9788024296661

vot zacina po prechodu.indd 3

MARCELA MLYNÁŘOVÁ

Život začíná po přechodu

18.01.2024 11:37:52

vot zacina po prechodu.indd 5

OPUSTIL VÁS MANŽEL S MLADOU MILENKOU? JEN JÍ DOPŘEJTE CHÁTRAJÍCÍHO CHLAPA SE ZBYTKEM MÍZY. VYLÉTLY VÁM DĚTI Z HNÍZDA? JÁSEJTE, ŽE SE NA ROZDÍL OD MNOHA PŘÍŽIVNÍKŮ OSAMOSTATNILY. KONEČNĚ NASTALA DOBA, KDY UŽ NEMUSÍTE NIC A MŮŽETE VŠECHNO.

18.01.2024 11:37:52

V souladu s přírodou O tom dělat si co chci, kdy chci, kde chci i s kým a jak dlouho chci, se mi nekonečnou řadu let mohlo jen zdát. Po neblahých zkušenostech z jediného manželství jsem odmítla pro všechny další časy mít dalšího, dle norem bezpečí zaručujícího, leč v reálu nepoužitelného chlapa a raději razila cestu životem sobě i svým třem potomkům coby matka samoživitelka. Záměrně bez sponzora. Už jen vědomí návratnosti a vděčnosti mě děsilo, ale na druhou stranu i nabíjelo energií, při níž zvládnout tři zaměstnání nebyl pro mne problém.

Díky nim jsem ale dětem mohla poskytnout takový nadstandard sportovního vyžití, zimních dovolených na horách a letních u moře, že neúplnost rodiny ani nepostřehly. Spíš naopak. Život s absencí otce typu bývalého muže bez dusících stresů byl plný lásky a pochopení, neboť jsem k nim přistupovala víc jako kamarádka než nekompromisní matka. „A dobře jsi udělala…,“ ozvalo se ve mně vždy aktivní druhé JÁ. „Není nic hroznějšího než žít vedle despoty údajně kvůli dětem, z kterejch ale právě při násilnostech a stálým řvaní vyrostou buď

vot zacina po prechodu.indd 7

7

18.01.2024 11:37:52

Marcela Mlynářová

taky násilníci, nebo neurotický přizdisráči často s drogovým posilovačem. Některý ženský dokonce mlčí, i když vědí, že jim jejich diktátor navíc znásilňuje nezletilý potomky. Oba takoví rodiče by si zasloužili ne flastr, ale postavit k popravčí zdi…“ S tím jsem souhlasila. ČESTNOST, LÁSKA A SVOBODA – moje a tím i rodinné motto platilo u všech stejně. Proto si děti v pubertě ani v dospělém věku nedovolily kritizovat mé občasné milence, z nichž jsem ani jednoho nezastřešila, neboť mou podmínkou pro výměnu genetických informací byla nedotknutelnost soukromí. Já zase nelustrovala jejich partnery, a tak jediné, co ode mne mé ratolesti opakovaně slýchávaly, bylo: „Vezměte si, koho chcete, mějte jakékoli množství dětí, jen po mně nechtějte, abych vám je hlídala.“ Nikdy od nich nezazněl ani sebemenší náznak výčitky.

Když mé děti byly malé, ani ony neunikly období s donekonečna opakovaným PROČ. A to i v naprosto nepochopitelných souvislostech. Jen skutečně psychicky silní rodiče dokázali odolávat a trpělivě odpovídat. Nepatřila jsem k nim a při svých výbuších v okamžicích největšího zoufalství si říkala, o co to měly moje maminka, babička i prababička lehčí, když tuto nervy požírající konverzaci přesunuly na bedra chův.

A najednou přišel razantní zvrat, který po generace ustálené zvyky, chování, postoje a názory

vot zacina po prechodu.indd 8

8

18.01.2024 11:37:52

ŽIVOT ZAČÍNÁ PO PŘECHODU

oblékl do kabátu s novou fazonou. I děti jako by se rodily s jinými myšlenkovými pochody. Nejvíc jsem si to uvědomovala v přítomnosti vnuků, kteří se neptali PROČ, ale pokládali mi navzdory velmi útlému věku konkrétní otázky. „Babííí… byla jsi někdy mladá?“ zaskočili mě opět při jednom setkání. „Já jsem pořád mladá, jen ta karoserie už nemá takovej lesk a místy chytá rez,“ vypálila jsem na svou obranu se smíchem, leč výraz tazatele zůstal dál vážný a bylo na něm vidět, že mu mozkové závity jedou na plné obrátky. Byla jsem proto ve střehu a vyčkávala, co z něj zase vypadne. „A babííí, co je to sex?“ zazněl prostorem poněkud v předstihu dotaz jeho staršího bratra. „No… jak bych ti to přiblížila… je to druh hry, u který se postupem času měněj pravidla.“ Chvíli na mě vyjeveně koukal, než zase pronesl: „To je divný. Jak jako?“ Znal mě, že reaguji na všechno, a dočkal se i teď. „Je to zkrátka oblíbený druh tělocviku v růz­ nejch kombinacích pro dva, někdy i tři a výjimečně pro čtyři dospělý lidi. Nic vám neuteče, až vyros­ tete, všechno poznáte.“ Ještě dřív, než jejich hlavičky vyřčená slova, nikoli smysl, vstřebaly, se za mnou ozvalo: „Co mi tu oblbuješ děti?! Vzhledem k tomu, že mají chudáci i tvoje geny, bohužel na všechno přijdou dřív, než je záhodno, a já buď předčasně zešedivím,

vot zacina po prechodu.indd 9

9

18.01.2024 11:37:52

Marcela Mlynářová

nebo skončím v blázinci.“ Byla to dcera, u které jsem už dávno dospěla k závěru, že při svém způsobu života měla zvolit zcela jiný studijní obor, a to teologii.

Uběhlo pár sezon a já se ocitla ve věkové kategorii žen, které se na rozdíl od mých zvídavých vnuků o sex nezajímaly ani teoreticky. Nepatřila jsem k nim, jeho nedostatkem netrpěla, a naopak na mne působil jako elixír. Jsem přesvědčena, že i do dlouhodobého nudného manželství lze vlít různými způsoby novou energii. Jedním z nich je rošáda s partnery přibližně stejného věku i zájmu. Tato nejjednodušší terapie oživení platila už v době mého manželství a za tímto účelem vycházela v tehdejší Annonci zcela regulérně spousta seznamovacích inzerátů.

Když můj tehdejší manžel začal u mne pociťovat první náznaky ochlazení, způsobené nikoli úbytkem libida, ale jeho nezřízeným životem, přišel s nápadem, abychom si takový společenský večer vyzkoušeli i my. Protipár jsem znala a záměnu dokonce uvítala, což manžela zaskočilo. Věděla jsem, že do horší verze rozhodně nejdu, a čím víc se blížil termín, tím natěšenější jsem byla.

Večer probíhal téměř jako podle divadelního scénáře. Zvonek, vítání, kytka, humor, láhve vína, které spolu s našimi během dvou hodin navodily tu pravou náladu, změna zasedacího pořádku už v pokoji a posléze odchod dvojic do vedlejších ložnic

vot zacina po prechodu.indd 10

10

18.01.2024 11:37:52

ŽIVOT ZAČÍNÁ PO PŘECHODU

s naladěnou inspirativní hudbou v rádiu a dalším občerstvením na servírovacích stolečcích. „Ty prasáku, co si dovoluješ osahávat moji ženu!“ zahřměl nad postelí rozlícený hlas manžela v okamžiku fáze sbližování. „Ty vole, co blbneš? Vždyťs to sám zinscenoval, a musím říct, že to vůbec nebyl špatnej nápad,“ snažil se vše obrátit můj partnerský dublér v humor, leč udělal chybu, neboť mi značně nediplomaticky dal pusu na zadek. Holý zadek.

Můj legitimní muž vizáže rozlíceného býka, kterému chyběl jen kovový kruh v nozdrách, popadl jednou rukou nahého kamaráda, druhou jeho šaty ležící na hromádce a za stálého řvaní „ty svině!“ ho vyhodil za vchodové dveře. Zmuchlané svršky letěly obloukem z pátého patra schodišťovým prostorem do přízemí.

Vyplašená dívčina se rychle dooblékla v hale a se slovy „seš totální cvok, jdi se léčit“ na adresu mého manžela práskla za sebou dveřmi a tím mé naděje na alespoň nějakou erotiku skončily. Aniž by můj muž pronesl jediné slovo, odešel do ložnice s dosud rozházenými ještě teplými dekami, kde tvrdě usnul.

K incidentu se již nikdy nevrátil a ani já neměla potřebu mu ho připomínat. Zato jsem po čase na základě jeho dalších mnohých excesů zažádala o rozvod a byla vyslyšena. Od té doby jsem žádného chlapa nebrala vážně a můj kontakt s muži byl

vot zacina po prechodu.indd 11

11

18.01.2024 11:37:52

Marcela Mlynářová

výhradně zážitkový mimo mé teritorium. Tento přístup mi vydržel k naprosté spokojenosti až do současných dnů.

Po všech vzpomínkách jsem ležíc nahá na lehátku změnila polohu a snažila se celoplošným opalováním sjednotit odstín kůže i s běžně neopalovatelnými místy. To mi umožňovala jen chalupová samota, kde jsem si užívala jeden po dlouhé době létu odpovídající den.

V té oáze klidu uprostřed lesa, do včerejšího večera prolévané deštěm, který vypadal, že nikdy neskončí, mě najednou vyrušilo hlasité štěknutí.

Zvedla jsem hlavu v okamžiku, kdy dolní částí zahrady vznosně procházel urostlý srnec a svým sebezdůrazňováním si u útlé sličné srnky jen utvrzoval už neohrozitelné místo favorita před blížící se říjí. Dívala jsem se za nimi, dokud nezmizeli mezi stromy, a uvědomila si, že sex je vlastně všudypřítomný a odpůrci by si měli brát příklad z přírody.

Zvedla jsem se, až když špička jednoho z vysokých smrků hodila na mé tělo stín. Oblékla jsem si triko, vjela do pantoflí a natáhla hadici, abych před zítřejším výletem Čerta zbavila prachu a napadaného jehličí.

Tentokrát jsem zvolila průzkum několika míst nejbližšího, trestuhodně opomíjeného okolí. Po probuzení jsem ze zvyku zmáčkla televizní ovladač, kde mi naštěstí nenaskočily pravidelné

vot zacina po prechodu.indd 12

12

18.01.2024 11:37:52

vot zacina po prechodu.indd 13

18.01.2024 11:37:52

ŽIVOT ZAČÍNÁ PO PŘECHODU

deptající zprávy o našem ekonomickém stavu mířícím k úrovni afrických kmenů, ale nesmírně zajímavý dokument o zaniklé, snad vůbec nejstarší tibetské civilizaci Šambala. Nalezená soška muže z neznámého kovu měla na prsou kříž, který nacisté, jen v opačném směru háků, zvolili za svůj symbol, a navíc je její nadpozemský původ motivoval za použití všech prostředků vytvořit čistou, pro ně též téměř nadpozemskou árijskou rasu. Nepovedlo se, což bylo potěšující, a tak jsem s navýšenou pozitivní energií televizi opět vypnula, popadla tašku a po zabouchnutí dveří vykročila k autu.

Můj výletní okruh paradoxně začínal na německé hranici v nejsevernější vesničce u nás s polohu vystihujícím názvem, a to už od dob Rakousko-Uherska. Po zaparkování jsem pokračovala tou malebnou, převážně lufťáky okupovanou osadou pěšky až na její konec a pak mezi loukami se stády krav na okraj lesa k hraničnímu přechodu, zdůrazněnému znaky obou států. U něj jsem se nemohla zbavit myšlenky, že to chorobné velikášství v našich sousedech stejně stále sedí a je jen otázkou času, kdy a jakou formou ho začnou opět uplatňovat. Nebylo to právě povzbuzující.

Po zahnání chaotických vizí budoucnosti jsem se tím odlehlým rájem zeleně i ticha, rušeným jen zurčícím potokem, vrátila k vozu a popojela do Lipové k právě rekonstruovanému rozlehlému baroknímu zámku, údajně nejstaršímu v Čechách.

vot zacina po prechodu.indd 15

15

18.01.2024 11:37:52

Marcela Mlynářová

Rybník, na jehož břehu stál, založil už v roce 1675 jistý Slavata z Chlumu, leč samotné honosné sídlo s přilehlým parkem si nechal vybudovat Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt téměř o století později. V držení tohoto šlechtického rodu byl objekt až do pozemkové reformy. Za války ho obsadili Němci, pak československá armáda, postrádající vztah k památkám, a o totální zkázu se v devadesátých letech postarala restituentka a firma s poněkud provokujícím názvem Obrození. Mile mě překvapilo, že oživování zámku za podpory grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska ve výši třiceti pěti a půl milionu korun je v plném proudu.

Za objektem, který má po letech těžké agonie sloužit kulturním účelům, jsem navázala na okružní pěšinu kopírující břeh rybníka. Ještě než se stačila stočit mezi stromy řídkého lesa, ovanul mě nepříjemný odér z místního kravína. „Vidíš, jakej byl bolševik hajzl? Jeho oblibou po chovu prasat v sakrálních stavbách bylo i budování kravínů, šířících při mizerný údržbě, kdy se krávy brodily ve vlastním odpadu málem až po kolena, neuvěřitelnej smrad, a to zásadně v blízkosti historickejch objektů. Neunikly jim ani vily bejvalejch fabrikantů.“ Se svým vnitřním hlasem jsem po mnoha zkušenostech naprosto souhlasila.

Pěšina s výhledem na vodní plochu a zámek, jehož pocuchanost díky vzdálenosti nebyla tak alarmující, mě brzy přeorientovala na zcela jinou

vot zacina po prechodu.indd 16

16

18.01.2024 11:37:52

ŽIVOT ZAČÍNÁ PO PŘECHODU

formu vnímání. Zvlášť v okolí lagun a bažinatých jezírek s bezpočtem vodních živočichů. Coby vetřelec ve světě, do kterého jsem nepatřila, jsem jen tiše stála a s pokorou k přírodě pozorovala to mnohodruhové hemžení a žasla nad tou symbiózou.

Na mé úvahy, proč se rozhárané lidstvo víc nerozhlíží kolem sebe, můj vnitřní oponent přímo zařval: „Protože je zdegenerovaný a při svý omezenosti si neuvědomuje, že jeho vývoj není na vzestupu, ale sestupu, kterej už probíhá.“ Od močálů, k nimž jsem odbočila, jsem se vrátila na cestu a po pár krocích před sebou uviděla malou dřevěnou, věžičkou zdobenou kapličku. Překvapil mě jak její novotou zářící zjev, tak i interiér, který neměl se svatostánkem nic společného. Za stylovými mřížovými dvířky s precizním kováním jsem našla studánku a na držácích i plecháčky k napití.

K člověku, který si dal tu práci a uprostřed lesa postavil tento miniskvost, jsem najednou pocítila nesmírnou úctu.

Po zklidňující procházce jsem za zvuků ozývajících se ze zámeckých prostor s pocitem uspokojení, že se aspoň někde něco obnovuje, sedla do Čerta a nastartovala. Brzdu jsem sešlápla po necelém kilometru na kopci mezi Lipovou a Lobendavou u mohutné, leč velmi omšelé kaple sv. Jáchyma s překrásným výhledem. Údajně tady kdysi žil oblíbený poustevník, kterému po jeho smrti lidé z okolí postavili malou dřevěnou kapličku. Tu

vot zacina po prechodu.indd 17

17

18.01.2024 11:37:52

Marcela Mlynářová

časem nahradila zděná secesní stavba, k níž chodívala procesí věřících. Po druhé světové válce jako všechny podobné objekty byla vykradena a poničena a na rozdíl od zámku v Lipové na svého sponzora stále čeká.

Po prohlídce jsem Čerta znovu nažhavila a namířila tím nádherně zvlněným šluknovským krajem lesů, luk a rybníků k Českému Švýcarsku.

Nemohla jsem pochopit, že právě tady ještě v roce 1939 působilo sedm a půl tisíce (!) průmyslových podniků, v nichž pracovalo přes čtyřicet tisíc lidí.

A nebyly to malé manufaktury, ale často několikapatrové a mnohakřídlé areály. Strojírny, textilky, kamenoprůmysl, vyráběly se tu klavíry, fotoaparáty, lustry, ale také kávové náhražky, nitě a punčochy. Rozšířené byly i pily a pivovary. Ten nejznámější stál v Lipové. Přesné datum jeho vzniku se sice nedochovalo, ale dle písemností zlatavý mok odebírali všichni krčmáři v okolí už v roce 1566. Další rozvoj nastal po příchodu majitelů modré krve. Brzy se rozšířil i v Sasku, především v Drážďanech. Jeho obliba vzkvétala tak, že se nakonec stal po Plzni druhým největším exportérem u nás. Po válce zájem opadl, zařízení se rozebralo a odvezlo neznámo kam.

Velký odbyt měly i firmy na výrobu umělých květin. Jedna verze uvádí, že sem toto oblíbené řemeslo zanesla jistá kočující herečka, druhá, že vzniklo při rukodělných hodinách v jednom

vot zacina po prechodu.indd 18

18

18.01.2024 11:37:52