Issuu

RNDr. Petr Beránek

CIZÍ MĚNY A KURZOVÉ ROZDÍLY VÝKLAD A ŘEŠENÉ PŘÍKLADY 125 řešených příkladů pro podnikatele a nestátní neziskové organizace citace souvisejících právních norem zpracování zahraničních pracovních cest dotace a granty v cizí měně účtování virtuálních měn cizí měny v jednoduchém účetnictví přepočet cizí měny pro účely EET 8. aktualizované vydání

EDICE ÚČETNICTVÍ

Jakékoliv náměty, připomínky, poznámky a upozornění na nedostatky autor uvítá na e-mailové adrese p.beranek@adar.cz

Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními, budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím. Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy. Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání

anag@anag.cz, tel.: 585 757 411

Obsah

Obsah Editorial ............................................................................................. 11 Předmluva autora ............................................................................... 12 Poznámky k zapisování příkladů ............................................................... 13 Seznam použitých zkratek.......................................................................... 16 Seznam použitých zkratek měn ................................................................. 18 Změny v legislativě od posledního vydání ovlivňující účtování v cizích měnách ........................................................................................... 19 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY ÚČTOVÁNÍ V CIZÍCH MĚNÁCH .......20 2. PŘEPOČET CIZÍ MĚNY NA MĚNU ČESKOU A KURZOVÉ ROZDÍLY .........................................................................24 2.1 Kurzové rozdíly ..............................................................................26 1. příklad – Co je kurzovým rozdílem při částečné platbě .................30 2. příklad – Co je směnou při platbě na účet vedený v jiné měně ......32

2.2 Použití kurzů ČNB..........................................................................34 3. příklad – Výňatek z účetního předpisu účetní jednotky Naše společnost .............................................................37

2.3 Přepočet měn, jejichž denní kurzy ČNB nevyhlašuje ..................40 4. příklad – Přepočet šrílanských rupií na koruny .............................41

2.4 Přepočet cizích měn pro jiné účely ...............................................42

3. POKLADNA A BANKA .........................................................................45 5. příklad – Pokladna v amerických dolarech – účtování denním kurzem ............................................46 6. příklad – Pokladna v amerických dolarech – účtování pevným kurzem ............................................50 7. příklad – Převod mezi bankovními účty v eurech .........................52 8. příklad – Převod eur z jedné pokladny do druhé a následné manko ..........................................................53 9. příklad – Poskytnutí a vrácení zálohy v maďarských forintech do pokladny ...................................................................54 10. příklad – Vrácení zálohy v maďarských forintech do pokladny, účtování pevným kurzem ..............................................55 11. příklad – Bankovní účet v litevských litasech na přelomu let 2014 a 2015 ...............................................................55 12. příklad – Drobné litevské litasy zapomenuté v pokladně ..............56

Obsah

3.1 Inventarizace valutové pokladny ...................................................58 13. příklad – Inventární rozdíl v eurové pokladně...............................59

4. POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY ...............................................................60 4.1 Kurzové rozdíly v průběhu roku – nejjednodušší případy ..........60 14. příklad – Vystavená faktura ve švédských korunách, účtování pevným kurzem ..............................................60 15. příklad – Vystavená faktura v amerických dolarech, inkasovaná na dolarový účet ..........................................62 16. příklad – Přijatá faktura v eurech na pořízení dlouhodobého majetku, zaplacená v eurech z korunového účtu ...........65 17. příklad – Přijatá faktura v amerických dolarech za nákup materiálu na sklad ..........................................67 18. příklad – Přijatá faktura v eurech za licenci (podléhající srážkové dani), placená z eurového účtu ....68 19. příklad – Přijatá faktura v kanadských dolarech s plněním podléhajícím zajištění daně ...........................................69

4.2 DPH při nákupu zboží z jiné země Evropské unie.......................70 20. příklad – Pořízení zboží z Německa .............................................72 21. příklad – Pořízení zboží z Německa a vystavení dokladu revers-charge – účtování pevným kurzem ...................... 74 22. příklad – Pořízení zboží z Německa a vystavení dokladu revers-charge – účtování denním kurzem .......................75 23. příklad – Pořízení reprezentace z Německa a vystavení dokladu revers-charge....................................................76

4.3 DPH při nákupu služeb ze zahraničí nebo jiné země Evropské unie ....................................................... 77 24. příklad – Pořízení služby z Rakouska a vystavení dokladu revers-charge .................................................................79

4.4 DPH při nákupu zboží ze zahraničí (mimo země Evropské unie)..........................................................80 4.5 DPH při plnění v tuzemsku ........................................................... 81 25. příklad – Vystavená faktura s DPH v norských korunách ..............84 26. příklad – Přijatá faktura s DPH v norských korunách ....................85 27. příklad – Vystavená faktura s DPH v českých korunách, s platbou v norských korunách ......................................86 28. příklad – Vystavená faktura s DPH v norských korunách, zaplacená v českých korunách ......................................88 29. příklad – Vystavená faktura s DPH v norských korunách, s dohodou o platbě v českých korunách ........................90 30. příklad – Daňový dobropis v norských korunách ..........................91

Obsah

4.6 Kurzové rozdíly při účetní uzávěrce .............................................94 31. příklad – Vystavená faktura v amerických dolarech, do rozvahového dne nesplacená ....................................94 32. příklad – Vystavená faktura v amerických dolarech, do rozvahového dne nesplacená – účtování pevným kurzem.............................................................95 33. příklad – Vystavená faktura v eurech, částečně inkasovaná v eurech na eurový účet .................................................96

4.7 Zálohy a postupně splácené pohledávky a závazky ................... 100 34. příklad – Vystavená faktura v eurech, postupně inkasovaná v eurech na eurový účet a následně přeplacená............ 100 35. příklad – Záloha a zúčtování zálohy – přijatá faktura v anglických librách, zaplacená z účtu vedeného v librách ...................................................................... 102 36. příklad – Daňový doklad DPH na přijatou platbu v eurech ......... 106 37. příklad – Vyúčtování přijaté zálohy s DPH – vyúčtovací faktura v eurech ........................................................... 107 38. příklad – Daňový doklad DPH při změně použití přijaté platby .... 108 39. příklad – Záloha a zúčtování zálohy – přijatá faktura v anglických librách, zaplacená v librách z korunového účtu ....................................................... 109

4.8 Dobropisy v cizí měně .................................................................. 111 40. příklad – Dobropis na plnou částku faktury (bez DPH) .............. 115 41. příklad – Částečný dobropis – opravný doklad na plnění podléhající DPH ........................................................... 117 42. příklad – Opravný daňový doklad k přijaté záloze, ze které bylo odvedeno DPH ........................................ 118

5. CESTOVNÍ NÁHRADY PŘI ZAHRANIČNÍCH PRACOVNÍCH CESTÁCH ................................................................... 120 5.1 Záloha na výdaje na pracovní cestě a vyúčtování pracovní cesty ......................................................... 121 5.2 Složky cestovních náhrad při zahraniční pracovní cestě, výpočet stravného a kapesného ................................................... 127 Stravné v jednotlivých zemích v kalendářních letech 2014 až 2020 .... 138

5.3 Zaúčtování cestovních náhrad ..................................................... 142 43. příklad – Zahraniční pracovní cesta bez zálohy .......................... 144 44. příklad – Zahraniční pracovní cesta bez zálohy, s doložením dokladu o směně...................................... 146 45. příklad – Zahraniční pracovní cesta se zálohou v eurech ............ 147 46. příklad – Pracovní cesta s poskytnutím platební karty ke korunovému účtu .................................................... 154

Obsah

47. příklad – Pracovní cesta s poskytnutím platební karty k eurovému účtu .......................................................... 157 48. příklad – Pracovní cesta do Ruska se zálohou v eurech ............... 160 49. příklad – Pracovní cesta do Ruska se zálohou v eurech bez dokladu o směně na ruble ..................................... 163 50. příklad – Pracovní cesta do Ruska se zálohou v rublech ............. 164 51. příklad – Pracovní cesta do Ruska s poskytnutím platební karty.... 166 52. příklad – Pracovní cesta na Šrí Lanku s poskytnutím platební karty .............................................................. 170 53. příklad – Pracovní cesta s nadlimitním stravným ........................ 172 54. příklad – Pracovní cesta do Kinshasy (zahájená v roce 2018, ukončená v roce 2019).............. 174 55. příklad – Pracovní cesta do Norska (přes více zemí) ................... 174 56. příklad – Pracovní cesta do Francie a Švýcarska ......................... 175 57. příklad – Dvě zahraniční pracovní cesty v jednom kalendářním dni ........................................... 176

5.4 Náhrada za spotřebované pohonné hmoty při použití soukromého vozidla pro služební účely v zahraničí ................. 177 58. příklad – Cestovní náhrady za použití soukromého vozidla v zahraničí ................................................................... 180 59. příklad – Cestovní náhrady za použití soukromého vozidla v zahraničí (dodání více dokladů o čerpání PHM) ........ 181

6. ZÁPŮJČKY A ÚVĚRY ......................................................................... 186 60. příklad – Postupně nabývaný a splácený krátkodobý úvěr ve švýcarských francích ............................................... 187 61. příklad – Postupně nabývaný a splácený dlouhodobý úvěr ......... 188 62. příklad – Poskytnutá zápůjčka v eurech s dohodou o splácení v českých korunách..................................... 189 63. příklad – Poskytnutá zápůjčka v českých korunách vyplacená v eurech ...................................................... 190 64. příklad – Změna měny zápůjčky z eur na dolary ........................ 191 65. příklad – Změna měny zápůjčky z eur na koruny ....................... 192 66. příklad – Nezaplacené úroky v eurech ze zápůjčky od společníka – fyzické osoby ...................................... 193 67. příklad – Kapitalizace zápůjčky do vlastního jmění .................... 193

7. DALŠÍ OPERACE S POHLEDÁVKAMI A ZÁVAZKY...................... 195 7.1

Nákup pohledávky ....................................................................... 196 68. příklad – Nákup pohledávky s nominální hodnotou v eurech za koruny ...................................................... 199 69. příklad – Nákup pohledávky s nominální hodnotou v českých korunách za eura ......................................... 201

Obsah

70. příklad – Nákup pohledávky s nominální hodnotou v cizí měně za stejnou cizí měnu .................................203

7.2 Prodej pohledávky ........................................................................ 205 71. příklad – Prodej pohledávky v eurech za koruny ........................205 72. příklad – Prodej pohledávky vyjádřené v korunách za eura ........206 73. příklad – Nákup pohledávky v cizí měně s následným prodejem ...206

7.3 Započtení pohledávek .................................................................. 207 74. příklad – Zápočet pohledávek ve stejné měně .............................209 75. příklad – Zápočet pohledávek v různých měnách v souladu s kurzem...................................................... 210 76. příklad – Zápočet pohledávek v různých měnách v rozporu s kurzem ..................................................... 210

7.4 Tvorba opravných položek k pohledávkám ................................ 211 77. příklad – Vytvoření opravné položky k cizoměnové pohledávce ... 216 78. příklad – Přecenění opravné položky k pohledávce v rámci účetní závěrky ................................................. 217 79. příklad – Změna daňově neuznatelné opravné položky na daňově uznatelnou opravnou položku .................... 217

7.5 Další účetní případy s pohledávkami a závazky ........................ 218 80. příklad – Odpis pohledávky v cizí měně ..................................... 219 81. příklad – Promlčení pohledávky ................................................. 221 82. příklad – Odpis pohledávky po vytvoření daňově uznatelné opravné položky ..........................................222 83. příklad – Odpis pohledávky po vytvoření daňově neuznatelné opravné položky ......................................223 84. příklad – Vyřazení závazku z účetní evidence ............................224 85. příklad – Přepočet závazku v cizí měně pro účely zdanění daní z příjmu ...............................................................225 86. příklad – Přepočet závazku v cizí měně pro účely zdanění daní z příjmu – částečná platba ....................................226 87. příklad – Přepočet závazku v cizí měně pro účely zdanění daní z příjmu – změna měny závazku na koruny ......... 227 88. příklad – Přepočet závazku v cizí měně pro účely zdanění daní z příjmu – změna měny závazku na eura ............. 227 89. příklad – Vklad pohledávky do dceřiné společnosti ....................228

8. PODÍLY NA SPOLEČNOSTECH......................................................... 229 90. příklad – Vklad do české společnosti splácený v eurech .............229 91. příklad – Splacení vkladu do zahraniční společnosti ...................230 92. příklad – Prodej podílu na zahraniční společnosti....................... 231

Obsah

9. DOTACE PŘIJATÉ V CIZÍ MĚNĚ ..................................................... 233 93. příklad – Provozní dotace přijatá v eurech na korunový účet .....236 94. příklad – Provozní dotace přijatá v eurech na eurový účet, utracená v eurech .......................................................240 95. příklad – Provozní dotace přijatá na 2 roky ................................. 241 96. příklad – Dotace na pořízení dlouhodobého majetku .................244

10. DALŠÍ ÚČETNÍ PŘÍPADY S CIZÍ MĚNOU ...................................... 248 97. příklad – Smlouva na audit v cizí měně ......................................249 98. příklad – Náklady na reprezentaci placené v norských korunách ...................................................250 99. příklad – Výnosy realizované v zahraničí .................................... 251 100. příklad – Mzda zaměstnance v cizí měně....................................254 101. příklad – Prodej nemovité věci za eura .......................................256

11. CIZÍ MĚNY V JEDNODUCHÉM ÚČETNICTVÍ SPOLKŮ A DALŠÍCH NNO ................................................................................ 258 102. příklad – Pokladna v amerických dolarech – účtování denním kurzem ..........................................260 103. příklad – Pokladna v amerických dolarech – účtování pevným kurzem ..........................................262 104. příklad – Převod mezi bankovními účty v eurech .......................264 105. příklad – Záloha a vrácení zálohy v maďarských forintech do pokladny .................................................................265 106. příklad – Inventární rozdíl v eurové pokladně.............................266 107. příklad – Vystavená faktura ve švédských korunách ................... 267 108. příklad – Pořízení licence z Rakouska a vystavení dokladu revers-charge..................................................268 109. příklad – Zahraniční pracovní cesta do Německa ........................269 110. příklad – Přijatá a splácená zápůjčka ve švýcarských francích .... 272 111. příklad – Zápočet pohledávek ve stejné měně ............................. 272 112. příklad – Odpis pohledávky v cizí měně ..................................... 273 113. příklad – Vyřazení závazku z účetní evidence ............................ 273 114. příklad – Provozní dotace přijatá v eurech na korunový účet ..... 274 115. příklad – Dotace na pořízení dlouhodobého majetku ................. 275

12. VIRTUÁLNÍ MĚNY ............................................................................ 277 116. příklad – Nákup a prodej virtuální měny .................................... 279 117. příklad – Prodej služeb za virtuální měnu................................... 281 118. příklad – Nákup za virtuální měnu .............................................283 119. příklad – Těžba virtuální měny ...................................................283

Obsah

13. DŮSLEDKY POUŽITÍ CHYBNÉHO KURZU ANEB NA CO SI DÁT HLAVNĚ POZOR .......................................... 285 120. příklad – Chyba kurzu při převodu mezi bankovními účty .........286 121. příklad – Chyba kurzu při zaúčtování faktury .............................287 122. příklad – Chyba kurzu při pořízení dlouhodobého majetku z Evropské unie..............................................288 123. příklad – Chyba kurzu při pořízení zboží a služeb z Evropské unie ...........................................................288 124. příklad – Chyba kurzu při sestavování účetní závěrky ................290 125. příklad – Zaúčtovaná zálohová faktura .......................................290

Editorial

'FKVQTKCN Všechny zákony a předpisy jsou uvedeny ve znění účinném k 1. 7. 2020. Pokud je užito jiného znění, je to vždy výslovně uvedeno. 2ąGJNGF RNCVPÚEJ ×éGVPÊEJ RąGFRKUč RTQ RQFPKMCVGNG Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění novely č. 183/2017 Sb. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. České účetní standardy č. 001 až č. 023 ve znění předpisu č. 22 z Finančního zpravodaje č. 10/2017. 2ąGJNGF RNCVPÚEJ ×éGVPÊEJ RąGFRKUč RTQ PGUV¾VPÊ PG\KUMQXÆ QTICPK\CEG 001 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění novely č. 183/2017 Sb. Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých není hlavním předmětem činnosti podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví ve znění pozdějších předpisů. České účetní standardy č. 401 až č. 414 ve znění předpisu č. 8 z Finančního zpravodaje č. 3/2016. Účetní předpisy platné první den účetního období jsou pro účetní jednotku platné po celé toto období a změny legislativy v průběhu roku se projeví teprve v následujícím účetním období. Výjimkou mohou být pouze případy uvedené v přechodných ustanoveních uvedených k dané změně.

2ąGFONWXC CWVQTC

2ąGFONWXC CWVQTC Pokud budete pročítat tuto knihu a zjišťovat, že některé účetní případy účtujete trochu jinak, že v tom či onom účetním zápisu si účtování zjednodušujete a činíte tak v rozporu se zákonem, mějte vždy v první chvíli na mysli jednu z obecných účetních zásad, a sice že náklady na samotné vedení účetnictví mají být úměrné dosažené přesnosti. S přibývající praxí nabývám přesvědčení, že pokud si při práci zjednodušením postupu ušetříte několik hodin nebo desítek hodin účtování a v důsledku toho bude hospodářský výsledek o několik desítek či stovek korun rozdílný, pak se nedá prohlásit, že je účetnictví vedeno špatně. A z hlediska daní – pokud by správce daně s takovým postupem nesouhlasil, je pořád ekonomičtější zaplatit úroky či penále ze stokorunové částky chybně stanovené daně, než vynakládat několikanásobně vyšší náklady na složité výpočty pro zcela přesné vedení účetnictví. To však neznamená, že není nutné znát, jakým způsobem mají být případy zaúčtovány správně, protože bez této znalosti nelze odhadnout velikost chyby, a tudíž ani její důsledky. V okamžiku autorské uzávěrky osmého vydání je výklad zákonů v oblasti problematiky účtování cizích měn ustálený a v drtivé většině případů existuje právní jistota, které způsoby zaúčtování jsou v souladu se zákonem, a které nikoliv. Velmi k tomu přispěl fakt, že v oblasti účtování cizích měn nedošlo již několik let k žádné výrazné změně. Pravděpodobně největším současným problémem k diskuzi je počítání kurzových rozdílů k zálohám, časovému rozlišení a dohadným položkám v cizí měně a účtování cizích měn a počítání kurzových rozdílů u dotací, jejichž následné vyúčtování se provádí v cizí měně.

·81& &1 241$.'/#6+-; ·è618 0ª 8 %+<ª%* /ö0 %*

Účetnictví je disciplína, která se zabývá zachycením a popsáním stavu a vývoje majetku účetní jednotky. K tomu, aby účetnictví mohlo tento majetek účelně sledovat, provádět součty a vyčíslovat změny, zaznamenává veškerý majetek a také závazky, náklady, výnosy a další skutečnosti pomocí jednotné veličiny, kterou jsou peněžní prostředky, konkrétně české koruny. Majetek a ostatní skutečnosti tedy pro účely účetnictví oceňujeme v českých korunách. Účetnictví pak pracuje s tímto číselným vy jádřením. Tak například při vystavení faktury ve výši 50 000 Kč za provedené služby oceňujeme vzniklý výnos hodnotou 50 000 Kč a pohledávce vyplývající z této faktury rovněž přisuzujeme hodnotu 50 000 Kč. Pro ocenění pohledávky jsme tedy použili nominální hodnotu. V některých případech nominální hodnota majetku neexistuje. Je to např. při přijetí věcného daru, uskladnění zásob vlastní výroby, nalezení inventarizačního přebytku nebo při barterovém obchodu. V těchto případech musíme pro ocenění použít jiné metody, např. ocenit danou skutečnost reprodukční pořizovací hodnotou, tedy cenou, kterou by tato věc či služba měla v případě, že bychom ji v daném okamžiku nakoupili, nebo ji ocenit vlastními náklady, které jsme na pořízení vynaložili. Zvláštní skupinu v situaci oceňování, tj. v situaci převodu na české koruny, tvoří účetní případy, které jsou vyjádřeny v měně cizí. Případy, kdy je v rámci účetnictví účtováno o skutečnostech vyjádřených v cizích měnách, se budeme zabývat v této knize. Sledovat přitom budeme hlavně účetnictví podnikatelů a NNO, ať už se jedná o veřejně prospěšné poplatníky či nikoliv. Celou problematiku rozdělíme do několika částí. Nejprve se budeme ve 2. kapitole zabývat přepočtem cizí měny na českou měnu a ve 3. kapitole účtováním valut v pokladnách a účtováním devizových účtů u bank. Ve 4. kapitole přejdeme k účtování vlastních pohledávek a závazků v cizích měnách a postupně probereme jednotlivé případy od nejjednodušších až po částečně splácené pohledávky a závazky. Také se zde zaměříme na problematiku cizích měn v evidenci DPH. V 5. kapitole se budeme věnovat cestovním náhradám. Následně v 6. kapitole přejdeme zpět k pohledávkám 20

ÂˇXQF FQ RTQDNGOCVKM[ Ă—ĂŠVQXÂžPĂŠ X EK\ĂŠEJ OĂˇPÂžEJ

a zĂĄvazkĹŻm, tentokrĂĄt vyplĂ˝vajĂcĂm ze zĂĄpĹŻjÄ?ek a ĂşvÄ›rĹŻ. Zde uvidĂme, jak se vypoĹ™ĂĄdat s problematikou postupnÄ› vznikajĂcĂch a postupnÄ› splĂĄcenĂ˝ch pohledĂĄvek a zĂĄvazkĹŻ. DĂĄle zde probereme pĹ™epoÄ?ty ĂşrokĹŻ, kterĂŠ nejsou plnÄ› daĹˆovÄ› uznatelnĂ˝m nĂĄkladem. V 7. kapitole potom probereme problematiku nĂĄkupu a prodeje pohledĂĄvek a zĂĄpoÄ?tu pohledĂĄvek v rĹŻznĂ˝ch mÄ›nĂĄch a nÄ›kolik pĹ™ĂkladĹŻ vÄ›nujeme opravnĂ˝m poloĹžkĂĄm k pohledĂĄvkĂĄm a odpisĹŻm pohledĂĄvek. VybranĂ˝m cennĂ˝m papĂrĹŻm a obchodnĂm podĂlĹŻm vyjĂĄdĹ™enĂ˝m v cizĂ mÄ›nÄ› se budeme vÄ›novat v 8. kapitole. NĂĄsledujĂcĂ kapitola je vÄ›novĂĄna dotacĂm pĹ™ijatĂ˝m v cizĂ mÄ›nÄ›, jejich zaĂşÄ?tovĂĄnĂ v ĂşÄ?etnictvĂ a vyĂşÄ?tovĂĄnĂ poskytovateli. V 10. kapitole se zmĂnĂme o ostatnĂm majetku, o nĂĄkladech a vĂ˝nosech a takĂŠ o pĹ™Ăpadech, kdy ĂşÄ?etnĂ jednotka eviduje Ăşdaje v cizĂ mÄ›nÄ› nad rĂĄmec zĂĄkona Ä?. 563/1991 Sb., o ĂşÄ?etnictvĂ, ve znÄ›nĂ pozdÄ›jĹĄĂch pĹ™edpisĹŻ (dĂĄle jen â€žzĂĄkon o ĂşÄ?etnictvĂâ€œ). ProtoĹže je jednoduchĂŠ ĂşÄ?etnictvĂ pro nÄ›kterĂŠ ĂşÄ?etnĂ jednotky opÄ›t povaĹžovĂĄno za plnohodnotnou variantu ĂşÄ?etnictvĂ, vÄ›nujeme mu 11. kapitolu. DalĹĄĂ kapitola je pak vÄ›novĂĄna fenomĂŠnu, kterĂ˝ sice nenĂ cizĂ mÄ›nou jako takovou, ale je velmi podobnĂ˝, a to virtuĂĄlnĂm mÄ›nĂĄm, z nichĹž hlavnÄ› kryptomÄ›ny se Ä?Ăm dĂĄl vĂc stĂĄvajĂ souÄ?ĂĄstĂ naĹĄeho Ĺživota a tudĂĹž obÄ?as i ĂşÄ?etnictvĂ. Na zĂĄvÄ›r uvedeme shrnutĂ dĹŻsledkĹŻ, kterĂŠ mĹŻĹže vyvolat pouĹžitĂ nesprĂĄvnĂŠho kurzu pĹ™i pĹ™epoÄ?tu cizĂ mÄ›ny. VĹĄe si blĂĹže osvÄ›tlĂme na jednotlivĂ˝ch pĹ™Ăkladech, kterĂŠ jsou Ĺ™eĹĄeny a podrobnÄ› komentovĂĄny. Ve vĹĄech vĂ˝ĹĄe uvedenĂ˝ch pĹ™Ăpadech, kdy ocenÄ›nĂ vychĂĄzĂ z ĂşdajĹŻ o hodnotÄ› majetku nebo zĂĄvazku v cizĂ mÄ›nÄ›, zaznamenĂĄvĂĄme v ĂşÄ?etnictvĂ nejen vĂ˝slednou Ä?ĂĄstku v Ä?eskĂ˝ch korunĂĄch, ale zĂĄroveĹˆ s nĂ vÄ›tĹĄinou i pĹŻvodnĂ Ä?ĂĄstku v cizĂ mÄ›nÄ›. Tyto pĹ™Ăpady budeme nazĂ˝vat ĂşÄ?tovĂĄnĂm v cizĂ mÄ›nÄ›. Povinnost ĂşÄ?tovat v cizĂch mÄ›nĂĄch o nÄ›kterĂ˝ch skuteÄ?nostech pĹ™edepisuje zĂĄkon o ĂşÄ?etnictvĂ. =iNRQ R ~ĂžHWQLFWYt Âą Â† RGVW Ă’ĂžHWQt MHGQRWN\ MVRX SRYLQQ\ YpVW ~ĂžHWQLFWYt Y SHQÄŒĂĽQtFK MHGQRWNiFK ĂžHVNp PÄŒQ\ 9 SÄœtSDGÄŒ SRKOHGiYHN D ]iYD]NÄ¤ SRGtOÄ¤ QD REFKRGQtFK NRUSRUDFtFK SUiY ] FHQQĂŞFK SDStUÄ¤ D ]DNQLKRYDQĂŞFK FHQQĂŞFK SDStUÄ¤ GiOH MHQ Ă„FHQQĂŞ SDStUÂł D GHULYiWÄ¤ FHQLQ SRNXG MVRX Y\MiGÄœHQ\ Y FL]t PÄŒQÄŒ D FL]tFK PÄŒQ MVRX ~ĂžHWQt MHGQRWN\ SRYLQQ\ SRXĂĽtW VRXĂžDVQÄŒ L FL]t PÄŒQX WDWR SRYLQQRVW SODWt L X RSUDYQĂŞFK SRORĂĽHN UH]HUY D WHFKQLFNĂŞFK UH]HUY SRNXG PDMHWHN D ]iYD]N\ NWHUĂŞFK VH WĂŞNDMt MVRX Y\MiGÄœHQ\ Y FL]t PÄŒQÄŒ

ZĂĄkonnĂŠ podklady SUR XĂŚLWt FL]tFK PÄ?Q

2Ą'21è'6 %+<ª /ö0; 0# /ö07 è'5-17 # -74<18¦ 41<&ª.;

2Ą'21è'6 %+<ª /ö0; 0# /ö07 è'5-17 # -74<18¦ 41<&ª.; Problematiku převodu cizí měny na měnu českou můžeme rozdělit na tři skupiny problémů podle měny, kterou převádíme. První skupinu tvoří měny, pro které ČNB vyhlašuje směnný kurz. 'HQQč Y\KODäRYDQp NXU]\ þ1%

Jedná se o měny následujících zemí: • Austrálie, Brazílie, Bulharsko, Čína, Dánsko, Evropská unie, Filipíny, Hongkong, Chorvatsko, Indie, Indonésie, Island, Izrael, Japonsko, Jižní Afrika, Kanada, Korejská republika, Maďarsko, Malajsie, Mexiko, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Rumunsko, Rusko, Singapur, Švédsko, Švýcarsko, Thajsko, Turecko, USA a Velká Británie. Seznam měn je platný k 1. 4. 2020 a čas od času se rozšiřuje podle rozhodnutí ČNB o další měny. Naopak ubývají měny zemí, které přešly na euro, jako např. Lotyšsko v roce 2014 a Litva v roce 2015. Výjimečně, jako tomu bylo naposledy u islandské měny, přestane ČNB dočasně stanovovat denní kurz kvůli nestabilitě měny. Někdy je proto nutné ověřit, zda v době uskutečnění účetního případu pro danou měnu ČNB kurz vyhlašovala či nikoliv. Ověření je možné provést např. na www.cnb.cz/cs/financni-trhy/devizovy-trh/kurzy-devizoveho-trhu/.

=HPč SRXætYDMtFt euro

Ze zemí Evropské unie používá euro: • Belgie, Estonsko (od roku 2011), Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr (od roku 2008), Litva (od roku 2015), Lotyšsko (od roku 2014), Lucembursko, Malta (od roku 2008), Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko (od roku 2009), Slovinsko (od roku 2007) a Španělsko. Mezi ostatní země Evropské unie, které zatím používají vlastní měnu, patří: • Bulharsko (bulharský lev je na euro dlouhodobě pevně navázán kurzem 1,95583 leva za 1 euro; jedná se o kurz, kterým byla na euro převedena německá marka, na kterou byl lev pevně navázán v době existence německé marky), • Česká republika (česká koruna sice v letech 2015 až 2017 dobrovolně udržovala kurz k euru 27,02 s maximální odchylkou 1 %, od té doby je však zcela nezávislá na euru), 24

-WT\QXĂ† TQ\FĂŠN[

zĂĄvazku. PĹ™itom se Ä?asto stane, Ĺže pro pĹ™epoÄ?et cizĂ mÄ›ny na Ä?eskou pouĹžijeme pokaĹždĂŠ jinĂ˝ kurz. NapĹ™Ăklad vznikne-li zĂĄvazek v cizĂ mÄ›nÄ› pĹ™ijetĂm faktury, bude tento zĂĄvazek pĹ™epoÄ?ten na Ä?eskou mÄ›nu jinĂ˝m kurzem, neĹž bude pĹ™epoÄ?tena jeho platba. To zpĹŻsobĂ rozdĂl mezi evidencĂ v Ä?eskĂŠ mÄ›nÄ› a evidencĂ v mÄ›nÄ› cizĂ. V cizĂ mÄ›nÄ› bude zĂĄvazek zcela splacen, saldo ĂşÄ?tu bude nulovĂŠ, zatĂmco v Ä?eskĂŠ mÄ›nÄ› vznikne drobnĂ˝ pĹ™eplatek nebo nedoplatek zpĹŻsobenĂ˝ zmÄ›nou kurzu. Tento rozdĂl je ziskem nebo ztrĂĄtou ĂşÄ?etnĂ jednotky, kterĂŠ vznikly tĂm, Ĺže nezaplatila zĂĄvazek v okamĹžiku jeho zaĂşÄ?tovĂĄnĂ, ale pozdÄ›ji, kdy se kurz koruny vĹŻÄ?i cizĂ mÄ›nÄ› zmÄ›nil. VzniklĂ˝ rozdĂl nazĂ˝vĂĄme kurzovĂ˝ rozdĂl a ĂşÄ?tujeme jej u podnikatelĹŻ mezi finanÄ?nĂ nĂĄklady a vĂ˝nosy a u NNO mezi provoznĂ nĂĄklady a vĂ˝nosy ĂşÄ?etnĂ jednotky. KurzovĂŠ rozdĂly se ĂşÄ?tujĂ pro vĹĄechen majetek, kterĂ˝ je ze zĂĄkona o ĂşÄ?etnictvĂ povinnÄ› evidovĂĄn v cizĂ mÄ›nÄ›, a v souvislosti s ostatnĂm majetkem se kurzovĂŠ rozdĂly nikdy neĂşÄ?tujĂ. ObÄ› vyhlĂĄĹĄky shodnÄ› urÄ?ujĂ vĂ˝jimku, kdy nemusĂme ĂşÄ?tovat o kurzovĂ˝ch rozdĂlech, aÄ? vznikajĂ, a jejich vyjĂĄdĹ™enĂ odsouvĂĄme aĹž do okamĹžiku ĂşÄ?etnĂ zĂĄvÄ›rky. 9\KOiĂŁND Ăž Âą Â† RGVW .XUVRYp UR]GtO\ SRGOH RGVWDYFH O]H SÄœL SRVWXSQpP VSOiFHQt SRKOH GiYHN D ]iYD]NÄ¤ D SÄœL SRK\EHFK QD ~ĂžWHFK Y ~ĂžWRYĂŞFK VNXSLQiFK D Y\~ĂžWRYDW QD YUXE ~ĂžWX ÂżQDQĂžQtFK QiNODGÄ¤ D YH SURVSÄŒFK ~ĂžWX ÂżQDQĂžQtFK YĂŞQRVÄ¤ DĂĽ NH NRQFL UR]YDKRYpKR GQH QHER N MLQpPX RNDPĂĽLNX NH NWHUpPX VH VHVWDYXMH ~ĂžHWQt ]iYÄŒUND 9\KOiĂŁND Ăž Âą Â† RGVW .XUVRYp UR]GtO\ SRGOH RGVWDYFH O]H SÄœL SRVWXSQpP VSOiFHQt SRKOHGiYHN D ]iYD]NÄ¤ D SÄœL SRK\EHFK QD ~ĂžWHFK YH VNXSLQiFK D Y\ ~ĂžWRYDW QD YUXE SÄœtVOXĂŁQĂŞFK QiNODGÄ¤ D YH SURVSÄŒFK SÄœtVOXĂŁQĂŞFK YĂŞQRVÄ¤ DĂĽ NH NRQFL UR]YDKRYpKR GQH QHER N MLQpPX RNDPĂĽLNX N QÄŒPXĂĽ VH VHVWDYXMH ~ĂžHWQt ]iYÄŒUND

VyhlĂĄĹĄky pĹ™itom nevyjmenovĂĄvajĂ jednotlivĂŠ pĹ™Ăpady, kdy je povinnost a kdy nenĂ pĹ™ĂpustnĂŠ o kurzovĂ˝ch rozdĂlech ĂşÄ?tovat. DefinujĂ pouze obecnĂŠ zĂĄsady, kterĂŠ je nutno dodrĹžovat. To napĹ™. umoĹžĹˆuje ĂşÄ?etnĂ jednotce volit v pĹ™ĂpadÄ› Ä?ĂĄsteÄ?nÄ› placenĂŠ pohledĂĄvky a zĂĄvazku mezi nĂĄsledujĂcĂmi variantami: â€˘ ĂşÄ?tovat v okamĹžiku Ä?ĂĄsteÄ?nĂŠ platby o kurzovĂŠm rozdĂlu zaplacenĂŠ Ä?ĂĄsti (a v okamĹžiku doplatku nebo uzĂĄvÄ›rky dopoÄ?Ătat kurzovĂ˝ rozdĂl ke zbĂ˝vajĂcĂ Ä?ĂĄsti), 29

.XU]RYp UR]GtO\ SÄ?L ĂżiVWHĂżQp SODWEÄ?

2Ä„'21Ă¨'6 %+<ÂŞ /Ăś0; 0# /Ăś07 Ă¨'5-17 # -74<18ÂŚ 41<&ÂŞ.;

.XU]RYĂŤ UR]GtO Ă…SÄ?L VPÄ?QÄ?Â´

PoslednĂ typ kurzovĂ˝ch rozdĂlĹŻ mĹŻĹže vzniknout pĹ™i smÄ›nÄ› Ä?eskĂŠ mÄ›ny za mÄ›nu cizĂ, a to v pĹ™ĂpadÄ›, kdy v ĂşÄ?etnictvĂ uĹžijeme jinĂ˝ kurz neĹž ten, kterĂ˝m byl obchod proveden. NakoupĂme-li napĹ™. americkĂŠ dolary za 25 KÄ?, ale zaĂşÄ?tujeme je kurzem vyhlĂĄĹĄenĂ˝m ÄŒNB pro danĂ˝ den, tedy 24,420 KÄ?, vznikne rozdĂl 58 halĂŠĹ™ĹŻ na kaĹždĂ˝ nakoupenĂ˝ dolar. Tento rozdĂl, vzniklĂ˝ jako rozdĂl mezi kurzem provedenĂŠ smÄ›ny a kurzem pouĹžitĂ˝m v ĂşÄ?etnictvĂ, budeme nazĂ˝vat v tĂŠto knize kurzovĂ˝ rozdĂl â€žpĹ™i smÄ›nÄ›â€œ. ĂšÄ?tujeme jej v mĂĄlo obvyklĂŠm pĹ™ĂpadÄ› zisku ze smÄ›ny oproti ĂşÄ?etnĂmu kurzu u podnikatelĹŻ na vĂ˝nosovĂ˝ ĂşÄ?et 663â€“KurzovĂŠ zisky, u NNO na vĂ˝nosovĂ˝ ĂşÄ?et 645â€“KurzovĂŠ zisky, v pĹ™ĂpadÄ› ztrĂĄty na nĂĄkladovĂ˝ ĂşÄ?et 563â€“KurzovĂŠ ztrĂĄty, resp. 545â€“KurzovĂŠ ztrĂĄty. KurzovĂ˝ rozdĂl pĹ™i smÄ›nÄ› mĹŻĹže takĂŠ samozĹ™ejmÄ› vzniknout, pokud smÄ›nĂme cizĂ mÄ›nu za jinou cizĂ mÄ›nu.

.XU] VPÄ?Q\

Aby bylo moĹžnĂŠ ĂşÄ?tovĂĄnĂ v tomto pĹ™ĂpadÄ› zjednoduĹĄit, lze pĹ™i zaĂşÄ?tovĂĄnĂ pouĹžĂt kurz smÄ›ny, i kdyĹž je odliĹĄnĂ˝ od kurzu vyhlaĹĄovanĂŠho ÄŒNB. NenĂ pĹ™itom podstatnĂŠ, zda cizĂ mÄ›nu nakupujeme Ä?i prodĂĄvĂĄme v bance, ve smÄ›nĂĄrnÄ› nebo u jinĂŠho subjektu. =iNRQ R ~ĂžHWQLFWYt Âą Â† RGVW YÄŒWD SRVOHGQt 9 SÄœtSDGÄŒ QiNXSX QHER SURGHMH FL]t PÄŒQ\ ]D ĂžHVNRX PÄŒQX O]H N RNDPĂĽLNX RFHQÄŒQt SRXĂĽtW NXU]X ]D NWHUĂŞ E\O\ W\WR KRGQRW\ QDNRXSHQ\ QHER SURGiQ\

Toto ustanovenĂ je moĹžnĂŠ vĂ˝hodnÄ› vyuĹžĂt nejen pĹ™i nĂĄkupu Ä?i prodeji valut, ale hlavnÄ› v pĹ™Ăpadech, kdy platĂme v devizĂĄch z ĂşÄ?tu vedenĂŠho v Ä?eskĂŠ mÄ›nÄ› nebo inkasujeme na tento ĂşÄ?et poloĹžky v cizĂ mÄ›nÄ› a banka v rĂĄmci platebnĂho styku provede zĂĄroveĹˆ smÄ›nu. RÄ…ĂŠMNCF t %Q LG UOĂˇPQW RÄ…K RNCVDĂˇ PC Ă—ĂŠGV XGFGPĂš X LKPĂ† OĂˇPĂˇ

Organizace NaĹĄe spoleÄ?nost inkasovala 100 eur na korunovĂ˝ ĂşÄ?et. SpoleÄ?nost pouĹžila ten den kurz 27,600 KÄ?/â‚Ź, banka vĹĄak pouĹžila kurz 27,300 KÄ?/â‚Ź (svĹŻj kurz pro nĂĄkup eur), pĹ™ipsala tedy na ĂşÄ?et pouze 2 730 KÄ?. SpoleÄ?nost mĂĄ dvÄ› moĹžnosti, jak pĹ™istoupit k zaĂşÄ?tovĂĄnĂ pĹ™Ăpadu: â€˘ zaĂşÄ?tovat pĹ™Ăjem ve vĂ˝ĹĄi 2 760 KÄ?, a potĂŠ zaĂşÄ?tovat snĂĹženĂ stavu ĂşÄ?tu o 30 KÄ? kurzovĂŠho rozdĂlu, nebo â€˘ uvÄ›domit si, Ĺže banka uÄ?inila pro spoleÄ?nost tĹ™i kroky: â€˘ inkasovala 100 eur, â€˘ provedla smÄ›nu 100 eur na 2 730 KÄ?, â€˘ pĹ™ipsala na ĂşÄ?et Ä?ĂĄstku 2 730 KÄ?.

2QWåKVÊ MWT\č è0$

RąÊMNCF t 8ÚÿCVGM \ ×éGVPÊJQ RąGFRKUW ×éGVPÊ LGFPQVM[ 0CwG URQNGéPQUV

Organizace Naše společnost používá pro účtování denní kurz ČNB s následujícími výjimkami: • při účtování směny valut a deviz účtuje vždy kurzem, kterým peněžní prostředky v cizí měně nakoupila nebo prodala, • pro vystavování faktur používá kurz ČNB z předchozího dne a • při účtování pokladny v eurech nebo dolarech (s výjimkou směny valut) používá pevný kurz z prvního dne měsíce po celý kalendářní měsíc. V průběhu roku pak postupuje organizace následujícím způsobem: • V případě, že organizace Naše společnost účtuje o směnách valut v bance vkládaných do pokladny, používá kurz směny. • V případě, že účtuje o výměně valut zaměstnanci, používá kurz směny. • Při platbách v cizí měně z korunového účtu nebo na něj používá kurz směny, neboť i toto je případ, kdy banka smění devizy na koruny a naopak. Kurzový rozdíl při směně tedy v tomto případě nevzniká. • Pokud společnost vystavuje faktury s DPH, používá kurz ČNB z předchozího dne, a tudíž může vyčíslit základ daně a daň i v případě, že vystaví fakturu dopoledne. • Pokud společnost účtuje o vystavených fakturách v cizí měně bez DPH, používá také kurz ČNB z předchozího dne před okamžikem uskutečnění, i když o nich účtuje několik dní později a kurz je již znám. • Při vyplácení eur a dolarů z pokladny nebo přijímání eur a dolarů do pokladny při jiné příležitosti než při výměně za koruny používá pevný kurz. Tento kurz může používat i pro účely EET, i když toto rozhodnutí není součástí účetních směrnic. • Při vyplácení polských zlotých a maďarských forintů z pokladny nebo při jejich přijímání do pokladny používá denní kurz ČNB. • Při účtování předpisu úroků z poskytnuté zápůjčky v eurech používá denní kurz ČNB. Pro ilustraci nejrůznějších variant zaúčtování nebudeme tyto směrnice důsledně užívat v dalších případech, ale vždy uvedeme, jaké způsoby účetní jednotka používá. Sporné, ne-li přímo chybné, by bylo ustanovení: • Při účtování cestovních náhrad používá účetní jednotka pevný kurz; období pevného kurzu pro každou jednotlivou pracovní cestu začíná dnem výplaty zálohy, popř. zahájením pracovní cesty, a končí poslední související operací, popř. koncem účetního období. Pokud pracovní cesta trvá přes dvě nebo více účetních období, končí období pevného kurzu s koncem období a se zahájením nového účetního období je zahájeno nové období pevného kurzu. (Toto ustanovení by sice umožnilo účtovat

&2* RąK P¾MWRW \DQåÊ \ LKPÆ \GO÷ 'XTQRUMÆ WPKG

RąÊMNCF t 2QąÊ\GPÊ \DQåÊ \ 0÷OGEMC C X[UVCXGPÊ FQMNCFW TGXGTU EJCTIG t ×éVQX¾PÊ FGPPÊO MWT\GO

Organizace Naše společnost pořídila dne 23. 2. 2020 z Německa zboží za 2 000 €, které použije pro svou ekonomickou činnost podléhající povinnosti odvést DPH. Společnost účtuje denním kurzem ČNB, směnu účtuje kurzem směny. 1. Pokud by faktura byla vystavena v den dodání zboží (varianta a) nebo b) z 20. příkladu), použije společnost pro výpočet základu daně i pro stanovení základu DPH kurz ze dne 23. 2.: Datum

Kurz ý1%

23. 2. 2020

25,400

12. 3. 2020

25,600

Text 3ĜLMDWi IDNWXUD =iNODG GDQČ DPH 3ODWED IDNWXU\ ] .þ ~þWX .XU]RYê UR]GtO

ýástka v CM

ýástka Y .þ

2 000,00 EUR

50 800,00 50 800,00 10 668,00 51 500,00

2 000,00 EUR

700,00

ÚþHW SRGQLNDW MD D 504 321 395 395 343 1 343 2 321 221 563

321

ÚþHW 112 MD D 504 321 395 395 343 1 343 2 321 221 545

321

2. Pokud by faktura byla vystavena později a v den vystavení předána příjemci (varianta d) z 20. příkladu), bylo by nutné pro účely DPH vypočítat základ DPH a DPH tímto kurzem. Účetní jednotka by však mohla tento kurz použít i pro přepočet eur v rámci účetnictví (pokud by používala kurz ze dne, kdy obdržela fakturu) a zaúčtování by bylo obdobné jako výše (částka na prvním a druhém řádku by byla shodná). 3. Pokud by však faktura byla vystavena později a nebyla v den vystavení předána příjemci, nebo příjemce nepoužívá v účetnictví kurz ze dne, kdy faktura došla (varianta c), e) nebo f) z 20. příkladu), bylo by nutné pro účely DPH vypočítat základ DPH kurzem ze dne vystavení, ale pořízení zboží do účetnictví kurzem ze dne uskutečnění případu: Datum

Kurz ý1%

23. 2. 2020 10. 3. 2020

25,400 25,700

12. 3. 2020

25,600

Text 3ĜLMDWi IDNWXUD =iNODG GDQČ DPH 3ODWED IDNWXU\ ] .þ ~þWX .XU]RYê UR]GtO

ýástka v CM

ýástka Y .þ

2 000,00 EUR

50 800,00 51 400,00 10 794,00 51 500,00

2 000,00 EUR

700,00

ÚþHW SRGQLNDW MD D 504 321 395 395 343 1 343 2 321 221 563

321

ÚþHW 112 MD D 504 321 395 395 343 1 343 2 321 221 545

4. Rozdíl oproti minulému zaúčtování se v konečném efektu neprojeví v účetnictví, ale pouze v přiznání k DPH. Zde již je zřejmé, že nelze spojit první a druhý řádek do jediného zápisu. Pokud bychom tak učinili, nebo pokud bychom pro účely DPH použili stejný přepočet jako pro účely účetnictví, došlo by k chybnému odvodu DPH (pouze 10 668 Kč 75

321

21*.'&Âž8-; # <Âž8#<-;

-WT\QXĂ† TQ\FĂŠN[ RÄ…K Ă—ĂŠGVPĂŠ W\ÂžXĂˇTEG ZatĂm jsme se zabĂ˝vali ocenÄ›nĂm pohledĂĄvek a zĂĄvazkĹŻ v okamĹžiku jejich vzniku a porovnĂĄvali je s hodnotou platby, resp. inkasa. Tak jak kolĂsĂĄ v prĹŻbÄ›hu obdobĂ kurz cizĂ mÄ›ny, kolĂsĂĄ i hodnota pohledĂĄvky Ä?i zĂĄvazku. V prĹŻbÄ›hu ĂşÄ?etnĂho obdobĂ pĹ™ecenÄ›nĂ zpravidla neprovĂĄdĂme. V rozvahovĂ˝ den vĹĄak hodnotu pohledĂĄvky Ä?i zĂĄvazku opravit musĂme. Proto jsou v okamĹžiku sestavovĂĄnĂ ĂşÄ?etnĂ zĂĄvÄ›rky pohledĂĄvky a zĂĄvazky v cizĂ mÄ›nÄ› pĹ™epoÄ?teny kurzem devizovĂŠho trhu ÄŒNB platnĂ˝m v tento den. Pokud v ten den ÄŒNB kurz nevyhlaĹĄuje (napĹ™. proto, Ĺže je nedÄ›le), pouĹžijeme poslednĂ vyhlĂĄĹĄenĂ˝ kurz, tedy kurz poslednĂho pracovnĂho dne pĹ™edchĂĄzejĂcĂho rozvahovĂŠmu dni. Pokud se jednĂĄ o mÄ›nu, pro kterou ÄŒNB kurz nevyhlaĹĄuje, pouĹžijeme metody popsanĂŠ ve 2. kapitole, tj. mĹŻĹžeme pro pĹ™epoÄ?et takovĂŠto mÄ›ny pouĹžĂt kurz ostatnĂch mÄ›n vyhlaĹĄovanĂ˝ ÄŒNB poslednĂ pracovnĂ den mÄ›sĂce nebo pĹ™epoÄ?et prostĹ™ednictvĂm dolaru nebo eura. RozdĂl mezi historickou, do tĂŠto doby evidovanou hodnotou pohledĂĄvky a novÄ› vypoÄ?tenou hodnotou je â€žrozvahovĂ˝â€œ kurzovĂ˝ rozdĂl. ZaĂşÄ?tovĂĄnĂ se provĂĄdĂ vĂ˝hradnÄ› na ĂşÄ?ty nĂĄkladĹŻ a vĂ˝nosĹŻ. PohledĂĄvky pak zĹŻstĂĄvajĂ v ĂşÄ?etnictvĂ v tĂŠto novÄ› vypoÄ?tenĂŠ hodnotÄ› aĹž do zaplacenĂ nebo dalĹĄĂho pĹ™ecenÄ›nĂ. PĹ™i vĂ˝poÄ?tu kurzovĂŠho rozdĂlu pĹ™i platbÄ›, provedenĂŠ aĹž v nĂĄsledujĂcĂm ĂşÄ?etnĂm obdobĂ, tedy srovnĂĄvĂĄme hodnotu platby s hodnotou pĹ™epoÄ?Ătanou v rĂĄmci poslednĂ zĂĄvÄ›rky, ne s historickou hodnotou v okamĹžiku vzniku pohledĂĄvky. RÄ…ĂŠMNCF t 8[UVCXGPÂž HCMVWTC X COGTKEMĂšEJ FQNCTGEJ FQ TQ\XCJQXĂ†JQ FPG PGURNCEGPÂž

V 15. pĹ™ĂkladÄ› sestavila organizace NaĹĄe spoleÄ?nost ke dni 31. 3. 2019 Ĺ™ĂĄdnou ĂşÄ?etnĂ zĂĄvÄ›rku (protoĹže jejĂ hospodĂĄĹ™skĂ˝ rok zaÄ?ĂnĂĄ dne 1. 4. a konÄ?Ă dne 31. 3.). Dne 31. 3. 2020 byl kurz 22,800 KÄ?/$. Datum

Kurz Ă˝1%

17. 3. 2019 31. 3. 2019 15. 4. 2019

22,000 22,800 23,000

Text 9\VWDYHQi IDNWXUD .XU]RYĂŞ UR]GtO 3ODWED .XU]RYi ]WUiWD

Ă˝ĂĄstka v CM

Ă˝ĂĄstka Y .Ăž

1 000,00 USD

22 000,00 800,00 23 000,00 200,00

1 000,00 USD

ĂšĂžHW SRGQLNDW MD D 311 60x 311 663 221 311 311 663

ĂšĂžHW 112 MD D 311 60x 311 645 221 311 311 645

1. K rozvahovĂŠmu dni byl vytvoĹ™en kurzovĂ˝ rozdĂl mezi kurzem ÄŒNB ze dne uskuteÄ?nÄ›nĂ dodĂĄvky (zaĂşÄ?tovĂĄnĂ pohledĂĄvky) a kurzem ÄŒNB ze dne ĂşÄ?etnĂ zĂĄvÄ›rky. 94

-WT\QXĂ† TQ\FĂŠN[ RÄ…K Ă—ĂŠGVPĂŠ W\ÂžXĂˇTEG

5. Graficky mĹŻĹžeme celou situaci vyjĂĄdĹ™it nĂĄsledovnÄ›: 9\VWDYHQt IDNWXU\

(85

Ă˝iVWHĂžQi SODWED

(85

.XU]

.Ăž

.XU]

.Ăž

663

QH]DSODFHQi ĂžiVW

=E\Oi ĂžiVW SUR UR]YDKX

(85

.Ăž

563

.XU]

6. Pokud bychom v rĂĄmci Ä?ĂĄsteÄ?nĂŠ platby nevyÄ?Ăslovali kurzovĂ˝ rozdĂl, vypadalo by zaĂşÄ?tovĂĄnĂ nĂĄsledovnÄ›: Datum

Kurz Ă˝1%

17. 7. 2020 15. 8. 2020

24,600 26,600

31. 12. 2020

23,600

Text 9\VWDYHQi IDNWXUD Ă˝iVWHĂžQi SODWED 6WDY ~ĂžWX .XU]RYĂŞ UR]GtO 6WDY ~ĂžWX

Ă˝ĂĄstka v CM

Ă˝ĂĄstka Y .Ăž

2 000,00 EUR 1 500,00 EUR 500,00 EUR

49 200,00 39 900,00 9 300,00 2 500,00 12 800,00

500,00 EUR

ĂšĂžHW SRGQLNDW ĂšĂžHW 112 MD D MD D 311 60x 311 60x 221 311 221 311 311

663

311

VidĂme, Ĺže mĂsto kurzovĂŠho zisku ve vĂ˝ĹĄi 3 000 KÄ? a 500 KÄ? mĂĄme rozdĂl tÄ›chto poloĹžek â€“ kurzovĂ˝ zisk v hodnotÄ› 2 500 KÄ?.

645

&CNwÊ QRGTCEG U RQJNGF¾XMCOK C \¾XC\M[

&#.iª 12'4#%' 5 21*.'& 8-#/+ # < 8#<-;

V minulých kapitolách jsme se pohledávkami již několikrát zabývali. Vždy se jednalo o pohledávky vlastní, tj. vzniklé z obchodní činnosti účetní jednotky. Pohledávka však může vzniknout z činnosti jiného subjektu a do účetní jednotky se dostat nákupem, darem, vkladem či jiným způsobem. Při nákupu a prodeji pohledávky, i když se jedná o pohledávku, jejíž nominální hodnota je vyjádřena v české měně, je obvyklé, že kupní cena je od nominální hodnoty odlišná. Mimo to může být nákup nebo prodej takové pohledávky uskutečněn za cenu vyjádřenou v jiné měně, než ve které je vyjádřena její nominální hodnota. Případy, kdy se jedná o pohledávku v cizí měně nebo kdy je cena za tuto pohledávku vyjádřena v cizí měně, se budeme zabývat v první části této kapitoly. Zatím byly pohledávky v případech, které jsme probírali doposud, vyrovnány v účetnictví zaplacením. V dalších částech této kapitoly probereme případy, kdy pohledávky, ať už vlastní, nebo nakoupené, budou vyrovnány jiným způsobem než zaplacením. Shrneme nyní přehledně, při jakých příležitostech může dojít k vyrovnání (popř. k částečnému vyrovnání) pohledávky v účetnictví jednotky. Pohledávka může zaniknout: • zaplacením, • zápočtem proti pohledávce dlužníka (neboli zápočtem s naším závazkem), • uplynutím zákonné doby, po které pohledávka přestane existovat (což se týká některých speciálních pohledávek, jako např. z náhrady škod apod. Pohledávky z obchodního vztahu v současné době uplynutím doby nezanikají – pouze se promlčují). Kromě toho je pohledávka vyrovnána v účetnictví dané účetní jednotky v případě, kdy sice nezanikne, ale přestane být majetkem společnosti, nebo kdy tento majetek přestane společnost evidovat, a to v případě: • prodeje pohledávky, • vkladu do jiné společnosti,

195

%+<ª /ö0; 8 ,'&01&7%*¦/ ·è'60+%68ª 521.-Č # &#.iª%* 001

%+<ª /ö0; 8 ,'&01&7%*¦/ ·è'60+%68ª 521.-Č # &#.iª%* 001 Od roku 2016 bylo opět jednoduché účetnictví pro některé účetní jednotky uznáno za plnohodnotnou verzi účetnictví. Bohužel nenásledoval krok, kdy by byla propracována metodika jednoduchého účetnictví a vazba mezi ním a zákonem o daních z příjmů. Proto u řady složitějších operací je v jednoduchém účetnictví potřeba postup spíše odhadovat z obecných principů, než jasně vykládat z vyhlášek a Standardů. Operace s cizími měnami v jednoduchém účetnictví patří mezi ty problémové. Pokud se v podvojném účetnictví rozhodneme zapisovat pomocí klasických šibeniček, nebo řádkovým způsobem, neovlivní to výsledek. Skutečnost, zda se některé účetní případy v jednoduchém účetnictví rozhodneme evidovat v knize příjmů, nebo v knize pohledávek, může mít u cizích měn vliv na hospodářský výsledek a tím i základ daně. V této kapitole si ukážeme některé možnosti, aniž by autor uměl své názory podložit jasnými argumenty. Čtenářům, kteří místo nejistých dedukcí upřednostňují jasná pravidla, může autor pouze doporučit používat podvojné účetnictví, které zákon o účetnictví umožňuje užívat kterékoliv účetní jednotce. Pro účetní, kteří se orientují v podvojném účetnictví, ponechávám pro srovnání vždy odkaz na stejný (popř. podobný) příklad řešený v podvojném účetnictví. (YLGHQFH ~GDMĥ Y FL]t PčQč

Položky, které je v rámci jednoduchého účetnictví potřeba evidovat v cizí měně, jsou shodné jako v účetnictví podvojném. To znamená peníze v pokladně i bance, pohledávky a závazky, případně ceniny a cenné papíry. Opravné položky k pohledávkám se v rámci jednoduchého účetnictví netvoří. Údaje o částkách v pokladně a bance budou v cizí měně evidovány v rámci peněžního deníku, u pohledávek a závazků v rámci knihy pohledávek a závazků a do peněžního deníku se nepromítnou (tedy například změna hodnoty pohledávky při změně kurzu neovlivní ani hospodářský výsledek, ani základ daně) a u cenin a cenných papírů v rámci pomocných knih majetku a do peněžního deníku se rovněž nepromítnou. Naproti tomu příjmy a výdaje budou v peněžním deníku evidovány pouze v české měně (tedy jakýkoliv výkyv kurzu cizí měny nemůže ovlivnit jednou zaznamenanou výši

258

%+<ª /ö0; 8 ,'&01&7%*¦/ ·è'60+%68ª 521.-Č # &#.iª%* 001

3HQČåQt GHQtN ± GRODURYi SRNODGQD

3ĜHSRþHW QD .þ Údaje v CM Kurz Text 3ĜtMHP Výdaj 3UĤE SRO 3ĜtMHP Výdaj Datum ý1% 8. 9. 2019 23,424 1iNXS Y EDQFH 11 712,00 500,00 USD 31. 12. 2019 22,621 .XU]RYê UR]GtO 393,85 .RQHþQê VWDY

Stav v CM

Stav Y .þ

550,00 USD 12 835,40 550,00 USD 12 441,55

6. Na průběžných položkách máme hodnotu dolarů v nižší ceně. Rozdíl (1 500 Kč) je náklad na směnu – kurzový rozdíl mezi kurzem banky, která směnu provedla, a kurzem používaným v účetnictví. O to nižší je ale pak kurzový rozdíl vypočítaný na dolarové pokladně koncem roku. 3HQČåQt GHQtN ± NRUXQRYi SRNODGQD Datum 8. 9. 2019

8æLWt SHYQpKR NXU]X

Text 1iNXS Y EDQFH .XU]RYê UR]GtO 3RSODWHN

3ĜtMHP

Výdaj

3UĤE SRO -11 712,00

1 500,00 264,00

I v jednoduchém účetnictví je možnost účtovat pevným kurzem. Jak by stejné operace vypadaly při účtování pevným kurzem, je vidět v následujícím příkladě. RąÊMNCF t 2QMNCFPC X COGTKEMÚEJ FQNCTGEJ t ×éVQX¾PÊ RGXPÚO MWT\GO

Účetní případy ze 102. příkladu zaúčtujeme pevným kurzem. 3HQČåQt GHQtN ± GRODURYi SRNODGQD Datum

Pevný kurz

1. 1. 2019 17. 3. 2019 14. 6. 2019 8. 9. 2019 31. 12. 2019

22,466 22,466 22,466 22,466 22,621

Text

3ĜHSRþHW QD .þ

Údaje v CM

3ĜtMHP Výdaj 3UĤE SRO 3ĜtMHP

Výdaj Stav v CM

3RþiWHþQt VWDY 0,00 USD 9NODG 2 246,60 100,00 USD 100,00 USD 3ODWED KRWRYČ 1 123,30 50,00 USD 50,00 USD 1iNXS Y EDQFH 11 233,00 500,00 USD 550,00 USD .XU]RYê UR]GtO 85,25 .RQHþQê VWDY 550,00 USD

Stav Y .þ 0,00 2 246,60 1 123,30 12 356,30 12 441,55

1. Jako pevný kurz musíme stanovit kurz ČNB platný první den účetního období. Vzhledem k tomu, že dne 1. 1. 2019 ČNB kurz nevyhlašovala, vezmeme poslední vyhlášený kurz před tímto datem, což je kurz ze dne 31. 12. 2018, a ten činí 22,466 Kč/$. 2. Pro účely účetní závěrky je nutné použít kurz ze dne 31. 12. 2019, nikoliv pevný kurz. 3. Vidíme, že po celou dobu účetního období je poměr mezi korunovým zůstatkem a dolarovým zůstatkem účtu stejný, a to 22,466 Kč/$. 262

8KTVW¾NPÊ O÷P[

8+467 .0ª /ö0; Virtuální peníze, virtuální měny, kryptoměny, tokeny a ICOs, jako např. Bitcoin, Ethereum, Ripple, Litecoin a dalších více než 3 000 měn. Co mají společného a čím se odlišují? Virtuální měna (někdy též digitální měna) je měna, která je vytvořena elektronicky (digitálně, virtuálně) a nemá fyzická platidla (bankovky a mince). Není vydávána žádným konkrétním státním nebo obdobným útvarem (i když Estonsko o vydání virtuální měny před vstupem do eurozóny uvažovalo a Švédsko to zvažuje dodnes). Z tohoto důvodu současné virtuální měny nemají centrální banku, která by intervencemi mohla ovlivňovat jejich hodnotu – kurz měny, a ten je tak závislý výhradně na poptávce. Vzhledem k tomu, že tyto měny nejsou podloženy zlatem (jak tomu před 100 lety bývalo běžně u většiny měn a naposledy ještě před 50 lety u amerického dolaru) ani státními dluhopisy, ale pouze důvěrou v jejich budoucnost, mohou výkyvy kurzů virtuálních měn být významnější než u běžných (tzv. zákonných nebo též fiat) měn a méně předvídatelné. Na rozdíl od virtuální měny nejsou virtuální peníze samostatnou měnou, ale pouze nehmotným vyjádřením existující měny. Příkladem mohou být platební brány. Inkasem prostředků přes platební bránu (např. PayPal) získáme virtuální peníze v konkrétní měně (např. korunách, dolarech nebo eurech), které nám mohou být směněny za skutečnou měnu a připsány na bankovní účet. Z účetního a daňového hlediska k nim můžeme přistupovat zcela stejně jako k penězům uloženým v bance. Kryptoměna je virtuální měna, která je technicky založena na šifrovacích algoritmech. Z tohoto důvodu je velmi nesnadno napadnutelná (asi v současné době není znám případ úspěšného padělání kryptoměn). Drtivá většina virtuálních měn je kryptoměnou, proto se tyto pojmy často zaměňují. Technické prostředky kryptoměn však nemusí být využívány pouze jako oběživo pro placení. Pokud se vydávají za účelem podpory (získání finančních prostředků) určitého projektu nebo určité společnosti, označují se jako tokeny. Někdy se rozlišují na security tokeny (označované též ICOs), které představují určitou obdobu akcií 277

&čUNGFM[ RQWåKVÊ EJ[DPÆJQ MWT\W CPGD PC EQ UK F¾V JNCXP÷ RQ\QT

&Č5.'&-; 217ä+6ª %*;$0¦*1 -74<7 #0'$ 0# %1 5+ & 6 *.#80ö 21<14 V průběhu minulých dvanácti kapitol jsme vždy určovali, jaký správný kurz použít pro přepočet cizí měny na českou, abychom splnili veškeré zákonné povinnosti. Nyní si shrneme důsledky, které může mít chybně vyčíslený převod. Obecně může použití chybného kurzu a následně chybné ohodnocení majetku, závazků, nákladů či výnosů mít vliv na: • účetnictví, konkrétně účetní závěrku, kdy následkem použití chybného kurzu mohou být chybně vyjádřena aktiva společnosti, vlastní kapitál, hospodářský výsledek celkem nebo jeho rozdělení na provozní hospodářský výsledek a finanční výsledek; • odvod daně z příjmu účetní jednotky, kdy v důsledku chybně stanoveného hospodářského výsledku může být chybně stanoven základ daně, nebo vzhledem k chybnému rozdělení mezi jednotlivé nákladové účty mohou být chybně provedeny úpravy ovlivňující výši daňového základu; • odvod ostatních daní (nejčastěji DPH nebo srážkové daně), kdy může být chybně vypočtená částka, která má být v rámci daňového přiznání odvedena, popř. je nárokována; • platby cestovného, kdy může být chybně stanoven doplatek nebo nedoplatek na cestovném zaměstnance, nebo • odvody sociálního a zdravotního pojištění z platů a mezd, popř. z odměn statutárních a dalších orgánů, vyjádřených v cizích měnách. Pokud použijeme chybný kurz při převodu peněz mezi bankami, při dotacích pokladen, odvodech z pokladen do bank a směně deviz a valut z jedné měny na druhou v průběhu účetního období, nezpůsobíme tím žádné další následné chyby, protože všechny odchylky se odstraní v rámci přepočtů při účetní závěrce.

285

&K\EQč SĝHSRÿWHQi banka a pokladna Y SUĥEčKX roku

&ÄŒ5.'&-; 217Ă¤+6ÂŞ %*;$0ÂŚ*1 -74<7 #0'$ 0# %1 5+ &Âž6 *.#80Ăś 21<14

RÄ…ĂŠMNCF t %J[DC MWT\W RÄ…K UGUVCXQXÂžPĂŠ Ă—ĂŠGVPĂŠ \ÂžXĂˇTM[

Pokud ve 34. pĹ™ĂkladÄ› pouĹžijeme chybnĂ˝ kurz 2,560 KÄ?/â‚Ź, v okamĹžiku sestavovĂĄnĂ ĂşÄ?etnĂ zĂĄvÄ›rky obdrĹžĂme: Datum

Kurz Ă˝1%

16. 7. 2020 14. 8. 2020

24,600 26,600

31. 12. 2020

2,560

9. 1. 2021

25,200

Text 9\VWDYHQi IDNWXUD Ă˝iVWHĂžQi SODWED .XU]RYĂŞ ]LVN 6WDY ~ĂžWX .XU]RYĂŞ UR]GtO 6WDY ~ĂžWX 'DOĂŁt SODWED .XU]RYĂŞ UR]GtO 6WDY ~ĂžWX 3ÄœHSODWHN

Ă˝ĂĄstka v CM

Ă˝ĂĄstka Y .Ăž

2 000,00 EUR 1 500,00 EUR

49 200,00 39 900,00 3 000,00 12 300,00 11 020,00 1 280,00

500,00 EUR 500,00 EUR 600,00 EUR 500,00 EUR 0,00 EUR 100,00 EUR

12 600,00 11 320,00 0,00 2 520,00

ĂšĂžHW SRGQLNDW ĂšĂžHW 112 MD D MD D 311 60x 311 60x 221 311 221 311 311 663 311 645 563

311

545

311

221 311

311 663

221 311

311 645

221

325

221

325

HospodĂĄĹ™skĂ˝ vĂ˝sledek (a tĂm i zĂĄklad danÄ›) jsme neoprĂĄvnÄ›nÄ› snĂĹžili o 11 520 KÄ? (na Ăşkor pohledĂĄvky v aktivech). V nĂĄsledujĂcĂm roce sice chybu opravĂme, opÄ›t je vĹĄak hospodĂĄĹ™skĂ˝ vĂ˝sledek chybnĂ˝, tentokrĂĄt vyĹĄĹĄĂ, neĹž mÄ›l bĂ˝t. Pokud by chyba v kurzu byla drobnĂĄ, bude i rozdĂl v hospodĂĄĹ™skĂŠm vĂ˝sledku niĹžĹĄĂ.

Z ĂşÄ?etnĂho hlediska a nĂĄslednÄ› i z hlediska danÄ› z pĹ™ĂjmĹŻ je tedy sprĂĄvnĂŠ pouĹžitĂ kurzu v pĹ™Ăpadech pĹ™eceĹˆovĂĄnĂ majetku a zĂĄvazku (a poÄ?ĂtĂĄnĂ kurzovĂ˝ch rozdĂlĹŻ) v rĂĄmci ĂşÄ?etnĂ zĂĄvÄ›rky vĹždy vĂ˝znamnĂŠ. Pokud bychom omylem ĂşÄ?tovali na zĂĄlohovĂŠ faktuĹ™e a poÄ?Ătali k nĂ kurzovĂŠ rozdĂly, nezpĹŻsobĂ tento postup chybu v hospodĂĄĹ™skĂŠm vĂ˝sledku (pouze doÄ?asnĂŠ nadhodnocenĂ aktiv a pasiv). RÄ…ĂŠMNCF t <CĂ—ĂŠVQXCPÂž \ÂžNQJQXÂž HCMVWTC

Pokud ve 35. pĹ™ĂkladÄ› zaĂşÄ?tujeme zĂĄlohovou fakturu v cizĂ mÄ›nÄ› na rozvahovĂŠ ĂşÄ?ty a pĹ™i platbÄ› zĂĄlohy napoÄ?ĂtĂĄme kurzovĂ˝ rozdĂl, bude zaĂşÄ?tovĂĄnĂ vypadat nĂĄsledovnÄ›: Datum

Kurz Ă˝1%

10. 10. 2019 15. 10. 2019

31,000 30,000

290

Text =iORKRYi IDNWXUD 3ODWED ]iORK\ .XU]RYĂŞ UR]GtO

Ă˝ĂĄstka v CM

Ă˝ĂĄstka Y .Ăž

*%3 *%3

31 000,00 30 000,00 1 000,00

ĂšĂžHW SRGQLNDW ĂšĂžHW 112 MD D MD D 314 321 314 321 321 221 321 221 321 663 321 645

Doporučená cena 419 Kč

EDICE DANĚ EDICE ÚČETNICTVÍ

EDICE PRÁVO

DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ

MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ

ANAG, spol. s r. o. | Kollárovo nám. 698/7 | 779 00 Olomouc tel.: 585 757 411 | fax: 585 418 867 | e-mail: obchod@anag.cz www.anag.cz