0537607

Pavel Kovář

reprezentanti 1906–2020

Encyklopedie českých a československých fotbalistů

ÚCTYHODNÉ JUBILEUM

Veškeré statistické údaje jsou aktuální ke dni 1. 8. 2021

Od prehistorického Českého svazu footballového až po dnešní FAČR

Na doplnění encyklopedických hesel některých reprezentantů se podíleli: Jozef Kšiňan, Miloslav Jenšík, Pavel Hochman, Václav Boreček, Rudolf Kocek, Miloslav Jícha, Otakar Dolejš, Arnošt Hošek, František Plička, Eugen Scheinherr, Miroslav Pomikal Za to jim nakladatelství a autor děkují

V české kotlině zapouštěl fotbal kořínky zásluhou nadšenců, kteří se s ním seznámili v jeho novodobé kolébce – Anglii. Byť bylo obtížné určit, kde a kdy se u nás hrál poprvé, shoda nastala posléze na Roudnici nad Labem a na dnu 29. září 1887. Další zdroje z přibližně stejné doby uváděly pražský Klub velocipedistů či Veslařský klub Blesk. S velkým zaujetím se hře údajně věnovali Angličané na zámku v Loučeni, když tu pracovali u hraběte Thurn-Taxise, velkého příznivce dostihů. Početní fotbaloví nadšenci se objevovali i v Plzni a okolí.

© NAKLADATELSTVÍ olympia, 2021 © Pavel Kovář, 2021 Photo © ČTK, FAČR ISBN XXXXXXXXXXXXXXXXX

Angličtí jezdci, žokejové a trenéři koní hrávali vášnivě fotbal v zámeckém parku v Loučni

ÚCTYHODNÉ JUBILEUM

Veškeré statistické údaje jsou aktuální ke dni 1. 8. 2021

Od prehistorického Českého svazu footballového až po dnešní FAČR

Na doplnění encyklopedických hesel některých reprezentantů se podíleli: Jozef Kšiňan, Miloslav Jenšík, Pavel Hochman, Václav Boreček, Rudolf Kocek, Miloslav Jícha, Otakar Dolejš, Arnošt Hošek, František Plička, Eugen Scheinherr, Miroslav Pomikal Za to jim nakladatelství a autor děkují

V české kotlině zapouštěl fotbal kořínky zásluhou nadšenců, kteří se s ním seznámili v jeho novodobé kolébce – Anglii. Byť bylo obtížné určit, kde a kdy se u nás hrál poprvé, shoda nastala posléze na Roudnici nad Labem a na dnu 29. září 1887. Další zdroje z přibližně stejné doby uváděly pražský Klub velocipedistů či Veslařský klub Blesk. S velkým zaujetím se hře údajně věnovali Angličané na zámku v Loučeni, když tu pracovali u hraběte Thurn-Taxise, velkého příznivce dostihů. Početní fotbaloví nadšenci se objevovali i v Plzni a okolí.

© NAKLADATELSTVÍ olympia, 2021 © Pavel Kovář, 2021 Photo © ČTK, FAČR ISBN XXXXXXXXXXXXXXXXX

Angličtí jezdci, žokejové a trenéři koní hrávali vášnivě fotbal v zámeckém parku v Loučni

Rakušané v tažení proti Čechům pokračovali i během první světové války, kdy dokonce výnosem místodržitelství z 30. června 1916 Český svaz footballový zrušili. Jeho činnost byla obnovena až v průběhu roku 1917. Další mezistátní utkání hrálo naše reprezentační mužstvo už v barvách nově vzniklého státu, samostatného Československa, v roce 1920 na olympijských hrách v Antverpách.

Ještě předtím, počátkem roku 1918, však došlo ke zdánlivě nenápadné, leč významné události – ustavení Středočeské župy fotbalové. Organizace, jež sdružovala pražské kluby včetně Slavie i Sparty, bývala později vlivnější než nadřízený svaz a zavedla například funkci asociačního kapitána…

1901 – 1921

1922 – 1921

1922 – 1939

1939 – 1945

S rozmachem fotbalu po vzniku Československa byly zakládány další župy. Roku 1920 si část žup zvolila jedno vedení a zbylá část žup jiné vedení! Takové dvojvládí vedlo k rok trvajícímu rozkolu Českého svazu footballového, a proto nový Československý svaz footballový (ČSSF) vznikl až po rezignaci stávajících výborů.

Roku 1922 vznikla Československá asociace footballová (ČSAF), jejímiž členy bylo pět svazů sdružujících různé národnosti na našem území: Československý svaz footballový (ČSSF) se sídlem v Praze, německý Deutscher Mužstvo SK Slávia Praha: ve spodní řadě uprostřed sedí kapitán Karel Freja

Fussball Verbund (DSV) sídlící v Mostě, maďarský Magyar Labdarúgók Szövetszége (MLSz) se sídlem v Bratislavě, polský Polski Zwiazek Pilki Nožnej (PZPN) v Třinci a židovský Kuwucas Mesehakej Kadúr Regel Jehudith (KMKRJ)

Mladé hnutí toužilo po pravidelné soutěži, a tak se již v roce 1896 konalo první mistrovství Čech. Hned poté

mající kancelář v Praze.

následovaly snahy o vznik ústřední instituce, ale diskuse a zákulisní jednání vedly k ustavující valné hromadě

FIFA přijala trvale ČSAF až roku 1923. V té souvislosti nelze pominout událost, k níž došlo o sedmdesát let poz-

Českého svazu footballového (ČSF) až 19. října 1901 – a to právě před sto dvaceti lety. Stalo se tak v pražské

ději, kdy FIFA na kongresu v roce 1994 přiznala členství nově vzniklé České republice, a to již od letopočtu 1907!

ulici Karoliny Světlé, v restauraci U zlaté váhy. Předsedou byl zvolen student medicíny a střední útočník praž-

Vraťme se ještě v čase zpátky. Do uspořádání věcí fotbalových zasáhly pochopitelně události spojené s ně-

ské Slavie Karel Freja.

Existence svazu umožnila podat žádost o vstup do nově vzniklé mezinárodní fotbalové federace FIFA. K přijetí

meckou okupací a rozdělením Československa. Fotbalová asociace se rozpadla a v protektorátu Čechy a Morava působil Český svaz footballový, přestože de jure nebyl nikdy ustaven.

došlo v roce 1907 na kongresu v Amsterdamu. Následoval však odpor Rakušanů, kteří s naší emancipací nesouhlasili a postarali se o to, že FIFA již v příštím roce ČSF vyloučila, navíc svým členům styk s českými kluby zakázala …

Nicméně ČSF se podařilo vyjednat s maďarským svazem zápas Uhry – Čechy. Hrál se 1. dubna 1906 v Budapešti a skončil 1:1. Byl sice mezinárodní, neboť hráči obou týmů byli občany jednoho státu, Rakouska-Uherska, avšak český fotbal ho považuje vzhledem k dalšímu politickému vývoji Evropy za první mezistátní měření sil ve své historii. V letech 1906 – 1907 jsme hráli další zápasy s Uherskem a jeden s amatéry Anglie v Praze.

6

1945 – 1948

1948 – 1952

1952 – 1957

1957 – 1968 7

Rakušané v tažení proti Čechům pokračovali i během první světové války, kdy dokonce výnosem místodržitelství z 30. června 1916 Český svaz footballový zrušili. Jeho činnost byla obnovena až v průběhu roku 1917. Další mezistátní utkání hrálo naše reprezentační mužstvo už v barvách nově vzniklého státu, samostatného Československa, v roce 1920 na olympijských hrách v Antverpách.

Ještě předtím, počátkem roku 1918, však došlo ke zdánlivě nenápadné, leč významné události – ustavení Středočeské župy fotbalové. Organizace, jež sdružovala pražské kluby včetně Slavie i Sparty, bývala později vlivnější než nadřízený svaz a zavedla například funkci asociačního kapitána…

1901 – 1921

1922 – 1921

1922 – 1939

1939 – 1945

S rozmachem fotbalu po vzniku Československa byly zakládány další župy. Roku 1920 si část žup zvolila jedno vedení a zbylá část žup jiné vedení! Takové dvojvládí vedlo k rok trvajícímu rozkolu Českého svazu footballového, a proto nový Československý svaz footballový (ČSSF) vznikl až po rezignaci stávajících výborů.

Roku 1922 vznikla Československá asociace footballová (ČSAF), jejímiž členy bylo pět svazů sdružujících různé národnosti na našem území: Československý svaz footballový (ČSSF) se sídlem v Praze, německý Deutscher Mužstvo SK Slávia Praha: ve spodní řadě uprostřed sedí kapitán Karel Freja

Fussball Verbund (DSV) sídlící v Mostě, maďarský Magyar Labdarúgók Szövetszége (MLSz) se sídlem v Bratislavě, polský Polski Zwiazek Pilki Nožnej (PZPN) v Třinci a židovský Kuwucas Mesehakej Kadúr Regel Jehudith (KMKRJ)

Mladé hnutí toužilo po pravidelné soutěži, a tak se již v roce 1896 konalo první mistrovství Čech. Hned poté

mající kancelář v Praze.

následovaly snahy o vznik ústřední instituce, ale diskuse a zákulisní jednání vedly k ustavující valné hromadě

FIFA přijala trvale ČSAF až roku 1923. V té souvislosti nelze pominout událost, k níž došlo o sedmdesát let poz-

Českého svazu footballového (ČSF) až 19. října 1901 – a to právě před sto dvaceti lety. Stalo se tak v pražské

ději, kdy FIFA na kongresu v roce 1994 přiznala členství nově vzniklé České republice, a to již od letopočtu 1907!

ulici Karoliny Světlé, v restauraci U zlaté váhy. Předsedou byl zvolen student medicíny a střední útočník praž-

Vraťme se ještě v čase zpátky. Do uspořádání věcí fotbalových zasáhly pochopitelně události spojené s ně-

ské Slavie Karel Freja.

Existence svazu umožnila podat žádost o vstup do nově vzniklé mezinárodní fotbalové federace FIFA. K přijetí

meckou okupací a rozdělením Československa. Fotbalová asociace se rozpadla a v protektorátu Čechy a Morava působil Český svaz footballový, přestože de jure nebyl nikdy ustaven.

došlo v roce 1907 na kongresu v Amsterdamu. Následoval však odpor Rakušanů, kteří s naší emancipací nesouhlasili a postarali se o to, že FIFA již v příštím roce ČSF vyloučila, navíc svým členům styk s českými kluby zakázala …

Nicméně ČSF se podařilo vyjednat s maďarským svazem zápas Uhry – Čechy. Hrál se 1. dubna 1906 v Budapešti a skončil 1:1. Byl sice mezinárodní, neboť hráči obou týmů byli občany jednoho státu, Rakouska-Uherska, avšak český fotbal ho považuje vzhledem k dalšímu politickému vývoji Evropy za první mezistátní měření sil ve své historii. V letech 1906 – 1907 jsme hráli další zápasy s Uherskem a jeden s amatéry Anglie v Praze.

6

1945 – 1948

1948 – 1952

1952 – 1957

1957 – 1968 7

1968 – 1970

1970 – 1989

1989 – 1993

1993 – 2011

Po skončení druhé světové války došlo k obnovení činnosti Československého svazu fotbalového i Československé asociace fotbalové (psáno už s jedním „o“ a jedním „l“).

Po komunistickém převratu v únoru 1948 asociace zanikla a krátce byl nejvyšším orgánem Československý svaz fotbalový. Poté nastalo období nekoncepčních změn i měnění názvu organizace. V letech 1948 až 1952 spadal fotbal například pod Československou obec sokolskou (!) a v období 1952 – 1957 pod Státní výbor pro

Popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska

tělesnou výchovu a sport.

Po vzniku Československého výboru tělesné výchova a sportu (ČSTV) v roce 1957 měl v něm fotbal až do roku 1968 Ústřední sekci. V letech 1969–70 ji nahradila Československá asociace fotbalová a od roku 1970 Československý fotbalový svaz, který byl do roku 1989 součástí Ústředního výboru ČSTV. Po listopadových událostech 1989 existovala až do konce roku 1992 Československá

2011

fotbalová asociace. Tím však změny nekončily. Rozpadem Československa a vznikem samostatné České republiky od ledna 1993 se nejvyšším fotbalovým orgánem v zemi stal

Českomoravský fotbalový svaz (ČMFS), který fungoval do roku 2011, kdy jeho valná hromada schválila změnu stanov a s tím související změnu názvu nejvyššího fotbalového orgánu v Česku, jímž je od té doby Fotbalová asociace České republiky (FAČR).

Závěrem tohoto historického exkurzu konstatujme, že bez ohledu na jakékoli turbulance dějin vždy platilo, že hráči českých či československých reprezentací oblékali vždy v mezistátních zápasech dresy, kterou jsou pro fotbalistu tím nejcennějším. Kniha, kterou právě držíte, přináší chronologicky přehled o každém z nich. Od roku 1906 k dnešku jich je několik stovek, přesně 876…

Jaroslav Kolář, FAČR, komise historie a statistiky

Popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska

8

1968 – 1970

1970 – 1989

1989 – 1993

1993 – 2011

Po skončení druhé světové války došlo k obnovení činnosti Československého svazu fotbalového i Československé asociace fotbalové (psáno už s jedním „o“ a jedním „l“).

Po komunistickém převratu v únoru 1948 asociace zanikla a krátce byl nejvyšším orgánem Československý svaz fotbalový. Poté nastalo období nekoncepčních změn i měnění názvu organizace. V letech 1948 až 1952 spadal fotbal například pod Československou obec sokolskou (!) a v období 1952 – 1957 pod Státní výbor pro

Popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska

tělesnou výchovu a sport.

Po vzniku Československého výboru tělesné výchova a sportu (ČSTV) v roce 1957 měl v něm fotbal až do roku 1968 Ústřední sekci. V letech 1969–70 ji nahradila Československá asociace fotbalová a od roku 1970 Československý fotbalový svaz, který byl do roku 1989 součástí Ústředního výboru ČSTV. Po listopadových událostech 1989 existovala až do konce roku 1992 Československá

2011

fotbalová asociace. Tím však změny nekončily. Rozpadem Československa a vznikem samostatné České republiky od ledna 1993 se nejvyšším fotbalovým orgánem v zemi stal

Českomoravský fotbalový svaz (ČMFS), který fungoval do roku 2011, kdy jeho valná hromada schválila změnu stanov a s tím související změnu názvu nejvyššího fotbalového orgánu v Česku, jímž je od té doby Fotbalová asociace České republiky (FAČR).

Závěrem tohoto historického exkurzu konstatujme, že bez ohledu na jakékoli turbulance dějin vždy platilo, že hráči českých či československých reprezentací oblékali vždy v mezistátních zápasech dresy, kterou jsou pro fotbalistu tím nejcennějším. Kniha, kterou právě držíte, přináší chronologicky přehled o každém z nich. Od roku 1906 k dnešku jich je několik stovek, přesně 876…

Jaroslav Kolář, FAČR, komise historie a statistiky

Popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska popiska

8

1920–1929 1920

VII. OLYMPIJSKÉ HRY 1920, ANTVERPY Dva roky po I. světové válce se v belgických Antverpách konaly olympijské hry, které byly pro naše sportovce významné už jen tím, že reprezentovali samostatnou Československou republiku, nový stát na mapě Evropy. Naši fotbalisté si počínali slibně, vyhráli nad SHS (Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) 7:0, nad Norskem 4:0 a Francií 4:1, ale finálový zápas s Belgií nedohráli. Důvod? Ve 38. minutě za nepříznivého stavu 0:2 odvedl kapitán Káďa-Pešek spoluhráče ze hřiště na protest proti neobjektivním verdiktům anglického rozhodčího Lewise. Olympijský výbor čs. tým diskvalifikoval, a proto mu neudělil stříbrnou medaili. Před rozlíceným hledištěm se naši hráči dvě hodiny ukrývali v kabinách. Káďa-Pešek za svým rozhodnutím stál po celý život.

SESTAVa, KTERá VSTOUPILa DO DĚJIN Finále: ČSR – Belgie 0:2 (nedohráno), 2. 9. 1920, Antverpy (40 000 diváků), sestava ČSR: Klapka – Ant. Hojer, Steiner – Kolenatý, Pešek-Káďa, Seifert – Sedláček I, Janda-Očko, Pilát, Vaník, Škvain-Mazal; mužstvo vedl Josef Fanta. Vyloučení: Steiner (33.).

Moment, kterým drama ve finále OH 1920 začalo…

Rudolf Klapka (*24. 2. 1885 † 11. 9. 1951) Brankář, který začínal ve Slavoji Žižkov na hřišti u Kapslovny (dnes vrch Parukářka) jako útočník, si osvojil styl Angličana Robinsona, skákal tzv. „robinsonády“. Chytal za Viktorii Žižkov (1912–1923). Hrál za ČSR na Pershingově olympiádě 1919.

Od roku 1925 trénoval několik let římský klub Fortitudo.

Reprezentoval ve 4 zápasech na OH 1920.

1. utkání: výhra nad Jugoslávií 7:0, v Antverpách 28. 8. 1920 4. utkání: prohra s Belgií 0:2 (nedohráno), v Antverpách 2. 9. 1920 Celkem: 307 minut Antonín Hojer (*31. 3. 1894 †22. 10. 1964) Obránce, jenž hrál za SK Letná (1907–1912), Spartu Praha (1912–1931), 118 ligových gólů, byl mistrem ligy 1926 a 1927 a pomohl k prvenství ve Středoevropském poháru 1927. Byl oporou „železné Sparty“. S bratrem Františkem vytvořil dvojici obránců ve 4 utkáních národního týmu (1923–1925).

Reprezentoval v 35 zápasech (1920–1930); dal 3 góly.

Hrál na OH 1920 a OH 1924.

1. utkání: výhra nad Jugoslávií 7:0, v Antverpách 28. 8. 1920 35. utkání: výhra nad Španělskem 2:0, v Praze 14. 6. 1930 Celkem: 3097 minut Miroslav Pospíšil (*27. 9. 1890, Praha †1964) Obránce Polabanu Nymburk a Slavoje Žižkov hrál za Spartu Praha (1912–1923) a opět Nymburk. Se Spartou vyhrál mistrovství Českého svazu fotbalového 1912 a 1919.

Reprezentoval v 5 zápasech (1920–22); neskóroval.

Hrál na OH 1920.

Omráčený Klapka, sražený belgickým útočníkem, leží. Obránce Steiner bere míč z jeho náručí a domnívá se, že šlo o faul na brankáře. Rozhodčí Lewis však nepískal, hru nepřerušil, a tak za „hraní rukou“ nařídil penaltu…

Nad Klapkou se sklání Seifert, přihlížejí Hojer, „hříšník“ Steiner a kolem rozhodčího jsou skoro všichni naši hráči.

20

1. utkání: výhra nad Jugoslávií 7:0, v Antverpách 28. 8. 1920 5. utkání: výhra nad Švédskem 2:0, ve Stockholmu 13. 8. 1922 Celkem: 450 minut František Kolenatý (*29. 1. 1900 †24. 2. 1956) Útočník a později záložník SK Letná a Olympie VII hrál za Spartu Praha (1916–1930) a kariéru ukončil v Bohe-

mians Praha (1931–1934). Mistr ligy 1926 a 1927, byl vítězem Středoevropského poháru 1927.

Nastupoval v proslulé záložní řadě Kolenatý–Káďa–Červený.

Reprezentoval ve 28 zápasech (1920–31); dal 1 gól. Hrál na OH 1920 i OH 1924.

1. utkání: výhra nad Jugoslávií 7:0, v 28. 8. 1920 28. utkání: výhra nad Polskem 4:0, ve Varšavě 14. 6. 1931 Celkem: 2467 minut RNDr., MgPh. Karel Pešek–Káďa (*20. 9. 1895, Olomouc †23. 9.

1970, Praha) Jedna z nejvýznamnějších postav našich fotbalových dějin, ve své době nejlepší střední záložník Evropy. Hrál za ČAFC Vinohrady (1910–1912) a Spartu Praha (1913–1933), kam přišel jako 18letý. Přijal přezdívku Káďa, aby nebyl podle novinových článků odhalen profesory na gymnáziu. Ve Spartě sehrál 727 utkání a dal 28 gólů. Kariéru ukončil v SK Židenice (1933–1934). Byl tvůrcem hry tzv. „železné Sparty“, jednoho z nejlepších týmů evropského kontinentu v údobí 1919–1925, mistrem ligy 1926, 1927, 1932 a vítězem Středoevropském poháru 1927. Ve finále turnaje na OH 1920 v Antverpách odvolal mužstvo ze hřiště na protest proti verdiktům rozhodčího. Získal dva vysokoškolské tituly (RNDr., PharmDr.) a po ukončení sportovní kariéry pracoval na ministerstvu zdravotnictví. Vynikal i v ledním hokeji: jako útočník pomohl týmu Čech k titulu mistrů Evropy 1914, v hokejovém týmu ČSR nastupoval na ZOH i MS. Reprezentoval ve 44 zápasech (1920–1931), byl vždy kapitánem; dal 1 gól. Hrál na OH 1920 a na OH 1924.

1. utkání: výhra nad Jugoslávií 7:0, v Antverpách 28. 8. 1920 44. utkání: prohra s Maďarskem 0:3, v Budapešti 20. 9. 1931 Celkem: 3830 minut Antonín Perner (*29. 1. 1899 †24. 11. 1973) Záložník i obránce Olympie a Čechie Smíchov. Se Spartou Praha (1920–1931) byl vítězem mistrovství Českého svazu fotbalového 1919 a 1922, mistrem ligy 1926, 1927, 1932 a podílel se na prvenství ve Středoevropském poháru 1927. Hrál i v Bohemians Praha (1931–1936) a Meteoru Vinohrady.

21

1920–1929 1920

VII. OLYMPIJSKÉ HRY 1920, ANTVERPY Dva roky po I. světové válce se v belgických Antverpách konaly olympijské hry, které byly pro naše sportovce významné už jen tím, že reprezentovali samostatnou Československou republiku, nový stát na mapě Evropy. Naši fotbalisté si počínali slibně, vyhráli nad SHS (Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) 7:0, nad Norskem 4:0 a Francií 4:1, ale finálový zápas s Belgií nedohráli. Důvod? Ve 38. minutě za nepříznivého stavu 0:2 odvedl kapitán Káďa-Pešek spoluhráče ze hřiště na protest proti neobjektivním verdiktům anglického rozhodčího Lewise. Olympijský výbor čs. tým diskvalifikoval, a proto mu neudělil stříbrnou medaili. Před rozlíceným hledištěm se naši hráči dvě hodiny ukrývali v kabinách. Káďa-Pešek za svým rozhodnutím stál po celý život.

SESTAVa, KTERá VSTOUPILa DO DĚJIN Finále: ČSR – Belgie 0:2 (nedohráno), 2. 9. 1920, Antverpy (40 000 diváků), sestava ČSR: Klapka – Ant. Hojer, Steiner – Kolenatý, Pešek-Káďa, Seifert – Sedláček I, Janda-Očko, Pilát, Vaník, Škvain-Mazal; mužstvo vedl Josef Fanta. Vyloučení: Steiner (33.).

Moment, kterým drama ve finále OH 1920 začalo…

Rudolf Klapka (*24. 2. 1885 † 11. 9. 1951) Brankář, který začínal ve Slavoji Žižkov na hřišti u Kapslovny (dnes vrch Parukářka) jako útočník, si osvojil styl Angličana Robinsona, skákal tzv. „robinsonády“. Chytal za Viktorii Žižkov (1912–1923). Hrál za ČSR na Pershingově olympiádě 1919.

Od roku 1925 trénoval několik let římský klub Fortitudo.

Reprezentoval ve 4 zápasech na OH 1920.

1. utkání: výhra nad Jugoslávií 7:0, v Antverpách 28. 8. 1920 4. utkání: prohra s Belgií 0:2 (nedohráno), v Antverpách 2. 9. 1920 Celkem: 307 minut Antonín Hojer (*31. 3. 1894 †22. 10. 1964) Obránce, jenž hrál za SK Letná (1907–1912), Spartu Praha (1912–1931), 118 ligových gólů, byl mistrem ligy 1926 a 1927 a pomohl k prvenství ve Středoevropském poháru 1927. Byl oporou „železné Sparty“. S bratrem Františkem vytvořil dvojici obránců ve 4 utkáních národního týmu (1923–1925).

Reprezentoval v 35 zápasech (1920–1930); dal 3 góly.

Hrál na OH 1920 a OH 1924.

1. utkání: výhra nad Jugoslávií 7:0, v Antverpách 28. 8. 1920 35. utkání: výhra nad Španělskem 2:0, v Praze 14. 6. 1930 Celkem: 3097 minut Miroslav Pospíšil (*27. 9. 1890, Praha †1964) Obránce Polabanu Nymburk a Slavoje Žižkov hrál za Spartu Praha (1912–1923) a opět Nymburk. Se Spartou vyhrál mistrovství Českého svazu fotbalového 1912 a 1919.

Reprezentoval v 5 zápasech (1920–22); neskóroval.

Hrál na OH 1920.

Omráčený Klapka, sražený belgickým útočníkem, leží. Obránce Steiner bere míč z jeho náručí a domnívá se, že šlo o faul na brankáře. Rozhodčí Lewis však nepískal, hru nepřerušil, a tak za „hraní rukou“ nařídil penaltu…

Nad Klapkou se sklání Seifert, přihlížejí Hojer, „hříšník“ Steiner a kolem rozhodčího jsou skoro všichni naši hráči.

20

1. utkání: výhra nad Jugoslávií 7:0, v Antverpách 28. 8. 1920 5. utkání: výhra nad Švédskem 2:0, ve Stockholmu 13. 8. 1922 Celkem: 450 minut František Kolenatý (*29. 1. 1900 †24. 2. 1956) Útočník a později záložník SK Letná a Olympie VII hrál za Spartu Praha (1916–1930) a kariéru ukončil v Bohe-

mians Praha (1931–1934). Mistr ligy 1926 a 1927, byl vítězem Středoevropského poháru 1927.

Nastupoval v proslulé záložní řadě Kolenatý–Káďa–Červený.

Reprezentoval ve 28 zápasech (1920–31); dal 1 gól. Hrál na OH 1920 i OH 1924.

1. utkání: výhra nad Jugoslávií 7:0, v 28. 8. 1920 28. utkání: výhra nad Polskem 4:0, ve Varšavě 14. 6. 1931 Celkem: 2467 minut RNDr., MgPh. Karel Pešek–Káďa (*20. 9. 1895, Olomouc †23. 9.

1970, Praha) Jedna z nejvýznamnějších postav našich fotbalových dějin, ve své době nejlepší střední záložník Evropy. Hrál za ČAFC Vinohrady (1910–1912) a Spartu Praha (1913–1933), kam přišel jako 18letý. Přijal přezdívku Káďa, aby nebyl podle novinových článků odhalen profesory na gymnáziu. Ve Spartě sehrál 727 utkání a dal 28 gólů. Kariéru ukončil v SK Židenice (1933–1934). Byl tvůrcem hry tzv. „železné Sparty“, jednoho z nejlepších týmů evropského kontinentu v údobí 1919–1925, mistrem ligy 1926, 1927, 1932 a vítězem Středoevropském poháru 1927. Ve finále turnaje na OH 1920 v Antverpách odvolal mužstvo ze hřiště na protest proti verdiktům rozhodčího. Získal dva vysokoškolské tituly (RNDr., PharmDr.) a po ukončení sportovní kariéry pracoval na ministerstvu zdravotnictví. Vynikal i v ledním hokeji: jako útočník pomohl týmu Čech k titulu mistrů Evropy 1914, v hokejovém týmu ČSR nastupoval na ZOH i MS. Reprezentoval ve 44 zápasech (1920–1931), byl vždy kapitánem; dal 1 gól. Hrál na OH 1920 a na OH 1924.

1. utkání: výhra nad Jugoslávií 7:0, v Antverpách 28. 8. 1920 44. utkání: prohra s Maďarskem 0:3, v Budapešti 20. 9. 1931 Celkem: 3830 minut Antonín Perner (*29. 1. 1899 †24. 11. 1973) Záložník i obránce Olympie a Čechie Smíchov. Se Spartou Praha (1920–1931) byl vítězem mistrovství Českého svazu fotbalového 1919 a 1922, mistrem ligy 1926, 1927, 1932 a podílel se na prvenství ve Středoevropském poháru 1927. Hrál i v Bohemians Praha (1931–1936) a Meteoru Vinohrady.

21

1990–1999 Česká republika – Francie 0:0 po prodl, 6:5 pen., semifinále, 26. 6. 1996, Manchester (44 000 diváků), naše

1996

sestava: Petr Kouba – Kadlec – Horňák, K. Rada – Jiří Němec (84. Kubík), Poborský, Němeček, Nedvěd, P. Novotný

Milan Kerbr (*6. 9. 1967, Uherské Hradiště) Útočník, jenž hrál I. ligu pouze za Sigmu Olomouc (1991–97), působil ve Fürthu (II. liga) a německých regionálních klubech.

Jeho syn Milan (*1989) byl rovněž ligový hráč.

Reprezentoval ve dvou utkáních (1996); neskóroval.

Zúčastnil se ME 1996 (2. místo), ale do hry nezasáhl.

1. utkání: výhra nad Irskem 2:0, v Praze 24. 4. 1996 2. utkání: prohra s Rakouskem 0:1, v Salcburku 29. 5. 1996 Celkem: 27 minut

– Drulák (70. Kotůlek), Šmicer (46. P. Berger); trenér Dušan Uhrin. Penalty: Kubík, Nedvěd, P. Berger, Poborský, K. Rada, Kadlec – Zidane, Djorkaeff, Lizarazu, Guérin, Blanc a Pedros, který neproměnil. Česká republika – Německo 1:2 po prodl. (1:1, 0:0), finále, 30. 6. 1996, Londýn (Wembley, 74 000 diváků), naše sestava: Petr Kouba – Kadlec – Horňák, K. Rada, Suchopárek – Poborský (88. Šmicer), R. Bejbl, Nedvěd, P. Berger, Jiří Němec – Kuka; trenér Dušan Uhrin. Góly: P. Berger (pen. 58.) – Bierhoff (73., 95.)

Druhé místo bylo vynikající, ale naše hra potěšení divákům nepřinášela. Trenér Uhrin zvolil příliš obrannou taktiku. O výhru s Portugalci se zasloužil Poborský přehozením brankáře (v TV-záznamu tleskal gólu celý svět). Při penaltách po bezgólové plichtě s Francií vynikl brankář Kouba. Ve finále jsme vedli po hodině hry Bergerovým gólem z penalty, ale „německá mašina“ pracovala spolehlivě a titul si zasloužila. Po šampionátu získali zahraniční angažmá Kouba, Bejbl, Nedvěd, Poborský, Berger, Šmicer a Suchopárek…

Pavel Novotný (*14. 9. 1973, Kroměříž) Obránce či záložník začínal v Hulíně a v TJ Gottwaldov a pokračoval ve Slavii Praha (1991–92, 1993– 97, 2001–03), Unionu Cheb (1992–93), VfL Wolfsburg (1997– 98), Spartě Praha (1998–2001), Bohemians Praha (2004–05).

Byl mistrem ligy se Slavií (1996) i Spartou (1999, 2000, 2001).

Trénoval mládež Viktorie Žižkov a A–tým střížkovského FC Bohemians a trenérem SK Cholupice.

Reprezentoval ve dvou zápasech (1996–99); neskóroval.

Hrál na ME 1996 (2. místo).

1. utkání: s Francií 0:0 (na penalty výhra 6:5), v Manchesteru 26.

6. 1996 (semifinále ME) 2. utkání: výhra nad Belgií 1:0, v Bruselu 9. 2. 1999 Celkem: 141 minut Petr Křivánek (*18. 3. 1970, Brno) Stoper (192 cm) hrál I. ligu pouze za Zbrojovku/FC Boby/Stavo Artikel Brno (1990–2005) a kariéru ukončil v rakouském Argdaggeru.

Reprezentoval v jednom zápase: výhra nad Islandem 2:1, v 4. 9. 1996 v Jablonci; neskóroval.

Celkem: 90 minut

Před finálovým zápasem ME 1996, nahoře (zleva): Němec, Suchopárek, Horňák, Kadlec, Kouba, dole: Rada, Poborský, Berger, Kuka, Bejbl a Nedvěd

150

Pavel Verbíř (*13. 11. 1972, Mělník) Rychlý, pohyblivý a technický útočník, později záložník, ikona teplického fotbalu. Začínal v Neratovicích, zkoušel štěstí v dorostu Sparty Praha (1987–91), ale I. ligu hrál pouze za Sklo Union/FK Teplice (1992–2011); Po posledním utkání, v němž si zahrál se synem Pav-

lem (*1992) se stal v klubu sportovním manažerem a vedoucím A–týmu.

Reprezentoval v 10 zápasech (1996–2000); dal 2 góly.

1. utkání: výhra nad Islandem 2:1, v Jablonci 4. 9. 1996 10. utkání: prohra se Slovinskem 0:1, v Ostravě 16. 8. 2000 Celkem: 379 minut Richard Dostálek (*26. 4. 1974, Uherské Hradiště) Technicky hrající záložník a tvůrce hry začínal ve Slavoji Jarošov, hrál za Uherské Hradiště a VTJ Kroměříž. Pokračoval v FC Boby Brno (1993–98), Slavii Praha (1998–2004), FC Rubin Kazaň (2004), 1. FC Slovácko (2004–05), FC Erzegebirge Aue a SV Siegen (2005–08), SK Líšeň (2008–09), FC Zlín (2009) a 1. FC Zbrojovka Brno (2009–11). Trenérsky působil ve Zbrojovce, Líšni, Vyškově a opět ve Zbrojovce (2020–??).

Reprezentoval v 5 zápasech (1996–2003); neskóroval.

1. utkání: výhra nad Islandem 2:1, v Jablonci 4. 9. 1996 5. utkání: prohra s Francií 0:2, v Paříži 12. 2. 2003 Celkem: 114 minut Zdeněk Svoboda (*20. 5. 1972, Brno) Záložník Zbrojovky Brno (1989– 1990, Dukly Praha (1991–1992), FC Boby Brno (1992–1993), Sparty Praha (1993–2001), K.V.C. Westerlo (2002–2005), BV Cloppenburg (2005–2006) a maltského Sliema Wanderers FC (2006– 2007) byl mistrem čs. a české ligy 1993, 1994, 1995, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001. Trénoval pražskou Spartu (2009–17) a trénuje ve WKS Wroclav (2019–??).

Reprezentoval v 9 zápasech (1996–97); neskóroval.

1. utkání: výhra nad Islandem 2:1, v Jablonci 4. 9. 1996 9. utkání: výhra nad Uruguay 1:0, v Rijádu 21. 12. 1997 Celkem: 642 minut Marek Zúbek (*5. 8. 1975, Žilina) Záložník FC Boby/Stavo Artikel Brno/1. FC Brno (1993– 2005), belgického KFC Lommelse (2002), Baníku Ostrava (2005), FC Vysočina (2006) a FC Tescoma Zlín (2006–09).

151

1990–1999 Česká republika – Francie 0:0 po prodl, 6:5 pen., semifinále, 26. 6. 1996, Manchester (44 000 diváků), naše

1996

sestava: Petr Kouba – Kadlec – Horňák, K. Rada – Jiří Němec (84. Kubík), Poborský, Němeček, Nedvěd, P. Novotný

Milan Kerbr (*6. 9. 1967, Uherské Hradiště) Útočník, jenž hrál I. ligu pouze za Sigmu Olomouc (1991–97), působil ve Fürthu (II. liga) a německých regionálních klubech.

Jeho syn Milan (*1989) byl rovněž ligový hráč.

Reprezentoval ve dvou utkáních (1996); neskóroval.

Zúčastnil se ME 1996 (2. místo), ale do hry nezasáhl.

1. utkání: výhra nad Irskem 2:0, v Praze 24. 4. 1996 2. utkání: prohra s Rakouskem 0:1, v Salcburku 29. 5. 1996 Celkem: 27 minut

– Drulák (70. Kotůlek), Šmicer (46. P. Berger); trenér Dušan Uhrin. Penalty: Kubík, Nedvěd, P. Berger, Poborský, K. Rada, Kadlec – Zidane, Djorkaeff, Lizarazu, Guérin, Blanc a Pedros, který neproměnil. Česká republika – Německo 1:2 po prodl. (1:1, 0:0), finále, 30. 6. 1996, Londýn (Wembley, 74 000 diváků), naše sestava: Petr Kouba – Kadlec – Horňák, K. Rada, Suchopárek – Poborský (88. Šmicer), R. Bejbl, Nedvěd, P. Berger, Jiří Němec – Kuka; trenér Dušan Uhrin. Góly: P. Berger (pen. 58.) – Bierhoff (73., 95.)

Druhé místo bylo vynikající, ale naše hra potěšení divákům nepřinášela. Trenér Uhrin zvolil příliš obrannou taktiku. O výhru s Portugalci se zasloužil Poborský přehozením brankáře (v TV-záznamu tleskal gólu celý svět). Při penaltách po bezgólové plichtě s Francií vynikl brankář Kouba. Ve finále jsme vedli po hodině hry Bergerovým gólem z penalty, ale „německá mašina“ pracovala spolehlivě a titul si zasloužila. Po šampionátu získali zahraniční angažmá Kouba, Bejbl, Nedvěd, Poborský, Berger, Šmicer a Suchopárek…

Pavel Novotný (*14. 9. 1973, Kroměříž) Obránce či záložník začínal v Hulíně a v TJ Gottwaldov a pokračoval ve Slavii Praha (1991–92, 1993– 97, 2001–03), Unionu Cheb (1992–93), VfL Wolfsburg (1997– 98), Spartě Praha (1998–2001), Bohemians Praha (2004–05).

Byl mistrem ligy se Slavií (1996) i Spartou (1999, 2000, 2001).

Trénoval mládež Viktorie Žižkov a A–tým střížkovského FC Bohemians a trenérem SK Cholupice.

Reprezentoval ve dvou zápasech (1996–99); neskóroval.

Hrál na ME 1996 (2. místo).

1. utkání: s Francií 0:0 (na penalty výhra 6:5), v Manchesteru 26.

6. 1996 (semifinále ME) 2. utkání: výhra nad Belgií 1:0, v Bruselu 9. 2. 1999 Celkem: 141 minut Petr Křivánek (*18. 3. 1970, Brno) Stoper (192 cm) hrál I. ligu pouze za Zbrojovku/FC Boby/Stavo Artikel Brno (1990–2005) a kariéru ukončil v rakouském Argdaggeru.

Reprezentoval v jednom zápase: výhra nad Islandem 2:1, v 4. 9. 1996 v Jablonci; neskóroval.

Celkem: 90 minut

Před finálovým zápasem ME 1996, nahoře (zleva): Němec, Suchopárek, Horňák, Kadlec, Kouba, dole: Rada, Poborský, Berger, Kuka, Bejbl a Nedvěd

150

Pavel Verbíř (*13. 11. 1972, Mělník) Rychlý, pohyblivý a technický útočník, později záložník, ikona teplického fotbalu. Začínal v Neratovicích, zkoušel štěstí v dorostu Sparty Praha (1987–91), ale I. ligu hrál pouze za Sklo Union/FK Teplice (1992–2011); Po posledním utkání, v němž si zahrál se synem Pav-

lem (*1992) se stal v klubu sportovním manažerem a vedoucím A–týmu.

Reprezentoval v 10 zápasech (1996–2000); dal 2 góly.

1. utkání: výhra nad Islandem 2:1, v Jablonci 4. 9. 1996 10. utkání: prohra se Slovinskem 0:1, v Ostravě 16. 8. 2000 Celkem: 379 minut Richard Dostálek (*26. 4. 1974, Uherské Hradiště) Technicky hrající záložník a tvůrce hry začínal ve Slavoji Jarošov, hrál za Uherské Hradiště a VTJ Kroměříž. Pokračoval v FC Boby Brno (1993–98), Slavii Praha (1998–2004), FC Rubin Kazaň (2004), 1. FC Slovácko (2004–05), FC Erzegebirge Aue a SV Siegen (2005–08), SK Líšeň (2008–09), FC Zlín (2009) a 1. FC Zbrojovka Brno (2009–11). Trenérsky působil ve Zbrojovce, Líšni, Vyškově a opět ve Zbrojovce (2020–??).

Reprezentoval v 5 zápasech (1996–2003); neskóroval.

1. utkání: výhra nad Islandem 2:1, v Jablonci 4. 9. 1996 5. utkání: prohra s Francií 0:2, v Paříži 12. 2. 2003 Celkem: 114 minut Zdeněk Svoboda (*20. 5. 1972, Brno) Záložník Zbrojovky Brno (1989– 1990, Dukly Praha (1991–1992), FC Boby Brno (1992–1993), Sparty Praha (1993–2001), K.V.C. Westerlo (2002–2005), BV Cloppenburg (2005–2006) a maltského Sliema Wanderers FC (2006– 2007) byl mistrem čs. a české ligy 1993, 1994, 1995, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001. Trénoval pražskou Spartu (2009–17) a trénuje ve WKS Wroclav (2019–??).

Reprezentoval v 9 zápasech (1996–97); neskóroval.

1. utkání: výhra nad Islandem 2:1, v Jablonci 4. 9. 1996 9. utkání: výhra nad Uruguay 1:0, v Rijádu 21. 12. 1997 Celkem: 642 minut Marek Zúbek (*5. 8. 1975, Žilina) Záložník FC Boby/Stavo Artikel Brno/1. FC Brno (1993– 2005), belgického KFC Lommelse (2002), Baníku Ostrava (2005), FC Vysočina (2006) a FC Tescoma Zlín (2006–09).

151