9788024295459

Frank M. von Berger

150

NEJLEPŠÍCH

ROSTLIN pro každé stanoviště Snadné na péči, odolné a přátelské vůči hmyzu

150 rostli pro kazdou zahradu_001-192.indd 1

05.02.2024 16:27

2

KRÁSNÉ, UDRŽITELNÉ A UŽITEČNÉ PRO ZVÍŘATA Najít ideální rostliny do každého koutu zahrady je vždycky velká výzva. Existuje obrovský výběr různých krásných rostlin, z nichž si můžete vybírat své oblíbence.

A je čistě věcí vkusu, na co přitom budete klást důraz. Někteří z nás mají v oblibě pestré barvy, jiní spíše jednoduché výsadby nenáročné na péči, které jsou atraktivní po celý rok.

Je ale také důležité vybrat rostliny tak, aby odpovídaly stanovišti. Některým se zkrátka všude nedaří, jiné jsou vybíravé, co se týče světla, půdy a vlhkosti. Přechody jsou často plynulé. Existují rostliny, které prospívají jak na slunečném, tak na polostinném stanovišti, ale na stinných místech strádají. Jejich zdárný růst závisí také na vlhkosti nebo stupni kyselosti půdy. Proto je zejména pro začátečníky velmi důležité, aby se drželi doporučení ohledně stanoviště. Tím se vyhnou zklamání a naopak se budou těšit ze zdravých, atraktivních rostlin.

U rostlinných druhů představených v této knížce bylo pro mě důležité zejména to, jak se hodí do zahrady. Dalšími kritérii jsou jejich udržitelnost, tedy dlouhověkost, dostatečná mrazuvzdornost a samozřejmě také snadná péče o ně a užitek, který tyto rostliny přinášejí živočichům v zahradě. V řadě případů proto dávám přednost domácím rostlinám před exotickými. V zahradě ovšem hraje v neposlední řadě roli estetické hledisko. Mezi nejlepšími rostlinami tak najdete i cizokrajné druhy, které nesplňují všechna požadovaná kritéria. Přesto věřím, že můj výběr může být vodítkem pro vytvoření krásné, udržitelné a přírodě blízké zahrady. Přeji vám mnoho štěstí a především hodně úspěchů při zahradničení – je to dobrodružství, které vám každý den přináší nové vzrušení!

150 rostli pro kazdou zahradu_001-192.indd 2

05.02.2024 16:27

DAS STECKT IN DIESEM BUCH

Najděte ty správné!

Zahradnické základy 4 Všechno je otázka stanoviště 6 Poloha zahrady, zahradní vize 10

Trvalky: dlouholeté zahradní klenoty 12 Dřeviny dodávají charakter a strukturu 16

Půvabné děti slunce Slunečné stanoviště, normální půda 18 Jen pro milovníky slunce Slunečné stanoviště, suchá půda 56 Hlava na slunci, nohy v mokru Slunečné stanoviště, vlhká půda 82

Klenoty na výsluní i do stínu Polostinné stanoviště, normální až suchá půda 104

Milovníci skrytých koutů Polostinné stanoviště, vlhká půda 122

Okouzlující ctitelé stínu Stinné stanoviště, normální až suchá půda 146

Vítejte v džungli Stinné stanoviště, vlhká půda 162 Literatura a zdroje 188 Rejstřík 189

150 rostli pro kazdou zahradu_001-192.indd 3

05.02.2024 16:27

150 rostli pro kazdou zahradu_001-192.indd 4

05.02.2024 16:27

ZAHRADNICKÉ ZÁKLADY Co je tajemstvím krásné zahrady? Jak zní zázračná formulka pro zahradnické štěstí? Zcela jednoduše: rostlina + správné stanoviště = zahradnické štěstí.

Pokud zasadíte rostlinu na optimální stanoviště, budete mít se zahradničením méně práce a větší úspěchy. Rostliny budou dobře prospívat i bez velké péče a budou vám dlouho dělat radost. Chci vám ukázat, co je důležité při výběru vhodných rostlin pro dané stanoviště.

150 rostli pro kazdou zahradu_001-192.indd 5

05.02.2024 16:27

6

Zahradnické základy

VŠECHNO JE OTÁZKA STANOVIŠTĚ Existuje stará zahradnická poučka: Ne všechno roste všude.

Při výběru rostlin je rozhodující znát potřeby jednotlivých druhů a odrůd a zohlednit je při volbě stanoviště.

Pokud je dobře vybrané stanoviště, má mnoho trvalek co nabídnout i v zimě.

Předpokladem pro snadnou péči, zdárný růst a bohaté kvetení rostlin jsou optimální podmínky na stanovišti. Jen tak vám budou rostliny dlouhá léta dělat radost. Abyste úspěšně naplánovali zahradu, musíte zohlednit různé aspekty: světelné podmínky, půdní vlastnosti, správný výběr rostlin pro dané stanoviště a samozřejmě i své osobní představy, jak by měla vypadat krásná zahrada.

150 rostli pro kazdou zahradu_001-192.indd 6

05.02.2024 16:27

Všechno je otázka stanoviště

7

Světlo a stín V zásadě rozlišujeme mezi slunečným, polostinným a stinným stanovištěm. Jako ­slunečné se bere stanoviště, které je buď po celý den, nebo minimálně šest až osm hodin vystaveno plnému slunečnímu svitu (hlavně přes poledne). Za polostinné se považuje stanoviště, na které svítí slunce denně méně než šest hodin, ale neleží po celý den ve stínu. Polostín bývá v těch oblastech zahrady, jež stíní dřeviny nebo budovy při okraji pozemku. Za stinná se považují taková stanoviště, kam nesvítí slunce po celý den vůbec. Přechody mohou být plynulé. Světlý stín panuje například pod dřevinami s řídkou korunou, která propouští část slunečních paprsků. Na stinných stanovištích nemusí být úplná tma, protože je občas rozjasní rozptýlené světlo.

Ale na trvale zastíněných, malých vnitřních dvorcích většinou vládne plný stín – je to nejtmavší místo na zahradě. Přesto se i zde může některým rostlinám dobře dařit.

Určení světelných podmínek Pro určení světelných podmínek v zahradě je důležité pozorovat celý pozemek z ­různých míst a v různé denní době (a pokud možno i v různých ročních obdobích). Často se světelné podmínky v zahradě mění s pohybem Slunce. V zimní polovině roku mnohdy vrhají na záhony stín sousední budovy nebo stromy, zatímco v létě ve stejnou dobu leží tyto záhony na plném slunci. Na druhou stranu může v létě ­olistění větších dřevin některé oblasti zahrady zastiňovat, zatímco v zimě, kdy jsou větve holé, leží tyto oblasti na slunci.

Půdní druhy O tom, jestli se bude rostlinám dobře dařit nebo budou chřadnout, také rozhoduje druh půdy. Nejprve byste tedy měli vyzkoušet, jakou půdu v zahradě máte. Teprve pak se můžete rozhodnout, jestli chcete učinit nějaká opatření, abyste vhodně uzpůsobili kvalitu půdy nárokům rostlin, případně jaká opatření to budou. Možná se spokojíte se stavem, který zjistíte, a vyberete si pro tuto situaci vhodné rostliny.

Jakou půdu v zahradě máte, stanovíte na základě snadno proveditelného testu.

Nepotřebujete k němu laboratoř ani žádné přesné měřicí přístroje. Vystačíte si s hrstí zeminy. Dokonce i zkouška hmatem nebo sedimentační zkouška vám odhalí základní ­vlastnosti vaší zahradní půdy.

Při sedimentační zkoušce smícháte ve sklenici trochu zeminy ze zahrady s vodou.

Po zamíchání nejdříve klesne ke dnu písek. Jíl se rozpustí a vytvoří kalnou břečku.

Vlhká hlína se rozpouští hůře než jíl a vytváří hrudky. Vláknité, lehké části tvořené humusem budou plavat na povrchu.

Necháte-li sklenici chvíli stát, jíl se viditelně usadí nad vrstvou písku jako jemné blátíčko. Tak budete moci snadno určit podíly jednotlivých složek v půdním vzorku.

Hmatová zkouška je ještě snazší: vezměte do ruky hrst mírně vlhké, ale ne zcela mokré zeminy ze zahrady, pevně ji zmáčkněte a pozorujte výsledek.

150 rostli pro kazdou zahradu_001-192.indd 7

05.02.2024 16:27

8

Zahradnické základy

Hlinitá půda Půda s vysokým podílem hlíny je drobnozrnná a dá se dobře hníst. Kulička vytvořená z této půdy bude po vyschnutí kompaktní a tvrdá. V hlinité půdě se špatně vsakuje voda, dochází k přemokření. Kořeny rostlin obtížně pronikají do těžké půdy.

Díky zapracování písku a humusu (čistého kompostu) se zlepší propustnost půdy a také její úrodnost.

Jílovitá půda Jílovitá půda se dá také hníst, ale má hrubší zrna a po vyschnutí se snadněji drobí. Jílovitá půda se po silnějších srážkách rozbahní a rychle se vytvoří krusta. Mulčovací vrstva z humusu z listí a kompostu podpoří pozitivní vlastnosti půdy a zvýší její úrodnost.

Písčitá půda Písčitá půda se nedá tvarovat ani hníst. Je citelně zrnitá a sype se v prstech. Déšť i voda ze zálivky se rychle vsakují. Písčitá půda se dá zlepšit přidáním humusu a jílu, který zvýší její vazkost.

Humózní půda Humózní půda není minerálního původu. Tvoří ji zetlelé rostliny. Proto je vláknitá a obsahuje organické složky. Je bohatá na živiny a dobře zadržuje vlhkost. Díky přidání písku se stane propustnější.

Díky sedimentační zkoušce určíte druh půdy.

Kyselost půdy Některé rostliny upřednostňují kyselé půdy, jiné vápenité. Například rododendrony potřebují kyselou půdu, naopak konikleci (Pulsatilla) se daří jen na vápenité půdě.

Měřením hodnoty pH půdy zjistíte, jak kyselou půdu máte. V každém zahradním centru najdete cenově výhodné sety pro domácí testování hodnoty pH půdy. Jejich použití je velmi snadné. Za neutrální se považují půdy s hodnotou pH mezi 6,5 a 7.

Všechny půdy s hodnotou nad 7 jsou vápenité (bazické resp. alkalické), všechny pod 6 jsou kyselé.

Vlhkost půdy Při volbě správného stanoviště pro rostliny hraje důležitou roli také vlhkost půdy.

Všechny rostliny ke svému zdárnému růstu potřebují vodu. Některé druhy více, jiné méně. Pokud je v půdě obsaženo dlouhodobě příliš velké množství vody, mohou

150 rostli pro kazdou zahradu_001-192.indd 8

05.02.2024 16:27

Všechno je otázka stanoviště

9

v ní kořeny uhnívat. V příliš suchých půdách naopak skomírají rostliny, které potřebují hodně vlhkosti. Zahrada je nenáročná na péči pouze tehdy, když ji nemusíte neustále zalévat. Zkontrolujte proto několikrát za rok vlhkost půdy, ideálně v různých ročních obdobích. Oblast zahrady, která je suchá v létě, může být v zimě náhle velmi mokrá, protože listnaté stromy, které jsou zelené přes léto, v zimě nečerpají z půdy vláhu. Také počet a množství srážek hrají u půdní vlhkosti svou roli. Existují oblasti, ve kterých v létě prší málo, zato v zimě hodně – a naopak. V prohlubních a na úpatí svahu se voda hromadí, zatímco půda v horní části svahu je většinou suchá.

Mikroklima Kromě dosud jmenovaných faktorů má na stanovišti na zahradnické úspěchy vliv také mikroklima. Poměrně důležitou roli hraje například vítr. Mezi budovami se mohou vytvářet větrné proudy, které způsobují, že je tu především v zimě výrazně chladněji než v jiných částech zahrady. A u chráněných jižních zdí budov může být zase v létě velmi horko.

Svůj vliv mají také kořenové systémy větších stromů. Větší dřeviny si berou z půdy velké množství živin i vody, a rostliny pod nimi přicházejí zkrátka. Některé lesní byliny, například kakost lesní (Geranium sylvaticum), se s takovou situací vyrovnávají dobře a hodí se jako podsadba stromů a keřů.

Vidíte: při výběru rostlin je třeba vzít v potaz co nejvíce různých aspektů, protože právě to je klíčem k zahradnickým úspěchům!

150 rostli pro kazdou zahradu_001-192.indd 9

05.02.2024 16:27

10

Zahradnické základy

POLOHA ZAHRADY, ZAHRADNÍ VIZE Sen o krásné přírodní zahradě nenáročné na péči se může stát skutečností, když přizpůsobíte výběr rostlin podmínkám zahrady. Díky tomu dokážete z každé zahrady udělat něco mimořádného a vtisknout jí svou osobitost!

Zdařilá kombinace: modrá stračka a růžové růže.

Zahrada je dnes pro většinu lidí něčím více, než jen zelenou plochou s několika dřevinami a živým plotem okolo. Stala se rozšířením obytného prostoru, místem, kde se setkáváme s rodinou i přáteli, kde si mohou hrát děti, kde pořádáme oslavy a trávíme vlahé letní večery. Zahrada by naopak neměla být neustálým zdrojem otravné námahy, kterou s sebou přináší zalévání, pletí, stříhání živých

150 rostli pro kazdou zahradu_001-192.indd 10

05.02.2024 16:27

Poloha zahrady, zahradní vize

11

plotů nebo boj se škůdci. V takovém případě každý dříve nebo později ztratí náladu na zahradničení. Díky promyšlenému plánování se těmto nepříjemnostem můžeme vyhnout.

Rozmyslete si, co opravdu chcete a potřebujete, a co ne. Například botanické rarity a trofejní květiny jsou dobré jen pro jejich milovníky a specialisty. Zahradničení vám usnadní volba rostlin, které nevyžadují velkou péči. Díky vhodným rostlinám pro daná stanoviště bude vaše zahrada hezčí a bude se snadněji udržovat a vám zbude hodně prostoru a času pro to, abyste si ji užili.

Tématem této knížky není estetika tvorby zahrad, takže v ní nenajdete konkrétní tipy pro plánování a založení vaší zahrady. Na to zde nemám prostor, a navíc k této tématice existuje široký výběr kvalitních publikací. Přesto v části, kde jsou představeny jednotlivé rostliny, budete nacházet řadu tipů, jaké rostlinné kombinace spolu dobře ladí nebo naopak kontrastují, i jak můžete popsané druhy a odrůdy v zahradě využít tak, aby vznikl hezký celkový dojem.

Správné rostliny pro každé stanoviště Jakkoli je nabídka rostlin v zahradnictvích a zahradních centrech lákavá a občas svádí k spontánním nákupům, nedejte se tím strhnout – nekupujte rostliny bezhlavě jen proto, že se vám zalíbí! Při výběru kromě čistě estetických hledisek zvažte také nároky daného druhu. Když vyberete takový, který se do vaší zahrady hodí, zahradnický úspěch a zdárný a zdravý růst rostliny bude zaručen.

Letničky Co v této knize nenajdete, jsou jednoleté rostliny neboli letničky. Jsou sice pěkné, ale nevydrží dlouho. Musíte je každý rok vypěstovat nebo koupit znovu. Navíc je péče o ně relativně náročná: je třeba je dennodenně zalévat, často přihnojovat a pravidelně vyštipovat. To ale neznamená, že by letničky neměly mít v zahradě své místo. Často je sázím do mezer mezi výsadbou všude tam, kde na záhoně chybí barvy. A v květináčích, závěsných nádobách, mísách a balkonových truhlících přitahují pohledy všech – v tom nemají konkurenci!

A kde je túje?

Možná vám tu chybí túje (Thuja), cypřišek, kónický zakrslý smrk a stříbrný smrk.

Ne, na tyto kandidáty jsem nezapomněl, ale vynechal jsem je zcela záměrně.

V odborných kruzích jsou už nějakou dobu považovány z ekologického hlediska za pochybné. Pro hmyz, ptáky a jiné obyvatele zahrady mají skutečně nulový přínos: neposkytují nektar ani výživné plody, nejsou vhodné k odpočinku ani k hnízdění.

V udržitelné zahradě, která má být přátelská ke zvířatům a přitom krásná, proto podle mě nemají místo. Jiné druhy jsou stejně nenáročné na péči a stejně atraktivní, ale přitom jsou pro živočichy přínosnější!

150 rostli pro kazdou zahradu_001-192.indd 11

05.02.2024 16:27

12

Zahradnické základy

TRVALKY: DLOUHOLETÉ ZAHRADNÍ KLENOTY Trvalky jsou pro mě nejcennějšími zahradními klenoty vůbec.

Nabízejí neuvěřitelně široké spektrum druhů a odrůd, většinou bývají dlouhověké a díky nim se v zahradě dají realizovat nejrůznější tvůrčí záměry.

Z trvalek jako zde – fialové hvězdnice a bílé třapatkovky – se budete těšit dlouhé roky.

Pojem trvalka najdete v této publikaci často. Je proto dobré vědět, co to vlastně trvalka je. Bylina s listy nad zemí a kořeny pod zemí může, ale nemusí být trvalka.

Naštěstí existuje přesná botanická definice tohoto pojmu: k trvalkám patří všechny rostliny, které jsou víceleté a bez trvalých nadzemních částí bez úhony přečkají nepříznivé období sucha či mrazu. „Trvalými nadzemními částmi“ se myslí například zdřevnatělý kmen nebo větve. Listy většiny domácích trvalek na zimu odumírají (zatahují, jak říkají odborníci) a trvalky přečkají zimní měsíce pod zemí – žijí jejich kořeny a další podzemní zásobní orgány. Na jaře z podzemních částí rostliny znovu vypučí nové listy a později se objevují také květy. Ne všechny trvalky ale zatahují.

Některé, jako například čemeřice černá nebo čemeřice východní, si ponechávají zelené listy i přes zimu a obnovují je až na jaře. U některých rostlin není zcela jasné, zda patří ještě k trvalkám, nebo to jsou již spíše dřeviny, protože jejich báze dřevnatí.

Na jaře vyrážejí z přezimujících výhonů nové listy. Nicméně dokážou lépe či hůře regenerovat také z báze. Toto platí třeba pro levanduli, devaterník nebo iberku. Jsou z botanického hlediska spíše polokeře, tedy napůl trvalka, napůl keř. V zahradě se obvykle využívají stejně jako trvalky.

150 rostli pro kazdou zahradu_001-192.indd 12

05.02.2024 16:27