Otevřením této knihy děláš první krok za dobrodružstvím po stopách tábornických a zálesáckých dovedností, znalostí a triků. Tábornická praxe obsahuje obrovské množství znalostí a zkušeností, které využiješ na táboře, na výpravě s oddílem či kmenem nebo na dovolené s rodiči. Budeš-li mít chuť, odvahu a vytrvalost, na každý den najdeš v příručce něco nového a zajímavého.
Co příručka
obsahuje
Čtyři barevně odlišené části zahrnují vše podstatné o tábornictví při pobytu v přírodě a základy i zajímavosti o přírodě, vybavení a bezpečnosti z tábornického pohledu. Jádrem jsou kreslené stránky a kolem nich najdeš doplňující informace a ilustrace. Rozšíření označuje malé číslo v záhlaví odstavce, které odpovídá číslu na okraji kreslené stránky.
Na kreslených stránkách najdeš tipy na vylepšení (na konci stránky), malé úkoly ke splnění (texty po straně) a různé odkazy (také po straně). Barevná kolečka označují výčet možností a hvězdičky zase praktické doplňky. V celé knížce je dost místa pro záznamy a uložení vzpomínek na první zálesácké zážitky. Nezapomeň si příručku podepsat, úplně stejnou může totiž mít i někdo jiný.
Na každé kreslené straně je QR kód, který ti otevře speciální internetovou stránku s odkazy na další články s podrobnostmi a novými informacemi. Můžeš se také zapojit, když upozorníš na zajímavý článek nebo na neplatný odkaz.
Na co
navazujeme
Možná víš, že v roce 2019 vyšla příručka Skautská praxe 2.0, měla formát A6 a byla maximálně úsporná. Dosáhla velké obliby a stala se malým průvodcem nejen pro tisíce skautů a skautek, ale také pro tábornické oddíly i jednotlivce napříč organizacemi.
Tábornická praxe na tuto příručku navazuje. Kreslené stránky s tábornickými znalostmi a stručnými texty jsou stejné, ale větší formát usnadňuje přístup. Nově je knížka doplněna o spoustu dalších informací a návodných ilustrací. Počet stran i objem informací je zhruba čtyřnásobný.
Stejně jako na přípravě původní příručky, i na této rozšířené podobě se podílela řada skautů, členů Ligy lesní moudrosti a dalších kamarádů, kteří mají jedno společné – jsou ochotni předávat dál své zkušenosti. Patří jim velký dík a jejich jména nalezneš v závěrečném poděkování. Příručka je tedy do značné míry dílo společné, proto za autory používáme množné číslo.
Pro rodiče a pro vedoucí táborů
V příručce naleznou potřebné informace i rodiče, kteří své ratolesti vybavují na výpravy a tábory. Přimlouváme se, aby pořizovali vybavení odpovídající typu oddílu či tábora. Inspirovat se mohou i vedoucí táborů. Čím je táboření bližší přírodě, tím je prospěšnější.
Byli bychom rádi, aby naše příručka pomáhala jednotlivcům, oddílům i kmenům z organizací Junák, LLM, ČTU, ATOM, ČSOP, Duha, Pionýr (a mnoha dalším včetně trampského hnutí).
Vždyť pro většinu z nich jsou tábornické a zálesácké dovednosti jedním z pilířů činnosti. Připojujeme tak další kamínek do mozaiky skvělé tábornické tradice oddílů mezi Ašským výběžkem a beskydskou Hrčavou.
Tábornické zkušenosti a umění pobytu v přírodě šířili před lety Velen Fanderlik, F. A. Elstner, Jaroslav Foglar, Mirko Vosátka, Vladimír Rogl, Miloš Zapletal (a mnoho dalších). Smekáme klobouk před jejich prací a věříme, že tyto dovednosti zůstanou užitečné i na současných táborech. Že ve svých oddílech budou tento tábornický odkaz udržovat a rozšiřovat i další generace českých táborníků a jejich vedoucích.
Táboření
Tábornické zkušenosti musí každý nejprve získat.
Nezapomeň, že každý byl někdy na táboře poprvé a každý byl jednou nezkušeným nováčkem.
Na svůj první tábor budeš často vzpomínat.
Na první poličku, první ohnuté hřebíky a první noc pod hvězdami. Ale také na pomocnou radu zkušenějších, když jsi nevěděl, které dříví je vhodné do kuchyně, jakým uzlem svázat trojnožku nebo jak rozdělat oheň jedinou sirkou.
Stanový tábor má velké kouzlo. Získáš zručnost táborníka, poznáš život v přírodě, zahraješ si plno dobrodružných her a své zkušenosti předáš zase dalším. To vše pod modrou oblohou mezi kamarády a v kruhu táborových stanů.
Podílel/a jsem se na stavbě podsady nebo týpí.
Kdy:
Kde:
Uvařil/a jsem na výpravě jídlo pro družinu.
Kdy: Kde:
Naučil/a jsem se v praxi použít uzel, který jsem neznal/a.
Kdy: Jaký:
Vyrobil/a jsem táborovou drobnost.
Kdy: Jakou:
Rozdělal/a jsem oheň za pomocí křesadla.
Kdy: Kde:
Nabrousil/a jsem si sám/sama nůž nebo sekeru.
Kdy:
Kde:
Navigoval/a jsem část výpravy za pomocí mapy či buzoly.
Kdy: Kde:
Změřil/a jsem výšku stromu.
Kdy: Kde, kolik:
T1 Stan s podsadou
Na stanovém táboře budeš nejspíš spát ve stanu na podsadě. Táborovým obydlím ti bude nevelký prostor 2 × 2 m ohraničený krajinkami. Pod plátěnou střechou zažiješ spoustu dobrodružství, budeš tu odpočívat i spřádat smělé plány. Věnuj proto svému stanu pozornost a péči, abys mohl každý večer usínat s oprávněnou hrdostí stavitele, tvůrce, majitele, táborníka i zálesáka.
STAN S PODSADOU
Podsada 2 × 2 m může být vyrobená táborníky, nebo koupená už hotová. Stany mohou být už postavené. Někde podsady sestavují sami táborníci a jinde je dokonce i vyrábějí. Materiál stanu může být přírodní nebo polyesterový, vypínání na hřebíky papíráky nebo výsuvné čepy.
▶ 1 TÁBOROVÁ POSTEL V ROVINĚ
Lůžko vyrovnáš nejlépe pomocí vodováhy (ale i bez ní si můžeš lehnout a zkontrolovat rovinu). Spát s hlavou z kopce či se kutálet do strany je opravdu nepříjemné. Na str. 15 si přečti odstavec Ohýbej hřebíky. Mysli na to hlavně v souvislosti s postelí!
▶ 1 ROŠT NA ZEMI
Pod postelí budeš mít nejspíš uložený batoh, boty i další věci. Pod to všechno na zemi udělej rošt z krajinek. Jinak zůstávají boty vlhké a na vybavení (batoh, oblečení) se může vytvořit plíseň během několika dní (co napadne plíseň, to už většinou můžeš vyhodit).
▶ 2 VĚTREJ, ALE NENECHÁVEJ
STAN OTEVŘENÝ
Nezapomeň svůj stan důkladně větrat. Ale jakmile odcházíš pryč, určitě stan zavři. Kdykoliv může přijít vítr, déšť nebo obojí. Je možné, že vítr stan poničí a déšť zmáčí vše, co necháš poblíž vchodu.
Když začíná pršet, je dobrým zvykem obejít tábor, zavřít kamarádům stany a zkontrolovat, jestli něco nezůstalo venku. Je to jedno z nepsaných tábornických pravidel.
PŘÍLIŠ VELKÁ PODSADA
Je nebezpečím pro plátno stanu (ve vchodu zůstává mezera a hrozí vytržení kovového oka nebo upínací šňůrky). Před dokončením podsady zkontroluj, jestli můžeš vchod správně dopnout. Pokud to nejde, musíš podsadu zmenšit nebo stan přepnout. Pro nouzové uzavření použij očko se zámkem na spodní šňůrce (s kolíčkem to jde elegantněji, viz dále).
UZAVŘENÍ PODSADOVÉHO STANU
Stan uzavírají vchodové upínací šňůrky. Poslední šňůrku musíš zafixovat (nejčastěji na hřebíček). Někdy potřebuješ šňůrku zavázat uzlem. V takovém případě nepoužívej obyčejné očko (moc špatně se rozvazuje), ale vždy očko se zámkem (viz také kolíček dále). V případě potřeby otevřeš vchod jediným pohybem (uzel bez zámku v rychlosti nerozvážeš, a hrozí roztržení plátna).
UZAVŘENÍ STANU KOLÍČKEM
Kolíček ze suché větve přiřízneš a očistíš za chviličku. S ním jednoduše uzavřeš (a hlavně rychle otevřeš!) vchod stanu. Stačí obtočit kolíček podle kresby (příliš dlouhou šňůrku obtoč několikrát a dopni otočením kolem kolíčku).
Kolíček poslouží i při nouzovém uzavření stanu (odstavec Příliš velká podsada), při kterém šňůrku vypneš posunutím kolíčku (pokud prokluzuje, udělej na smyčce několik závitů podle obrázku). Vidlice na kolíčku brání, aby sám vypadl. Vyřízni na ní malý zářez a připevni kolíček provázkem k podsadě (bude po ruce a nikam se nezatoulá).
▶ 2 VYPÍNACÍ ŠŇŮRA
Pro vypnutí stanu zatluč do podsady (o něco níž mezi poutky) hřebíky papíráky. Existují i praktické výsuvné čepy do podsady (nepřekáží při skladování). Šňůru mírně napni (zkontroluj, že prochází všemi poutky), uvaž ji napevno v předních rozích podsady a vypni na všechny papíráky. Zbývá přední strana podsady. Z obou stran dveří upevni šňůru smyčkou (aby šla odepnout) a opět vypni na papíráky (pro větrné dny). Při větrání stanu můžeš odepnout přední stranu (a pokud vypínací šňůra časem povolí, spraví to jedno či více otočení šňůry kolem papíráku v polovině zadní podsady).
▶ 2 OHÝBEJ HŘEBÍKY
Čouhající hřebíci jsou šikovní chlapíci! Dokážou roztrhnout cokoliv, a ještě způsobí zranění. Vyčnívající špičku proto ohni do oblouku přes přiměřeně velký hřebík. Pomocný hřebík potom vyndej a ohýbání dokonči tak, aby špička byla zatlučená ve dřevě.
ŤUKNI NA ŠPIČKU HŘEBÍKU
Před zatlučením do krajinky, rozťukni špičku hřebíku, aby měl viditelnou plošku.
Normální ostrá špička roztahuje vlákna dřeva do strany a pokud hřebík zatlučeš blízko konce, krajinka snadno praskne. Je to tábornický fígl, tupá špička hřebíku totiž vlákno trhá a nebezpečí prasknutí je menší.
STAN VE VÝŠCE ČI NA SVAHU
Chceš vyzkoušet své tábornické umění? Postav stan ve výšce (pochopitelně po dohodě s vedením tábora). Může to být stan s vysokou podsadou, s vchodem zespodu (a s krytou pracovnou) nebo s ochozem. Stan ve výšce možná není moc praktický, ale zkušení táborníci si rádi vymýšlejí (chtějí změnu, vedení může potřebovat klid na přípravu programu, atd.). Naopak velmi praktický může být stan ve svahu. Stavba vodorovné plošiny z krajinek na kůlech je závislá na dobrém ukotvení a zavětrování. Na plošině pak můžeš postavit běžný stan s podsadou.
VELKÉ A MALÉ HŘEBÍKY
Při výrobě poliček, stolků, roštů i táborových staveb je začátečnickým nešvarem použití zbytečně velkých, nebo naopak příliš malých, hřebíků.
Pamatuj, že 2/3 hřebíku mají být ve spodním prkně. Kratší hřebíky nedrží dostatečně a delší jsou zbytečné (do kůlu ve směru růstu může být hřebík o něco delší). Mysli také na to, že za čas bude třeba hřebík vyndat. Třeba krajinku (asi 2 cm) bys měl přibíjet šedesátkou hřebíkem (ze dvou krajinek tedy bude 2 cm koukat, a musíš ho ohnout nebo hřebík zatlouct šikmo).
a oheň
ve stanu
Táboření ve stanu s otevřeným ohněm významně
mění způsob i styl táboření jak po stránce zálesácké, tak tábornické a v neposlední řadě i zážitkové
(hořící oheň přináší lidem bezpečí po tisíce let a působí téměř magicky). Stanů, kde může hořet oheň, je více, ale bezesporu nejznámějším takovým obydlím je týpí.
▶ 1 TÁBOŘENÍ V TÝPÍ
Jde o výjimečný stan, který poskytne vše potřebné tomu, kdo v něm umí tábořit.
Původ týpí je u prérijních indiánů
Severní Ameriky. U nás si táborníci zprvu šili týpí sami, dnes je jednodušší ho koupit. V táborovém uspořádání udržuj odstup mezi dvěma týpí (manipulace s chlopněmi, bezpečnostní vzdálenost pro případ požáru, soukromí). Minimální doporučená vzdálenost je zhruba jako průměr týpí.
▶ 1 TYČE PRO TÝPÍ
Příprava tyčí je pracná, musí být dobře očištěné, vyhlazené a zbavené suků (jinak se trhá látka a voda nestéká po tyčích, ale kape do týpí). Tyče jsou minimálně o 1 m delší (raději více), než je velikost týpí. Na širším konci nesmí být moc silné (ne víc než 10 cm). Dobře zpracované tyče jsou pokladem. Pokud náhodou narazíš v lese na uložené týpiovky, vždy se k nim chovej s respektem.
▶ 1 NASTAVENÍ CHLOPNÍ
Chlopně regulují odtah kouře z týpí. Nastavují se po větru (jeho směr prozradí stuhy uvázané na tyčích) pomocí dvou chlopňových tyčí (jsou kratší než ostatní týpíovky a je dobré mít je označené). Každá chlopeň má na vrcholu kapsu pro zasunutí tyče a v dolním cípu je upevněná chlopňová šňůra pro vypínání. Šňůra se uvazuje před týpí na tyč asi 1,5–2 m vysokou (aby při pohybu kolem týpí tolik nepřekážela).
