leden
Když první vločka padá z nebe, je to, jako by přicházel čas drobných radostí. Bílá deka pokrývá zemi, stačí se zachumlat do šály, zahřát ruce kelímkem s kávou a srdce potěšením z bělostné třpytivé krásy. V zimním království, kde čas se ztrácí, sníh je plátnem, na němž příroda maluje. Každá sněhová vločka je uměleckým dílem, jedinečným a křehkým jako lidský sen, a příležitostí radovat se. Nejen pro nás dospělé. Malý klučina spadl na ledě. Pěkně to bolelo. Z očí se mu draly slzičky. Vtom mu na nos spadla sněhová vločka. Jú, to studilo. Klučina se usmál a všichni kolem také. Bolístka byla pryč. Další vločka se mu rozplácla na ret. To už se klučina chechtal na celé kolo. Vločky jsou malé životní radosti, každá je jedinečná, každá má velkou moc – může pomoci zapomenout na bolest a rozzářit naše srdce světlem radosti.
KvetinovyDiar===sazba11.indd 25
25.10.2024 19:21:08