PERNÍKOVÁ CHALOUPKA
JEDNOU VZAL TATÍNEK JENÍČKA A MAŘENKU, S SEBOU DO
, ABY SI NA PASECE NASBÍRALI VOŇAVÉ . SÁM
SE PUSTIL DO KÁCENÍ STROMŮ. DĚTI SBÍRALY U CESTY,
KTERÁ JE VEDLA DÁL A DÁL DO . KDYŽ SE SETMĚLO
POZNÁŠ PODLE LISTŮ, NA JAKÝ STROM JENÍČEK VYLEZL?
DĚTI SE CHTĚLY VRÁTIT, ALE CESTU ZPÁTKY UŽ NENAŠLY.
JENÍČEK TEDY VYŠPLHAL NA A ROZHLÍŽEL SE,
JESTLI UVIDÍ Z NĚJAKÉHO VESNICKÉHO STAVENÍ.
PERNÍK – KDE SLYŠÍŠ VE SLOVĚ HLÁSKU P? VYMYSLI 6 SLOV NA P.
„VIDÍM ! TAMTÍM SMĚREM SVÍTÍ!“ VOLAL. MAŘENKA
VZALA JENÍČKA ZA RUKU A POMALU SE VYDALI SMĚREM,
KTERÝM JENÍČEK UKÁZAL. CESTOU KLOPÝTALI O KOŘENY
STROMŮ A NARÁŽELI DO . ZA CHVÍLI DOŠLI NA LOUKU,
KDE STÁLA . V JEJÍCH SE SVÍTILO, A TAK SE PŘIŠLI
BLÍŽ. „CO TO TADY VONÍ?“ DIVILA SE MAŘENKA. „TO JE ! JE CELÁ Z !“ VYKŘIKL JENÍČEK PŘEKVAPENĚ.
DĚTI ZAPOMNĚLY NA STRACH A RADOVALY SE, ŽE KONEČNĚ MAJÍ
CO JÍST. VŠAK UŽ JIM OBĚMA HLADY KRUČELO V BŘIŠE. LOUPALY
A CHROUPALY HO S VELKOU CHUTÍ. POTOM JENÍČEK
VYŠPLHAL NA CHALOUPKY A HÁZEL MAŘENCE
SPOČÍTEJ PERNÍKOVÉ TAŠKY NA STŘEŠE CHALOUPKY.
DO . SMÁL SE, VÝSKAL RADOSTÍ A DUPAL PO ,
AŽ NAKONEC VZBUDIL , KTERÁ V BYDLELA.
KOLIK ZUBŮ SPOČÍTÁŠ JEŽIBABĚ V ÚSTECH?
VYŠLA VEN A OBĚ DĚTI CHYTILA ZA . „TAK VÁS MÁM, VY ZLODĚJÍČKOVÉ. TO SE DĚLÁ, KRÁST CIZÍ ? ZA TO VÁS
KRUTĚ POTRESTÁM!“ SKUHRALA BEZZUBÝMI ÚSTY A TÁHLA JE KE
SE ZAMŘÍŽOVANÝM . DĚTI PROSILY, AŤ JE PUSTÍ,
ŽE MUSÍ DOMŮ ZA TATÍNKEM A ZA MAMINKOU, ALE SE
JEN SMÁLA: „NIKDY SE ODTUD NEDOSTANETE, TO SI PAMATUJTE!“
ZAVŘELA JENÍČKA DO A MAŘENCE PORUČILA, AŤ MU NOSÍ , ABY BYL BRZY PĚKNĚ TLUSŤOUČKÝ A ONA
SI HO MOHLA UPÉCT K OBĚDU. NIC NEPOMÁHALY JENÍČKA
I MAŘENKY, ANI JEJICH PROSBY, AŤ JE PUSTÍ DOMŮ. BYLA
PROČ ZAVŘELA JEŽIBABA JENÍČKA DO CHLÍVKU?
ZLÁ A CHTĚLA JE OBA SNÍST. BYLO POZDĚ LITOVAT, ŽE NEMĚLI
SAMI CHODIT TAK DALEKO DO A MĚLI SE DRŽET BLÍZKO
TATÍNKA.
JEDNOHO RÁNA ZATOPILA V A PAK VYTÁHLA
JENÍČKA VEN Z . „TAK POJĎ, AŤ SE PODÍVÁM, KOLIK JSI
PŘIBRAL.“ ŠTÍPLA HO DO TVÁŘE A SPOKOJENĚ MLASKLA. „NO VIDÍŠ,
TEĎ JSI TAK AKORÁT TLUSŤOUČKÝ NA PĚKNOU PEČÍNKU,“
K ČEMU POTŘEBOVALA JEŽIBABA LOPATU?
ZACHECHTALA SE A PŘILOŽILA DO OHNĚ DALŠÍ .
POTOM PŘINESLA VELIKOU A PŘIKÁZALA JENÍČKOVI,
ABY SI NA LOPATU SEDL. CHTĚLA JENÍČKA ŠOUPNOUT
JENÍČEK BYL CHYTRÝ KLUK, ALE DĚLAL ZE SEBE HLOUPÉHO.
„COPAK VÍM, JAK SI NA MÁM SEDNOUT?“ SCHVÁLNĚ TO VŠELIJAK NEMOTORNĚ ZKOUŠEL A VŽDYCKY Z NÍ NAKONEC
SPADL. „UKAŽ MU SAMA, JAK SE NA SEDÍ,“
U KAMEN LEŽÍ POLÍNKA, KOLIK JICH NAPOČÍTÁŠ?
RADILA MAŘENKA JEŽIBABĚ. SE NA
POSADILA A MAŘENKA KŘIKLA: „JENÍČKU, TEĎ! SPOLEČNĚ
POPADLI A STRČILI DO . MAŘENKA
RYCHLE ZAVŘELA A Z UTÍKALI PRYČ.
UTÍKALI , ZAKOPÁVALI O A NAJEDNOU
PŘEKVAPENĚ KOUKALI, ŽE JSOU NA , KTERÁ VEDLA
K NIM DOMŮ. TATÍNEK VENKU SEKAL A NEŠŤASTNÁ
MAMINKA DOMA ZAŠÍVALA . TO BYLO RADOSTI! DĚTI
VYPRÁVĚJ, JAK POHÁDKA DOPADLA!
VYPRÁVĚLY, CO SE JIM PŘIHODILO, A TATÍNEK S MAMINKOU
POSLOUCHALI. JENÍČEK VYNDAL Z KAPSY POSLEDNÍ
A SPOLEČNĚ SI NA NICH POCHUTNALI.