RADEK PÁLKA / ŠÉFKUCHAŘŮV DENÍK Hygienici kontrolovali teploty výrobků, aby bylo dosaženo minimálních teplot potřebných ke zničení salmonely, kdyby se, nedejbože, někde vyskytla. Hygienici byli až posedlí tím, aby se vše zahřálo na víc jak 63 stupňů. Řvali jsme na sebe. Hygienik: „To maso nemělo 63 stupňů!“ Kuchař: „No a ani mít nebude.“ Hygienik: „Prosím? Tak to si na triko nevezmu. Buď to zahřeješ na 63 stupňů, nebo se to k císařovi prostě nedostane.“ Kuchař: „A já ti říkám, že jestli roastbeef zahřeju na 63 stupňů, tak bude v prdeli a z té roštěné můžu udělat tak maximálně rajskou.“ Hygienik: „Ok, ale dokud nebudou vzorky, na plac to nepůjde.“ Kuchař: „Dej mi pokoj. Já to menu nevybíral. Vědět, že to s vámi dnes bude tak složité, Havlovi bych roastbeef rozhodně vymluvil!“ Podobná scéna se odehrávala kolem rýžového salátu. Ona totiž paradoxně rýže je velkým nositelem salmonely. To se málo ví. Podobně jako se to neví o pepři. U obou surovin to vychází z toho, jakým způsobem se obě plodiny sklízí, kde se sklízí a v jakých hygienických podmínkách se následně uchovávají. Co vám budu povídat, nakonec vše proběhlo hladce. S hygieniky jsme se nepozabíjeli. Nikdo z hostů se nep....., tedy chci říct, že všem chutnalo a my byli přizváni k dalším a dalším státním akcím. Tedy do té doby, než k moci nastoupil Václav Klaus. Státních návštěv ubylo, nikdo sem moc nejezdil. A jezdil-li, ty malé návštěvy se odbyly chlebíčky a na ty významnější už měl Klaus jiné spřízněné duše. A za Zemana? Už ani nevím, kdo tam chodí vařit. Státní návštěvy k nám nejezdí. Proč taky. Akcí je málo, a byť jsem tenkrát nebyl rád, že éra státního vaření skončila, tak v případě tohoto pána jsem rád velmi, že už tam nejezdím. Já jsem rád pyšný na lidi, se kterými spolupracuji a pro které vařím.
14