BOUŘLIVÁ
Praha 2022
Přeložila: Darina Povolná
Elle Kennedy: Bouřlivá noc Vydání první Copyright © 2014 by Elle Kennedy All rights reserved Vydalo nakladatelství Baronet a.s., Květnového vítězství 332/31, Praha 4, www.baronet.cz v roce 2022 jako svou 2516. publikaci Přeloženo z anglického originálu One Night of Trouble vydaného v roce 2015 Český překlad © 2022 Darina Povolná Odpovědná redaktorka Marie Kejvalová Korektorka Daniela Čermáková Ilustrace na přebalu © 2022 Martina Černá Přebal a vazba © 2022 Martina Černá Sazba a grafická úprava Ricardo, Sázavská 19, Praha 2 Tisk a vazba: , s. r. o., Český Těšín Veškerá práva vyhrazena. Tato kniha ani jakákoli její část nesmí být přetiskována, kopírována či jiným způsobem rozšiřována bez výslovného povolení. Název a logo BARONET® jsou ochranné známky zapsané Úřadem průmyslového vlastnictví pod čísly zápisu 216133 a 216134. ISBN 978-80-269-1834-9 BARONET Praha 2022
Elle Kennedy
BOUŘLIVÁ After Hours (3)
Toto je pro Angie. Ang, jsi hodně zajímavá osůbka… ale nedokázala bych bez tebe žít!
1. KAPITOLA
„Ahoj, fešáku, co kdybychom se sešli venku, až to tu budeš mít dodělané?“ zavrněla na něj vnadná blondýna, která se nakláněla přes bar. „A pak bychom se mohli dodělat navzájem…“ AJ Walsh nevěděl, jestli se má smát, nebo spíš plakat. Každý večer se mu stávalo, že ho někdo naprosto okatě balil, ale tahle výzva byla ještě nestydatější než většina ostatních, navíc ji doprovázelo svádivé mrkání silně namalovanými řasami a oplzlým olíznutím rtů. „Promiň, kotě. Jsem polichocen, ale mám přítelkyni,“ oznámil té dobyvatelce. „No a?“ opáčila bez mrknutí. Zvedl obočí. „Takže nejsem volný.“ Blondýna znechuceně nakrčila nos. „Chudáku.“ Povýšeně odkráčela od barového pultu pryč spolu se svými natupírovanými vlasy, těsnými šaty a deseticentimetrovými jehlami, aniž by si cokoliv objednala.
9
Jakmile zmizela, AJ vyprsknul smíchem, který zadržoval v hrdle. Páni. Tak tohle byla novinka. Být nazván chudákem za to, že nechtěl podvést svou přítelkyni s naprosto očividně opilou holkou v nočním klubu? Jestli z něj tohle dělalo chudáka, tak teda nechtěl být tím, kdo boduje. Na druhou stranu byl ale lhář, protože v tuhle chvíli přítelkyni rozhodně neměl. Ne, byl volný jako pták a nesnášel to, ovšem po třech letech za barem zjistil, že malá neškodná lež je tím nejlepším způsobem, jak se zbavit některých neodbytných žen. Mrknul po dalších dvou barmanech a s potěšením sledoval, jak jim práce odsýpá, připravují drinky a povídají si se zákazníky. Henry a Sue byli jeho nejspolehlivější zaměstnanci a plánoval jejich směny záměrně vždy na pátek, kdy měli v klubu nejvíc rušno. Technicky vzato tu dnes večer ani nemusel být – jeho lidi všechno zvládali – měl však míchání nápojů prostě rád a těšilo ho poznávat jejich klientelu. Když klub Hřích se svými dvěma nejlepšími kamarády otevřel, bylo celkem zřejmé, kdo se bude čím zabývat. Gage, ten nejdrsnější a nejimpulzivnější z nich tří, dostal na starost ochranku a dohlížel na tým vyhazovačů. Reed, jenž z nich byl nejvíc asociální, pracoval v kanceláři v horním patře a řešil obchodní záležitosti. AJ se jakožto „ten, co je rád s lidmi“ staral o bar a záležitosti obsluhy. Tohle nastavení mu vyhovovalo a z Hříchu se od jeho otevření před třemi lety rychle stal jeden z nejpopulárnějších klubů v centru Bostonu. Dokonce vykázal zisk už v prvním roce provozu, na což byl AJ zatraceně hrdý. 10
Jedinou nevýhodou jeho práce byl nápor velice expresivních žádostí od žen, o které neměl žádný zájem, což byl celkem zajímavý paradox vzhledem k faktu, že mu bylo třicet a byl to chlap se zdravým libidem. Jiní muži by vraždili, aby mohli být na jeho místě, a AJ si toho byl plně vědom, ale nehodlal prostě využívat ženy, které se po něm vrhaly a byly obvykle podnapilé. Neměl z toho dobrý pocit. Nikdy neměl sex na jednu noc, ovšem když už by do toho šel, tak se ženou, jež byla dostatečně při smyslech na to, aby věděla, co dělá. Když se v jeho zorném poli objevila tmavovlasá hlava, AJ položil svou standardní otázku, aniž by na zákazníka pohlédl. „Co si dáte?“ Nepřišla žádná odpověď. Po chvilce ticha zaměřil pozornost na ženu před sebou a zadrhnul se mu dech, když se ztratil v bezedných očích, které byly tak tmavě hnědé, až byly téměř černé. Zkoumal pohledem její jemné rysy, plné rudé rty a havraní vlasy po ramena, než zrakem sjel po její drobné postavě, jež byla celá v černém. Měla na sobě tílko, takže její paže byly holé a on si nemohl nevšimnout jejího tetování – detailně vykresleného anděla na předloktí, shluk hvězd na pravém bicepsu a náramek z růží kolem levého zápěstí. Ta tetování byla překvapivě ženská a neskutečně sexy, až ho náhle popadla šílená chuť ji svléknout do naha a zjistit, jestli má pod přiléhavým topem a úzkými džíny ještě další. Páni, bylo to už příšerně dlouho, kdy zakusil takový záchvat vášně. Neustále potkával atraktivní ženy, ale tahle drobná holka byla víc než jen atraktivní. Ta 11
rajcovní kombinace křehké drsnosti mu postavila penis do pozoru a on změnil postoj, aby mu pult lépe zakrýval spodní část těla. Když si uvědomil, že nepromluvila, zvedl hlas přes hlasitý taneční rytmus, který vibroval hlavním sálem. „Co to bude?“ Vytrhnul ji z jakéhosi zasnění, do něhož se ponořila, stále však vypadala zaskočeně. A taky trochu obezřetně, ale to se mu nejspíš jen zdálo. „Tři margarity a colu,“ odpověděla po další dlouhé odmlce. „Hned to bude.“ Bylo obtížné od ní odtrhnout pohled, nicméně přinutil se chovat profesionálně a přesunul se k opačnému konci pultu, aby jí připravil ty drinky. Zatřásl šejkrem z nerezové oceli poněkud rázněji, než bylo nezbytné, a přemohla ho vlna nervozity. Krucinál. Chtěl s ní mluvit. Zjistit, jak se jmenuje. Přesvědčit ji, aby s ním šla domů. To byl ale zvrat. Většinu večerů trávil tím, že odmítal nabídky na sex, a z ničeho nic si ho představuje s totálně cizí ženskou? Jeho kamarádi by byli v šoku, kdyby mu teď četli myšlenky. Gage a Reed ho vnímali jako slušňáka, prostě chlapa, co pro svoje rande drží dveře a nevyspí se s holkou, dokud se spolu nevídají určitou rozumně dlouhou dobu. Jako týpka, co nabídne ženám rameno k vyplakání a kupuje jim květiny při každé zatracené příležitosti. Asi měli ale důvod si myslet, že AJ je ten nejmilejší týpek na zemi. Byl to obrázek, který se snažil většinu času udržovat, nálepka, o niž celý život usiloval. 12
Kristepane, kdyby jen lidi věděli. Kdyby věděli, jak tvrdě pracoval na tom, aby byl tím zdvořilým, spolehlivým mužem, o něhož se může každý opřít. Jak často musel bojovat s tím, aby potlačil ty divoké touhy, které se v něm tak často probouzely. A jak bylo frustrující hrát poslušně roli marnotratného syna, dobrého kamaráda a spolehlivého přítele. Nicméně ne vždycky se mu to dařilo. Někdy prostě tu potřebu se na všechno vykašlat nešlo ignorovat. Musel se nějak uvolnit a dřív mu k tomu účelu sloužilo zápasení. Slyšel, že lidé často používají sex nebo násilí jako ventil a aby se cítili naživu, a nemohl popřít, že když býval MMA bojovník, rozhodně to tišilo jeho temnější a divočejší stránku, kterou před světem obvykle skrýval. Na druhou stranu, sex mu stejnou službu neposkytoval. Byl pro něj vždycky intimnější, spojený s láskou, vztahy a všemi těmi emocionálními záležitostmi. Z nějakého zvláštního důvodu v něm ale ta žena s havraními vlasy spustila jeho tělesná, bezuzdná nutkání. Protože najednou se mu představa, že by si vzal domů někoho naprosto neznámého, velice, velice zamlouvala… „Hodláš to té zákaznici i donést? Nebo na ni budeš jen zírat?“ Trhnul hlavou, jakmile uslyšel, jak si ho Sue dobírá. Odmítl věnovat pozornost svému roztouženému rozkroku, a když pohlédl na pult, uvědomil si, že drinky, které namíchal, čekají na baru, aby je odnesl. „No jo, už jdu na to. Jen jsem byl chvilku mimo.“ Nasadil úsměv a odnášel nápoje směrem k čekající 13
ženě – která ho pozorovala. Tedy spíš na něj upřeně zírala, plné rty měla stažené a lehce se mračila. Zaplavil ho neklid, ale snažil se to ignorovat. „Tři margarity a jedna cola,“ oznámil. Zdvořile se na něj usmála. Opravdu velmi zdvořile… Tak moc, že to bylo očividně vynucené a jeho ostražitost se ještě zvýšila. „Díky,“ pronesla upjatě. „Kolik dlužím?“ „Osmnáct babek.“ Sledoval ji, když zalovila v kabelce pro svou peněženku. Řeč těla měla stejně napruženou jako hlas, což byl jasný signál, že ji něco rozzlobilo. „Tady. Drobné si nech.“ Položila na bar dvacetidolarovku, zvedla hlavu a všimla si, jak na ni zírá. „Co je?“ ozvala se podrážděně. „Jsi v pohodě? Vypadáš trochu naštvaně.“ Zúžil oči, protože ho něco napadlo. „Máš s někým potíže? Dneska je to tu divočejší než obvykle – stačí říct a pošlu svého vyhazovače na kohokoliv, kdo tě otravuje.“ Jeho zájem však nevyvolal žádnou vděčnost, naopak ještě víc nepřátelský postoj. „Jsem v pohodě, kámo. A pro tvoji informaci – kdyby mě někdo obtěžoval, poradím si s ním sama.“ Zkoumavě si prohlížel její drobnou postavu, měla ani ne sto šedesát centimetrů, a rty se mu zkroutily do úsměvu. „Aha. Tak to jo, andílku.“ „Možná jsem malá, ale věř mi, že umím slušně nakopat zadek,“ odsekla. Vzala dvě margarity a vydala se prudce k odchodu. AJ promluvil, ještě než stihla zmizet. „Řekl jsem něco nevhodného?“ 14
Pořád vypadala dost otráveně. „Ne. Díky za pití. Za chvíli se vrátím pro ty zbylé dva drinky. Ať si s nimi nikdo nehraje, jo?“ Tentokrát stihla udělat tři kroky, než ji zastavil. A neudělal to slovy, ale obešel bar a došel k ní. Pootevřela ústa a naklonila hlavu, když k němu zvedla pohled. „Co to děláš?“ Místo odpovědi jen krátce křikl směrem k pultu. „Hej! Henry, udělám si přestávku.“ Vzal dvě sklenice, co na baru zůstaly. „Ale vážně, co to provádíš?“ dožadovala se odpovědi. „Nesu ty drinky k tvému stolu. A…“ Hudba musela přehlušit jeho slova, protože se naklonila blíž. „Cože?“ vykřikla. Pocítil závrať, když mu chřípí zaplavila její omamná vůně. Bože, voněla tak skvěle. Jako růže v plném rozkvětu, se stopou levandule a náznakem něčeho zcela ženského. Pevným hlasem zopakoval, co pronesl předtím. „A potom hodlám zjistit, čím jsem tě tak naštval.“ „Pro boha svatýho. Tady nejsme v seriálu Na zdraví – nehodlám si vylejvat srdíčko barmanovi, jasný? Vrať se ke svojí práci. Umím si odnést pití sama.“ Přešel její popuzenou odpověď bez povšimnutí. „Kde sedíš?“ Neradostně si povzdechla, ale nehodlal couvnout. Původně s ní chtěl flirtovat, jenže to šlo teď dočasně stranou. Právě teď ho víc zajímalo, co provedl, že se na něj tou svojí sexy pusou tak mračí. Vůbec nepochyboval o tom, že to bylo čistě osobní – způsob, jakým se kabonila, mu jasně ukázal, že se zlobila na něj. 15
Beze slova vyrazila opačným směrem a prodírala se davem lidí, kteří byli v klubu nacpaní jako sardinky. AJ se jí držel v patách a vdechoval její úžasnou vůni. Jak je to možné, že v místnosti prostoupené parfémy, kolínskou a potem vdechoval jenom ji? Dorazili k jednomu z vysokých stolů lemujících zadní zeď, a jakmile položili drinky, zamračená holka rychle zvedla ke rtům colu a potáhla si prudce z brčka, zatímco se vyhýbala jeho pohledu. AJ ji zamyšleně sledoval, jak pije. „Takže ta cola byla pro tebe. To jsem nečekal.“ Zdolala polovinu sklenice, než mu stručně odpověděla: „Zajišťuju odvoz.“ Potom ho naprosto ignorovala, otočila se k tanečnímu parketu a zamávala na někoho, koho nemohl vidět. Zagestikulovala k margaritám, potom udělala rukou gesto, že kouří cigaretu, a ukázala k bočnímu východu. AJ zahlédl štíhlou blondýnu, která se vynořila od parketu, aby se postarala o drinky, ale ve chvíli, kdy otočil hlavu, se žena po jeho boku pokusila zmizet. „Díky, žes přinesl to pití. Užij si večer,“ pronesla spěšně. Vyrazila pryč, ale AJ byl stejně rychlý a snadno ji dohonil. „Kampak utíkáš?“ „Potřebuju na vzduch. Je tu horko.“ Fajn, teď už se vážně dostával do kategorie stalkerů, ale přesto si nedokázal pomoct, aby ji nenásledoval k východu a ven ze dveří. V uličce mezi Hříchem a přilehlou budovou je přivítalo ticho, které jen občas přerušilo zatroubení auta nebo zaskřípění pneumatik ze silnice za nimi. Ucítil na holých pažích chladný jarní vzduch, ale nevadi16
lo mu to. Na to se až moc soustředil na tu zpruzenou tvář, kterou ozařovalo osvětlení nad dveřmi. „Ty jsi pořád tady,“ prohlásila suše. „Jo.“ Naklonil hlavu. „A ty zase lžeš, jako když tiskne, co?“ Ty hypnotizující tmavé oči se zúžily. „Co tím sakra myslíš?“ „Právě jsi kamarádce ukazovala, že si jdeš ven zakouřit.“ Pokrčil rameny. „Ale nezapálila sis. A pověděla jsi mi, že já jsem neudělal nic, co by tě naštvalo, ovšem očividně ano…“ Znovu trhnul ramenem. „Všechno lži.“ Rozhostilo se ticho. A potom vybuchla. „Předstírala jsem, že jdu na cigáro, abych svojí kamarádce nemusela vysvětlovat, že se snažím zbavit vlezlýho barmana, co mě nenechá na pokoji! Chlape, co tady vůbec děláš? Naháníš takhle každou holku, co si od tebe objedná pití? Možná bych měla jednoho tvého vyhazovače poslat na tebe.“ Povzdechl si. „Řekni mi, čím jsem tě tak vytočil, andílku, a půjdu si po svých.“ „Mohl bys mi tak přestat říkat?“ zavrčela. „Jak – andílku? Proč bych to dělal, když se to k tobě tak hodí?“ Přiblížil ruku k tetování na jejím předloktí a zastavil prsty ve vzduchu. Neměl v plánu se jí dotknout, ale ty tmavé oči, jež ho tak fascinovaly, vypadaly náhle zasněně a ona se potom váhavě naklonila k jeho nataženým konečkům prstů. Když jí zlehka přejel po tetování, rozechvěle vydechla a AJovi okamžitě znovu zacukalo v rozkroku. 17
Dotýkal se roztažených křídel éterické postavy vetknuté do její kůže a poté přejížděl po andělových jemných šatech až ke spleti kroucených úponků u jeho nohou. Bože, její kůže byla na dotek tak horká. A sametově hebká. Také mu neuniklo tepání jejího pulzu ve spodní části jejího štíhlého krku, ani to, jak se jí zvedala malá prsa, když se zhluboka nadechovala. Ale ano. Líbilo se jí, když měl dlaň na její pokožce. Stejně jako se to líbilo jemu. AJ se opět trochu posunul a modlil se, aby mu nesklouzla pohledem dolů. Vyboulenina, co se mu dmula proti zipu, se nedala skrýt. Kalhoty mu najednou připadaly příšerně těsné a z tělesné reakce na tuhle ženu se mu motala hlava. Obvykle se ovládal lépe, ale krucinál, jak měl ovládnout erekci, co mu lezla z kalhot? Nebo neúprosnou touhu tu ženu celou zlíbat? „Ty si mě vážně nepamatuješ?“ vyhrkla. Zkameněl. „My se známe?“
18
2. KAPITOLA
Ech. Proč jsou chlapi tak tupí?
Brett Conlonová zírala do těch živoucích zelených očí zlatého chlapce z Hawthornské střední a přemýšlela, proč se vůbec obtěžovala mu říkat pravdu. Měla prostě jen předstírat, že ho nezná. Alespoň by si ušetřila ten trapný moment, že ji nepoznal. Jistě, nebyl přece žádný důvod, aby si hvězda fotbalového týmu z její střední a pan Populární v jedné osobě pamatoval praštěnou holku, která šla z průšvihu do průšvihu a byla o tři roky níž. Sice se taky kamarádila se staršími, ale ona a AJ Walsh se rozhodně nepohybovali mezi stejnou sortou lidí. Přátelil se s namachrovanými týpky, co tvořily ve škole skupinu těch oblíbených, kam samozřejmě patřily snobské roztleskávačky. Jinými slovy s děvenkami, co bez výčitek šikanovaly holky jako Brett. Když předtím nakráčela do baru a uviděla AJe, na19
skočily jí všechny ty hnusné komentáře, jež musela přetrpět, a okamžitě v ní odstartovaly vlnu nepřátelství. Nejspíš se chovala hruběji, než měla, vzhledem k tomu, že AJ se proti ní se svými kamarádkami roztleskávačkami nikdy nespolčil. Ale i tak u toho byl, a když ho zahlédla za tím pultem, bezděčně sevřela ruce v pěst, protože ji ovládl dávný vztek a rozpaky. „No tak, přece nemůžeš tohle vypálit a nijak to nevysvětlit,“ řekl tiše a pozorně si prohlížel její tvář, jako by se snažil si ji vybavit. Brett na něj zpříma pohlédla. „Chodili jsme spolu na stejnou střední.“ Svraštil čelo. „To není možné. Kdyby jo, rozhodně bych si tě pamatoval.“ „Proč? Kvůli tetováním?“ Mávla k nim rukou. „Tehdy jsem je ještě neměla.“ „Kvůli nim ne.“ Výraz mu potemněl. „Kvůli tvým očím. Jsou tak tmavé, až jsou skoro černé. Tak sexy oči bych nikdy nezapomněl.“ Proboha, on s ní flirtoval. AJ Walsh s ní flirtoval. Najednou ji popadl pocit, že by měla běžet na toalety a zkontrolovat, že vypadá dobře. Že nemá rozcuchané vlasy nebo rozmazanou řasenku. Bylo to vážně smutné, jak jeden takový záblesk minulosti může člověka změnit zase v tu koktající, nejistou puberťačku. Anebo to, že jedna lichotivá poznámka od týpka, co jí na střední škole nikdy nevěnoval ani pohled, způsobila, že ta teenagerka v ní začala dělat radostné hvězdy jako ty roztleskávačky, se kterými se AJ tahal. 20