Grigorij Falkovič
Př ebá s ni l Robin Král I lustroval a Ga l i n a Rogova
beruska_BLOK.indd 1
27.11.2023 11:19:58
Ti
КОМАШКА ПИСАЛА НІКОМУ © Vivat Publishing Limited 2019 © Text by Hryhoriy Falkovych and illustrations by Halyna Rogova This edition is published by agreement with Vivat Publishing Limited. Translation © Adéla Mikešová, Robin Král 2024 All rights reserved. ISBN 978-80-242-9521-3
beruska_BLOK.indd 2
27.11.2023 11:19:58
Obsah
Husa nebeská
a k č o p a H á v a Zv ě d
6
4
Bá
H ř e b í k n a lo
id el š a r t s á n l seň p
8
10 M alova n ý d o m ov
M o u d r á k r á va
13
Zoo je
Kd y by
K
t r e onc 29
Ona a O 31 38 t! i d u Neb 37 Brouk
o,
35
26
n
h Tic
tic h
33
í) š i t (zá
o d í t ku v a n k Dra
dnes zav ř en á
Te r i é r ka U n d i n a
16
19
20
25
u s m ě vav á
Modrý pomeranč
L e s n í la z a r et
uce
o, tic
hou čko
u e i s n o M
K lo b o u č e k p r o s y sla 44
r
40
K o m u p s ala b e r u š ka 46 beruska_BLOK.indd 3
27.11.2023 11:20:00
Zvědavá Hapočka (věnováno Jevheniji Hapčynské)
Hapočce už bylo pět, zajímá ji celý svět: Kluci, co tu hulákají, kytky, které kvetou v máji, bílé chmýří na hladině, hnízda ptáků nad námi i slunéčko s tečkami. Zvědavost je nakažlivá, slunce – bez teček – se dívá a se zájmem po očku pozoruje Hapočku.
4
beruska_BLOK.indd 4
27.11.2023 11:20:01
beruska_BLOK.indd 5
27.11.2023 11:20:03
Husa nebeská Čáry máry, říkadlo! Zkontroluj si fotku v pase, bílá husa změnila se na dopravní letadlo. Právě brzdí na runwayi. Cestující už se smějí, nasedají, tři dva vzlet, připoutat se, zde jsou tousty, zrovna je čas na oběd.
6
beruska_BLOK.indd 6
27.11.2023 11:20:04
Dole z mraků nejspíš leje, z dálky slyším hromy bít, ale v husím letadle je ticho, teploučko a klid. Jen pilotka občas hlásí: „Podívejte, ga ga ga prolétáme nad Španělskem, pod námi je Malaga.“ Cestující podřimují, o čem se jim asi zdá? Snad o bílém volném ptáku, který letí podél mraků nad letadly ke hvězdám.
beruska_BLOK.indd 7
27.11.2023 11:20:05
Hřebík na louce (věnováno Volodymyru Semenovi )
Vprostřed louky mezi květy žil byl jeden malý hřebík. Kdepak se vzal? To se neví. Byl tam jeden jediný. Našel si však kamarády, mravenci ho měli rádi, ba i vybíravé včely k němu občas přibzučely. Celé dny tam pěkně rostl, stejně jako květiny. Jenom v noci, když se spí, míval hřebík jiné sny. Zdálo se mu o svěráku v mechu pod voňavým bezem, někdy taky o vrtácích a vrtačce s nebozezem.
8
beruska_BLOK.indd 8
27.11.2023 11:20:07