42
Houby Berounska a Hořovicka / KŘIVOKLÁTSKO
Hřibovité houby Křivoklátska Ne ve všech rodinách se houbaří a o zkušenosti z nalézání hub a jejich následném určení ve stylu „ta je jedlá, tuhle zahoď“ se nemají s kým podědit. Většinou se zkušenosti, jak sbírat houby, dědí v rodinách od starších generací. V době růstu hřibovitých hub se mnoho houbařů rádo chlubí se svými úlovky. Někteří to nevydrží, chtějí být slavní a volají rovnou televizi. Nebo se alespoň pochlubí na internetu. Když hřibů vyroste dostatek, tak ty chutnější houby (muchomůrka růžovka – masák, holubinky aj.) houbaři snad ani nevidí a mají zrak zaostřen jen a jen na hřiby. A často jsou hřiby skutečně jako vysoustružené. Prostě radost pohledět. Û HŘIB SMRKOVÝ – Boletus edulis. Asi není nutno ho dlouze představovat. Prostě pravák. Sklenutý klobouk v hnědých odstínech, rourky pod kloboukem nejprve bílé, dozráváním výtrusů jsou žluté, až nakonec tmavě žluté s olivovým odstínem. Takové starce bychom měli nechat v přírodě, ať se vypráší. Třeň je válcovitý, někdy zahnutý se zřetelnou síťkou. Bývá méně červivý než hřib dubový. Všestranně kulinářsky využitelný. Brzdí růst některých nádorů. Má mykorhizu s jehličnany i listnáči. Na Berounsku i na Hořovicku je častý.