ale oni za ně platí. Ať už tak či onak. Nebo ne?“ Policistka blýskla očima a přehodila si nohu přes nohu. Na někoho, kdo nosí louboutinky, si ta Hardingová náramně ráda rýpne do něčích majetkových poměrů. Červené podrážky lodiček při pohybu jejich nositelky zasvítily a Jodi se na ně znovu podívala. Odřené a lesklé, plastové. Je to fejk. Jodi to dobře znala – sama měla dost značkových padělků, jen aby udržela krok s Paige a Lucy. Jodi zvedla obočí a upřela pohled do policistčiny tváře. Ta nohy zase hned složila k sobě a koutky jejích úst prozrazovaly jisté napětí, jako by ji někdo při něčem přistihl. Odkašlala si. „Odkud jste znala Emily Millsovou?“ „Byla to moje spolužačka.“ „A to je všechno? Nepovažovala jste ji za kamarádku?“ „Ptala jste se mě, odkud jsem ji znala, ne na náš vztah. Znaly jsme se ze školy, takže jsme byly spolužačky.“ „Přátelila jste se s Emily Millsovou?“ přeformulovala dotaz detektiv Hardingová. Jodi jako by zdřevěněl jazyk. „Tak trochu. Ne moc.“ „Mluvila s vámi někdy o svých depresích? Zmínila se vám někdy o sebevraždě?“ To slovo ji zaskočilo. Sebevražda. Pulz jí zpomalil a pak zrychlil. Jako by z místnosti mizel vzduch. „Na takové řeči jsme si nebyly dost blízké.“ „Vaši přátelé naznačovali, že Emily byla typ člověka, který,“ – podívala se na své poznámky – „se příliš svěřuje. Například pan Hollister uvedl, že ‚se na lidi lepila a zabývala se až příliš osobními detaily‘.“ Když už vyslechla Zacka i Juliana, jsem já poslední? Jodi se zamyslela. Co by to znamenalo? „Hm, jo. To je asi fakt.“ „Ale o sebevraždě s vámi nikdy nemluvila?“ 30
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 31
Jodi si zatlačila palec do dlaně a čekala na palčivou reakci tlakového bodu. V mysli jí probleskla vzpomínka – kodrcající školní autobus. Sedadlo u okna zpocené pod jejími stehny. Bleděmodré duhovky, které jako by ji tiskly k opěradlu. „Budu tě chránit.“ Zápěstím jí projela bolest, jak tlakový bod zareagoval. Potřásla prsty a roztáhla ruce po desce stolu. „Ne, nikdy,“ řekla nahlas. Detektiv Hardingová se na ni dívala a rozebírala ji tím pohledem na kousky. Pak položila lokty na stůl, jen pár centimetrů od Jodiných prstů. „Proč si myslíte, že se Emily Millsová zabila?“ zeptala se tiše. Téměř mateřsky. „Já nevím.“ Naklonila hlavu blíž k Jodi. „Ne?“ Dveře se rozletěly, až se odrazily od stěny. Jodi sebou trhla. Na prahu místnosti stála téměř dvoumetrová postava Gregoryho Thrashera, Zackova otce. I v obyčejných tmavých džínech a tričku s límečkem vypadal, že by dokázal jediným zábleskem modrých očí ovlivnit celý soudní tribunál. „Skončila jsi,“ bafl na policistku. „Jdeme, Jodi.“ Za jeho zády uviděla Jodi Zacka, který postával na chodbě. „Greg Thrasher, to je ale překvapení,“ protáhla Hardingová. „Ona je nezletilá, milá Chelsea. Všichni jsou nezletilí.“ „Všichni?“ usmála se a očima blýskla po Zackovi. „Jenom jsme si tady povídaly.“ Pokrčila rameny. „Ale klidně může jít.“ Pan Thrasher vzal Jodi za loket a vedl ji do chodby. Ve dveřích se ještě otočil zpátky k policistce a sykl: „Jestli provedeš takový kousek – s mým synem – ještě jednou, dozvědí se o tom tvoji nadřízení.“ Hardingové se plné rudé rty roztáhly do zářivého úsměvu. „Vždycky je mi potěšením, Gregu.“ Podívala se přes něj na 31
001-368_ostudni zradci_cb.qxp_Sestava 1 16.09.26 19:30 Stránka 32
Zacka. „Vypadáš úplně jako tvůj táta na střední škole. Víš, my se známe už hrozně dlouho.“ Greg se otočil na patě a vykročil směrem k hale, Zack ho následoval. Jodi se naposledy podívala na Hardingovou opírající se o rám dveří. Mrkla na Jodi a ta kolem ní proběhla ven. Ostatní už na ně čekali, včetně Paiginy mámy, která vždycky vypadala, jako by právě vykročila z fitness centra. „Gregu,“ popotáhla si rukávy své sportovní mikiny, lululemonky. „Co se děje?“ „Už je to v pořádku, Cheryl. Oni tady –“ Sklouzl očima k policistům, kteří vesměs telefonovali nebo listovali ve složkách případů. „Promluvíme si venku.“ Pan Thrasher položil synovi ruku na rameno a nasměroval ho ven. Paní Montgomeryová šla s Paige a Lucy. Jodi vykročila za nimi, ale vtom ucítila ruku na svém lokti a zpomalila. Vzhlédla a spatřila Juliana, který s ní právě srovnával krok. Procházeli kolem detektorů kovů. „Na co se tě ptala?“ zašeptal. Jodi se málem zapotácela, zaskočená tím, že se jí Julian Hollister dotkl. Pokrčila rameny. „Nejspíš se nás všech ptala na to samé. Odkud jsem znala Emily a jestli jsem věděla, že se chystá spáchat sebevraždu –“ „Cos jí řekla?“ Julian jí stiskl loket a přinutil ji zpomalit. Jodi se mu vytrhla ze sevření právě ve chvíli, kdy od recepce vstal policista a s trochu zvědavým pohledem jim popřál dobrou noc. Julian se na něj usmál a objal Jodi kolem ramen – jako by snad k sobě patřili nebo co. Jodi ucukla. „Mohl bys toho nechat?“ „Cos jí teda řekla?“ „No že nevím!“ Vyprostila se z jeho objetí a přidala do kroku, aby dohonila Paige a Lucy. Paigina máma stála s panem 32