9788024953267

Klub nadejnych zen_001 az 003.qxp_Sestava 1 03.01.2024 10:27 Stránka 3

Klub nadejnych zen_001-352.indd 3

08.01.2024 12:22

Přeložila Ivana Nuhlíčková

THE MOST LIKELY CLUB Copyright © 2022 by Elyssa Friedland All rights reserved including the right of reproduction in whole or in part in any form.

This edition published by arrangement with Berkley, an imprint of Penguin Publishing Group, a division of Penguin Random House LLC. Ilustrace na titulní straně: Floral graduation frame © Amanita Silvicora/ Shutterstock Translation © Ivana Nuhlíčková, 2024 ISBN 978-80-249-5326-7

Klub nadejnych zen_001-352.indd 4

08.01.2024 12:22

Prolog B e l l p o r t, C o n n e c t i c u t 1997

Stůl chytrých, ale společensky uznávaných stál v zadním rohu jídelny pod řadou vlaječek na zdi, které odkazovaly na vítězství v plavání, wrestlingu a fotbale. Úhlopříčně od něj, hned u výdejního pultu, se nacházel stůl krásných a oblíbených. Tak mohli sportovci a ti, kteří měli štěstí a pohybovali se v jejich blízkosti, dostat sendvič s mletým masem a bramborové placky jako první. Ve zbytku jídelny seděly rádoby umělecké typy, podivínští šprti, fanoušci rockové kapely Phish, gotici i plaché, nevýrazné typy, které se vymykaly jakémukoli zařazení.

Melissa Levinová, Suki Hammerová, Priya Chowdhuryová a Tara Taylorová přebraly svůj stůl ve druhém ročníku po studentech, kteří rok předtím maturovali. Bellportská akademie byla malá soukromá škola v nóbl městečku v Connecticutu a studenti se tu rozdělovali do stejných skupin jako na kterékoli jiné střední škole v USA. Kdyby se skupiny členily dál, vznikla by pyramida. Melissa, Suki, Priya a Tara byly nejlepší

Klub nadejnych zen_001-352.indd 9

08.01.2024 12:22

10 • E LY SS A F R I E D L A N D

kamarádky už od osmé třídy, což je vhodná doba pro upevnění společenského kruhu, nebo, jako v jejich případě, čtverce. Dohodly se, že se před nástupem na střední školu nebudou snažit proniknout mezi oblíbené studenty, ale zároveň nechtěly zapadnout ani mezi šprty a mimoně. Získaly cenné čestné místo mezi studenty, kteří dostávali pozvání na večírky.

Jejich plán fungoval. Všechny čtyři se semkly, měly výborné známky – Priya byla vždycky v čele – a představovaly dostatek společenského potenciálu, aby je úspěšní sportovci a roztleskávačky znali jménem a šprti pochopili, že nemá smysl se je snažit zlákat ke společnému studiu. Teď už byly v posledním ročníku. Do maturity zbýval měsíc. Dnes nastal den, kterého se všichni obávali, očekávali ho, představovali si ho a všichni se kvůli němu stresovali.

Dnes vycházela školní ročenka.

Zjistí, jestli se jejich snaha vyplatila. Jestli zvolily správné oblečení (napodobenina šatů z dílny Kate Spadeové by mohla projít, pokud budou stehy dostatečně propracované), jestli se dost věnovaly posilování břišních svalů (a hýždí!), jestli mají dostatek mimoškolních aktivit a jestli jim bude stačit dosažený průměr známek. Období přijímaček na vysoké školy už proběhlo, to byl zřejmě důležitější ukazatel úspěchu na střední. Ale všechny čtyři kamarádky daleko víc zajímalo, jestli se dostaly v ročence mezi výjimečné studenty než tloušťka obálky z univerzity, kterou najdou ve schránce – bude tenká, jen s vyrozuměním o nepřijetí, nebo naopak objemná?

Maturovalo kolem dvou set studentů, pro ty nezajímavější bylo jen padesát míst. Hlasoval celý ročník. Některé výsledky byly jasné. Nejoblíbenější bude Kim Konnerová. Vypadala jako blonďatá Jennifer Love Hewittová, měla pevná prsa a šarm

Klub nadejnych zen_001-352.indd 10

08.01.2024 12:22

K L U B N A D Ě J N ÝC H Ž E N • 11

typické filmové holky od vedle. Lulu Andersonová získá titul Nejstylovější, její sbírka babydoll šatů byla zralá na dvoustránku v časopise Seventeen. Titul Nejlepší sportovec bude patřit Charliemu Riceovi a Byron Cox bude zřejmě nejpravděpodobnějším vítězem loterie (který vzápětí ztratí los). Suki, Priya, Melissa a Tara se užíraly tím, jaký titul asi získají ony.

V duchu se obávaly, jak ovlivní jejich vztahy, pokud se mezi nejlepší nedostanou všechny.

Melissa se o tom kamarádkám nezmínila, ale nedokázala si představit, že by mezi padesátkou nebyla. Měla skvělé výsledky. Předsedala studentské radě, zastávala post šéfredaktorky školního časopisu. Vždycky byla mezi nejlepšími. Teď má namířeno do Georgetownu, kde měla v plánu studovat veřejnou správu a feministická studia. Byla přesvědčená, že s takovými výsledky jako má ona – neprohrála ani jedny volby –, by možná měla talent i na politiku v reálném světě. Líbil by se jí titul Nejpravděpodobnější budoucí prezidentka.

Suki se také cítila sebejistě. Nebyla sice jako Melissa, jejíž seznam mimoškolních aktivit vyžadoval k přihlášce na vysokou přílohu. Ale ve škole ji všichni dobře znali. Především byla napůl Japonka. Ovšem ve škole plné většinou bělošských studentů, kteří si zakládali na rodinách, jejichž původ sahal až k otcům poutníkům, kteří připluli na lodi Mayflower, Suki natolik vynikala, že každý student od prváků až po maturanty znal její příběh. Její maminka byla Japonka, bývalá modelka v Tokiu, později se ale už jen starala o domácnost. Otec byl podnikatel, kterému se na paty lepila smůla (nebo jen postrádal podnikatelský talent). Zdálo se, že jeho životním cílem je jedenáctkrát usilovat o vyhlášení bankrotu podle kapitoly jedenáct. Suki byla spolehlivá studentka, kdykoli chtěla získat

Klub nadejnych zen_001-352.indd 11

08.01.2024 12:22

12 • E LY SS A F R I E D L A N D

pozornost – a která středoškolačka by nechtěla –, přepnula do japonštiny. Povídalo se o ní, že už rok chodí s nějakým vysokoškolákem. Nechala ty řeči plavat, jenom Melissa, Tara a Priya věděly, jak to skutečně je. Suki zřejmě bude mezi výjimečnými, ale ani ona neměla tušení, v jaké kategorii. Doufala, že ne v nějaké příšerně prvoplánové typu Nejexotičtější.

Pak následovala Priya. Nadměrně vytížená, opatrná a dokonalá Priya Chowdhuryová. Studentka asijského původu, což ale kupodivu nebudilo takovou pozornost jako Sukiny kořeny. Možná se kolem ní nespřádaly žádné záhady, protože její otec byl přední místní pediatr. Na druhém stupni základky kluci žertovali, že jim doktor Chowdhury sahal při prohlídce na pindíka. Priya se to snažila přejít. Pomáhalo, že měla vždycky nos zabořený do nějaké knížky a pohled pevně upřený do budoucnosti. První zastávka Harvard (už byla přijata), potom medicína na Harvardu a nakonec specializace na ortopedii – vždycky ji zajímaly složitosti lidského těla. Zkoumala kostry, které se objevily v sousedství o Haloweenu, zatímco ostatní si cpali do plastových dýní lízátka.

A nakonec je tu Tara, které zářily (michelinské) hvězdičky v očích poté, co se na druhém stupni základky objevila v pořadu Today, což z ní udělalo místní hvězdu. Připravila pro Ala Rokera kachnu na pomerančích a v přímém přenosu ho rozplakala. Když jí bylo pět, naučila se dělat vajíčka s kousky lanýžů a smažené jeruzalémské artyčoky, k osmým narozeninám si přála pekáč. Měla vytříbenou chuť, na jazyku minimálně dvakrát tolik chuťových pohárků, než je běžné.

Dokázala se zavřenýma očima rozpoznat muškátový oříšek a požadovala po rodičích, aby založili bylinkovou zahradu, protože pak by měla k dispozici čerstvý tymián a rozmarýn.

Klub nadejnych zen_001-352.indd 12

08.01.2024 12:22

K L U B N A D Ě J N ÝC H Ž E N • 13

Chlubila se jizvami po spáleninách na prstech, jako se skautky chlubí odznaky. Málokdo pochyboval o tom, že si jednou otevře restauraci.

V jejich čtveřici byla Tara tou nejodvážnější. Se stejnou odvahou, s jakou používala nože, proklouzla do kanceláře výchovné poradkyně, aby zjistila, kam půjdou všichni na vysokou. Z faxu ve sborovně sebrala zadání závěrečného testu z matematiky, školního maskota pomalovala rudou rtěnkou.

Nic z toho ale nikdy neskončilo vážnějšími problémy – Tařini rodiče byli štědrými sponzory školy. Pro hvězdu celostátního kanálu a s příjmením, které zdobilo školní sportovní centrum, existovala jen mizivá šance, že Taru v ročence vynechají. „Jsem z toho úplně vystresovaná,“ přiznala Melissa. Nervózně strkala do pusy jeden hranolek za druhým. „Zahlédla jsem ráno ty krabice. Co jim trvá tak dlouho?“ „Neřeš to a uklidni se,“ navrhla Tara. „Stejně už s tím nemůžeš nic udělat.“ „Ach, pane bože, je tady!“ vyhrkla Melissa a vyskočila ze židle tak rychle, až převrhla oranžový tác. Ukázala směrem, kde do jídelny vešel redaktor ročenky David Grossman a tlačil před sebou vozík plný knih. Všichni studenti posledního ročníku se na něj vrhli, jako by měl ten vozík plný stodolarových bankovek. Alespoň nebyly jediné, které se chovaly jako posedlé. „Jde rovnou sem,“ vydechla Melissa, vytrhané obočí se jí cukalo. Byla bledá jako stěna. Žádná z nich nechtěla stát poblíž, kdyby dostala nějaké označení, které bude považovat za druhořadé, třeba Nejpravděpodobnější budoucí učitelka na Bellportu. Dokážeš si představit trčet v tomhle městě navždycky?

Dokonce se nesly nějaké řeči, že některá z letošních označení by mohla být nepříjemná. Kim Konnerová přísahala, že Tonya

Klub nadejnych zen_001-352.indd 13

08.01.2024 12:22

14 • E LY SS A F R I E D L A N D

Hardingová dostane titul Nejpravděpodobněji někoho svede a Eddymu Falconovi navrhli Nejpravděpodobněji překročí rychlost v bílém Fordu Bronco. Pochybovali, že by pan Mackay, garant ročenky, nechal něco takového projít. Ale všichni se děsili, že čím skrytější urážku označení obsahuje, něco, čemu budou studenti rozumět, ale pedagogický sbor to přehlédne, tím spíš by se to mohlo v ročence objevit. „Přesně jak jsem říkala,“ prohodila Tara s úšklebkem. Vzala si jeden hranolek, vložila ho do úst a očividně si vychutnávala, jak se kamarádky třesou nedočkavostí. „Bože, jsou přesmažené. Nechápu, proč kuchař Mick nezkusí burákový olej, jak jsem mu říkala. Jídlo v téhle škole je ještě horší než polotovary Hot Pocket.“ Upustila napůl snědený hranolek na umělohmotný tác a upřela pohled na Davida. „Řekla jsem Grossmanovi, že mi může stisknout pravé prso, když ročenky dostaneme jako první.“ „Taro!“ vydechla Priya a zakryla si ústa. „Uvidíme, jestli to bude opravdu nutné. Vsadím se, že by mu stačilo se jen podívat.“ Pravděpodobně se nemýlila. Davida trápilo bující akné už od deváté třídy. Existovala jen malá šance, že kdy viděl ňadro naživo. „Proč zrovna pravé?“ zeptala se Suki pobaveně. „To levé si schovávám, abych mohla zjistit, kdo bude králem a královnou maturitního plesu.“ Melissa hodila po Taře krabičku ovocných bonbonů Mike and Ike, ačkoli byla ráda, že bude moct nahlédnout do ročenky jako první. „Jé, podívej, támhle je Josh,“ řekla Priya. „Rovnou za Davidem.“

Klub nadejnych zen_001-352.indd 14

08.01.2024 12:22

K L U B N A D Ě J N ÝC H Ž E N • 15

Josh Levine byl kluk, s nímž Melissa poslední dva roky chodila. Jejich příjmení tvořila zvláštní kombinaci – Levine-Levinová, ale ona zatím svatbu neplánovala. Tvořili takový nenápadný pár, což bylo dobré, protože tamtamy v Bellportu dokázaly být kruté. Josh měl ohryzek velikosti švestky a zuby, s nimiž nic neudělala ani léta nošení rovnátek. Na druhou stranu byl milý, spolehlivý a dokázal se vyrovnat s Melissiným náročným programem plným mimoškolních aktivit. Ona si jen vroucně přála, aby neustále nenosil džínové kapsáče a přestal sestavovat výběry hudby se spoustou písniček od Fiony Apple. „Nemá Josh nové brýle?“ zeptala se Suki a natáhla k němu krk. Měla vyvinutý pozorovací talent. I když si někdo z nich dal nové papíry do kroužkového bloku, Suki si toho všimla jako první. „Jo, já vím, jsou příšerné,“ Melissa pokrčila rameny. „Kvůli astigmatismu potřebuje bifokály.“ Protože nemohl používat kontaktní čočky, těžko kdy bude nosit sexy brýle značky Oakley, které byly mezi populárními kluky dost oblíbené. „Jsem zvědavá, jestli bude mít něco v ročence.“ Josh balancoval na okraji skupiny, která vzdorovala nálepkování.

Melissa se to snažila vnímat pozitivně. Všichni vědí, že sportovci jsou pitomci. Skateboardisti byli zase pořád sjetí, lidi od divadla zase patřili k emo skupině. Možná je ona Rachel a Josh je Ross. Dokonce měla stejný účes jako Jennifer Aniston a Josh si velice cenil sbírky plastových dinosaurů, které měl z dětství. „Ještě horké z tiskárny, dámy,“ řekl David, když dospěl až k jejich stolu. Čtyři ruce se natáhly k horní krabici a trhaly pásku na balíku.

Klub nadejnych zen_001-352.indd 15

08.01.2024 12:22

16 • E LY SS A F R I E D L A N D

„Mám ji,“ vyhrkla Suki a jako první se zmocnila knihy.

Dychtivě listovala, až našla dvojstranu s mimořádnými oceněními. „Nejpravděpodobnější člověk, který vyléčí rakovinu...

Priya Chowdhuryová!“ oznámila. „Moc pěkné, kamarádko.“ Priya se dmula pýchou. Jejím rodičům se to bude líbit. Nejspíš si stránku zarámují a postaví na krbovou římsu vedle plaket, které dostala její starší sestra.

Melissa se zaradovala, když uviděla, co vybrali pro ni. „Nejspíš se dostane do Bílého domu,“ přečetla a v euforii se pohupovala na patách. Klidně by políbila i Davida, zanícené pupínky ji vůbec nezajímaly. „Dobrá práce, zlato,“ prohodil Josh a objal ji šlachovitou paží, pohledem stále hledal své jméno. „Suki Hammerová... Nejspíš pronikne do Forbes 400.“ Suki přečetla charakteristiku nahlas a v duchu překotně přemýšlela, co to znamená. Ze školního pečení vytvořila výdělečnou akci, když nahradila školní sušenky s kousky čokolády luxusními rohlíčky a jablečnými dortíky zabalenými ve filo těstě tenkém jako papír. Přiměla Taru, aby pekla celou noc. Trojnásobný zisk přišel vhod, studentská rada mohla najmout na podzimní sraz absolventů tu nejzajímavější kapelu, která hrála jamajský styl.

Suki se také postarala, aby studentské noviny vydělávaly na inzerátech místních firem. Pak tu byly ještě kartičky Garbage Pail Kids, s nimiž obchodovala už od základky. Ano, její charakteristika sedí. A co bylo ještě podstatnější, souhlasila s ní. „A Tara Taylorová nejspíš otevře michelinskou restauraci,“ řekl David Grossmann. „Něco s pneumatikami?“ Josh upíral pohled na Melissu, jestli mu to vysvětlí.

Klub nadejnych zen_001-352.indd 16

08.01.2024 12:22

K L U B N A D Ě J N ÝC H Ž E N • 17

Ta měla oči sklopené k podlaze. Nechtělo se jí připustit, že tomu sama také nerozumí. „Oceňují hvězdami nejlepší restaurace na světě,“ vysvětlila Suki hlasem, z něhož zněla dospělost. „Tak to beru,“ prohodila Tara a zapnula si horní knoflíček flanelové košile, když jí David upřel pronikavý pohled do výstřihu. „Zvládli jsme to dobře, děcka,“ prohodila Melissa, když se David přesunul k dalšímu stolu. Josh ji políbil, bylo znát, že je zdrcený, že na prominentní stránky nepronikl. „Myslíte, že se něco z toho uskuteční?“ zeptala se Priya.

Dolíčky ve tvářích zmizely, bylo vidět, jak moc touží svůj osud naplnit. „Ne asi,“ prohodila Suki. Všechny čtyři si přiťukly ledovým čajem bez cukru. „Rozsvítíme svět!“

Klub nadejnych zen_001-352.indd 17

08.01.2024 12:22

1 září 2022

Melissa „Mami, v kuchyni hoří!” křičela Melissina pubertální dcera Cameron z plných plic.

Melissa rychle ve své ložnici zaklapla notebook. Psala si s docela slibným chlápkem, s nímž ji spárovali na jedné ze seznamek. Dcera trvala na tom, aby si je stáhla. Dovolila Cameron, aby jí založila profil, ale nestála o to, aby dcera věděla o všem.

Nepotřebovala slyšet její názor, a rozhodně nebylo nutné, aby se puberťačka zapojovala do korespondence. A navíc na tom, co napsala chlápkovi vystupujícímu pod přezdívkou CTguy77, nebylo nic zvláštního ani originálního. Ráda bych se s tebou setkala, na tom nebylo nic divného, i když vzápětí litovala, že mu nevykala. Tvrdil, že učí angličtinu na vysoké škole. Ale na internetu si stejně nemůžete být ničím jistí. Vykání by ale bylo pro třiačtyřicetiletou rozvedenou ženu s dcerou, která bude za devět měsíců končit střední školu, vhodnější. Jenže už bylo pozdě.

Když začala Cameron pokřikovat o ohni, Melissa zprávu rychle odeslala. Teď už byla v éteru, aby přistála ve schránce CTguy77.

Klub nadejnych zen_001-352.indd 19

08.01.2024 12:22

20 • E LY SS A F R I E D L A N D

Šourala se dolů ze schodů, nijak zvlášť nespěchala. Cameron měla sklony k přehánění a dramatickému vnímání situací, ten rys se během puberty ještě umocnil a po dva roky, kdy se potýkala kromě puberty i s rozvodem rodičů, to byla pekelná doba. Komu Melissa v minulém životě ublížila, aby si zasloužila řešit najednou rozvod a hormonálně nevyrovnanou dceru?

Zastavila se na předposledním schodu a zadívala se na prasklinu na tom posledním, potom jí oči zabloudily k odlupujícím se tapetám. Její dům, kdysi nejhezčí v celém bloku, začal scházet věkem. Ona na tom byla podobně. Aby dala dům do pořádku, musela by zavolat svému bývalému manželovi Joshovi. Raději bude žít s pár prasklinami než se s ním dohadovat, aby poslal truhláře. Trápilo ji, že její kdysi prvotřídní dům teď obklopovaly dva nové se stylovou hliníkovou střechou a příjezdovými cestami z drceného kamene, vedle níž ta jejich asfaltová vypadala jako parkoviště. Ale ani tak to nestačilo, aby se kvůli tomu dohadovala s mužem, s nímž patnáct let sdílela lože. „Do háje, Cam,“ vykřikla Melissa, když konečně došla do kuchyně. Tentokrát dcera nepřeháněla. Namodralé plameny poletovaly vzduchem a místnost rychle plnil oblak dýmu. „Co se tady k čertu stalo? Okamžitě přines hasicí přístroj.“ Na lince ležel tác se zuhelnatělými a ohořelými brownies, tenké okraje olizovaly plameny. Melissa je šla udusit utěrkou, její dcera mezitím odběhla do spíže.

Cameron se vrátila s hasicím přístrojem a podala ho matce, jako by očekávala, že ví, jak s tím zacházet. Tohle byly chvíle, kdy by měla ráda v domě nějakého muže. Ne když ležela sama v posteli a neměla si s kým povídat těsně před usnutím. Ani když seděla sama u večeře. Josh jí nejvíc chyběl, když bylo

Klub nadejnych zen_001-352.indd 20

08.01.2024 12:22