Kubík a Míša začali chodit do školky. Už si zvykli na nové prostředí, znají svoje učitelky i spolužáky ze třídy. Vědí, jaký mají program. Přišel čas, aby se seznámili s kodexem správného předškoláka. To je sbírka pravidel, která jim usnadní fungování mezi vrstevníky i ve společnosti obecně. Takzvané slušné chování je základ, který by si měly děti plně osvojit. Dobré způsoby a vychování, to je především: kultivovanost, zdvořilost a respekt vůči druhým lidem, vstřícnost, tolerance, schopnost ovládat své emoce a poradit si s různými situacemi, používat vhodné fráze a také empatie, ochota pomáhat druhým a ohleduplnost. Základem slušného chování je domov a rodina, ale procvičovat a upevňovat si tyto vlastnosti mohou teprve v širším společenském kontextu. V každodenním životě ve školce se z nich mohou stát návyky. Musí ale být jasné, jednoduché a srozumitelné. Děti musí vědět, proč mají pravidla dodržovat a jaké následky bude mít jejich porušení. V této knize představujeme jednotlivé zásady ve formě scének z Kubíkova života. Ilustrace nabízejí skvělou příležitost si o nich popovídat, protože dítě se díky nim může vztáhnout k vlastním zkušenostem ze školky. Některá pravidla slušného chování se týkají také situací doma. Je důležité, aby doma i ve školce platila stejná pravidla. Příběhy doplňují scénky, které ukazují, jak dané pravidlo pochopil medvídek Míša nebo co se stane ve světě hraček, když se nějaké pravidlo poruší.
BÝT VSTŘÍCNÝ A OCHOTNÝ MNOHO NESTOJÍ, ALE V MALÉM KOLEKTIVU PŘEDŠKOLÁKŮ TO HODNĚ ZNAMENÁ.
Felus i Gucio 2_sklad_CZ_VERZE 2.indd 2
20.06.23 12:07
JAK NAUČIT DĚTI PRAVIDLŮM SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ? 1. Dávejte jim jednoduché pokyny. Děti potřebují jasně formulovaná pravidla. Musí to být
konkrétní, často opakovaná sdělení, která jim objasní, jaké chování od nich očekáváte.
2. Vyhýbejte se slovu „ne“. Pravidla vyjadřujte v pozitivní formě jako návrhy, co má dítě udělat (např. „mluvíme tiše“ místo negativního „nekřičíme“).
3. Bud´te důslední. Vštípit si pravidla slušného chování vyžaduje čas a mnoho opakování. Nezapomeňte, že pravidla platí pořád – doma i ve školce.
4. Jděte příkladem. Pravidla platí pro všechny. To, co vyžadujete od dětí, musíte vyžadovat i od sebe. Nezapomeňte: Děti nás neustále pozorují a napodobují.
5. Chvalte. Pochvala může zapůsobit víc než kárání, poučování nebo trestání. Oceňujte snahu, i ty nejdrobnější pokroky. Dětem to dává křídla. Dobré slovo namířené i k tomu největšímu uličníkovi ho může motivovat ke změně, umožní mu uvěřit, že i on se dokáže chovat, jak se patří.
6. A hlavně si pamatujte: Když se k sobě budeme chovat hezky, bude nám hezky.
Felus i Gucio 2_sklad_CZ_VERZE 2.indd 3
20.06.23 12:07
Felus i Gucio 2_sklad_CZ_VERZE 2.indd 4
20.06.23 12:07
Dneska jsme si s paní učitelkou povídali o tom, co je potřeba, abychom se ve školce cítili příjemně a bezpečně. Protože už jsme velcí, vymýšleli jsme pravidla sami a paní učitelka je napsala na papír jako opravdickou smlouvu. Papír jsme pověsili na tabuli, abychom si mohli kdykoli připomenout, jak se máme chovat. Tahle smlouva se jmenuje Kodex správného předškoláka a trochu připomíná rytířský kodex. Míšo, byli by z nás dobří rytíři? Budeme ten kodex umět dodržovat?
Felus i Gucio 2_sklad_CZ_VERZE 2.indd 5
20.06.23 12:07
Když přijdu ráno do školky, pozdravím paní učitelku, děti i rodiče. Je hezké začít den úsměvem a veselým „dobrý den“. Plácnu si se spolužáky a pak už si jdeme hrát. Když přijde čas jít domů, rozloučím se s paní učitelkou slovy: „Na shledanou!“ A jak se s kamarády zdravíš ty, Míšo? Felus i Gucio 2_sklad_CZ_VERZE 2.indd 6
20.06.23 12:07
Felus i Gucio 2_sklad_CZ_VERZE 2.indd 7
20.06.23 12:07
Ve školce je nás hodně, a tak musím čekat, až na mě přijde řada, když paní učitelka něco rozdává nebo když si chci umýt ruce u umyvadla. Někdy se postavíme do fronty, aby nevznikl zmatek. Míšo, co se stane, když hračky nepočkají, až budou na řadě?
Felus i Gucio 2_sklad_CZ_VERZE 2.indd 8
20.06.23 12:07
Felus i Gucio 2_sklad_CZ_VERZE 2.indd 9
20.06.23 12:07