ČÁSTPRVNÍ TOBRUK
Poslednívelbloudpadlvpoledne.
Pětiletýbílýsamec,kteréhokoupilvGialu,nejmladšíanejsilnějšízetříanejméněmrzutý.Měltohlezvířerádtak,jakjen člověkmůžemítrádvelblouda;jinakřečeno–nenávidělhojen trochu.
Stoupalipozávětrnéstraněmaléduny,mužavelbloud,kladli přitomsvévelkénemotornénohydosypkéhopísku.Nahořese zastavili.Podívalisepředsebe,alenespatřilinickromědalšího pahorku,azanímdalšíchtisíc,kteréještěmuselizdolat.Velbloud vypadal,jakobypropadalzoufalství.Pokrčilpřednínohy,pak izadní,alehlsinavrcholudunyjakosocha,kteráseupřenědívá přesprázdnoupoušťsnetečnostíumírajícího.
Mužzatáhlzaprovaz,kterývelbloudoviprocházelnozdrami. Hlavasemupohnuladopředuakrksenapjal,alezvířenevstalo. Mužhoobešelazevšechsilhokopldozadku,třikrát,čtyřikrát. Nakonecvytáhlostrýbeduínskýnůžsúzkýmhrotemapíchlvelbloudadokýty.Zrányzačalavytékatkrev,alevelbloudseani neohlédl.
Mužpochopil,cosestalo.
Tělostrašlivěvyhladověléhozvířeteprostěpřestalopracovat, stejnějakostroj,kterémudošlopalivo.Vidělužmnohovelbloudů, kteřípadli,třebanaokrajioázy,ježbylaobklopenaživotodárným porostem,aonisihoaninevšimli,protožejimchybělaenergiena to,abyjedli.
Zbývalymuještědvatriky,kterémohlzkusit.Jeden–lítmu donozdervodu,ažbysezačaldusit;tendruhý–zapálitmupod zadkemoheň.Alenemohlseobejítanibezvodyanibezdříví, akromětohoanijednamožnostnemělavalnoušancinaúspěch.
Stejněužbylonačasezastavit.Sluncestálovysokoaprudce sálalo.Začínalodlouhésaharskélétoapoledníteplotadosahovala třiačtyřicetistupňůCelsiavestínu.
Anižbysundalzvelbloudanáklad,otevřelmužvakyavytáhl stan.Zasesebezděčněrozhlédl;vdohledunebylsebemenšístín aniúkryt–všudetobylostejnězlé.Postavilsistannavrcholu dunyvedleumírajícíhovelblouda.
Sedlsisezkříženýmanohamadostanovéhootvoru,abysiuvařilčaj.Vpískuupravilmaléohniště.Zněkolikavzácnýchsuchých větvičekpostavilpyramiduazapáliloheň.
Kdyžvodavkonvicizačalavřít,udělalčajtak,jakjejdělají nomádi:nalilhodohrnku,přidalcukr,pakhonalilzpátkydo konvice,abyseopětspařil,atoudělalněkolikrát.Výslednávárka, velicesilnáatrochusirupovitá,bylanejpovzbudivějšímnápojem nasvětě.
Sežvýkalněkolikdatlí,dívalsenaumírajícíhovelbloudaačekal,ažsluncezačneklesat.Keklidubylvytrénovaný.Toutopouští ušelužhezkýkuscesty,vícnežtisícmil.Předdvěmaměsícivyšel zElAgelanastředomořskémpobřežívLibyiaputovalpětset milnajih,přesGialoaKufru,doprázdnéhosrdceSahary.Pakse vydalnavýchodapřekročilhraniciEgypta,anižbyhokdospatřil.PřejelskalnatoupustinuZápadnípouštěapoblížKhargase obrátilnasever.Nyníužnebyldalekoodcíle.Znalpoušť,alebál sejí–všichniinteligentnílidésejíbáli,dokonceinomádi,kteří vnížilicelýživot.Alenikdynedovolil,abysehotentostrach zmocnilúplně,abyzpanikařil,abysenervověvyčerpal.Vždycky docházelokekatastrofám:chybámvnavigaci,kvůlikterýmjste mohliminoutstudnuoněkolikmil;láhvesvodou,kterétekly nebopraskaly;očividnězdravívelbloudi,kteříponěkolikadnech onemocněli.Jedináodpověďnatobyloříct Inšalláh: Jetovůle Boží.
Konečněsesluncezačalosklánětkzápadu.Podívalsenavelbloudaazačalpřemítat,kolikzjehonákladuunese.Měltřimalé evropskékufříky,dvatěžkéajedenlehký.Všechnybylydůležité. Paktambylmalývaksešatstvem,sextant,mapy,jídloaláhev svodou.Užtobylohodně:muselsevzdátstanu,čajovésoupravy, konvice,kalendářeasedla.
Svázalvšechnytřikufrydorance,nahorupřivázalšaty,jídlo asextantavšechnostáhlpruhemlátky,kterýmpakprotáhlruce.
Celétomohlnéstnazádechjakoruksak.Adopředusivolněkolem krkupověsilvaknavoduzkozíkůže.
Byltotěžkýnáklad.
Předtřemiměsícibyhobylschopennéstcelýden,apakještě hrátvečertenis,protožebylsilnýmuž,alepoušťhooslabila.Měl průjemakůžiplnouvředů,ztratildeset,možnátřináctkilo.Bez velbloudadalekodojítnemohl.
Vzaldorukykompasavykročil.
Šelpodlenějcestounecestou,ikdyžsečastobránilpokušení odbočitzkurzuavyhnoutsedunám–aleposlednímílenavigoval pouhýmodhademanepatrnáchybahomohlasvéstzcestyoosudnýchněkoliksetyardů.Kráčelpomalýmidlouhýmikroky.Vnic užnedoufalaničehosenebál,soustředilsejennakompasapísek. Snažilsezapomenoutnabolestponičenéhotěla,kladlnohupřed nohuautomaticky,bezmyšlenkovitěabezviditelnénámahy.
Kvečeruseochladilo.Láhevužnebylataktěžká,protožezní pil.Snažilsenemysletnato,kolikvnízbylo:počítal,ževypil každýdenšestpint,avěděl,žeužnemádostnapříštíden.Nad hlavoumupřeletělohlučnéhejnoptáků.Vzhlédl,zakrylsirukou očiapoznalstepníkury,pouštníptákypřipomínajícíhnědéholuby,kteřísekaždéránoavečerhoufujíuvody.Letělistejným směrem,kterýmšel,cožznamenalo,žejdesprávně,alevěděl,že dokážouletětzavodouipadesátmil,takžehotopřílišnepovzbudilo.
Jaksepoušťochlazovala,stahovalysenaobzorumraky.Slunce zanímkleslonížazměnilosevevelkýžlutýkotouč.Ochvíli pozdějisenanachovéoblozeobjevilměsíc.
Uvažoval,žesezastaví.Nikdonevydržíjítcelounoc.Aleneměl stan,deku,rýžianičaj.Abylsijist,žejeblízkostudny:podle odhadubytadyněkdemělabýt.
Šeldál.Klidhokonečnězačalopouštět.Všechnysvésílyaznalostisoustředilprotinelítostnépouštiaužtozačínalovypadat, žepoušťnadnímzvítězí.Vzpomnělsizasenavelblouda,kterého nechalzazády,nato,jaksinakopcisedl,klidněavyčerpaně, ačekalnasmrt.Napadloho,žeonbynasmrtnečekal:kdybyto bylonevyhnutelné,šelbyjívstříc.Proněhobytyhodinyagonie ašílenstvínebyly–tobybyloponižující.Másvůjnůž.
Přitompomyšlenísezačínalcítitzoufale,ateďužstrachpotlačitnedokázal.Měsíczapadl,alekrajinabylaozářenahvězdami.
Uvidělsvoumatku,jakmupovídá:„Neříkej,žejsemtěnikdynevarovala!“Slyšelvlak,kterýpomalubafalvrytmujehosrdce. Malékamenysenacestěhýbalyjakopelášejícíkrysy.Ucítilpečenéjehněčí.Napřímilseanedalekouvidělrudouzářohně,na kterémsepeklomaso,avedlenějmaléchlapce,kteříjeokusovali zkostí.Stanykolemohně,velbloudyspásajícířídkétrnitékeře avzaduvršekstudny.Určitěmáhalucinace.Lidévesnukněmu poděšeněvzhlédli.Jakýsivysokýmužvstalapromluvil.Pocestný zatáhlzasvoukefíjuačástečnětakodkrylobličej.
Vysokýmužkněmuvykročilanevěřícněhooslovil: „Bratranče!“
Pocestnýpochopil,žetonakonecneníiluze,slaběseusmál azhroutilse.
Kdyžseprobudil,nachvílisimyslel,žejezasechlapcem,aže celýjehodospělýživotbyljensnem.
Někdosedotkljehorameneapronesl:„Vstávej,Achmede,“ vjazycepouště.Nikdohotakužlétaneoslovil.Uvědomilsi,že jezabalenýdohrubédekyaželežínastudenémpískushlavou ovinutoukefíjou.Otevřeločiaspatřilnádhernývýchodslunce jakorovnouduhuprotiplochémučernémuobzoru.Dotvářemu válledovýrannívítr.Vtétochvíliopětpocítilvšechentenzmatek aneklid,kterýzažil,kdyžmubylopatnáct.
Cítilseúplněztracen,kdyžsetehdypoprvéprobudilvpoušti.Myslelsi Můjotecjemrtvý apak Mámnovéhootce. Hlavou muběželyútržkysúrzkoránusmíchanéskouskyvyznání,které homatkastáleještětajněučilaněmecky.Pamatovalsinedávnou ostroubolestsvépubertálníobřízky,následovanouvýkřikyveselí avýstřelyzpušekmužů,kteřímublahopřáli,žesekonečněstal jednímznich,opravdovýmmužem.Pakjeldlouhovlakemapřemítal,jacíbudoujehopouštníbratranciajestlibudoupohrdat jehobledýmtělemaměstskýmizpůsoby.RychlevyšelznádražíauviděldvaAraby,usazenévedlesvýchvelbloudůvprachu nádražníhoprostranstvíazahalenédotradičníchoděvů,ježje zakrývalyodhlavyažkpatě,kroměštěrbinyvkefíje,kteráodhalovalajenomjejichtmavé,nečitelnéoči.Vzalihokestudni. Bylotoděsivé:nikdonanějnemluvil,všichnijengestikulovali. Večersiuvědomil,žetitolidénemajížádné toalety abylvestrašnýchrozpacích.Nakonecsemuselzeptat.Chvílibylotichoapak
všichnivybuchlismíchy.Vyšlonajevo,žesedomnívali,ženeumí mluvitjejichřečí,aprotosesnímkaždýsnažilkomunikovatjen posunky;ataképoužilvýraz,kterýmseptajínazáchodděti,což celousituaciještěvíczesměšnilo.Někdomuvysvětlil,žemusíjít kousekzakruhstanůadřepnoutsidopísku.Potomužsetolik nebál,protožeikdyžtobylitvrdíchlapi,nebylinepříjemní.
Tovšechnosemuhonilohlavou,kdyžsedívalnasvůjprvní pouštnívýchodslunceavrátilosezpětnyní,odvacetletpozději, stejněsvěžíabolestivéjakovčerejšíšpatnévzpomínky,seslovy „Vstávej,Achmede.“
Prudceseposadilastarémyšlenkyserozplynulystejněrychlejakorannímraky.Přešelpoušťsživotnědůležitýmposláním. Našelstudnuanebylatohalucinace;byliuníbratranci,jaktady vždyckybývalivtutoročnídobu.Padlkzemivyčerpánímaoni hozabalilidopřikrývekanechalispátuohně.Náhlehozachvátilaprudkápanika,kdyžsivzpomnělnasvávzácnázavazadla–měljeještěusebe,kdyžpřišel?–apakjeuviděl,hezkysrovnaná unohou.
Ishmaelsedělnabobkuvedleněj.Bývalototakvždycky,po celýrok,kterýtitochlapcistrávilispoluvpoušti,Ishmaelráno vždyckyvstalprvní.Teďřekl:„Velkéstarosti,bratranče.“
Achmedpřikývl.„Jeválka.“
Ishmaelmunabídlmalouozdobnoumiskusvodou.Achmed ponořildovodyprstyaopláchlsioči.IshmaelodešelaAchmed vstal.
Jednazžen,ticháaúslužná,mupodalačaj.Bezpoděkování sihoodnívzalarychlehovypil.Snědlněcostudenévařenérýže, zatímcokolemnějpokračovalostavěnítábora.Zdálose,žetato částrodinyjestáleještězámožná:bylotuněkoliksluhů,hodnědětíavícneždvacetvelbloudů.Ovcekolemtvořilyjenčáststáda–zbyteksepáslpármilodtud.Tambylotakyněkolikvelbloudů. Vnocisepotulovali,hledalipotravuaačkolivmělisvázanépřednínohy,někdysezatoulalidostdaleko.Nahánělijemladšíhoši, takjakotokdysidělávalonsIshmaelem.Zvířatanemělajména, aleIshmaeljevšechnaznalisjejichminulostí.Říkával:„Totoje samec,kteréhodalmůjotecsvémubratruAbdelovivroce,kdy zemřelomnohožen,asameczchroml,takžeotecdalAbdelovi jinéhoatohotosivzalzpátky.Stáleještěkulhá,vidíš?“Achmed sisvelbloudydobřerozuměl,alenikdysiknimneosvojilpostoj,
jakýmělinomádi:vzpomnělsi,jakvčeranezapálilpodumírajícím velbloudemoheň.Ishmaelbytoudělal.
Achmeddosnídalavrátilsekzavazadlům.Kufrynebylyzamčené.Otevřeltenvrchní,malýakožený;kdyžsepodívalna vypínačeačíselníkymalépřenosnévysílačky,šikovnězabudovanédohranatéskříňky,vytanulamunáhlevmysliživávzpomínkajakofilm:uspěchanýfrenetickýBerlín,stromylemovanáulice snázvemTirpitzgasse,čtyřposchoďovábudovazpískovce,bludištěchodebaschodišť;předpokojsedvěmasekretářkami,kancelář spořezařízenástolem,pohovkou,skříňkounaspisy,maloupostelí,japonskoukresbouusmívajícíhosedémonaapodepsanou fotografiíFrankanazdi.AzakanceláříbalkonnaLandwehrCanal,párjezevčíkůapředčasnězešedivělýadmirál,kterýpronesl: „Rommelchce,abychnasadilagentadoKáhiry.“
Vkufrubylatakykniha,románvangličtině.Achmedčetl lenivěprvnířádek:„VnocinadnešeksemiznovuzdálooManderley.“Zknížkyvypadlpřeloženýkuspapíru.Achmedhoopatrně zvedlavrátilzpátky.Knihuzavřel,uložilzpětazaklaplvíko.
Ishmaelstálvedleněho.Zeptalse: „Bylatodlouhácesta?“
Achmedpřikývl.
„ŠeljsemzElAgela,vLibyi.“Tajménabratrancinicneříkala. „Přišeljsemodmoře.“
„Odmoře!“
„Ano.“
„Sám?“
„Měljsemněkolikvelbloudů,kdyžjsemvyrazil.“
Ishmaelbylohromený:aninomádinepodnikalitakdlouhé cestyasámnikdymořeneviděl.Řekl:„Aleproč?“
„Mátocodělatstoutoválkou.“
„DvěbandyEvropanůbojujíprotisoběkvůlitomu,kdobude sedětvKáhiře–pročbyseotomělistaratsynovépouště?“
„Lidémématkyjsouveválce,“odpovědělAchmed.
„Člověkbymělnásledovatsvéhootce.“
„Akdyžmáotcedva?“
Ishmaelpokrčilrameny.
Chápal,žejeněkdytěžkéserozhodnout.
Achmedzvedlzavřenýkufr.„Můžusihonechatutebe?“
„Ano.“Ishmaelzvedlkufřík.„Kdovyhrajeválku?“
„Lidémojímatky.Jsoujakonomádi–hrdí,krutíasilní. Ovládnousvět.“
Ishmaelseusmál.
„Achmede,tyjsivždyckyvěřilvpouštníholva.“
Achmedsivzpomněl:veškoleseučili,ženapouštibylikdysi lvi,ažejemožné,ženěkolikjichpřežiloskrytýchvhorách,kde seživilidivokýmiovcemi,fenkyavysokou.Ishmaeltomunevěřil. Oběmasetozdálostrašnědůležité,málemserozhádali.Achmed sezašklebil.
„Pořádvěřímvpouštníholva.“
Bratrancisenasebepodívali.Užtobylopětlet,cosenaposledysetkali.Světsezměnil.Achmedpřemýšlelověcech,které bymumohlvyprávět:rozhodujícísetkánívBejrútuvroce1938, cestadoBerlína,odvážnýkousekvIstanbulu...Alenicztoho bybratrancinicneříkalo–aIshmaelasistejněpřemýšleloudálostech svých posledníchpětilet.Přilnuliksoběužvdobě,kdy spolujakochlapcišlinapouťdoMekky,alenikdysineměliočem povídat.
PochvíliseIshmaelobrátilaodneslkufrdosvéhostanu. Achmedzašelpromiskustrochouvody.Otevřeldalšícestovní vakavytáhlznějmalýkousekmýdla,štětku,zrcátkoabřitvu. Zapíchlzrcátkodopísku,upravilsihoazačalsizhlavyodmotávatkefíju.
Pohlednavlastníobličejvzrcátkuhošokoval. Vysoké,jindyčistéčelomělpokrytéboláky.Očiplnébolesti lemovalyvkoutcíchspoustyvrásek.Hezkétvářezarostlyzacuchanýmianeupravenýmitmavýmivousyapokožkanavelkém plnémnosebylačervenáarozpukaná.Otevřelrtyplnépuchýřků auviděl,žesvéhezkérovnézubymášpinavéaskvrnité.
Rozpěnilštětkoumýdloazačalseholit.
Postupněsezačalobjevovatstarýobličej.Bylspíšvýrazný nežhezkýanormálněměl,jakzpozorovalvnestřeženýchokamžicích,lehceprostopášnývýraz;teďbylaleúplnězničený.Přinesl siprotutochvílisseboupřestěchněkoliksetmilpouštímalou lahvičkuvodypoholení,aleteďjinepoužil,protoževěděl,žeby tonesnesitelněpálilo.Daljimaléholčičce,kteráhopozorovala, atasníodběhla,mocpotěšenádárkem.
ZaneslvakdoIshmaelovastanuavystrnadilznějženy.Odložilpouštníoblečení,obléklsibílouevropskoukošili,proužkovanou
vázanku,šedéponožkyahnědýkostkovanýoblek.Kdyžsepokusiloboutsiboty,zjistil,žemáoteklénohy:bylovelicebolestivé pokoušetsejenacpatdonovétvrdékůže.Nemohlalemítnasoběevropskýoblekaimprovizovanésandályzpneumatiky,které nosilvpoušti.Nakonecbotyzahnutýmnožemnařízlanechalje nezavázané.
Chtělvíc:horkoukoupel,ostříhatvlasy,chladivýtišícíkrém naboláky,hedvábnoukošili,zlatýnáramek,vychlazenouláhev šampaňskéhoaněžnoupřítulnouženu.Alenatosibudemuset ještěpočkat.
Kdyžsevynořilzestanu,kočovnícinanějhleděli,jakobybyl cizinec.Zvedlsvůjvakapotěžkaldvazbývajícíkufry,jedentěžký, druhýlehký.Ishmaelkněmupřistoupilapodalmuláhevnavodu zkozíkůže.
Bratranciseobjali.
Achmedvytáhlzkapsysakapeněženkuazkontrolovalsidoklady.Kdyžsiprohlíželsvůjprůkaz,uvědomilsi,žeznovuje AlexandremWolffem,věk34,zVillylesOliviers,GardenCity, Káhira,byznysman,rasa–Evropan.
Nasadilsiklobouk,popadlkufryavyrazildochladnéhorozbřesku,abyušelpouštítěchposledníchpármilkměstu.
Dlouhá,starobylákaravannícesta,pokteréšelWolffodoázy koázepřesrozlehlouprázdnoupoušť,vedlahorskýmprůsmykem akonečněsplynulasobyčejnoumodernísilnicí.Silnicevypadala, jakobybůhnamalovalnamapěčáru.Najednéstraněsezvedaly žluté,prašnéavyprahlékopce,zatímconadruhéserozprostírala bujnábavlníkovápole,díkyzavodňovacímpříkopůmpřipomínajícíšachovnici.Rolníci,sehnutínadsvouúrodou,mělinasoběgalábije,košilovéšatyzpruhovanébavlny,namístotěžkýchochrannýchšatůnomádů.Kdyžtakšelposilnicinasever,vdechoval vlhkýchladnývánekodNiluapozorovalpřibývajícíznámkyměstskécivilizace,začalseWolffcítitzasejakočlověk.Rolníciroztroušenípookolníchpolíchužpřestalivypadatjakodav.Konečně uslyšelmotorjakéhosiautaavěděl,žejevbezpečí.
VozidlosekněmublížiloodAsijútu,odměsta.Viděl,jak kněmujedeobloukem,arozpoznalvojenskýdžíp.Kdyžpřijelblíž, zahlédl,žemužiuvnitřmajínasoběbritskéuniformy,auvědomil si,žejednomunebezpečíunikl,jenabyčeliljinému.
Rozvážněseuklidnil.Mámplnéprávotadybýt,pomyslelsi. NarodiljsemsevAlexandrii.JsemnárodnostíEgypťan.Mám důmvKáhiře.Všechnymédokumentyjsoupravé.Jsemzámožný muž,Evropananěmeckýšpionzanepřátelskoufrontou–
Džípseskřípotemzastavilvmrakuprachu.Jedenzmužůvyskočilven.Naramenoukošileuniformyměltřilátkovéhvězdičky–kapitán.Vypadalvelicemladěatrochukulhal.
Zeptalse:„Odkudkčertujdete?“
Wolffpoložilkufryaškubnutímpalceukázalpřesrameno. „Nacestěvpouštisemipokaziloauto.“
Kapitánpřikývl,okamžitěvysvětlenípřijal:nikdybyanijeho,aninikohojinéhonenapadlo,žebysemEvropanmohlpřijít pěškyažzLibye.Požádal:„Rádbychsepodívalnavašedoklady, prosím.“
Wolffmujepodal.Kapitánjeprozkoumalapaksenaněj znovupodíval.Wolffoviblesklohlavou:něcoprosáklozBerlína ateďpomnějdekaždýdůstojníkvEgyptě,nebooddoby,co jsemtadybylnaposledy,vyměnilidokumentyatymojejsouteď neplatné,nebo–
„Zdáse,žejevševpořádku,paneWolffe,“kývlkapitán.„Jak dlouhoužjdete?“
Wolffsiuvědomil,žejehozpustošenýzjevmůževyvolatužitečnouúčastjinéhoEvropana.
„Odvčerejšíhoodpoledne,“řeklsúnavou,kteránebylavůbec předstíraná.„Trochujsemzabloudil.“
„Vyjstebylvenkucelou noc?“ KapitánsilépeprohlédlWolffovutvář.„Panebože,věřím,žeano.Radějibystesemělsvézt snámi.“Obrátilsekdžípu.„Desátníku,vezmětepánovykufry.“
Wolffotevřelústa,abyprotestoval,alepakjezaserychlezavřel.Muž,kterýšelcelounoc,bybyljenomrád,kdybymuněkdovzalzavazadla.Kdybyodmítl,nejenžebytoznehodnotilo jehopříběh,aleještěbytomohloobrátitpozornostkzavazadlům.Kdyždesátníkukládalzavazadladozadníhoprostorudžípu, Wolffsishrůzouuvědomil,žeseanineobtěžovaljezamknout. Jakjsemmohlbýttakstupidní?myslelsi.Odpověďznal.Bylještěpořádnaladěnýnaživotvpoušti,kdemáteštěstí,kdyžnějaké lidipotkátejednouzatýdenaposlednívěc,kteroubychtěli,by byloukrástvysílačku,kterásemusízapínatdozásuvky.Smysly mělzaměřenénanesprávnévěci:sledovalpohybslunce,vdechoval
vzduch,abyucítilvodu,měřilvzdálenost,kterouušel,apozorovalhorizont,jakokdybyhledalosamělýstrom,vjehožstínuby sivhorkémdnumohlodpočinout.Teďnatovšechnomuselzapomenoutamístotohomysletnapolicisty,papíry,zámkyalži.
Rozhodlse,žesibudedávatvětšípozor,anastoupildodžípu.
Kapitánsisedlvedlenějapřikázalřidiči:„Zpátkydoměsta.“
Wolffserozhodl,žesvůjpříběhtrochupodepře.Kdyžsedžíp naprašnécestěotočil,optalse:„Nemátetrochuvody?“
„Samozřejmě.“Kapitánsáhlpodsedadloavytáhlplechovou láhevpokrytouplstí,jakobývávelkáláhevswhisky.Odšrouboval zátkuapodaljiWolffovi.
Wolffpilhltavě,vypilnejméněpůllitru.
„Díky,“řeklavrátilji.
„Vyjstemělaležízeň.Nenídivu.Ach,mimochodem–jájsem kapitánNewman.“Napřáhlruku.
Wolffjípotřáslapřitomsimužeprohlédl.Bylmladý–hádal muněcopřesdvacet–sesvěžímobličejem,chlapeckýmčelem aochotnýmúsměvem,vjehochováníužalebylaunuděnázralost, kteroubrzyzískávajímužinafrontě.Wolffsezeptal:„Byljste vboji?“
„Vpár.“KapitánNewmansedotklkolena.„Koupiljsemto donohy,vCyrenaice,protoměposlalidotohotozapadákova.“ Zašklebilse.„Nemůžuupřímněříct,žeprahnuponávratudo pouště,alerádbychdělalněcotrochuužitečnějšíhonežsloužit stovkymilodbojiště.Jedinéboje,kterétadyvidíme,jsoumezi křesťanyamuslimyveměstě.Odkudmátetenpřízvuk?“
Náhláotázka,nesouvisejícíspředchozímtématem,Wolffapřekvapila.Určitětobylozáměrné,myslelsi,kapitánNewmanbyl bystrýmladýmuž.Naštěstímělpřipravenouodpověď.„MojirodičebyliBúrové,kteřípřišlizjižníAfrikydoEgypta.Domase mluviloafrikánskyaarabsky.“Znejistěl,nervóznízobavy,aby nepůsobildojmem,žetochcevysvětlovatpřílišhorlivě,anezašeltakmocdaleko.„JménoWolffjepůvodemholandské;jábyl pokřtěnAlexpoměstě,kdejsemsenarodil.“
Vypadaloto,žeNewmanprojevilzájemzezdvořilosti.„Co vássempřivedlo?“
Wolffbylpřipraveninato.„Mámnějakéobchodnízáležitosti vněkolikaměstechvHornímEgyptě.“Usmálse.„Rádjepřekvapujinečekanýminávštěvami.“
PrávěvjíždělidoAsijútu.Naegyptsképoměrytobylovelké městostovárnami,nemocnicemi,muslimskouuniverzitou,známýmklášteremaasišedesátitisíciobyvateli.Wolffužužchtěl požádat,abyhovysadiliunádraží,kdyžhoNewmanpředtoutochybouzachránil.„Potřebujeteautodílnu,“usoudil.„Zavezeme váskNasifovi,máodtahovývůz.“
Wolffsepřinutilříct:„Děkuji.“Polklnasucho.Pořádještěnemysleldostruchleadostsoustředěně.Kéžbychsemohldátdohromady,myslelsi;totazatracenápoušť,tamětakzpomalila. Podívalsenahodinky.Mohlsiodbýttufraškuvdílněastále ještěchytitvlakdoKáhiry.Myslelnato,cobudedělat.Bude musetjítdovnitř,protožeNewmanhobudesledovat.Pakvojáci odjedou.Budesemusetzajímatonějakénáhradnísoučástkypro svéautoneboněcopodobnéhoateprvepakodejítknádraží.
Kdyžbudemítštěstí,NasifaNewmannikdynebudouporovnávat,cosedozvědělioAlexuWolffovi.
Džípprojíždělrušnými,úzkýmiulicemi.ZnámýobrázekegyptskéhoměstaWolffapotěšil:veselébavlněnéšaty,ženysrancina hlavě,přílišhorlivípolicajti,drsníchlapíciveslunečníchbrýlích, maličkékrámkyvrušnýchuličkách,stánky,oprýskanáautaaplně naloženíosli.Zastavilipředřadoubudovzhliněnýchcihel.Silnicebylanapůlzatarasenástarýmnáklaďákemazbytkyvybrakovanéhofiatu.Jakýsimalýchlapecsedělnazemipředvchodem aněcodělalsfrancouzskýmklíčemnablokumotoru.
Newmanseomlouval:„Bohuželvástadybudumusetopustit; tovíte,povinnostivolají.“
Wolffmupotřáslrukou.„Byljstevelicelaskav.“
„Neradvástadyjentaknechávám,“pokračovalNewman. „Mátezaseboutěžkéchvíle.“Naokamžiksezamračil,alepak semuobličejzasevyjasnil.„Užvím,coudělám–nechámtady svámidesátníkaCoxe,abyseováspostaral.“
Wolffsesnažilnamítat:„Jstemoclaskav,aleopravdu–“
Newmanhovůbecneposlouchal.„Vezmětemuzavazadla,Coxi,ahoďtesebou.Chci,abysteseonějpostaral–anicnenechávejtenatěcharabáších,jasný?“
„Ano,pane!“
Wolfftišezasténal.Teďsezpozdíještěvíc,nežsemupodaří zbavitsedesátníka.LaskavostkapitánaNewmanamuzačínala býtnepříjemná–byltosnadúmysl?
WolffsCoxemvystoupiliadžípodjel.WolffvešeldoNasifovy dílnyaCoxhonásledovalsezavazadly.
Nasifbylusměvavýmladýmužvešpinavégalábijiazrovna něcoprovádělsautobateriípřisvětleolejovélampy.Promluvil nanějanglicky.„Chcetesipůjčitprimaauťák?Můjbratrmá bentley–“
Wolffhopřerušilrychlouegyptskouarabštinou.„Porouchalo semiauto.Prýmáteodtahovývůz.“
„Ano.Můžemehnedvyrazit.Kdejevašeauto?“
„Nacestěvpoušti,čtyřicetnebopadesátmilodtud.Jetoford. Alemysváminepojedeme.“VytáhlpeněženkuapodalNasifovi anglickoulibrovoubankovku.„Ažsevrátíte,najdeteměvhotelu Grandunádraží.“
Nasifsirychlevzalpeníze.„Dobrá!Hnedvyjíždím!“
Wolffodměřeněpřikývlaotočilse.KdyžvycházelzdílnysCoxemvpatách,přemýšlelonásledcíchtétokrátkérozmluvysNasifem.Mechanikpojedesodtahovýmvozemdopouštěabude hledatjehoauto.NakonecsevrátídohoteluGrandstím,žeho nenašel.Dozvíse,žeWolffodjel.Usoudí,žebylzatentopromarněnýdenslušnězaplacen,aletomunezabrání,abynejrůznějším lidemnevyprávělhistorkuozmizenífordaajehořidiče.Pravděpodobněsevšechnodonese,dřívečipozději,kapitánuNewmanovi. Newmanmožnánebudepřesněvědět,cosiotommámyslet,ale určitěbudemítpocit,žetadyněconehrajeažebysetocelémělo prošetřit.
Wolffovisedostzhoršilanálada,kdyžsiuvědomil,žejehoplán nepozorovaněproniknoutdoEgyptamůžeselhat.
Musízachránit,cosedá.Podívalsenahodinky.Pořádmá ještěčaschytitvlak.MohlbyseCoxezbavitvhalehoteluajestli sipakpospíší,můžesiještědátněcokjídluapití.
Coxbylmalýtmavýmužsjakýmsivenkovskýmanglickým přízvukem,kterýWolffnemohlrozpoznat.Vypadal,žejetakve Wolffověvěku,aprotožebylpořádještědesátníkem,nebylzřejmě mocbystrý.KdyžkráčelipřesMidanel-Mahatta,zeptalse:„Znáte tohleměsto,pane?“
„Užjsemtadybyl,“odpovědělWolff.
VešlidoGrandu.Sesvýmišestadvacetipokojitobyltenvětší zedvouhotelůveměstě.WolffseobrátilnaCoxe:„Děkujivám, desátníku.Myslím,žesemůžetevrátitkesvépráci.“
„Žádnýspěch,pane,“odpovědělCox.„Zanesuvámzavazadla nahoru.“
„Určitětadymajínosiče–“ „Jábychjimnavašemmístěnevěřil,pane.“
Situacestálevícepřipomínalanočnímůrunebofrašku,vekteréholidésdobrýmúmyslemnutilichovatsekvůlijednémalélži stálenesmyslněji.Znovuzačalpřemítat,jestlitovšechnobyla náhoda,anáhlehonapadloněcohodněabsurdního–žemožná všechnovědíaprostěsisnímhrají.
PřestalotomuvažovatasnažilseCoxoviodpovědětcomožná nejzdvořileji:„Děkuji.“
Obrátilsekpultuapožádalopokoj.Znovusepodívalnahodinky:zbývalomupatnáctminut.Rychlevyplnilformulář,uvedl vymyšlenouadresuvKáhiře–bylomožné,žekapitánNewman zapomnělpravouadresuzjehodokumentůaWolffnechtělzanechatžádnoustopu.
Núbijskýportýrjevedlnahorudopokoje.Wolffmudaludveří spropitné.Coxpoložilkufrynapostel.
Wolffvytáhlpeněženku;Coxmožnátakyčekáspropitné.„Nu, desátníku,“začal,„mocjstemipomohl–“
„Pomůžuvámještěvybalit,pane.Kapitánříkal,abychnic nenechávalnatěcharabáších.“
„Ne,děkujivám,“odmítlhopevněWolff.„Chcisihnedlehnout.“
„Jdětesilehnout,“trvalvelkorysenasvémCox.„Budustím zachvíli–“
„Neotvírejteto!“
Coxzvedalvíkokufru.Wolffrychlesáhldosakaamyslelsi Zatracenejchlap a Tomibylčertdlužen a Měljsemtozamknout a Podařísemitoudělattiše? Malýdesátníkzíralnaúhledné svazkynovýchanglickýchbankovek,kterézaplňovalymalýkufřík. „JežíšiKriste,vyjstealevbalíku!“KdyžWolffvykročil,napadloho,žeCoxmožnáještěnikdyvživotětolikpenězpohromadě neviděl.Coxsezačalotáčetapřitomseptal:„Cochcetestím vším–“Wolffvytáhlděsivýzahnutýbeduínskýnůžakdyžse podívalCoxovidoočí,zalesklsemuvruce.Coxcouvlaotevřel ústakvýkřiku;apakčepel,ostrájakobřitva,zajelahlubokodo měkkéhomasajehokrkuavýkřikstrachuserozplynuldokrvavéhobublání.Pakskonal;aWolffnecítilnic,jenomzklamání.
Bylkvětenaválchamís,horkýprašnývítrzjihu.WilliamVandamstálpodsprchouavdepresisipomyslel,žetotojejediná chvílezceléhodne,kdymůžecítitchlad.Zastavilvoduarychle seosušil.Pobolívalohocelétělo.Předchozídenhrálkriket,poprvéponěkolikaletech.Zpravodajskáslužbagenerálníhoštábu zorganizovalazápas,kdeprotinimhrálidoktořizpolnínemocnice–vyzvědačiprotimastičkářům,jaksejimříkalo–aVandam, kterýchytalnačáře,bylúplněnaroztrhání,jakjehonilipocelém hřišti.Teďmuselpřiznat,ženenívdobrékondici.Ginmuubral nasíle,cigaretyzkrátilydechamělpřílišstarostí,nežabysemohl soustředitnahrutak,jaksitovyžadovala.
Zapálilsicigaretu,rozkašlalseapaksezačalholit.Vždycky přiholeníkouřil–byltojedinýzpůsob,okterémvěděl,jakse zbavitnudyznevyhnutelnýchdenníchpovinností.Předpatnácti letypřísahal,žejakmileodejdezarmády,nechásinarůstvousy, aleveslužběbylpořád.
Obléklsedovšedníuniformy:humpoláckésandály,ponožky, safarikošiliakhakikrátkékalhotysezáložkami,kterésemohly spustitazapnoutpodkolenyjakoochranaprotimoskytům.Nikdo jealetaktonepoužívalamladšídůstojnícisijeobyčejněuřízli, protoževypadalysměšně.
Vedlepostelestálanazemiprázdnáláhevodginu.Vandam senanipodívalapocítilnadsebouznechucení:bylotopoprvé, cosituzatracenouflaškuvzaldopostele.Zvedlji,zavřelahodil dokošenaodpadky.Paksešeldolů.
Gaafarbylvkuchyniavařilčaj.Vandamůvsluhabylstarší Koptspleší,štrachavouchůzíapřánímbýtanglickýmmajordomem.Tímnikdybýtnemohl,alemělvsoběurčitoudůstojnost
abylčestný.Vandamvěděl,žetytovlastnostinejsoumeziegyptskýmidomácímisluhyběžné.
Zeptalse:„JeBillynahoře?“ „Ano,pane,hnedpřijdedolů.“
Přikývl.Nakamnechbublalmalýkastrůleksvodou.Daldo nívařitvajíčkaanastavilbudík.Ukrojildvakrajícetypického anglickéhochlebaaudělaltoasty.Namazaljemáslem,nakrájel naproužky,zvodyvytáhlvajíčkaausekljimšpičky.
Billypřišeldokuchyněapozdravil:„Dobréráno,tati.“ Vandamsenasvéhodesetiletéhosynausmál.„Dobré.Snídaně jenastole.“
Chlapecsepustildojídla.Vandamsesešálkemčajeposadil naprotiněmuapozorovalho.Billyvypadalposlednídobouporánučastounaveně.Kdysipřisnídanijenkvetl.Špatněspí?Nebose prostějehometabolismuszačalpodobatmetabolismudospělých? Možnátobylozpůsobenotím,žebyldlouhovzhůru,kdyžčetlpři batercepoddekoudetektivky.
Lidéříkali,žeBillyjepodobnýotci,aleVandamžádnoupodobuneviděl.NicméněvidělstopyBillyhomatky:šedéoči,hebkoupleťajemněpohrdavývýraz,kterýsemuobjevovalvetváři, kdykolivhoněconaštvalo.
Vandamvždyckypřipravovalsnídaniprosvéhosyna.Sluha bylsamozřejměschopnýseoBillyhodobřepostaratavětšinu časutotakédělal,aleVandamměltentomalýrituálrád.Často tobývalajedináchvíle,kdybylisBillymzacelýdenspolu.Moc nemluvili–BillyjedlaVandamkouřil–alenevadilojimto:důležitébylo,žebylinazačátkukaždéhodnechvílispolu.
PosnídanisiBillyvyčistilzubyaGaafarmezitímvytáhlven motorku.BillysevrátilseškolníčepicínahlavěaVandamsi nasadiltusvouoduniformy.Atakjakokaždýdensinavzájem zasalutovali.Billyřekl:„Dobře,pane–pojďmevyhrátválku.“ Atakšli.
KancelářmajoraVandamabylavGrayPillars,jednézeskupin budovobehnanýchplotemsostnatýmdrátem,ježtvořilyvrchní velitelstvíStředníhovýchodu.Kdyžtampřišel,nastoleležela zprávaojednompřípadu.Usedl,zapálilsicigaretuazačalčíst.
ZprávapřišlazAsijútu,třistamilnajih,aVandamnejdřívnechápal,pročbylaurčenaprozpravodajskouslužbu.Hlídka
vzalanějakéhoevropskéhostopaře,kterýpozdějizavraždildesátníkanožem.Tělobyloobjevenominulounoc,téměřokamžitě poté,cosezjistilo,žesedesátníkpohřešuje,aleažněkolikhodin pojehosmrti.Muž,kterýodpovídalpopisuvraha,sinanádraží koupillístekdoKáhiry,alenežsetělonašlo,vlaktamdojelavrah zmizelveměstě.
Anistopaponějakémmotivu.
EgyptskápolicieabritskávojenskápolicieužbudouvyšetřovatvAsijútuajejichkolegovévKáhiřesebudoustejnějako Vandamdozvídatdetailydnesráno.Zjakéhodůvodusetímmá zabývatzpravodajskáslužba?
Vandamsezamračilaopětsezamyslel.Evropanjezastaven vpoušti.Říká,žesemurozbiloauto.Ubytujesevhotelu.Ten opouštíopárminutpozdějiachytávlak.Autonenínalezeno.Tu nocjevhotelovémpokojiobjevenotělovojáka.
Proč?
VandamšelktelefonuazavolalAsijút.
Trvalochvíli,nežvojenskátelefonnícentrálanašlakapitána Newmana.Nakonecsejítoalepodařilo,našlahovezbrojnici apřišelktelefonu.
Vandamnadhodil:„Vypadáto,jakokdybytendesátníkna něcopřišel...přišelnaněco,naconeměl.“
„Tomětakynapadlo,pane,“souhlasilNewman.Jehohlaszněl mladě.„Protojsemtakyhnedposlalzprávunazpravodajskou službu.“
„Uvažujetesprávně.Řeknětemi,jakýmdojmemnaváspůsobiltenmuž?“
„Byltovysokejchlapík–“
„Vášpopistadymám–šeststop,75kilo,tmavévlasyaoči–aletominicneřekneotom,jakýje.“
„Rozumím.No,abychbylupřímný,nejdřívjsemhoanivnejmenšímnepodezíral.Všechnovypadalovpořádku,odpovídaloto jehopříhoděorozbitémautěnacestěvpoušti,avůbecvypadal jakoslušnýčlověk:běloch,dobřeoblečený,mluvilcelkemdobře, spřízvukem–řekl,žejeholandskýnebospíšafrikánský.Jehodokladybylyvnaprostémpořádku–stáleještějsempřesvědčený, žebylypravé.“
„Ale...?“
„Řekl,žemánějakéobchodnízáležitostivHornímEgyptě.“