7
Úvod o tom, kde se tenhle příběh vzal…
K
do mi ho vyprávěl a proč? A také o tom, proč ten příběh málem zavál čas. O tom, jak dneska lidé pořád říkají, že antisemitismus je nesprávný, a jak je v mnoha z nich zároveň hluboce zakořeněn.
Miluju příběhy, v nichž čtenář od začátku ví, co se stane, a není ničím z vývoje děje ani z jeho finále překvapen. Naopak se zajímá o to, jak se to, co se stalo, přihodilo. Jak je to popsáno… V tomhle ranku byl snad nejgeniálnější Arthur Miller, když napsal svou Smrt obchodního cestujícího. Je úžasné říct čtenářům či divákům hned na začátku, jak tragicky celé drama dopadne. Dovoluji si tedy totéž v menším. Na začátku každé kapitoly vysvětlím každému, kdo o to má zájem, co se v ní přihodí, o čem bude řeč. Kdyby snad měl někdo pocit, že je tím ochuzen o to své překvapení, rada je jednoduchá: „Nečtěte úvody kapitol.“ Mimochodem, tenhle příběh neskončí tragicky. Naopak se zářným optimismem a s nadějí do budoucna. Přes všechno děsivé, o čem se v něm vypráví. Tak tedy, kdo mi příběh vyprávěl a proč? Josef Kugelstein byl člověk, kterého jsem potkal v životě mnohokrát, i když nijak cíleně. Vlastně bych byl možná raději, kdybych ho nepotkal nikdy. O tom, co byl zač, je další kapitola. Prvně jsem se s ním setkal na vysoké škole, potom v Československém rozhlase, na chodbách všemožných nakladatelství a dramaturgií… Pobíhal mezi nimi jako splašený králík. A docela zbytečně… Ke konci svého života mě poprvé požádal o schůzku. Došlo k ní v malé kavárně Na Balkoně v Židovské obci v Praze.