9788024296241

Praha

001-256_kde jste jeste nebyli.qxp_Sestava 1 16.01.24 23:42 Stránka 15

001-256_kde jste jeste nebyli.qxp_Sestava 1 16.01.24 23:42 Stránka 16

001-256_kde jste jeste nebyli.qxp_Sestava 1 16.01.24 23:42 Stránka 17

1 | ŽIŽKOFSKEJ BETLÉM Žižkovský betlém je bez debaty punkový. Zabírá celou hlavní stěnu infocentra Prahy 3 na náměstí Jiřího z Poděbrad. Ve stejné místnosti se prodávají trika I LOVE ŽIŽKOV. Jó, pražský Montmartre. Když jsem tam přišel prvně, v rohu v ohrádce se ještě mračila a krčila paní a pod ní byl nápis Ombudsman pro seniory. Žižkovský betlém má v sobě poťouchlou image Žižkova, Járy Cimrmana a ducha mocnářství a první republiky. Tady jde o humor víc než o oslavu narození Krista.

Ostatně Kristus je tam v retrokočárku, který vezou – jak jinak – Žižkovskej Pepík a Žižkovská Máňa.

Místo komety se nad diorámatem vznáší Jan Tleskač s létajícím kolem, ostatně ty domy jsou znalým Pražákům určitě povědomé. Ano, schody na konci ulice Rokycanova a panorama horního Žižkova s kostelem na Sladkovského náměstí. Vlevo rošťanda holčička kreslí křídou na zeď nápis Žižkofskej betlém.

Mezi třemi králi stojí T. G. Masaryk a Franz Josef a někde je tam i Jára Cimrman – jeho divadlo je taky spjaté s Žižkovem a samozřejmě ho v betlému, doplňovaném každoročně o další figurky, nejde najít.

Betlém budovali pedagogové Střední uměleckoprůmyslové školy. Figurky jsou vyrobené z umělé pryskyřice a uvidíte jich tam asi čtyřicet.



Postaviček je v Betlému už více než čtyřicet.

PRAHA

| 17

001-256_kde jste jeste nebyli.qxp_Sestava 1 16.01.24 23:42 Stránka 18

Celý betlém má jen jednu vadu na kráse. A to vlastně možná docela podstatnou. Infocentrum Prahy 3, kde je vystaven od prosince do února, se podle mě – byť jen o pár ulic – už nalézá (a mentálně tedy určitě) na Vinohradech.



Betlém má představovat stylizované zákoutí na svahu Žižkova se schodištěm v Rokycanově ulici.

VÝLETNICKÉ NOTY Jak se tam dostat Infocentrum je na severovýchodní straně náměstí Jiřího z Poděbrad na rohu Milešovské ulice. Nejlépe jet metrem A na stanici Jiřího z Poděbrad.

Další zajímavosti v okolí Plečnikův kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Žižkovský vysílač. Restaurace Le Caveau, Mamma Coffee Internet www.kudyznudy.cz/akce/zizkovsky-betlem, www.praha3.cz

18 |

PRAHA

001-256_kde jste jeste nebyli.qxp_Sestava 1 16.01.24 23:42 Stránka 19

2 | SLAVIA SOBĚ Prý sem chodí dokonce i sparťani. Slavia Praha, momentálně možná nejúspěšnější český fotbalový klub, vybudovala v roce 2018 v Edenu ve třech patrech největší fotbalové muzeum ve střední Evropě. Pro mě coby fotbalového neználka to bylo muzeum velmi poučné. Jasně, že jsem předem čekal, že tam budou nějaké dresy a nějaké poháry, ale bylo to daleko zajímavější, než jsem si myslel. „Sešívaní“ mají svoje dějiny a svoje relikvie. Člověk tady pocítí posvátnost, nejen když jde o 100 let starý pohár ve tvaru rohu, který jsem viděl na staré fotce a pak hned vedle naživo. Mají tu taky pohár z roku 1945, o kterém se tvrdí, že je vyroben z munice. Je tu míč, který podepsal sám Pelé. A na čestném místě Zlatý míč Josefa Masopusta. „Masopust za Slavii nikdy nehrál, ale chtěl,“ tvrdí můj průvodce muzeem Tomáš Syrovátka, člen představenstva klubu a bývalý novinář, který se mnou pracoval v MF DNES. Dozvěděl jsem se taky, že Slavia začínala na Letné vedle Sparty. Zaujalo mě třeba i to, že k prvním dresům patřila čapka, taková spláclá, jako byste splácli kuchařskou čepici.

A že brankářský dres Františka Pláničky byl v podstatě svetr rolák. Asi se moc nezpotil.



Nový stadion v Edenu otevřela v květnu 2008 exhibice Slavie proti týmu Oxford University A.F.C.

PRAHA

| 19

001-256_kde jste jeste nebyli.qxp_Sestava 1 16.01.24 23:42 Stránka 20

V muzeu mají podle internetové stránky víc jak 1200 artefaktů včetně poháru pro vítěze ligy ze sezony 2020/2021.

Nabízejí tu taky takzvanou Stadium Tour pro ty, kterým muzeum nestačí. Turista si může sednout na střídačku a podívat se na stadion z pohledu hráče, navštívit šatny hostů, kde se převlékaly i hvězdy Barcelony, a prezidentskou chodbu a prezidentskou lóži. I to tu mají.

Na fotbalové muzeum se fanoušci „složili“ exponáty, které našli doma, asi jako se kdysi Češi složili na Národní divadlo.

Taky jsem se ptal, proč je tam ten obrovský šutr? Průvodce mě poučil, že jde o základní kámen stadionu. Ještě se vám zdá, že srovnání s Národním divadlem kulhá?



Na prostranství před stadionem se můžete projít po slávistickém „chodníku slávy“.

VÝLETNICKÉ NOTY Jak se tam dostat Tramvají do zastávky Slavia (jak jinak).

Trasy Naučná stezka Vršovice – málo známý okruh s 15 zastaveními vede i kolem Edenu. Zajímavosti v okolí Funkcionalistický kostel sv. Václava Restaurace Turnovská pivnice ve Vršovicích Internet www.slavia.cz

20 |

PRAHA

001-256_kde jste jeste nebyli.qxp_Sestava 1 16.01.24 23:43 Stránka 21

3 | HŘBITOV Z KVÍZŮ Všichni, kteří trochu znají Prahu, vědí, že Malostranský hřbitov neleží na Malé Straně, ale na Smíchově v Plzeňské ulici.

Je to takový chyták, vhodný do kvízů, podobně jako Moravské pole není na Moravě, ale v Rakousku. Myslím, že ten hřbitov všichni Pražané znají aspoň „od vidění“. U hřbitovní zdi zastavuje tramvaj ze Smíchova do Košíř a hřbitov je dnes sevřen z obou stran rušnou silnicí, která vede do centra i ven, na každé straně jednosměrně.

Podstatná je ale úplně jiná věc. Totiž, že si podle mě (a podle mnohých dalších) zaslouží označení nejromantičtější a nejkrásnější hřbitov v celé Praze. Jednak proto, že je celý porostlý břečťanem – hroby i země. Plave v břečťanu jako v zeleném moři. Přispěla k tomu i určitá výlučnost, protože hřbitov, do kterého mohl každý nakouknout skrz bránu, byl dlouhé roky nepřístupný a otevíral se jen při zvláštních příležitostech. Otevřený je běžně až od roku 2016 po revitalizaci a většina lidí to podle mě pořád ještě neví.

Navíc jde o starý hřbitov, kde se přestalo pohřbívat už v 19. století. Sem neproudí davy pozůstalých. „Malostranský“ je samozřejmě proto, že sice náležel k Malé Straně, ale



Poklidný Malostranský hřbitov leží jen jednu zastávku tramvaje od rušné křižovatky Anděl.

Jeden z hrobů na Malostranském hřbitově zdobí lyra a německý nápis „Pravda sama je diadémem umění“.  PRAHA

| 21

001-256_kde jste jeste nebyli.qxp_Sestava 1 16.01.24 23:43 Stránka 22

záměrně ležel už za hradbami, mor je mor. Svého času to byl dokonce hlavní hřbitov celé levobřežní Prahy.

Nejznámějším hrobem Malostranského hřbitova je pomník takzvané „svaté holčičky“, která podle legend dostala duši anděla a zemřela po pádu z okna v pouhých třech letech.

Má honosný dětský náhrobek, který je na Malostranském hřbitově nepřehlédnutelný, i proto, že se z něj stalo jakési poutní místo, kam lidi nosí plyšáky, svíčky a další dary. Vlastním jménem se jmenovala Anna Degenová a zemřela už v roce 1851.

Nejvýraznější je ale obrovský náhrobek naproti vchodu se sochou, která klečí a jakoby se modlí směrem ke zdejšímu hřbitovnímu kostelu. Je to kníže Leopold Thun-Hohenstein, majitel nedaleké usedlosti Cibulka. Esteticky utkví v paměti i obrovská kamenná lyra na hrobě s nápisem Wahrheit allein ist das Diadem der Kunst (Pravda sama je diadémem umění).

Už v 19. století se měl hřbitov rušit, ale bránily ho i tehdejší celebrity v čele se spisovatelem Jakubem Arbesem.

Dnes už si člověk těžko představí, že hřbitov byl původně větší, ale jeho severní část zanikla při úpravách Plzeňské třídy. Původně byl v zaniklé části dokonce pohřben Karel Jaromír Erben, ale jeho hrob byl přemístěn na Olšany.

Když se po Malostranském hřbitově procházím, mám pocit, že jsem na nějakém tajemném, mystickém místě – vůbec ne na hřbitově. Mimochodem, můj kamarád Jan Ždimera kdysi na tomto hřbitově pořídil legendární snímek dvou skinů, kteří sedí na náhrobku a jeden druhému holí hlavu.

VÝLETNICKÉ NOTY Jak se tam dostat Od metra Anděl, kteroukoli tramvají ve směru do Řep (např. devítkou), je to první zastávka.

Trasy Projděte se svahem Smíchova na druhý zdejší hřbitov Malvazinky. Další zajímavosti v okolí Království železnic, park Cibulka Restaurace NaJedli na Andělu (na rohu Plzeňské a Radlické) Internet www.malostranskyhrbitov.cz

22 |

PRAHA

001-256_kde jste jeste nebyli.qxp_Sestava 1 16.01.24 23:43 Stránka 23

4 | JAK SE RODÍ SÍDLIŠTĚ Bydlím v pražské čtvrti Horní Měcholupy na východě hlavního města. Dnes je to z větší části sídliště, ale i Měcholupy, připojené k Praze v roce 1968, mají svou historii, naučnou stezku pro turisty a půvabná místa.

Především k nim na západní straně přiléhá Hostivařská přehrada. Asi kilometr nad přehradou stojí altánek na místě bývalého hostivařského hradiště a pod stříškou je tam takový roztomilý plastický modýlek dávného sídla. Mezi paneláky pak místní jako duchovní útěchu postavili na vyvýšenině zvoničku. Jako by to byla omluva, že Měcholupy nemají kostel, ale jen moderní domy. Proto je to zvláštní čtvrť bez centra.

Kostel dělá centrum, tady si to uvědomuju se vší naléhavostí.

Zvonička nahradila původní kapličku zbořenou při výstavbě sídliště v roce 1978. Zajímavé je, že o výstavbě zvoničky bylo rozhodnuto už tehdy. Ani komunisté proti tomu kupodivu nic neměli.

Pokud jde o místní historii, na jednom z panelů naučné stezky jsem se třeba dočetl, že poblíž mého domu blízko zastávky Janovská bývalo na začátku 20. století polní letiště využívané za mobilizace a pak parkoviště tanků v roce 1968.



Horní Měcholupy nemají kostel, musí stačit zvonička mezi paneláky.

PRAHA

| 23

001-256_kde jste jeste nebyli.qxp_Sestava 1 16.01.24 23:43 Stránka 24

Dnes je to těžko představitelné. Skoro by se dalo říct, že bydlím na letišti. Stejně je dnes k neuvěření, že relativně nedávno, v 80. letech, ještě stál v Měcholupech zámek, ale dnes po něm zbyla opět jen tabule naučné stezky s fotkou.

I ten musel ustoupit sídlišti. Přitom bývalá vesnice Horní Měcholupy měla kdysi svůj vlastní černobílý pohled „Pozdrav z Horních Měcholup“, což je dnes skoro k pousmání. Teď můžu koukat z balkonu „jen“ na průhonický zámek, který svítí do daleka a připomíná mi, že můj dům patří na tuhle stranu mezi poslední v Praze.

A taky je nepředstavitelné, že dnes již neexistující měcholupský plynojem býval dominantou celé východní části Prahy.

Měřil 106 metrů (jak sděluje další panel naučné stezky), tedy asi o 40 metrů víc než Petřínská rozhledna. Obrovský 24stěn šel k zemi v roce 1981. Dnes na jeho místě stojí vilky na golfovém hřišti. Dalším rysem Horních Měcholup a jim podobných čtvrtí jsou rozostřené hranice. Ani po pěti letech, co tu žiju, přesně nevím, kde končí Petrovice a začínají Horní Měcholupy. Dá se to poznat maximálně podle uličních tabulek někde uprostřed sídliště.



Architektonicky zajímavý komplex domů, zvaný Javorová čtvrť, postavený v roce 2015

24 |

PRAHA