9788024953779

Kratky_roman_o_pratelstvi_blok.indd 3

06.02.2024 15:54:48

1.

V

předsíni hlasitě zazvonil zvonek. Kryštof už byl připravený a sbalený kufr měl u venkovních dveří. Se svou manželkou, která stála u linky a právě umývala nádobí, už nemluvil. Přestože Květa se s jeho cestou už smířila, pořád s ní nesouhlasila a dávala mu to svými výmluvnými pohledy jasně najevo. On se tím však nenechal nijak ovlivnit. Rozhodl se – pojede do Bretaně a už žádné diskuse. „To je Michal, jen se ještě napiju a jdu,“ řekl, „tak se tady měj hezky a nebuď naštvaná, že jsem tě pro jednou neposlechl. Fakt se na tu cestu moc těším, nechtěl bych o ni přijít. Ve Francii a v pánské společnosti častěji zapomenu na to, co mě čeká. Doma na to moc myslím a deprimuje mě to. Potřebuju se rozptýlit, při­ jít na jiný myšlenky. Snad to půjde. Snad se nám ten výlet vydaří.“ 5

Kratky_roman_o_pratelstvi_blok.indd 5

06.02.2024 15:54:48

BORIS DOČEKAL

„Nechceš si to ještě rozmyslet, budu ti vařit samá dobrá jídla. Koupím svíčkovou a zvěřinu, jestli ji budou mít,“ překonávala se. „A lososa a kapra, když máš tak rád ryby. Já přece taky dobře vařím.“ Kryštof jen zavrtěl hlavou. „Já vím. Seš hodná, ale nezůstanu. Takový výlet mi může jedině prospět. Až se vrátím, někam si vyjedem i s Michalkou. Ještě mám čas. Na pár dní zajedeme třeba do Vídně, můžeš si tam něco hezkýho koupit.“ Květa přešla k oknu a podívala se ven. Chvěla se jí ramena. Kryštof k ní přistoupil a zezadu ji objal. „Dáš mi pusu?“ zeptal se a uvolnil své objetí.

Otočila se a bylo vidět, že má v očích slzy. Snažila se ovládnout, ale moc jí to nešlo. Bylo mu jí líto. „Ty nechceš být se mnou?“ řekla, ale uplakanou pusu mu dala. „To je má společnost tak hrozná?“ „Není,“ usmál se, „o tom už jsme mluvili. S Michalem je sranda a já potřebuju rozptýlit, a ne sedět doma v pokoji, zatímco ty seš v práci, a myslet na to, co bude dál. To snad chápeš? Zkus se do mě někdy vžít, pochopit mě, není to tak těžký. Jen si chci něco užít, pobýt s nejlepším kamarádem. A konečně se podívat do Francie, kam jsem vždycky chtěl jet. Nestačí mi vidět jenom Paříž, navíc už je to dávno.“ 6

Kratky_roman_o_pratelstvi_blok.indd 6

06.02.2024 15:54:48

KRÁTKÝ ROMÁN O PŘÁTELSTVÍ

Chvíli bylo ticho. Jen nástěnné hodiny tiše tikaly a od sousedů se ozývaly tlumené hlasy. „Tak jeď a dávej na sebe pozor. Kdyby ti nebylo dobře, za den se můžete vrátit… A užij si to,“ řekla měkce a dala manželovi ještě jednu pusu. „Teď už jdi, ať na tebe Michal nečeká. A nechceš s sebou kus salámu, včera jsem ho koupila. Uherák, co máš rád.“ „Děkuju, ale já se těším na francouzskou kuchyni a na ryby, co bude vařit Michal. Je moc dobrý kuchař, to sama víš, když nás pozve na večeři. Tak se tu měj a drž nám palce, ať prožijem nějaký hezký dobrodružství,“ rozloučil se Kryštof, přešel kuchyň a rychle za sebou zavřel dveře. Nechtěl ji vidět brečet. Nakonec by ještě zůstal doma a pak by litoval, že neodjel. A Michal by mu to také neodpustil, protože i on se těšil na dlouhou společnou cestu, byť se odehrávala za zvláštních okolností, které jí nebyly moc nakloněny. Bude to dobrý, ujišťoval sám sebe. Musí.

Vyšel před dům, kde u chodníku parkoval velký stříbrný mercedes: „Ahoj,“ pozdravil Kryštof svého nejlepšího přítele. „Seš přesný.“ „To já vždycky, ahoj,“ odpověděl Michal, který stál na chodníku. Rychle otevřel prostorný kufr svého auta a nabídl kamarádovi pomoc.

7

Kratky_roman_o_pratelstvi_blok.indd 7

06.02.2024 15:54:48

BORIS DOČEKAL

„Nech to být, nejsem žádný chudák. Svaly mi ještě slouží,“ poznamenal trochu dotčeně Kryštof. „Tak jo, já jen… Máš plavky? Voda bude sice ledová jako žiletka, ale musíme ji vyzkoušet. Být u moře a nekoupat se, to je hřích, ať už je voda jakákoliv.“ „To víš, že jo,“ usmál se Kryštof a podíval se nahoru do oken, ale manželku neviděl. Říkal si, že nejspíš sedí u kuchyňského stolu a brečí. Na okamžik ho napadlo, že by možná neměl odjíždět, že by s ní měl zůstat, ale místo toho nastoupil do auta a jen řekl: „Jeď, než si to rozmyslím a zůstanu doma.“ „Byl s Květou nějaký problém?“ zeptal se Michal. „Nakonec ani ne, i když to obrečela. Myslí si, že bych měl sedět doma a nerozhazovat takhle peníze a radši je dát Michalce, která si šetří na hypotéku.“ „Být pořád doma, to by tě zabilo. A Michalka si brzy jako budoucí právnička vydělá dost. Říkej si – užiju si krásnou dovolenou. Uvidíš, že to bude senzační, to ti slibuju. Budeš na to dlouho…,“ zarazil se, „vzpomínat.“ „Černý humor? Jo, tak ten mi fakt sedne,“ řekl Kryštof a zapnul si pás. „Hele, abys byl veselejší, na zadním sedadle leží flaška kvalitní domácí slivovice, já nemůžu, ale ty jo.

Nebo ne?“ 8

Kratky_roman_o_pratelstvi_blok.indd 8

06.02.2024 15:54:48

KRÁTKÝ ROMÁN O PŘÁTELSTVÍ

„Jasně že můžu. Já můžu všechno, mám na to čas,“ řekl a jeho hlas zněl lítostivě, ale zároveň smířeně. Michal ho obdivoval. Vůbec nevěděl, jak by se v takové situaci choval on. Jak moc by se litoval a mluvil jen o svých potížích. Jak moc by s nimi otravoval své okolí, hlavně kamarády a partnerku, protože rodinu už dlouho neměl a novou nechtěl. „Tvý manželství je pro mě ukázkou toho, co nechci, nesnáším, když mě někdo omezuje a komanduje.

Proto si držím ženský od těla, žádný trvalý vztah, co skončí manželstvím. Jednou jsem to zkusil a stačilo mi to. A hlavně žádný další děti,“ prezentoval Michal svou jednoduchou životní filozofii, ke které se léty dopracoval. „Jen žádné závazky, hlavně být volný a svobodný jako vítr.“ „Říkal jsem si, že si budu v krvi udržovat mírnou hladinu alkoholu, abych věci viděl z tý lepší stránky.

V kufru mám kubánský rum,“ řekl Kryštof a natáhl se dozadu pro slivovici.

Odšrouboval uzávěr lahve a pořádně si přihnul. „No to je dobrota, ty seš hotový anděl, s tebou jsem měl jezdit častěji, ale znáš Květu. Jediné, na co jsem ji ukecal, byl každoroční výlet do Tater. Vadilo jí, že je to pánská jízda, že ženy zůstávají doma. To byla věc, kterou nám 9

Kratky_roman_o_pratelstvi_blok.indd 9

06.02.2024 15:54:48

BORIS DOČEKAL

nedokázala zatrhnout ani ona, ani žádná jiná z manže­ lek, kterým se to taky moc nelíbilo. Je fajn, že nikdo neodpadl, že nás skoro vždycky jelo deset.“ „To jo, ale nepřeháněj to s pitím, nerad bych převážel opilce. Stejně seš dobrý, já bych s takovou ženskou, která by mě furt do něčeho tlačila, nevydržel. Turistický rezorty, to by byla moje smrt. Klára mi dává úplnou volnost, dokonce ani nemluví o svatbě. Žijem si každý svůj život a scházíme se dvakrát týdně, což je tak akorát. Dávám jí ještě rok, než začne tlačit na svatbu, a pak bude čas poohlédnout se po jiný. Rozvedených osamělých ženských je naštěstí všude dost. Jen nesmí mít děti. Já vím, jsem sobec, ale jiný už nebudu. Člověk si zvykne na to, že o všem rozhoduje sám.“ „To chápu. Víš, co je zvláštní? Že si po tak dlouhý době dělám výlet podle svýho gusta, z těch obřích ho­ telů a přeplněných pláží jsem byl už otrávený, ale Květa to měla ráda, tak jsem se přizpůsobil; ostatně jako skoro ve všem. Jen ty Tatry a společný pátky v hospodě jsem si prosadil, jenže i to byla pořádná fuška a neobešlo se to bez řečí. Ty řeči mě ničily a kazily mi radost z toho jen si tak vyrazit s kamarády,“ přiznal Kryštof a spokojeně se protáhl. Věděl, že tenhle výlet mu už nikdo nevezme. Do Bretaně se tolik těšil. Půjčil 10

Kratky_roman_o_pratelstvi_blok.indd 10

06.02.2024 15:54:48

KRÁTKÝ ROMÁN O PŘÁTELSTVÍ

si o ní několik knížek v knihovně a pečlivě je pročetl.

Michal mu také spoustu věcí řekl, a tak byl dokonale připravený. „Seš moc měkký a ona se chová podle toho. Obsazuje prostor, který tys vyklidil. Vždycky tě využívala.

Ale neboj, mám připravený program, co se ti bude líbit. Uvidíme spoustu zajímavých věcí a francouzská kuchyně, to je báseň. Teda když znáš ty správný podniky, do kterých jít, protože jinak se vaří pro turisty na korzu a jinak někde v závětří pro místní. Mám nějaký restaurace vytipovaný, v některých jsem už byl a nezklamaly. Už se těším, co budeš říkat na vynikající bretaňskou rybí polévku cotriade, ta je lepší než provensálská bujabéza. A ryby budu dělat sám, každý den jiný druh. Pro mě je Francie zemí dobrýho jídla, jenom ty sýry a paštiky, těch neuvěřitelných druhů, každý řezník má svý vlastní recepty… I když v posledních letech dávám přednost italský kuchyni, v obyčejných lidových hospodách daleko od turistických center vaří fantasticky a podstatně levněji než ve Francii.“ Michal neměl ve zvyku tak dlouho mluvit, ale říkal si, že když mluví, jeho kamarád ho poslouchá a aspoň nemyslí na to, co ho trápí. Co mu kazí společné chvíle.

11

Kratky_roman_o_pratelstvi_blok.indd 11

06.02.2024 15:54:48

BORIS DOČEKAL

„Už se těším,“ řekl Kryštof. A opravdu se těšil a zapomínal. Necítil žádnou úzkost, žádný strach a vůbec žádný z těch hrozných pocitů, které ho zaplavovaly každou noc tak silně, že kvůli nim nemohl spát. Vždycky po půlnoci si vzal prášek na spaní, co mu předepsal kamarád primář. Bez prášků to nešlo, ale byly dny, kdy ani ony nezabraly. To se pak v posteli převaloval z boku na bok a modlil se, aby ho spánek vysvobodil. Naštěstí alespoň sny měl ještě normální. „Máš se na co těšit, přes gastronomii jsem já expert.

Klára vždycky tvrdí, že jídlo je pro mě nejdůležitější na světě, důležitější než sex. A do jistý míry má pravdu, sex tě po tolika letech už nepřekvapí. Je to pohodlná rutina, žádný velký vzrůšo, ale jídlo má nekonečně nových chutí a podob. Neznám větší radost než tu z opravdu dobrého jídla podle originálního receptu.

Naplánoval jsem i jednu michelinskou restauraci, ať si užijem vysokou kuchyni, už jsem zabukoval místa.“ „Jak dlouho pojedem?“ změnil téma Kryštof. „Dneska zhruba do pěti, přespíme v Belgii, nocleh máme rezervovaný, a zítra nás čeká kratší vzdálenost, ve čtyři bysme měli být na místě. Musíme brzy vyjet.“ „Škoda že to není blíž. Dlouhý cesty, když neřídím, nemám rád. Je to strašná nuda.“ 12

Kratky_roman_o_pratelstvi_blok.indd 12

06.02.2024 15:54:48

KRÁTKÝ ROMÁN O PŘÁTELSTVÍ

„Já ti auto klidně půjčím, ale musíš přestat pít.“ „Zatím ne, ty seš lepší řidič, máš najeto mnohem víc kilometrů. Navíc jak jsem řekl, chci být trochu pod parou,“ usmál se Kryštof a dal si další lok slivovice.

Chutnala mu a zaháněla jeho úzkost. Cítil se jako natěšený výletník.

Krajina za oknem se rychle měnila, Michal jel jako závodník rallye a spoléhal na to, že na dálnici nejsou žádní policisté. Že může beztrestně překračovat povolenou rychlost.

Kryštof přivřel oči a na chvíli usnul. Nic se mu ne­ zdálo a brzy se probral. Už byli za Plzní. Zastavili u poslední české pumpy a natankovali benzín, který byl levnější než v Německu. „Nechceš něco?“ zeptal se Michal a vytáhl z batohu peněženku. „Kup mi nějakou čokoládu, nejlíp hořkou, prosím tě. A kolu, ať mám čím zapíjet tu skvělou slivovici. Ne snad že bych to s pitím chtěl přehánět.“ Michal koupil ještě Reflex a Hospodářské noviny, aby měli co dělat, kdyby někde uvízli v zácpě. Ze svých předchozích cest už moc dobře věděl, že zácpy jsou v Německu na denním pořádku, že sedět hodiny v autě a nemít co na práci umí být pěkná otrava.

13

Kratky_roman_o_pratelstvi_blok.indd 13

06.02.2024 15:54:48

BORIS DOČEKAL

Když vyjížděli od benzínky, všimli si mladé dívky.

Stála na kraji silnice u výjezdu, opírala se o velký batoh a v ruce držela papírovou ceduli s červeným nápisem FRANCIE. Měla vysokou štíhlou postavu, dlouhé hnědé vlasy a hezký netuctový obličej. V obtaženém tričku s výstřihem a v džínových kraťasech jí to slušelo.

Kryštof měl už léta ve zvyku hodnotit ženy na stupnici od jedné do deseti a hned dal dívce devítku, přičemž desítku u něj měla jen americká herečka Natalie Portmanová. Tu nedokázala překonat žádná žena. Zaujala ho už jako mladičká holka ve filmu Leon, a čím byla starší, tím víc se mu líbila. V práci měl pod sklem na stole její fotografii, a když odpočíval, rád se na ni díval.

Dívka se na ně usmála a mávla rukou, Michal ji přesto minul. Úsměv jí rychle zmizel z tváře. „Co blbneš, člověče, taková krásná holka a ty ji tam necháš stát? To seš vážně tak starý? Už jsi ztratil zájem o pěkný mladý ženský? Tohle je nejspíš ještě studentka, bude sranda, užijem si to, tak neblbni a vrať se. Vezmem ji. Vždyť chce taky do Francie.“ Michal neřekl nic, ale zabrzdil a otočil se. „Je fakt hezká,“ uznal, „ale my máme pánskou jízdu a s holkou by to byla úplně jiná cesta. Museli bychom se s ní bavit. A o čem, vždyť je to úplně jiná generace.“ 14

Kratky_roman_o_pratelstvi_blok.indd 14

06.02.2024 15:54:48

KRÁTKÝ ROMÁN O PŘÁTELSTVÍ

„Právě to bude dobrý, aspoň nám cesta líp uběhne, přes Německo pojedem dlouho, díval jsem se na mapu. Ženská společnost by náš výlet oživila. Můžem se docela dobře pobavit, tak nebuď morous a řekni jí, že může jet s náma.“ „Jak myslíš, ty seš tady tentokrát šéf. Ale varuju tě, možná s ní nebude žádná velká zábava, možná to bude jen nudná slepice.“ „Slepice nejezdí samy do Francie. Hele, chasníku, moc mluvíš. Tohle je vážně hezká holka a vůbec nemusí být blbá. Nebuď předpojatý. Byl by hřích nechat ji tady stát.“ Michal pomalu zacouval až k dívce a vystoupil. „Chcete svézt?“ řekl, „my jedem až do Francie.“ „Chci, ale říká se, že ke dvěma mužům by samotná holka neměla nastupovat. Prý je to nebezpečný.“ „Tak chcete vzít, nebo ne? My vás neukousnem, jsme solidní starší páni, kteří vědí, co se sluší a co ne.“ „Tak… jo, vypadáte slušně. A máte pěkný auto,“ připustila dívka a znovu se usmála. Úsměv jí slušel. Stejně jako tričko poseté pestrobarevnými květinami a přiměřený dekolt. Sklonila se pro batoh a Michal v duchu konstatoval, že má pěkný, dokonale tvarovaný oblý zadek. Na okamžik zalitoval, že není mladší a že nejede 15

Kratky_roman_o_pratelstvi_blok.indd 15

06.02.2024 15:54:48

BORIS DOČEKAL

sám. Takhle mu bylo jasné, že zatímco on zná Roberta Redforda, ona o něm zřejmě nemá ani tušení, stejně jako o spoustě dalších věcí, které by jí musel vysvětlovat.

Věkový rozdíl mezi nimi byl příliš velký a on ve svých letech už neměl energii ten příkop překonávat. „Díky, ale zdání někdy klame. Takže pojedete s náma?“ s vážnou tváří se ujišťoval Michal. „Opravdu budu moc ráda, když mě vezmete.“ „A kam vlastně jedete?“ „Někde ve Francii si vystoupím, vy míříte kam?“ „Do Bretaně,“ odpověděl Michal a vzal z jejích rukou velký batoh, aby ho uložil do kufru, kde zbývalo ještě hodně místa. „Fajn, to mi vyhovuje. V Bretani jsem ještě nebyla.

Prej je moc pěkná a úplně jiná než zbytek Francie.

I lidi jsou jiný a mají svůj vlastní jazyk, byť jím moc nemluví. Takže Bretaň je i za mě dobrá volba. Teda samozřejmě jestli se mnou tak dlouho vydržíte, jestli budu dobrá společnice.“ „Já tam taky ještě nebyl, ale už se těším,“ tlačil se do veselé nálady Kryštof, když dívka nastoupila, „a s náma se určitě neztratíte. Bude to fajn cesta. Můžeme si povídat.“ „Já jsem Letty a vy?“ představila se.

16

Kratky_roman_o_pratelstvi_blok.indd 16

06.02.2024 15:54:48