INDIGO, DÍTĚ Z KŘIŠŤÁLU 1 Renata Wayana
UKÁZKY 1. Ahoj, jmenuji se Honza, je mi 10 let a budu ti vyprávět příběh o kouzelném setkání s mým přítelem, které mi doslova změnilo život. Ať je ti 8, 10 nebo 12 i víc, na tom nesejde… Určitě ti minimálně v něčem, co budeš číst, pomůže… Více chápat, více rozumět, cítit se líp… Už se ti někdy stalo, že ses cítil sám? Měl jsi pocit, že ti nikdo nerozumí? Nebo že ty nerozumíš dospělým? Nevěděl jsi, jak se s nějakými situacemi vypořádat? Jak něco řešit? Jak uklidnit nějakou hádku? Nikdo na tebe nemá čas a tobě vlastně zbývá jen ten mobil? Protože vlastně všichni na něm jsou a teď vyšla nová hra? Pokud sis na některou otázku odpověděl ANO, pak právě pro tebe je tento můj příběh. Do tohoto setkání jsem byl jen kluk, který plně žil tím, co teď frčí - moderní technologií, miloval hry na telefonu (byl to můj útěk od reality, jediná možnost, jak vyplnit čas, když jsem se nudil) a chodil do školy. Doma to nebylo vždy růžové, ale nevěděl jsem, co s tím, tak jsem si raději zalezl k mobilu, než abych něco řešil, viděl a slyšel něco, co nechci, nebo se vůbec do něčeho pletl. I mí kamarádi řešili různé své starosti, ale co mi bylo do toho, když jsem jim nemohl nijak pomoct. Jsem přece „jen“ dítě. Prostě ráno klasika škola, pak úkoly, odpolko telefon, televize, občas jít ven na vzduch, večer spát a víkend nějaký plán s rodiči. Víc jsem neznal. Tak to bylo do té doby, než se mi odhalilo něco, co budeš TEĎ TY se mnou odhalovat v tomto příběhu. Nemůžu dýchat. Slzy mi vyhrkly do očí a jediné, co chci, je být v tuhle chvíli někde hodně daleko. Daleko odsud! Zabouchávám za sebou dveře a utíkám! „Jendo, počkej!“ slyším, jak za mnou volá táta i máma. Ale já nechci čekat! Nechci zastavit! Utíkám, co nejrychleji to jde, bezmyšlenkovitě, přímo do lesa. Přes slzy nevidím. To přece nemůžou myslet vážně! A co já? Já chci přece oba rodiče! Nechci být jako Marťas ze třídy, kterému se rodiče rozvedli a teď je chvíli s mámou a pak zase s tátou. Já je chci mít oba! Docházejí mi síly, jak rychle běžím. Srdce mi buší jak o závod a už nemůžu… Klopýtám, padám do borůvčí, když v ten moment se za stromem něco MIHNE! Co to bylo? … o pár hodin dříve… 1