TOhLe jsEm já!
O ZÁLIe
K d E JSM e to SKon Č ili ?
Když jsem porazila tři zlé čarodějnice ze Zakázaného zámku a vrátila se do Chmurné
Lhoty, pěkně jsem si to u místních zavařila svými začátečnickými kouzly. Naštěstí jsem pak mohla prokázat svůj talent a sousedé mě jmenovali ČARODĚ
jNiCÍ CHMURNÉ
LHOTY . Z mého domu se brzy stala čarodějnická poradna a získala jsem novou pomocnici Michaelu. Ale mělo to háček. A jaký! Čarodějnice si nás málem uvařily ve svém kotli. Naštěstí to dobře dopadlo a od té chvíle už jsme měli ve vesnici klid (tedy většinou). Ale jednoho dne jsme dostali zvláštní zprávu. Pak už bylo jasné, že nám nezbývá než vydat se do nitra
HRŮZOSTRAŠNÉHO ZAČAROVANÉHO LESA .
Jak to celé bylo? Jen čti…
KO u ŘOVÉ SIG ná LY
Může se čarodějnice nudit? Bylo už poledne a u dveří čarodějnické poradny ještě nikdo nezazvonil. A to bylo hodně zvláštní. Nebo možná zas ne tolik, když vezmeme v potaz, že minulou noc celá vesnice ani oko nezamhouřila. Psi totiž
až do rána štěkali a vyli tak procítěně, že při tom prostě nešlo spát. Proč tak příšerně vyváděli?
Správná otázka. Šla jsem jim dát k večeři masové kuličky, jenže omylem jsem do nich přimíchala výtažek z papouščího trusu. Ale nikomu ani muk, nebo mi zničíš moji dobrou pověst.
Toho dne jsem si tedy z dlouhé chvíle řekla, že zkusím zkrotit Papalku. Však víš, tu masožravou
zpívající květinu z mojí zahrady. Byla nezřízený žrout a snědla všechno, na co dosáhla. Takže nebylo divu, že se jí sousedé, kteří za mnou chodili, čím dál víc báli.
V Papalčině břiše skončily míče, různé kusy oblečení, kabelky, a dokonce i dětská sedačka, naštěstí prázdná. Pak vždycky večer začala naříkat, že ji bolí břicho, a já jsem jí musela přiběhnout na pomoc a prošťouchnout ji.
Bylo nutné s tím něco udělat, a protože na Papalku kouzla neúčinkovala, napadlo mě zkusit techniku krotitelů lvů. Vždyť Papalka byla koneckonců šelma.
Hr Oz Á liina hlava a Ž úplně uvnit Ř
Zpíva J ící K větiny
p O d K reslu J í sc É nu dramatic KO u hudb O u
Myšič K y sledu J í tu p O dívan O u
Měla jsem zrovna hlavu zanořenou v té temné a smradlavé díře, když vtom se mi zdálo, že slyším výkřik.
Vysoukala jsem se ven z Papalčina chřtánu a spatřila Tristana. Běžel ke mně a volal: