PRVNÍKAPITOLA
ToudobouužMullerznallabyrintcelkemdobře. Chápaljeholéčkyaklamy,jehonástrahyasmrtícípasti.Žilvněmdevětlet.
Tobylodostatečně dlouho,abyseslabyrintemjako takovýmvyrovnal,ikdyžstím,cohodonutilovyhledatvněmútočiště,senesmířilnikdy.
Pořádsepohybovalopatrně.Užtřikrátnebo čtyřikrátzjistil,žejehoznalostilabyrintujsousiceobstojnéapoužitelné,alezdalekanekompletní.Minimálně jednouseocitlnapokrajizáhuby,kdyžjendíkynepravděpodobnémuzásahuštěstěnycouvltěsně předtím,nežmucestupřehradilnečekanývýtrysksurové,spalujícíenergie.Zanesljejdomapy,stejně jako padesátdalšíchpodobnýchmíst,alepřipohybulabyrintemorozlozevětšíhoměstanemělžádnouzáruku,ženenarazínanějakýnezmapovanýúsek,adobře sitouvědomoval.
Oblohanadnímtmavla;hluboká,sytázeleň pozdníhoodpolednepřecházeladonoční černi.
Mullernaokamžikpřerušillovapodívalsenahoru nauspořádáníhvězd.Itoužzačínalobýtněčím,co dobřeznal.Propátralnebe,abynašelskupinyjasných
objektů,kterébyodpovídalyjehoobzvlášť drsnému atrpkémuvkusu,avymyslelsivlastnísouhvězdí.Právě seobjevila:Dýka,Záda,Šíp,OpiceaRopucha.Na čeleOpicepoblikávalaušmudlanáhvězdička,kterou považovalzaslunceplanetyZemě.Jistotuneměl,protožesvůjmapovýdisplejpopřistánínaplanetě zničil.Aleznějakéhodůvodumělpocit,žetadrobnáohnivákuličkabudeurčitě Slunce.Stejnáslabáhvězda tvořilalevéokoRopuchy.Občassi říkal,ženaobloze tétoplanetyvzdálenéodZemě devadesátsvětelných letSluncevidětnebude,alejindybylpoměrně přesvědčený,žejetoono.ZaRopuchouserozkládalosouhvězdí,kterénazval Libra, Váhy.Miskytěchtovahbyly samozřejmě silně nevyvážené.
Nazdejšíoblozesvítilytřimaléměsíce.Atmosférabyla řídká,aledýchatelná.Mulleruždávnopřestal vnímat,žeobsahujepřílišmnohodusíkuamálokyslíku.Takémnožstvíoxiduuhličitéhobylooněconižší,cožmimojinézpůsobovalo,žepraktickynezíval. Tomunijaknevadilo.Spažboupuškypevně sevřenou pomaluprocházelmimozemskýmměstemavyhlížel svůjoběd.Itobylasoučástzaběhanérutiny.Půlkilometrudalekomělvradiačnímúkrytuuloženouzásobujídlanašestměsíců,přestokaždývečervyrážel nalov,abyto,cosizeskrýševzal,okamžitě nahradil. Zabíjeltak čas.Aneztenčenouzásobupotřebovalpro případ,žeholabyrintjednouzmrzačíneboochromí. Bystrýmaočimapropátrávalšikméulicepředsebou.Kolemněhosezvedalyzdi,proměnlivéstěny,pastiachaotičnostibludiště,vněmžžil.Dýchalzhluboka.Každounohounejdřívpevně došlápl,neždruhou zvedl.Rozhlíželsevšemisměry.Svittrojiceměsíců je-
hostínanalyzovalapitval,děliljejnarozkopírované obrazy,kterétančilykolemanatahovalysepředněho.
Hmotnostnídetektor,kterýmělnasazenýnalevémuchu,pronikavě pípl.Mullerpodletohopoznal, žezachytilteplotnícharakteristikuzvířetevkategoriiodpadesátidostakilogramů.Naprogramovalpřístrojtak,abypracovalvetřechrozpětích,znichžtoto byloprostřední–kategoriezvířatkjídlu.Detektormu mělhlásittakéblízkosttvorů ohmotnostidesetaž dvacetkilogramů –kategoriekousavýchzvířat–apak takévyzařovánítvorů nadpětsetkilogramů –velká zvířata.Maláumělajítzubyrychlepokrkuavelkým bylojedno,jestliněkohoušlapou.Mullerloviltymezi aostatnímsevyhýbal.
Přikrčilseapřipravilsizbraň. Nazabíjenízvířat,ježsebludištěmtadynaLemnu potulovala,nebylotřebapoužívatnějakézvláštnítriky:udržovalasesicevestřehupředsebounavzájem, aleanipotolikaletechjehopřítomnostimezinimi sinevšimla,žejepredátor.Bylozjevné,žezaposledníchsedmmilionů letnatétoplanetě žádnéinteligentníformyživotanelovily,aikdyžMullerzástupce zdejšífaunystřílelkaždounoc,opovaze člověkajeto nijaknepoučilo.Jediné,nacosipřilovudávalpozor, bylonajítbezpečnémísto,kterésipředemdobřeobhlédne,abysepřisoustředěnínakořistnestalobětí nějakéhonebezpečnějšíhotvora.Nástavcemnapatě levéholínkyprověřilstěnuzasebou,abyměljistotu, žeseneotevřeanepohltího.Bylapevná.Fajn.Pomalu couval,ažsechladivého,leštěnéhokamenedotklzády.Levýmkolenemzakleklnamírně poddajnýpovrch.Podívalsepřesmířidlanahlavnisvépušky.Byl
vbezpečí.Mohlsidovolitpočkat.Uběhlymožnátři minuty.Hmotnostnídetektordálpípalnaznamení, žezvířezůstávávokruhustametrů.Tónsepostupně oněcozvyšoval,jaktepelnévyzařovánísílilo.Muller nikamnespěchal.Stálnajednéstraně rozlehléhoprostranstvíohraničenéhostáčejícímisesklovitýmipřepážkamiavšechno,cobyseztěchblyštivýchsrpků vynořilo,představovalosnadnýcíl.Dnesvečerlovilvzóně E,vpátémsektorulabyrintuodcentra,kterýpatřilknejnebezpečnějším.Málokdychodildálneždo relativně bezpečnézónyD,alednesměltroufalounáladu,kteráhovyprovokovala,abysepustildoÉčka. Odedne,kdydolabyrintupronikl,užnikdyneriskovalGéčkoneboHáčkoaažvE ubylzaceloudobu jenomdvakrát.DoÉčkachodilmožnápětkrátzarok.
Napravoodněhoseobjevilysbíhajícíseliniestínu, kterévystupovalyzjednézakřivenéleskléstěny.Tón hmotnostníhodetektorudosáhlhorníhranicevýškovéhorozpětíproživočichapodobnévelikosti.NejmenšíměsícAtropos,kterýsitoveselemašírovalpoobloze,rozloženístínů změnil:místoabyse čárysbíhaly,jeden černýpruhteď ostatnídvakřižoval.Muller věděl,žejetostín čenichu.Okamžiknatosvoukořist uviděl.Zvířeorozměrechvelkéhopsamělošedýrypákažlutohnědétělo.Bylohrbaté,ošklivéaočividně masožravé.
Vněkolikaprvníchletechtadyselovenímasožravců vyhýbal,protožesimyslel,žejejichmasonebude dobré.Radějisezaměřovalnazdejšíobdobukravaovcí–krotkékopytnatce,kteřísebezstarostně potulovalibludištěmaspásalitrávuzparkovýchploch.Teprve kdyžhochuťově nevýraznémasoomrzelo,začallo-
vitjedendruhtvorů vybavenýchtesákyadrápy,kteří sebýložravciživili,apřekvapeně zjistil,žejejichmaso jeznamenité.Sledoval,jakzvířevyšlonaprostranství. Zaškubaloprotáhlým čenichem.Zmísta,kdesekrčil, Mullerslyšel,jakvětří.Jenžepach člověkatomuhleživočichovinicneříkal.
Mrchožroutsisebevědomě apyšně vykračovalpo lesklémpovrchu.Nezataženédrápynaněmvydávaly cvakavéaškrábavézvuky.Mullerstáhlpaprseknajehlovoušířkuapozorně zamířil.Chvílimělvzaměřovačihrbnahřbetě,chvílizadekzvířete.Zbraň reagovalanablízkostazasáhlabycílautomaticky,aleMuller vždyckypřepínalnamanuálnízaměřování.Onazbraň měliodlišnécíle–zbranišloozabití,Mulleroviojídlo, abylosnadnějšísámzamířit,nežsesnažitzbranivysvětlit,žepropálenímměkkého,šťavnatéhomasana hrbuhopřipravíonejchutnějšíporci.
Zbraň byvesnazenajítnejjednoduššícíltenhřbet propálilaažnapáteř azvířeskolila.Mullerdávalpřednostrafinovanosti.
Zvolilcílnecelýchdvacetcentimetrů předhrbem: místo,kdepáteř vstupujedolebky.Jedenvýstřelstačil. Zvířeseztěžkasvalilo.Došelkněmunejrychleji,jaksi troufal,alestejně sidávalpozornakaždýkrok.Rychle odřezalto,conebylodůležité–končetiny,hlavu,břicho–anastříkalizolačníhmotukolem flákumasa, kterývyřezalzehřbetu.Pořádnýsteaksivykrojiltaky zkýtyaobabalíčkysipomocí řemínků přichytilnaramena.Pakseotočilazapátralpoklikatétrase,která bylajedinoubezpečnoucestoudostředulabyrintu. Zanecelouhodinumůžebýtvesvémdoupětivsrdci zónyA.
Mělzaseboupůlkuprostranství,kdyžuslyšelneznámýzvuk.
Zastavilseaotočilse.Kmršině,kteroutamnechal ležet,seplavnýmiskokyblížilitřidrobnítvorové.Ale to,cozaslechl,byloněcojinéhonežškrábavézvuky vydávanémrchožrouty,Žebybludiště chystalonějakounovouzáludnost?Byltotichýhukotpřehlušovaný řezavýmpulzovánímnastředníchfrekvencíchatrvalpřílišdlouho,nežabysejednaloo řevněkterého zmístníchzvířat.Mullertakovýzvukještě nikdyneslyšel.
Ne:nikdyjejneslyšel tady. Aleměljejuloženýve svýchpaměťovýchbankách.Zapátral.Byltoznámý zvuk.Dvojízadunění,jehožtónklesá,jaksejehozdroj vzdaluje–cotoje?
Zaměřilpolohu.Vypadaloto,žezvukseozvalzpozajehopravéhoramene.Kdyžsetampodíval,nezaznamenalnicnežtrojitoukaskáduvedlejšízdilabyrintu,jaksezvedáblyštivýmijantarovýmistupni.Že bynadzdí?Uviděloblohuprozářenouhvězdami:Opice,Ropucha,Váhy.
Apaksivzpomněl,cojetozazvuk.
Loď,kosmickáloď,kterápřecházízwarpového pohonunaiontový,abypřistálanaplanetě.Nadměstemsepřehnaloduněníexpelátorů apulzováníbrzdicíchtrubic.Byltozvuk,kterýneslyšeldevětlet–od doby,cojehosamovyhnanstvínaLemnuzačalo.Má tedynávštěvu.Jsoutonáhodnívetřelci,nebohovystopovali?Ocojimjde?Rozhořelsevněmhněv.Měl užpokrkjichijejichsvěta.Proč hotadymusejíobtěžovat?Mullerstálrozkročený,pevně zapřený, částísvé myslijakovždypátralpohrozbáchazároveň zlostně
hledělkpravděpodobnémumístupřistánílodi.NechtělseZemíapozemšťanynicmít.Zamračilsena svítícítečkuvokuRopuchyana čeleOpice. Došelkzávěru,žesekněmustejně nedostanou.
Vlabyrintuzemřouajejichkostisepřidajíkevšemu,cosenahromadilozamilionletateď sepovaluje vevnějšíchchodbách.
Ajestlisedovnitř dostanou,jaksetopodařilojemu–
Budousesnímmusetutkat.Nebylobytoproně nicpříjemného.Smutně seusmál,upravilsipolohu masanazádechaznovuseplně soustředilnaprůchod bludištěm.Zanedlouhobylvzóně C,vbezpečí.Dorazildosvéhodoupěte.Uložilmaso.Připravilsivečeři. Dolebkymubušilabolest.Podevítiletechužnatéto planetě nebylsám.Ušpinilijehosamotu.Znovusecítil zrazen.Nechtělteď poZeminicnežsoukromí,aanito munehodlalidopřát.Alejestlisekněmudolabyrintu dostanou,budoutrpět.Jestli.
Loď vyrazilazwarpovéhoprostoruoněcopozději,téměř vevnějšíchokrajíchatmosféryLemnu.
CharlesBoardmanstímnebylspokojený.Požadovalodsebestoprocentnívýkonyaočekával,ževšichni kolemněhobudoumítstandardynastavenéstejně.Pilotiobzvlášť.
Zamaskovalsvépodrážděníapalcemaktivovalobrazovku.Stěnakajutyserozzářilabarvitýmobrazem planetypodnimi.
Povrchnezakrývalyskorožádnémraky,přesatmosféruviděl čistě.Uprostředrozlehlépláně byla řadaterénníchvln,kteréseostřerýsovalyizvýškystovkykilometrů.Boardmanseotočilkmuživedlesebea řekl: „Tadytomáš,Nede.Lemnoskýlabyrint.ApřímouprostředněhojeDickMuller!“
NedRawlinsnašpulilrty.„Takvelký?Vprůměru musímítstovkykilometrů!“
„To,covidíš,jevnějšínásep.Vlastnílabyrintobtáčísoustřednýprstenechliněnýchvalů,kterémajína výškupětmetrů apoobvoduměřískorotisíckilometrů.Ale–“
„Jo,jávím,“vpadlmudo řečiRawlins.Téměř vzápětísilně zrudl,stoupůsobivoubezelstností,ježBoardmanovipřipadalatakkouzelnáabrzyjihodlalvyužít.„Promiň,Charlesi.Nechtěljsemtě přerušit.“
„Nicseneděje.Nacoseschtělzeptat?“
„Tatmaváskvrnauvnitř vnějšíchzdí–tojeměsto jakotakové?“
Boardmanpřikývl.„Tojevnitřnílabyrint.Vprůměruměřídvacettřicetkilometrů ajenombůhví,kolikmilionů letjestarý.TamMulleranajdeme.“
„Jestlisedostanemedovnitř.“
„Až sedostanemedovnitř.“
„Ano.Ano.Samozřejmě. Až sedostanemedovnitř,“ opravilseRawlinsaznovuzrudl.Krátce,upřímně se usmál.„Nenímožné,ženenajdemevstup,žene?“
„Mullerhonašel,“ řekltišeBoardman.„Jeuvnitř.“
„Alejeprvní,kdotodokázal.Všichniostatní,kteří seotopokusili,dopadlišpatně.Takproč my–“
„Těch,kteřítozkusili,nebylzrovnamnoho,“prohlásilBoardman.„Anebylinatenoříšekdobřevyba-
vení.Mytodokážeme,Nede.Dokážemeto.Musíme. Uvolniseaužijsipřistání.“
Loď zatočilakplanetě.Boardmanovi,vystresovanémubrzděním,sezdálo,žeklesáažpřílišrychle.Nenávidělcestováníaokamžikpřistánínenávidělnejvíc zevšeho.Aleztétocestysenemohlvykroutit.Položil sedozávěsnéholůžkazakceleračnípěnyazhaslobrazovku.NedRawlinspořádsedělvzpřímeně aočimu zářilyvzrušením.Jakúžasnéjebýtmladý,pomyslel siBoardman.Sámsinebyljistý,jestlitomyslísarkastickynebone.Mladíkbylkaždopádně silnýazdravý–achytřejší,nežtoobčasvypadalo.Slibnýkluk, řekloby sepředněkolikastoletími.Boardmanužsinepamatoval,žebyonsámtakovýmmladýmmužemněkdy byl.Připadalomu,žebylodjakživanaprahustředníhověku–mazaný,vypočítavý,efektivní.Teď mubylo osmdesát,takžeužmělzasebouskoropůlkuživota, přestosemunechtělověřit,kdyžsenadsebouupřímně zamyslel,žebysejehoosobnostoddvacátýchnarozeninnějakýmzásadnímzpůsobemzměnila.Osvojil sidovednosti,naučilse říditlidi,bylteď chytřejší,ale kvalitativně senelišil.ZatomladýNedRawlinsbude zanějakýchšedesátletúplně jiný člověk,aztohonezraléhomladíkavsousednímkřeslepřežijejenomvelmimálo.Boardmanovitonedělaloradost,aletušil,že tatomisesestanezkouškouohněm,kteráNedovunevinnostspálínaprach.
Zavřeloči,kdyžloď zahájilaposlednífázipřistávacíchmanévrů.Cítil,jaksepojehostárnoucímtěle sápegravitace.Dolů.Dolů.Dolů.Koliksestupů naplanetuužabsolvoval?Avšechnyjenenáviděl.Diplomat žijeneustálevjednomkole.VánocenaMarsu,Veli-
konocenajednomzkentaurskýchsvětů,slavnostslunovratunasmradlavéplanetě uRigelu–ateď tato cesta,nejkomplikovanějšízevšech. Člověknenístvořenýktomu,abytakhlepoletovalodjednéhvězdyke druhé,pomyslelsi.Přestaljsemvnímatvesmír. Říká se,žežijemevnejbohatšíéřelidskéexistence,alepodlemě můžebýt člověkbohatší,kdyžpoznávávšechny atomyjedinéhozlatéhoostrovavmodrémmoři,než kdyžtrávídnyštrádovánímmezivšemisvěty.
Věděl,žemupřitažlivostLemnukřivíobličej,jak seloďřítilakplanetě.Nakrkuměltěžképodbradky apotěletuatamfaldypřebytečnéhomasa–dodávalymuzměkčilého,zhýčkanéhovzhledu.Nestáloby homnohoúsilínechatsepřetvořitdoštíhléhovzhledumoderníhomuže,kterýteď bylvmódě;vtétodobě mohlimužistařístoletía čtvrtvypadatjakomladíci, kdyžchtěli.Boardmanseužnazačátkukariéryrozhodlsimulovatautentickéstárnutí.Dásetonazvatinvesticí;to,co člověkztratízpohleduelegance,získá postavením.Jehooborembyloporadenstvíprovlády avládyneradyplatízaporadenstvímužům,kteřímají tvář kluků.Boardmanvypadalposledních čtyřicetlet napětapadesátaočekával,žesivizážsilného,vitálního středníhověkuudržípřinejmenšímještě půlstoletí. Později,ažvstoupídozávěrečnéfázekariéry,znovu dovolí času,abynaněmzapracoval.Získábílévlasy ascvrklétvářeosmdesátníkaaspíšnežjakoOdysseus sebudechovatjakoNestor.Vtutochvílisezprofesníhohlediskahodilovypadatjenlehceneupraveně,jak todělalon.
Postavoubylmalý,alezároveň natolikrobustní,že spřehledemvévodilkaždéskupině ujednacíhostolu.
Jehomohutnáramena,hlubokáhruď adlouhépaže byslušelyspíšobrovi.Kdyžvstal,prozradilnasebe,že výškunemáaniprůměrnou,alevsedě bylimpozantní. Zjistil,žeitatovlastnostmůžebýtvýhodná,anikdy neuvažoval,žebynaníněcozměnil.Mimořádně vysokýmužsehodíspíšnavelitelenežnaporadceaon nikdyveletnechtěl.Mělradějinenápadnějšímetody uplatňovánísíly.Alemalýmuž,kterýustoluvypadá jakovelký,můžeovládat říše.Byznys říšíse řešívsedě.
Celéjehovzezřeníbyloautoritativní.Mělvýraznoubradu,tlustý,tupýapůsobivýnos,rtysmyslné apevnézároveň,obočíobrovskéarozcuchané:zmohutného čelamuvyráželyproužkychlupů,kteréby ohromilyineandertálce.Vlasynosildlouhéaneupravené.Naprstechsemublyštělytřiprsteny,znichžjedenbylgyroskopzplatinyposázenérubínysmatnými intarziemizuranu238.Voblékánímělstrohý,konzervativnívkus,kterýseprojevovaltím,žetíhlksilným látkámaskoroažstředověkýmstřihům.Vjinééřeby muslušelarolesvětáckéhokardinálaneboambiciózníhoministerskéhopředsedy,bylbydůležitýukaždéhodvoravkaždédobě.Byldůležitýiteď.Cenouza důležitostvšakvBoardmanově případě bylopřekotné cestování.Zanedlouhomělpřistátnadalšícizíplanetě,kdebudemítatmosféranepříjemnouvůni,gravitacebudenepatrně silnější,nežbymělabýt,aslunce nebudemítsprávnýodstín.Boardmansezachmuřil. Jakdlouhoještě topřistánípotrvá?
PodívalsenaNedaRawlinse.Dvaadvacettřiadvacetlet,taknějak:napohledukázkovýnaivnímladý muž,ačkoliBoardmanvěděl,žeNedjedoststarý,aby senaučilvíc,nežnasobě zřejmě dáváznát.Vysoký,
konvenčně hezkýibezkosmetickýchoperací:světlé vlasy,modréoči,plné,veliceproměnlivérty,dokonalézuby.Synkomunikačníhoteoretika,jižzemřelého, kterýpatřilknejbližšímpřátelůmRichardaMullera. Boardmansespoléhal,žejimtotopoutohodně pomůževchoulostivétransakci,kteroumajípředsebou.
„Nenítidobře,Charlesi?“zeptalseRawlins.
„Přežijuto.Zachvílibudemedole.“
„Vypadáto,jakobysepřistáníhrozně táhlo,co?“
„Ještě chvilku,“odvětilBoardman.
Nachlapcově tvářijakobysesíly,kterénaně působily,skoronepodepsaly.Levoulícměltrochuprotaženoudolů,tobylovšechnoBylozvláštnívidětnaté zářivétvářiněco,covypadájakoúšklebek.
„Užtambudeme,“zamumlalBoardmanaznovu zavřeloči.
Loď překonalaposlednímezeru,kterájidělilaod země.Expelerysevypnuly,brzdicítrubicenaposledy zahučely.Nastalposlednínepříjemnýokamžiknejistoty,kterývystřídalastabilita,kdyžsepřistávacídrapákypevně zachytilyarachotpřistáníutichl.Takjsme tady,pomyslelsiBoardman.Ateď dolabyrintu.ZaRichardemMullerem.Podívatse,jestliseznějzaposledníchdevětletnestaloněcomíň děsivého.Třebaje touhledoboujakovšichniostatní.Jestliano,pomáhej námvšembůh.
NedRawlinspřílišnecestoval.Navštívilzatímpouzepětplanet,znichžtřisenacházelyvjehodomov-
skésoustavě.Kdyžmubylodeset,tátahovzalnaletní výletnaMars.OdvarokypozdějisiprohlédlVenuši aMerkur.Všestnáctidostaljakodárekzamaturitulet mimoSlunečnísoustavu,ažnaAlfuCentauriIV.Aotři rokypozdějiabsolvovalsmutnoucestudosoustavyRigelu,abyponehodě přivezldomů tátovotělo.
Rawlinsvěděl,ževdobě,kdyputovatzjednéhvězdokupydodruhénenídíkywarpovémupohonuomoc těžšínežzEvropydoAustrálie,tonenížádnýcestovatelskýrekord.Aleměldost času,abysevtomtosměru vyřádilpozději,ažhozačnouposílatnadiplomatické mise.Podletoho,jaktopopisovalCharlesBoardman, seradostzcestovánístejně rychlevytratíazpoletování povesmírusestanejenomdalšírutina.Rawlinsbral znuděnýpřístupmužeskoro čtyřikrátstaršíhonežon srezervou,aletušil,žeBoardmanmápravdu.
Jenať taznuděnostpřijde.Právě teď NedRawlins kráčelpošestévživotě pojinéplanetě abyltímnadšený.Loď přistálanarozlehléplanině obklopujícíMullerůvlabyrint;vnějšínáspybludiště jakotakovéholeželystokilometrů najihovýchod.Natétostraně Lemnubylapůlnoc.Dennaplanetě trvaltřicethodinarok měldvacetměsíců;natétopolokoulizačínalpodzim avzduchbylchladný.Rawlinssevzdálilodlodi.Posádkavykládalaextrudery,kteréjimvybudujítábor. CharlesBoardmanstálkusstranou,zachumlanýdo tlustéhokožichuapohrouženýtakhlubokodointrospektivníhorozpoložení,žeRawlinsnemělodvahuse kněmupřiblížit.VjehopřístupukBoardmanovise mísilaúctasestrachem.Věděl,žejetocynickýstarý mizera,přestonebylomožnéhoneobdivovat.Věděl, žeBoardmanjeopravdovývelikán.Mnohotakových
nepotkal.Jednímznichbylmožnájehootec.Dalším bylDickMuller,jenžeRawlinsovisamozřejmě nebylo omnohovícneždvanáct,kdyžseMullerdostaldo tohoohavnéhoprůšvihu,kterýmurozbilživotnapadrť.Rawlinssi říkal,žepoznattřitakovémužezajedenkrátkýživotjeskutečně privilegium.Přálsi,aby jehokariérabylavevýsledkuaspoň zpolatakpůsobivájakoBoardmanova.Pochopitelně nemělBoardmanovuvychytralostadoufal,žesekníaninikdynedopracuje.Zatoměljinévlastnosti–určitouušlechtilostduše–kteráBoardmanovichyběla.Můžubýtužitečnýposvém, říkalsi,apaksezamyslel,jestlitaková nadějenenínaivní.
Nabraldopliccizívzduch.Zadívalsenaoblohu, kterásehemžilaneznámýmihvězdami,amarně sepokoušelnajítnějakýznámýobrazec.Poplanině sehonil mrazivývítr.Tatoplanetapůsobilaopuštěně,bezútěšně,prázdně. ČetloLemnuveškole:jednazopuštěnýchdávnýchplanetneznámémimozemskécivilizace,tisícletmrtvá.Pojejíchobyvatelíchsenezachovalo nicnežzkamenělékostiaúlomkypředmětů –asamozřejmě bludiště.
Smrtícílabyrintobepínalměstomrtvých,kterého jakobyse časskoronedotkl.
Archeologovéměstopropátralizevzduchu,prosondovalijepomocísenzorů,anakoneczahořklizklamáním,kdyžzjistili,žedonějnedokážoubezpečně proniknout.PrvnímutuctuexpedicnaLemnossenepodařilocestudobludiště najít.Všichni,kteřídoněj pozdějivstoupili,zahynuli,staliseobětískrytýchpastí,ježbylyvevnějšíchzónáchrafinovaně nastraženy.
Kposlednímupokusuoprůnikdovnitř došlopředně -
jakýmipadesátilety.PotomsempřiletělRichardMuller,kdyžhledalmísto,kdebyseschovalpředlidstvem, anějakcestunašel.
Rawlinsbylzvědavý,jestlisejimpodařísMullerem navázatkontakt.Přemýšleltaky,kolikmužů,snimiž letabsolvoval,zemředřív,nežsedolabyrintudostanou.Možnostívlastnísmrtisenezabýval.Vjehověku bylaještě smrtněčím,cosetýkájinýchlidí.Alemnozí zmužů,kteřívtutochvílistavějítábor,budouzaněkolikdnímrtví.
Možnábyvtěchtoúvaháchpokračoval,kdybyse nablízkuneobjevilozvíře.Lehkýmkrokemsevynořilo zpozapísčitéhopahorkunedalekoodněho.Rawlings simimozemskéhotvorasezájmemprohlížel.Vypadal trochujakovelkákočka,alejehodrápysenezatahovalyatlamabylaplnánazelenalýchzubů.Světélkující pruhydodávalyštíhlýmbokůmnápadnýodstín.Rawlinsnechápal,k čemumůžebýtpredátorovitaková svítícíkůžedobrá,pokudzář nepoužívaljakourčitou návnadu.
ZvířesekRawlinsovipřiblížilonavzdálenostasi desetimetrů,zadívalosenaněhobezznámekopravdovéhozájmu,načežseladně otočiloaodklusaloklodi.Kombinacenezvyklékrásy,sílyahrozby,jižzvíře představovalo,bylapůsobivá.
BlížilosekBoardmanovi.Aonvytahovalzbraň. Rawlinssináhleuvědomil,žekřičí.„Ne!Nezabíjej je,Charlesi!Chcesinásjenomprohlédnout–“ Boardmanvystřelil.
Zvířevyskočilodovzduchu,zaletuseboukřečovitě zaškubaloadopadlosevšemikončetinaminataženými.Rawlinspřiběhlblíž,otupělýšokem.Domní-
valse,žeprozabitítvoranebylžádnýdůvod.Zvířesi násjenomobhlíželo.Takovápodlost!
„Tojsinemohlchvilkupočkat,Charlesi?“vyhrkl vztekle.„Třebabysamoodešlo.Proč–“
Boardmanseusmál.Kývlnajednoho členaposádky,atennapadlézvířevzápětínastříkalsíť vespreji. Tvorsemalátně pohnul,kdyžjejmužvleklklodi.Boardmantiše řekl:„Jenomjsemjeuspal,Nede. Částnákladů zatuhlecestusiodpočítámezúčtufederální zoo.Vážně sismyslel,žestřílímpovšem,cosešustne?“
Rawlinsenajednoucítilhrozně malýahloupý.
„No–vlastně anine.Toje–“
„Zapomeň nato.Ne,nezapomínejto.Nicnezapomínej.Pouč seztoho:nejdřívshromáždivšechnadata,nežzačnešvykřikovatnesmysly.“
„Alekdybychpočkalatysjeopravduzabil–“ „Takbysesomně naúkorjednohozástupcemístnífaunydozvědělněcoošklivého.Získalbysužitečný fakt,ževemně cokolineznáméhosostrýmizubyprobudívražednésklony.Místotohojsijenomvyloudil hlasitýzvuk.Kdybychjezabítchtěl,kvůlitvémuvýkřikubychúmyslnezměnil.Možnábymitoznesnadnilomíření,tojevše,avydalomě namilostvzteklému, zraněnémuzvířeti.Takženespěchej,Nede.Hodnoť situaci.Někdyjelepšínechatvěcemvolnýprůběh,než zahrátkartupřílišrychle.“Boardmanzamrkal.„Ztrapňujutě,Nede?Dělámztebesvýmmalýmkázánímblbečka?“
„Ovšemžene,Charlesi.Nebudupředstírat,žese nemusímještě hodně věcíučit.“
„Ajsiochotnýučitseodemě,přestožejsemnesnesitelnýstarýdarebák?“
„Charlesi,já–“
„Promiň,Nede.Nemělbychsitě dobírat.Měljsi právopokusitsemizabránitvzabitítohozvířete.Nemohljsizato,žesismojepočínáníšpatně vyložil.Já bychnatvémmístě jednalúplně stejně jakoty.“
„Chceš říct,žejsemneměl čekatashromažďovat data,kdyžjsivytáhltubrokovnici?“zeptalsezmateně Rawlins.
„Nejspíšne.“
„Odporuješsi,Charlesi.“
„Možnostbýtnedůslednýjealemojeprivilegium,“ prohlásilBoardman.„Dokoncemůjobchodníartikl.“ Upřímně sezasmál.„Dnesvnocisepořádně vyspi.Zítrapřelétnemepřesbludiště atrochujezmapujeme. Potomtamzačnemeposílatchlapy.Předpokládám,že khovorusMulleremsedostanemeběhemtýdne.“
„Myslíš,žebudeochotnýspolupracovat?“
Boardmanovouvážnoutvářípřelétlmrak.
„Zezačátkune.Budevsobě míttolikhořkosti,že budeprskatjed.Myjsmekoneckonců ti,kteříhovyhnali.Proč bymělmítteď touhuZemipomáhat?Ale přijde,Nede,protožejetovzákladu čestnýmuž,atose nezmění.Ikdybybylsebevícnemocný,osamělýnebo ztrápený.Opravdovou čestnedokážerozežrataninenávist.Tytopřecevíš,Nede,protožejsitakytakový. Svýmzpůsobemjsemtodokonceijá. Čestnýmuž. VezmemesiMulleradoparády.Donutímeho,abyztohozatracenéholabyrintuvylezlapomohlnám.“
„Doufám,žemášpravdu,Charlesi.“Rawlinszaváhal.„Ajakétobudepronás,ažmubudemestáttváří vtvář?Myslímsohledemnajehopostižení–nato,jak působínadruhé?“
„Budetozlé.Hodně zlé.“
„Tyshoviděl,ne?Potom,cosetostalo.“ „Viděl.Mnohokrát.“
„Nedovedusireálně představit,jakétoje,býtvedle někohoacítit,jaknatebetryskácelájehoduše.Takto působí,kdyžje člověksMullerem,ne?“
„Jetojakovstoupitdolázně skyselinou,“odvětil ztěžkaBoardman.„Dásenatozvyknout,alepříjemné titonebudenikdy. Člověkmápocit,jakobymukůže pocelémtělehořela.Ohavnosti,hrůzy,hamižnosti, zvrácenosti–tryskátozněhojakofontánahnusu.“
„AMullerje čestný člověk...slušný člověk.“
„Ano,byl.“Boardmansezadívalkevzdálenémulabyrintu.„Naštěstí.Aletaúvahajealarmující,Nede,že? Jestlimávynikající člověkjakoDickMullervmozku všechnotosvinstvo,jaktamuvnitř asivypadajíobyčejnílidé,comyslíš?Lidskétroskysezničenýmiživoty?Nasaď jimdohlavystejnéprokletí,jakomáMuller,abudouznichplanoucímajáky,kterésežehnou všechnomyslícívokruhuněkolikasvětelnýchlet.“
„AleMullerměldevětletnato,abysevesvémutrpenídusiljakopodpokličkou,“podotklRawlins.„Co kdyžsekněmuteď nelzepřiblížit?Cokdyžto,covyzařuje,jetakintenzivní,žetonevydržíme?“ „Vydržímeto,“ řeklBoardman.