Co se skryvaá v teto kni Z e
Začátek rajčatové vášně 4
Radost z rozmanité zahrady 6
Znovuobjevování starých odr ůd zeleniny 10
Prožívat život 12
ROZMANITOST A ZACHOVÁNÍ
ODRŮD 18
Rajč ata – sebejisté primadony 20
Oblíbené odrůdy 22
Pestrý svět rajč at 24
STABILNÍ ODRŮDY, NEBO F1 HYBRIDY? 26
Jak dobře poradit 28
Od býč ího srdce po divoká rajč ata 30
K nakousnutí: Portréty odrůd 32
Růst a prospívat 94
Od malého semene po rostlinu 96
Hybaj na záhon 101
Starat se a pečovat 103
O VČELÁCH A ČMELÁCÍCH 108
Rajč atová radost – rajč atová frustrace 110
S VÁŠNÍ ŠLECHTITELE ROSTLIN 118
Konec a zač átek – období sklizně 120
Semena z vlastní sklizně 124
VLASTNÍ ARCHIV SEMEN 126
Lahůdky: Pochutnejte si na rajčatech 128
Zdravé plody 130
Na mnoho způ sobů: metody konzervace 134
To chutná dobře: lahodné recepty 138
Dodatky 152
OCHRANNÁ STŘÍŠKA PRO RAJČATA 154
Navštivte autorku 156
Internetové adresy 156
Literatura 156
Kde v Německu a Rakousku sehnat speci cké odr ůdy nejen rajč at 157
Rejst ř ík 158
Radost z rozmanité zahrady
Moje zahrada leží v jedné postranní uličce v Böhl-Iggelheimu v německé spolkové zemi Porýní-Falc. Když projdu vnitř ním dvorkem a pr ůchodem, otev ře se přede mnou pohled na barevně rozmanité rostliny, velký skleník a za ním vícero záhonů, na kterých kromě rajčat rostou také hrbaté, podlouhlé a kulaté cukety, kozí brada pórolistá, merlík hlavatý a další druhy.
Místo pro každou rostlinku
Ve velkém skleníku rostou jedna vedle druhé ty nejhezčí rajčatové odrůdy: se žlutými, červenými a hnědými malými i velkými plody, jen hranaté tam scházejí. V trochu menších sklenících se daří naprosto skvěle divokým rajčatům, lépe řečeno červeným rybízovým rajčatům 'Rote Johannisbeertomate' – rostliny zdobí stále nové a nové malé plody, jejichž velmi intenzivní chu vzbuzuje nadšení. Jak se moje zahrada proměnila v takový pestrý a rozmanitý prostor?
Všechno vlastně začalo v trvalkovém zahradnictví, kde jsem se učila.
Nalevo: Zralé plody 'Gelbe Cocktailtomate' a 'Black Cherry' jsou večer čerstvě sklizeny pro ochutnávku odrůd.
V zahradnictvích každý den vyvstanou rostliny, které putují na hromadu kompostu, protože nevyhovují nebo již nepostač ují nárok ů m zákazník ů. Některé už narostly př íliš velké, ale jejich přesazení se př itom nevyplatí, jiné zkrátka zůstaly až do konce sezony nevyužité. Hodně z těchto vy řazených rostlin jsem si odnášela s sebou domů a tam jsem je zasadila na nejr ůznější místa v zahradě. Díky tomu jsem současně zjistila mnohé o nárocích a r ůstových vlastnostech právě těchto druhů rostlin.
Za tím se skrývá celá moje osobní lozo e: velká rozmanitost druhů v zahradě se stará o můj pestrobarevný a radostný život. Chtěla bych poskytnout prostor každému živému tvoru, a se jedná o rostlinu, nebo živoč icha, místo, kde bude moci r ůst a prospívat. Někdy mi sice chybí vhodné stanoviště, ale našla jsem a využívám ještě jednu možnost, kde mohu rostlinám nabídnout azyl.
A tak rostliny v květinových truhlících dobývají t řetí dimenzi.
A dokonce i na štěrkovém dvorku, který se proměnil v mou první zahradu, vznikly niky a místa, kde se může rostlinám dobře da ř it.
Uprostřed: Divoká rajčata prospívají i mezi červenolistou lebedou, na jejíchž stoncích nacházejí oporu.
Vpravo: Krásně barevné artyčoky jsou pevnou součástí mé středomořské smíšené kultury.
Uvnitř mého skleníku jsou mladé rostliny i obzvláště choulostivá lahvovitá rajčata dobře chráněné.
Tato úcta k životu je pro mě dů ležitá. Dokonce i s minimálními náklady je také možné dosáhnout bohaté rozmanitosti rostlin na malém prostoru.
Nakažena rajčatovým virem
Své odr ůdy rajčat láskyplně popisuji, fotografuji, starám se o ně a opečovávám je. Každou sezonu napěstuji na 6 000 sazenic, a žádná z nich neskončí na hromadě kompostu!
Jak peč uji o rostliny a sklízím plody na své vlastní užitkové zahradě, roste i můj zájem o vzácné užitkové rostliny, protože už jako dítě jsem v osmdesátých letech neměla ráda jednotně vypadající zeleninu, která byla tehdy běžná. Fascinoval mě půvab černých paprik, modrých brambor, pruhovaných rajčat nebo jiných druhů zeleniny s neobvyklým vzhledem. Nevšední aroma těchto plodů, dobré výnosy navzdory minimální péči a rozmanité možnosti jejich zpracování mě přesvědčily, abych je dál pěstovala, pozorovala, sbírala je a prezentovala na výstavách nebo na trzích.
„Sv
ět pro mě byl
moc smutný,
proto
jsem
si
vždy
vytvá
řela pěkné prost ředí plné života a experimentovala s rostlinami na neobvyklých místech, jako jsou štěrkový dvorek nebo květinové truhlíky.“
Čerstvě sklizená rajčata mi chutnají nejvíce .
Spojení člověka a rostliny
Mým cílem je znovu vytvoř it vzájemné propojení mezi lidmi a rostlinami. Přeji si, aby se těmto našim důležitým zeleným spolubydlícím dostávalo většího respektu a pozornosti. Vzhledem k nesmírné genetické erozi doufám, že moje práce př ispěje ke vzniku mnoha tisíc soukromých živých genetických bank na zahradách u našich domů Čím větší množství osiva se nám podař í získat tradičním způsobem, podrobit ho selekci a nechat se dále vyvíjet, tím větší šanci získáme, že si budeme schopni sami zajistit zdravé potraviny v době měnícího se klimatu, nestálých hospodářských poměr ů a stále vzr ůstajícího narušení životního prost ředí.
Ale velký význam má pochopitelně také propojení mezi námi lidmi navzájem. Z mého pohledu patř í k lásce k rostlinám i ostatním lidem a ke š astným zahradníkům bezpodmínečně také udržování kontaktu a zasvěcené diskutování s dalšími lidmi, kteř í mají rádi rostliny.
MOJE PRVNÍ RAJČATOVÉ POKLADY
• 'Sieger': středně velká červená odolná venkovní
odrůda
• 'Black Plum': švestkovité, takřka černé datlové rajče
• 'Green Zebra': zeleno-žlutě pruhované kořenité plody pro labužníky
• 'Gelbe Cocktailtomate': žlutá koktejlová rajčata s ovocným aroma
Znovuobjevování starých odrůd zeleniny
V šedesátých až osmdesátých letech minulého století jen málo zahradník ů př ikládalo dů ležitost př izpůsobení rostlin lokálním podmínkám, dlouhé době sklizně a skladovatelnosti, stejně jako rozmanitému využití. Velké plody a vysoký výnos, taková kritéria tehdy rozhodovala, a nechyběly chemické př ípravky proti všem nespravedlnostem v zahradě. Se vzestupem hnutí věnujícího pozornost životnímu prost ředí a s uvědoměním, že zdravé stravování je pro náš život nesmírně dů ležité, stejně jako se zprávami o stále nových ekologických a potravinových skandálech, se postupně vyvíjely i úvahy o starých odr ůdách. Tyto původní odr ůdy nadchnou především svým dobrým aroma, tenkou měkkou slupkou a možnostmi mnohostranného využití plodů. V kuchyni se staré druhy zeleniny jako hadí mord španělský a mangold dokonce dostaly do luxusní gastronomie (haute cuisine).
Je
štěstí mít zahradu
V jednom zahradnickém časopise jsem si všimla příspěvku o rajčatech. Do té doby jsem neměla ani tušení, jaké bohatství rajčatových odrůd existuje. Kdo by už tehdy znal odrůdy s tečkovanými, žlutými nebo pruhovanými plody? Bylo mi jasné, že musím mít vlastní zahradu, ve které bych si mohla pěstovat rajčata.
Vpravo: Laskavec hrubozel je využíván jako listová zelenina – zde červenolistá odrůda.
Už jenom rozmanité zbarvení plodů stojí za to, sehnat pro rajčata nějaké místo na zahradě.
Všechno začalo v malém, a tak jsem pěstovala nejprve t ř i rostlinky, které byly vysazené na úzký záhon pod mým kuchy ňským oknem. Upř ímněřečeno, bylo to pro ně bídné živobytí, docela tam živoř ily. A posloužily vlastně pouze jednomu účelu: odhánění komár ů.
Doba však pokroč ila a nastal č as, kdy jsem si mohla udělat vlastní malou zahradu a osázet ji podle svého uvážení. A co je hezč ího než listovat katalogy s osivem a rostlinami, vybírat a objednávat! A tak se v mojí zahradě objevilo plno r ůzných vzácných odr ůd zeleniny, mezi nimi i první rajč ata. Mladí lidé zpravidla nemají pro práci na zahradě moc č asu, což platilo i v mém př ípadě. A protože jsem navíc venku neměla žádnou př ípojku na vodu, nemohly rostliny rajč at poč ítat s tím, že by se jim dostávalo moc péče a pozornosti. P řesto ze sebe vydávaly to nejlepší a věř te nebo ne: byla to ta nejlepší rajč ata, jaká jsem kdy jedla.
Rajčata jsou lahodná a nabízejí rozmanité kulinářské využití. Co může být lepšího, než když si sama vypěstuji co nejvíce rostlin?
A tak se z prvních č ty ř odr ůd stalo v druhé zahradní sezoně rázem odr ůd 30!
Vlevo: Rajčata a mangold se k sobě hodí. Rostliny mangoldu mají nízké nároky na živiny.
RAJČATA
PROTI KOMÁRŮM
Ačkoli je to z dnešního pohledu stěží představitelné, zprvu rajčata vůbec nefigurovala „v mém plánu“. Tento tip jsem dostala od sousedky: „Zasaď si několik rostlin rajčat pod kuchyňské okno, budou ti tak odhánět komáry.“ Teď už stojí rajčata před oknem dlouhá léta a nějaký komár se do domu zatoulá jen velmi zřídka.
Vlevo: Můj věrný společník Mohrle je stejně velkým fanouškem zahrady jako já.
Vpravo: Námaha se vyplácí, košíky s různě barevnými rajčaty jsou mezi mými známými velmi žádané.
Prožívat život
Neuvěř itelná rozmanitost života, všechno barevné a krásné – umíme si toho ještě vážit a ocenit to? V hektickém programu našich dnů, při multimediální nabídce, které je tolik, až hrozí, že nás zaplaví, jsou tu přece ony drobné věci, pro které stojí za to žít. Vůně linoucí se po letním dešti, sněženky, které vysílají své půvabné květy vzhůru navzdory sněhu a ledu, a samozřejmě také malá semena rajčat, která se na pohled jedno od druhého téměř neliší, ale přitom se z nich vyvíjejí tak rozdílné rostliny a plody – o chu ových nuancích ani nemluvě.
Užitkové rostliny jsou kulturní bohatství
Lidé po tisíciletí využívali a přetvářeli původní rostlinné druhy, čímž postupně dosáhli současné rozmanitosti užitkových rostlin. Téměř ve všech koutech světa byly na nejr ůznějších stanovištích vybrány a dále vyšlechtěny speciální rostliny sloužící jako potraviny, určené pro nejrozmanitější pot řeby. U samotných rajčat tak
během 8 000 let vznikl dnešní bohatý soubor čítající odhadem 5 000 až 10 000 odr ůd. Obzvláště v 18. a 19. století byly vyšlechtěny nové pestré formy, rostliny přizpůsobené na proměňující se podmínky životního prostředí. Například zahradní katalogy z roku 1860 dokumentují kromě známých červených rajčat již rovněž odr ůdy se žlutor ůžovými, bílými nebo černými plody.
Iniciativám snažícím se o zachování užitkových rostlin, jako jsou německý spolek Verein zur Erhaltung der Nutzpflanzenvielfalt nebo rakouská Arche Noah, v ČR t řeba sady starých odr ůd ovocných dřevin, stejně jako novinářům a zahradníkům vděčíme za to, že se význam rozmanitosti odr ůd začíná více dostávat do veřejného povědomí. Zvýšený zájem je př itom žalostně pot řeba: v posledních 60 letech došlo ke ztrátě více než 75 % rozmanitosti kulturních rostlin.
Na mnoha zahradách u domů stále vznikají nové odr ůdy prost řednictvím selekce, neplánovaným k ř ížením i cíleným šlechtěním. Stejně tak se proměňují stávající odr ůdy. To je v pořádku, protože odr ůdy se musejí dobře př izpůsobit měnícím se podmínkám a stále se aktualizovat, podobně jako počítačové programy.
Rajčata ve vlastní zahradě
V obrovském světě rostlinných druhů je význam druhu lilek rajče (Solanum lycopersicum) sice mizivě malý, ale přesto se tomuto zástupci čeledi lilkovitých (Solanaceae) s jeho lahodnými plody poda ř ilo za řadit mezi nejoblíbenější zeleninu. Proto rostliny rajčat, navzdory nepř íjemným manýr ů m s plísní bramborovou apod., vždy nacházejí své místo na zahraděč i balkonu. Mají za sebou jedineč nou historii a stále postupují ve své úspěšné cestě. U mnoha svých zákazníků vidím, s jak velkou láskou na vlastních zahradách pečují o mé odr ůdy rajčat a jak se rostlinám daří – často lépe než u mě. To mi dodává odhodlání pokračovat dál. Čím větší genetickou diverzitu budeme udržovat na našich zahradách, tím víc vznikne možností, jak ve spolupráci s profesionálními pěstiteli a šlechtiteli vyvinout opravdu zdravé a odolné odrůdy rostlin. Vzácná odr ůda rajčat pěstovaná na balkoně pochopitelně neposkytne stejně velkolepou úrodu jako hybridní odr ůda rostoucí v perfektních podmínkách ve skleníku, ale ukáže nám přímo, jaké účinky na její
r ůst má pr ůběh počasí a naše péče. Její plody, plně uzrálé a čerstvě sklizené, chutnají výrazně lépe než většina rajčat, která byla transportována na dlouhé vzdálenosti. Z momentálně doposud velkého souboru odr ůd užitkových rostlin můžeme vybírat vhodné odr ůdy, sami si je množit a těšit se, že vznikne něco mimořádného, co každý nemá.
Na našich zahradách máme ve vlastních rukách, jakým hnojivem budeme rostlinám dodávat živiny a jestli je chceme ošetřovat pesticidními př ípravky proti škůdc ů m. Různé odstrašující zprávy o potravinových skandálech a slabiny takzvaného prů myslového zemědělství – které má v naší době bezpochyby i své přednosti, než se prosadí skuteč ně použitelné alternativní způsoby výroby –vzbuzují v mnoha lidech touhu po vlastním malém kousku „blaženého světa“.
Solidární společenství
Časy se mění. V Německu se např íklad dř íve konaly „trhy diverzity“ (Vielfaltsmärkte), které nabídkou r ůzného osiva a rostlin poukazovaly na neuvěř itelně pestrou rozmanitost druhů a odr ůd. Během krize spojené s pandemií covidu-19 trhy ustaly, ale nyní se snad už zase začínají pořádat. Mezitím se však mnohem zřetelněji projevují r ůzné společenské a globální problémy. Abychom se postarali o naše existenční zajištění ohrožované probíhající klimatickou změnou, musíme naše prostředí využívat obnovujícím a udržitelným způsobem. Obhospoda řování vlastní zahrady, výměna odr ůd se sousedy a principy biologického zahradničení představují důležitou součást takového př ístupu. Kromě toho mi velmi leží na srdci podpora solidárního hospodaření, př ípadně sociálního zemědělství. V nich žije rozmanitost, regionální rozměr a společenství lidí. Solidárně se dělí na jedné straně o náklady a rizika, na druhé straně o sklizeň (např. německý SoLaWiS – Solidarische Landwirtschaft Stuttgart).
O bezmyšlenkovitém zacházení s přírodou
Nabídka potravin je zkrátka př íliš veliká a v obchodech často rychle sáhneme po těch nejlevnějších produktech. Maso bývá k dostání za směšně nízké ceny, stejně jako obilné výrobky prodávané
v samoobsluhách. Ale ve výsledku si tímto postojem sami škodíme, protože takové potraviny mohou být produkovány jen v rozsáhlých monokulturách s vynaložením velkého množství energie. Monokultury využíváme v zemědělství i v lesnickém hospodaření a také v zahradním pěstitelství; vzpomeňme si kupř íkladu na obrovská pole tulipánů v Nizozemsku. Tento velmi jednostranný způsob hospodaření uvedla v život především pr ůmyslová revoluce. Na velkých plochách se pěstuje t řeba jen pšenice nebo pouze kukuř ice. Obhospodařování monokultur je pro zemědělce, zahradníky i lesníky jednodušší a vysoký výnos mají zaručen. Na jednu stranu je to důležité, protože se nechceme vzdát oné bohaté nabídky v obchodech. Na druhou stranu existuje i řada nevýhod, a sice když jsou rostliny napadeny nějakou chorobou nebo škůdcem, což znamená ohrožení celé úrody. Př ípravky na ochranu rostlin jsou pak zpravidla jedinou možností, jak tomu zabránit. Půda pod monokulturami většinou trpí, protože z ní stále stejný rostlinný druh odčerpává stále stejné živiny, což vede k vyčerpání půdy a nutnosti jejího hnojení. Ožehavé je jednostranné pěstování určitých kultur i na stanovištích ležících na svazích, kde často dochází k půdní erozi, tedy splavování a odnosu půdy pryč z plochy, např íklad př i bouřkách, a tím k dalšímu vysilování půdy. Následky monokulturního způsobu pěstování jsou nepřehlédnutelné: půdní eroze a masový výskyt chorob a škůdců. ada plodin je pěstována jako krmivo pro velkochovy zvířat, u kterých navíc vyvstává otázka nároků na etické zacházení se zví řaty. Profylaktické podávání antibiotik (coby předběžné opat ření), které umožňuje
Vlevo: Choroby a škůdci mají v monokulturách snadný život, protože se mohou bez problému šířit.
Vpravo: Ve své zahradě mám se smíšenými kulturami samé dobré zkušenosti.
přežívání zví řat v nejtěsnějších prostorech, ovliv ňuje v neposlední řadě i zdraví lidí. Získávat stále větší množství ve stále kratším čase – to prostě nejde donekonečna. A už nastal čas, abychom si to uvědomili.
Pochopitelně se v současné době nemůžeme v zemědělství zř íci techniky a racionálních výrobních postupů. Ale se zřetelem na proměny našeho životního prostředí, klimatickou změnu i výskyt stále nových, agresivnějších chorob a škůdců bychom měli znovu př ikládat větší důležitost zachování druhové rozmanitosti. K tomu pat ř í i stabilní, ze semen pěstované užitkové rostliny, které vzejdou z tradičního šlechtění. V plodinách se skrývá velké kulturní bohatství: Pro nás běžný široký sortiment potravin vznikl během 15 000 let díky práci stovek lidských generací po celém světě A v neposlední řadě: Velká druhová bohatost nabízí zdroj potravy a životní prostor také včelám a mnoha dalším druhům hmyzu. I když u některých odr ůd nemůžeme očekávat vysoké výnosy, může v nich dř ímat plno cenných vlastností, např íklad vysoká tolerance v ůč i chorobám. Zachování rozmanitosti je dů ležitým předpokladem, abychom byli schopni v proměňujícím se životním prost ředí a v dobách silnějších klimatických výkyv ů dále sklízet dostatek potravin. A jelikož má normální sortiment v tomto ohledu většinou jen málo co nabídnout, začala jsem získávat své osivo sama a rostliny rajčat si také sama množím.
Regionální rozmanitost
Je dobře, že jsme si v současnosti začali zase mnohem více vážit regionálních produkt ů. Když nakoupím vajíčka od sedláka odvedle, tak vím, že pocházejí od dr ůbeže, kterou chová v podmínkách vyhovujících danému druhu a u níž pečlivě volí, čím ji krmí. U ovoce a zeleniny je situace stejná. Jahody čerstvě natrhané na poli v sousedství jsou chu ově naprosto nesrovnatelné s těmi, které musely letět tisíce kilometr ů, než se ocitly v nabídce našich supermarket ů. K tomu v posledních letech př istupují ještě dva další aspekty: Potýkáme se s problémy způsobovanými klimatickou změnou a prost řednictvím globalizace se do našich krajů dostávají šk ůdci, o kterých jsme dosud nikdy neslyšeli. Takové situaci můžeme
čelit jedině s rozmanitou flórou a faunou. A jde o zahradu, nebo
rozlehlé pole, pokud jsou pěstována č istě rajčata, dokážou šk ůdci jako svilušky nebo choroby, např íklad plíseň bramborová, př ípadně zničit i celou úrodu. Když máme v zahradě plno r ůzných druhů ovoce a zeleniny, výpadek jednoho druhu zeleniny se dá zkrátka lépe vynahradit těmi ostatními.
Regionální druhy a odr ůdy př itom hrají významnou roli obzvláště v posledních letech doprovázených r ů znými vrtochy po č así. Zelenina a ovoce, které se v dané oblasti p ě stují b ě žně a už dlouhou dobu, jsou př izpů sobené na lokální nízké teploty, horka nebo t ř eba pís č itou půdu. Takové odr ůdy jsou pak schopné dávat úrodu i př i extrémních povětrnostních podmínkách. A díky jejich širokému genetickému rozptylu jsme i my vybaveni pro to, abychom odolali větru a ne č asu, ponurosti a jednotvárnosti.
Odrůda 'Haubners
Vollendung' u mě výborně prospívá, protože je velmi dobře přizpůsobená klimatu údolí Rýna.
ROZMANITOST A ZACHOVÁNÍ ODRŮD
Čistota odr ůd je tím nejdů ležitějším ukazatelem kvality pro profesionální šlechtitele, kteř í pracují na vývoji odr ůd pro velké trhy. Já jsem se naproti tomu zavázala uchovávat rozmanitost rostlin pro její vlastní dobro. Mým cílem a zaměřením je spoluvytvoř it miliony nezávislých, soukromých genových bank jako zásadní zdroj pro evoluč ní vývoj. Evoluce, ve které vznikl život, umožňuje př izpůsobovat se, dále se vyvíjet a být respektován. Rozmanitost představuje z mého pohledu také základ pro to, aby si rostliny poradily se stále silněji se proměňujícími životními podmínkami, k nimž pat ř í klimatická změna, ubývání druhů, zhoršené pěstební podmínky a mnoho dalšího. Chtěla bych dát prostor životu, který chce žít, a dát možnost živým organismů m dále se vyvíjet. K takovému př ístupu pat ř í i sdílení bohatství, v mém př ípadě jde o diverzitu rajčat, s ostatními lidmi.
Jednou za rok v době sklizně svou zahradu otevírám. Pestrobarevná rozmanitost přiláká mnoho návštěvníků.
Na správném zacházení záleží
Chci př ispět svým dílem, uchovat alespoňčást z existující rozmanitosti, a tím v rámci svých možností poskytnout př íležitost pro další budoucí vývoj. Ale aby k němu mohlo dojít, musíme s diverzitou také rozumným způsobem zacházet, vybírat rostliny, které jsou vhodné pro naše konkrétní podmínky, a na vlastní zahradě se omezit jen na urč itý počet odr ůd. Z tohoto důvodu te na zahradě pěstuji pro sklizeň semen už méně rajčatových odr ůd. Po více než 15 letech pěstování se chci dále zabývat těmi pro mě nejvhodnějšími odr ůdami a soust ředit se na jejich selekci.
