Issuu

Český Šternberk

Jeden z našich nejstarších a nejlépe dochovaných šlechtických hradů, po staletí sídlo starého českého rodu Šternberků, tvoří majestátní komplex na vrcholu strmého ostrohu nad řekou Sázavou. Byl založen již v r. 1241, za vlády Jiřího z Poděbrad dobyt královským vojskem a pak doplněn o zajímavé předsunuté opevnění s mohutnou věží. Postupné rozšiřování areálu o nové budovy zcela zakrylo původní členění, takže hradní silueta dnes působí jednolitým dojmem. Dochovaly se bohatě zdobené interiéry s cenným nábytkem a dobovými sbírkami. • Šternberkové drželi hrad (s výjimkou let 1712–1841) až do r. 1949, kdy byl objekt zestátněn. Po r. 1989 jej získal v restituci Zdeněk Sternberg a hradu postupně vrátil bývalý lesk a slávu.

• V době ohrožení Československa německým fašismem zůstali Šternberkové věrni českému národu a spolu s členy některých dalších šlechtických rodů statečně vystoupili na jeho obranu bez ohledu na možné důsledky. • Mezi uměleckými sbírkami vyniká soubor více než 500 mědirytin a letáků z doby třicetileté války od předních evropských rytců. • V r. 1971 byl v jednom odlehlém prostoru hradu nalezen tzv. šternberský poklad, obsahující drobné umělecké předměty z tzv. holandského stříbra ze 17. a 18. stol. • Samostatně přístupná jižní předsunutá bašta, tzv. „hladomorna“, je součástí důmyslného opevňovacího systému, který byl vybudován na přelomu 15. a 16. stol.

Sázava – Centrum sklářského umění Sklářství má v Sázavě dlouholetou tradici. V r. 1837 zde František Kavalír vybudoval huť produkující nádoby pro lékárny a laboratoře. Sklářská huť František vyrostla v r. 1882. Postupně v Sázavě vznikly další tři hutě. Nedaleko dnešních skláren stojí vzorně zrekonstruovaná huť František. Sídlí tu unikátní Centrum sklářského umění. Nabízí zážitkovou interaktivní expozici skla, nesčetné kurzy a workshopy pro veřejnost. V autentickém prostředí bývalé sklárny tak návštěvníci mohou vnímat krásu skla a seznámit se s procesem jeho výroby. Centrum nabízí i speciální program pro dětské návštěvníky.

Otevírací doba: duben, říjen SO, NE, květen–září ÚT–NE. Parkování: ve stoupání silnice směrem k dálnici D1 asi 300 m od hradu je placené parkoviště, další pod hradem na břehu řeky (zdarma). Akce: Putování šternberskou historií – netradiční prohlídky v kostýmech, oživená historie, doprovodný program (konec října). Noční prohlídky, příležitostné výstavy. Další tipy: románský kostel sv. Michala v Soběšíně (3 km jv.), zámek Rataje nad Sázavou (4,5 km ssv., duben, říjen SO, NE, květen až září ÚT–NE), zámek Ostředek s rodnou světničkou Svatopluka Čecha (8 km zsz.). • Sázavské sklo sklízelo úspěchy na mezinárodních výstavách, např. v r. 1861 na světové výstavě v Londýně byla expozice sázavského laboratorního skla oceněna zlatou medailí. • Sázavské sklárny prosluly především výrobou varného domácího skla, která byla zahájena r. 1922. • Sázava má ještě jeden důvod k návštěvě – klášter na pravém břehu Sázavy, národní kulturní památku, který je pozoruhodným souborem staveb z nejrůznějších období. Nejvíce pamatují základy kostela sv. Kříže, kruhové rotundy se čtyřmi apsidami z r. 1070, které odkryli archeologové v severní klášterní zahradě. Gotické období připomíná kapitulní síň s cennými nástěnnými malbami. Z nedokončeného kostela sv. Prokopa zůstala zachována jižní stěna s arkádami na mohutných pilířích, chór, základy chrámové předsíně a třípatrová věž. V areálu je stálá expozice Staroslověnská Sázava se středověkými rukopisy ve slovanském, latinském i českém jazyce, unikátem je faksimile staroslověn-

ského iluminovaného rukopisu Remešského evangeliáře, jehož autorství je připisováno sv. Prokopovi, prvnímu opatu kláštera a jednomu z patronů českých zemí, který zde zemřel r. 1053. Samostatně a zdarma můžeme navštívit severní klášterní zahradu. • Náměstí Voskovce a Wericha s informačním centrem připomíná, že sázavským rodákem je mladší z oblíbené dvojice Jiří Voskovec. Otevírací doba: sklárna: celoročně ÚT–NE, klášter: duben, říjen SO, NE, květen–září ÚT–NE. Parkování: přímo u Centra sklářského umění, u kláštera, ve Školské ul. u nám. V+W. Akce: nepravidelně pořádané výstavy sklářských výrobků, jedno i vícedenní kurzy, workshopy, rezidenční pobyty, v Sázavě Sázavská pouť (červenec), Sázava fest – rockový festival (srpen). Další tipy: v Ratajích nad Sázavou (městská památková zóna, 5 km jv.) hrad Pirkštejn a zámek s prohlídkou a muzeem s expozicí historie Rataj, kočárků, dřevorubectví aj., Český Šternberk (7,5 km jjv.), v Kácově funguje oblíbený pivovar Hubertus s možností exkurzí (14 km jv., ), hvězdárna v Ondřejově s možností prohlídky (9 km zsz.), Ladův památník v Hrusicích (12 km ssz.).

Český Šternberk

Ještěd

Kryštofovo Údolí – orloj a betlémy

• Liberecký architekt Karel Hubáček se svým týmem z ateliéru SIAL (statika – Zdeněk Patrman, interiéry – Otakar Binar) získal za projekt stavby na Ještědu světovou Perretovu cenu, navíc byl ještědský areál vyhodnocen jako česká stavba 20. stol. • Stavba mj. ukrývá oblíbenou restauraci a hotel, mnoho architektonických prvků navrací budovu do doby výstavby. • V letech 1932–33 byla vybudována kabinová lanová dráha z Horního Hanychova až na vrchol Ještědu, zmodernizovaná v letech 1971–75. • V r. 1909 byla na Ještědu postavena sáňkařská dráha, na níž se v r. 1914 uskutečnil evropský šampionát. • Na sev. svazích Ještědu je lyžařský areál se sjezdovkami různých stupňů obtížnosti. Stojí zde také skokanské můstky (konaly se na nich závody Světového poháru a v r. 2009 i soutěže mistrovství světa).

Nejvyšší hora (1 012 m) Ještědského hřbetu, půvabná a výrazná krajinná dominanta, s charakteristickou víceúčelovou stavbou ve tvaru rotačního hyperboloidu, oddělující jako hráz Liberec od českého vnitrozemí. V r. 1847 zde stála první chata, v r. 1868 kamenný objekt a v r. 1876 dřevěná vyhlídková věž (ta byla v r. 1889 nahrazena novou rozhlednou, kterou v r. 1903 zlikvidovala vichřice). V r. 1885 byla k chatě přistavěna velká veranda – tato tzv. Rohanova chata v r. 1964 vyhořela. V letech 1966–73 ji nahradil nový hotel a telekomunikační zařízení – od paty až po vrchol anténního nástavce je objekt 98 m vysoký. Základním pilířem této stavby jsou dva válce z taženého železobetonu, uvnitř je výtah a schodiště.

Otevírací doba: restaurace Ještěd i lanová dráha celoročně denně (při nepříznivých podmínkách lanovka nejezdí). Parkování: parkoviště u dolní stanice lanové dráhy, v sedle Výpřež, u chaty Ještědka 100 výškových metrů pod vrcholem, omezeně i na vrcholu Ještědu (vše placené). Akce: Novoroční výstup na Ještěd, Oslavy Ještědu (červenec). Další tipy: Výlet po Ještědském hřbetu na Pláně pod Ještědem (s návratem do Horního Hanychova). Lidová architektura v Podještědí (Světlá pod Ještědem, Rozstání, Hodky, Hoření Paseky, Jiříčkov, Javorník aj.), golfový areál u Rozstání (3,5 km již.), Skalákovna – skalní obydlí ve svahu Mazovy horky poblíž Javorníku (8 km jv., známé z povídky K. Světlé Skalák).

líři v letech 1518–28, prochází tudy železniční trať Liberec – Česká Lípa se zajímavými viadukty a tunelem pod Křižanským sedlem. • Autorovi Muzea betlémů, umístěnému ve dvou třídách bývalé školy, Martinu Chaloupkovi se podařilo soustředit více než 20 exponátů, hlavně lidových prací z Kryštofova Údolí. Největší z betlémů je postaven na ploše 24 m². Unikátem je cikorkový betlém, část tyrolského betlému a asi polovina Müllerova betlému v orientálním stylu. • Nejobdivovanější je 16 m dlouhý betlém, s figurami vysokými až 2 m, který v r. 1999 zhotovil známý malíř Josef Jíra. • Martin Chaloupka se zasloužil o vznik orloje, jehož figury se začaly pohybovat v r. 2007. Orloj, který vznikl z bývalé trafostanice, má 22 figur – dvě statické na nárožích představují sv. Kryštofa,

První vesnický orloj u nás (a po Praze a Olomouci třetí vůbec) a v době adventu vystavený a večer nasvícený Jírův betlém, to jsou lákadla, za kterými přijíždějí zvědavci do malebné obce v hlubokém údolí Rokytky v Ještědském hřbetu. Kryštofovo Údolí má dnes především rekreační charakter, od r. 2004 je vesnickou památkovou zónou s překrásným souborem hrázděných i roubených patrových domů. Půvabnou dominantou je raně barokní kostel sv. Kryštofa z let 1683–86, se stěnami a střechou pokrytými břidlicí. Nádherný areál dotváří dřevěná zvonice, barokní márnice s horským hřbitovem a barokní fara. V hostinci U Kryštofa je umístěno Muzeum betlémů s nejstarším exemplářem z r. 1846. Obec založili uh-

patrona obce, a sv. Barboru, patronku horníků, ostatní jsou pohyblivé. Každá figura má svého patrona – mj. i herecké osobnosti Jiřinu Bohdalovou, Martina Dejdara, Jiřího Lábuse aj. • Jeden z mnoha pěkných podstávkových domů se proměnil na Dům řemesel – funguje tu výtvarný a keramický ateliér manželů Michálkových, pořádají tu pravidelné výstavy, rádi nás provedou interiérem 250 let starého domu. • V Kryštofově Údolí se natáčel film Adelheid. Otevírací doba: Muzeum betlémů: SO, NE, Dům řemesel: o letních prázdninách ÚT–NE, jinak v sezoně SO, NE. Parkování: parkoviště u silnice v centru obce, vedle orloje a pár kroků od hostince U Kryštofa. Akce: Údolská pouť (konec července). Další tipy: Novina – osada, místní část Kryštofova Údolí (nádherný železniční viadukt z let 1899–1900, vedený do zatáčky, dlouhý 202 m a vysoký 27 m, lidová architektura).

Ještěd

Kryštofovo Údolí – orloj a betlémy

Říp

Doksany – klášter • Říp býval původně holý, zalesněn byl až v 19. stol. Vlastní vrchol je dnes téměř bez výhledu; upravené vyhlídky Roudnickou, Mělnickou a Pražskou najdeme na úbočích kopce. • V průčelí turistické chaty je nápis: „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“.

Pro Čechy posvátná mýtická „hora“ v podobě výrazné znělcové kupy (461 m), která o 250 m převyšuje okolní nížinu mezi řekami Vltava, Labe a Ohře. Pro mimořádné místo v nejstarších českých dějinách bývala místem slavných poutí a táborů lidu; v r. 1868 byl z jejího úpatí vylomen první základní kámen Národního divadla. Na vrcholu stojí románská rotunda sv. Jiří s apsidou snad z 11. stol., obnovená a doplněná o válcovou věž v r. 1126 knížetem Soběslavem I. na paměť vítězství nad císařem Lotharem v bitvě u Chlumce. Poblíž je turistická chata z r. 1906. • Báji o tom, že právě na Říp přivedl praotec Čech svůj lid od východu ze země charvatské, zaznamenal již kronikář Kosmas před r. 1125. • Kostelík sv. Jiří byl puristicky přestavěn v 70. letech 19. stol., čímž poněkud utrpěl jeho původní vzhled. Dnes je uvnitř instalován Památník českého státu. • Kopec tvoří šedá čedičová hornina (sodalitický nefelinit) s příměsí olivínu a magnetitu; toto složení způsobuje magnetické anomálie, vychylující střelku kompasu.

Otevírací doba: rotunda sv. Jiří: duben, říjen SO, NE, květen–září ÚT–NE. Parkování: pod kopcem velké parkoviště, odtud na vrchol pouze pěšky (1 km). Akce: Svatojiřská pouť (první neděle po 24. dubnu). Na úpatí kopce u vsi Rovné se koná lidová Řipská pouť s kulturními atrakcemi a kolotoči (20.–22. dubna), na roudnickém letišti na oslavu našich válečných letců Memorial Air Show (každý druhý rok červen). Další tipy: v Roudnici nad Labem (5 km sz.) zámek a zámecký park, Galerie moderního umění v zámecké jízdárně, Podřipské muzeum, gotický, v barokní gotice přestavěný kostel Narození P. Marie a Kratochvílova rozhledna, dále románský kostel sv. Petra a Pavla v Kostomlatech pod Řípem (3 km vých.), gotický kostel ve Straškově-Vodochodech (3,5 km jz.).

Významnou památkou starobylé obce na břehu Ohře jižně od Litoměřic je klášter premonstrátek, založený v r. 1144 českým knížetem Vladislavem II. a jeho manželkou Gertrudou. Během staletí zažil klášter četné pohromy – několikrát vyhořel, mnohokrát jej vyplenila procházející vojska. Koncem 17. a v 1. polovině 18. stol. byl přestavěn barokně a za josefinských reforem v r. 1782 zrušen. Od r. 1989 spravuje areál Národní památkový ústav, je zde umístěn archiv. V části budov byl v r. 1998 obnoven konvent premonstrátek, příslušející ke klášteru v Praze na Strahově. Nejcennější částí areálu je 60 m dlouhý chrám Narození P. Marie, románská bazilika z 12. stol., jejíž současný barokní vzhled z let 1710–20 je dílem T. Haffeneckera nebo K. I. Dienzenhofera. Pod západní částí se nachází ojediněle dochovaná románská krypta z doby před r. 1197, mimořádně cenná památka našeho románského umění. • Premonstrátky se kromě řeholních povinností věnovaly psaní knih, vyšívání bohoslužebných rouch a výchově dívek z předních rodin. Vzdělávala se zde např. dcera Přemysla Otakara I. Anežka, kterou dnes známe jako sv. Anežku Českou. • Románská krypta má bohatou kamenickou výzdobu. Vynikají hlavice sloupů zdobené rostlinnými a figurálními ornamenty (mj. hlavy řeholních sester, podoby bájných zvířat ). • V letech 1790–98 měla panství v pronájmu kněžna Terezie Poniatowská, která klášterní prelaturu přestavěla na zámek. V letech 1804–1945 patřily objekty pánům z Aehrenthalu. • Výzdoba chrámových interiérů má vysokou úroveň, vynikají fresky od Jana Hiebla z r. 1732, obraz Narození P. Marie a další oválný mariánský obraz od Petra Brandla z r. 1703 a obraz sv. Augustina od Jana Kryštofa Lišky z doby kolem r. 1708.

Roudnice nad Labem

Budyně nad Ohří

104

• Ke klášteru přiléhá park s dendrologicky cennými stromy, arkádovým pavilonem z r. 1756 a malou kašnou, na nádvoří roste mohutný platan javorolistý, starý 300 let. • Nad vstupem do kláštera je kamenný reliéf Madony a pod ním tři ženské postavy. Jedná se prý o tři jeptišky, které se za husitského vpádu do kláštera stačily ukrýt v blízkém lese, a když nebezpečí pominulo, vrátily se, aby vypálený objekt obnovily. Otevírací doba: klášterní chrám a krypta: po domluvě, bohoslužby v pátek a neděli. Parkování: u vstupu do kláštera. Akce: Doksany jsou poutním místem; hlavní pouť se koná 1. neděli v září. V kostelní kryptě se příležitostně pořádají koncerty. Další tipy: zrekonstruovaná tvrz s historickou expozicí a ojediněle dochovaný renesanční mlýn v Brozanech nad Ohří (1 km záp.), vodní hrad s Jandovým muzeem v Budyni nad Ohří (6 km jjz.), barokní zámek v Libochovicích s expozicí, zříceniny hradu Hazmburk na výrazném kopci Českého středohoří (10 km zjz.).

105

Říp

Roudnice nad Labem

Budyně nad Ohří

104

105

Soutěsky Kamenice

Pravčická brána

Nejnavštěvovanější a nejobdivovanější útvar Českého Švýcarska, impozantní skalní brána, největší v Evropě. Zvedá se na konci skalního hřbítku v Jetřichovických stěnách nad Hřenskem. Její oblouk má u dna rozpětí 26,5 m, je vysoký 16 m, široký 7–8 m a silný minimálně 3 m. Vlastní skalní útvar dnes není přístupný, v areálu vybudovaném postupně v blízkém okolí je několik vyhlídek, ze kterých se nabízejí pohledy na bránu samotnou i do překrásné okolní krajiny. U paty Pravčické brány stojí malebný výletní zámeček Sokolí hnízdo z r. 1881 s restaurací a muzeem NP České Švýcarsko.

Říčka Kamenice se na svém dolním toku zařezává hluboko do pískovcového podloží a vytváří několik nádherných kaňonovitých soutěsek, z nich dvě nejníže položené – Tichá (Edmundova) a Divoká, dlouhé 960 a 450 m – byly na konci 19. stol. nákladně upraveny a zpřístupněny veřejnosti. Patří k největším turistickým atrakcím Českého Švýcarska. Mají strmé, často až svislé skalní stěny, vysoké 50–150 m, s pojmenovanými útvary. Při jejich úpatí prochází turistický chodník, místy vylámaný do skály; tam, kde skály spadají přímo do vody, nahrazuje cestu romantická plavba na člunech. • Soutěsky v divokém neprůchodném terénu byly původně zcela nepřístupné. O jejich úpravu se zasloužil majitel panství Edmund Clary-Aldringen, který sem povolal italské odborníky. Pod jejich vedením tu pracovalo na 200 dělníků plných devět let. • Cestu v soutěskách doplňují plovoucí chodníčky, lávky, mosty a jezy, místy bylo třeba prostřílet i tunely.

Belveder

114

• Části skal se v minulosti utrhly a zřítily na dno soutěsky; jejich zbytky tu místy leží dodnes. V korytě vznikly vířením vody a písku obří hrnce a různé prohlubně. • Ve srubu v horní části Edmundovy soutěsky je kromě občerstvení také malá expozice hřenských soutěsek. • Přístup k soutěskám je možný ze všech čtyř stran. Nejčastěji se chodí od Hřenska do Tiché a dál do Divoké soutěsky. Dá se však sestoupit i doprostřed kaňonu mezi obě soutěsky, kde Kamenici překračuje Mezní můstek, a to buď po schodech ze severu od vsi Mezná, nebo prudce klesající cestičkou od jihu od obce Růžová. Poslední možnost je od východu, od Mezní Louky.

• Brána vznikla miliony let trvajícím zvětráváním méně odolné části skalního masivu tvořeného kvádrovými pískovci. • Němci nazývali bránu Prebischtor – podle legendárního poustevníka Prebische, který zde přebýval, pravděpodobnější však je, že dostala jméno podle některého z majitelů zdejších pozemků. • Velká návštěvnost tuto unikátní lokalitu ohrožovala, proto byl vstup na skalní most v r. 1980 uzavřen a pískovcový útvar zpevněn směsí s pryskyřičnou přísadou. • Pravčické bráně se obdivovalo již mnoho známých osobností, hned dvakrát – v letech 1831 a 1851 – sem například vystoupil známý dánský autor pohádek Hans Christian Andersen. • V začátcích turistiky si lidé mohli k výletu na Pravčickou bránu najmout mezky nebo skupinu nosičů; dnes musí šlapat hezky po svých. Záměr vybudovat tu lanovku zatím zůstává na mrtvém bodě. Otevírací doba: duben–říjen denně, listopad–březen SO, NE (vstupné). Parkování: Placená parkoviště na okraji obce Hřensko (odtud asi 2,5 km prudší výstup k bráně) nebo na Mezní Louce (asi 6,5 km po

Hřensko pohodlné cestě). Doporučujeme krátký okruh se sestupem k Hřensku, návrat na Mezní Louku je možný autobusem. Další tipy: Lesní zážitkový areál Rysí stezka na Mezní Louce, Jeskyně Českých bratří (0,5 jižně) – vrstevní jeskyně pravděpodobně využívaná v pobělohorské době exulanty, malebná obec Hřensko (2,5 km zjz.), vestavěná do skal, plavba motorovou lodí na trase Děčín – Hřensko či Hřensko – Bad Schandau. Služby: restaurace Sokolí hnízdo, stánek s občerstvením, infocentrum s prodejnou suvenýrů, muzeum, vše v areálu Pravčické brány (placený vstup), další ubytovací a stravovací možnosti na Mezní Louce, v Hřensku a okolních obcích.

Otevírací doba: převozy na pramicích v provozu denně duben–říjen, turistické chodníky přístupné celoročně. Parkování: placená parkoviště na vých. okraji Hřenska a na Mezní Louce. Další tipy: malebná obec Hřensko (2,5 km zjz.), vestavěná do skal, skalní vyhlídka Belveder u Labské Stráně (3 km jz.), roubené chalupy v Mezné, Růžové, Srbské Kamenici a Kamenické Stráni. Služby: v soutěskách výletní hostinec, hotel a stánky na Mezní Louce, množství hotelů a restaurací v Hřensku, informační středisko.

115

Soutěsky Kamenice

Pravčická brána

Belveder

114

115

Manětín

Stříbro

• Vstupní portál do zámku zdobí erby stavebníků a sochy atlantů nesoucích balkon. Jejich autorem byl Štěpán Borovec, žák Jana Brokoffa, který zhotovil také alegorické sochy čtyř živlů na schodišti. • Zámecká sbírka obrazů obsahuje mj. portréty rodiny Lažanských, která zdejší statek vlastnila do r. 1945. • Na zámek navazuje zahrada, doložená v r. 1604. Patrně v r. 1744 zde byla postavena kočárovna a oranžérie. Na začátku 19. stol. byl upraven přírodně-krajinářský anglický park s rybníčkem s vlastním náhonem, poustevnou a altánem na umělém vrchu. • Z klášterního sklepa až k temeni Chlumské hory vede údajně tajná chodba, do níž z obavy před válečným nebezpečím mniši schovali vzácný poklad: stříbrné sochy dvanácti apoštolů a zlatou sochu Krista v životní velikosti. Poklad stále čeká na svého objevitele.

Městečko v severním Plzeňsku bývá označováno za barokní perlu západních Čech. Paradoxně se o to zasloužil velký požár v r. 1712, který zničil většinu objektů, takže Manětín musel být vybudován prakticky znovu. Vzniklo tak jakési muzeum baroka pod širým nebem. Významnou dominantou je barokní zámek, vystavěný podle plánů T. Haffeneckera, který nahradil původní renesanční sídlo. Zabírá celou jednu stranu náměstí, před ním jsou terasy s barokními sochami a kašnami. Krytá chodba spojuje zámek s gotickým, barokně přestavěným kostelem sv. Jana Křtitele. • Průčelí má 33 okenních os a je členěno třemi vstupními portály. • V interiéru upoutá největší pozornost hlavní sál s nádhernou freskovou výzdobou od Julia Luxe. Nástropní rokoková malba z r. 1730 se věnuje ctnostem (Láska, Síla, Moudrost, Štěstěna) a je doprovázena alegoriemi čtyř ročních období. Na stěnách přijímacího pokoje si prohlédneme portréty členů rodiny Lažanských. V pánské pracovně je umístěn soubor olejomaleb, představujících jezdecké figury tzv. španělské jezdecké školy. • Unikátem v zámeckých sbírkách je soubor obrazů od V. Dvořáka z let 1716–17, který zachycuje nikoli šlechtu, ale zámecké služebnictvo a úřednictvo při různých pracích, např. při praní prádla nebo vaření.

Stříbro je historické městečko na skalnatém ostrohu obtékaném Mží při významné obchodní cestě z Prahy do Norimberku, které je nedílně spjato s těžbou stříbra a dodnes si uchovalo svůj šarm i hornické dědictví. V západní části náměstí stojí renesanční radnice z let 1543–89, jedna z nejkrásnějších u nás, s působivou sgrafitovou výzdobou z let 1823–88. Dominantu tvoří věž kostela Všech svatých, z vyhlídky ve výšce 32 m se otevírá krásné panorama. Přes Mži se klene renesanční kamenný most z r. 1560 s unikátní mosteckou věžní branou. Otevírací doba: duben, říjen SO–NE, květen–září ÚT–NE. Parkování: na náměstí před zámkem. Akce: Barokní den aneb Po stopách rodu Lažanských a jejich věrných poddaných (srpen). Další tipy: v Manětíně barokní kostel sv. Jana Křtitele s obrazy P. Brandla, barokní hřbitovní kostel sv. Barbory s dvouramenným schodištěm a cennou uměleckou výzdobou a galerie barokních soch při silnici do Plzně, dále čedičová Chlumská hora (2 km sz.) s dochovaným sopečným kráterem a hlubokou trhlinou na úpatí, novogotický zámek a zřícenina hradu Preitenstein v Nečtinách (7 km jz.).

• V bývalém minoritském klášteře sídlí městské muzeum. Stálé expozice se věnují historii dolování stříbra v oblasti, mineralogii a archeologii, stříbrským ostrostřelcům, etnografii, umění aj. V přízemí je křížová chodba, odkryty tady byly dva gotické portály a další hodnotné stavební prvky. Na křížovou chodbu navazuje torzo kostela sv. Maří Magdaleny. • Již ve 12. stol. se v okolí města dolovalo stříbro a v r. 1410 dostalo Stříbro kutací právo. V době třicetileté války byla těžba utlumena,

10 největší rozmach nastal v 18. a 19. stol., v r. 1908 těžba prakticky skončila. Následoval ještě pokus v letech 1950–73, bez větších úspěchů. • Nejzajímavější místa těžby spojuje trasa naučné stezky Historie hornictví na Stříbrsku. Navíc byl v r. 2005 otevřen Hornický skanzen s venkovní expozicí důlní techniky. V r. 2009 byla dokončena muzejní povrchová důlní trať, dlouhá 325 m. V areálu je i vstup do tzv. průzkumné štoly (bývalé skladiště trhavin), ve které se seznámíme se způsoby těžby ve středověku i v průběhu 19. a 20. stol. Prohlédnout si můžeme důlní vozy, vrtací kladiva, hydraulický i mechanický výklopník, nejrůznější nakladače i další historické exponáty.

• K nejvýznamnějším dílům stříbrského revíru patří Královská dědičná štola Prokop, uváděná již v r. 1513. Těžilo se zde do r. 1966, pak štola sloužila již jen jako odvodňovací. Dnes je úsek dlouhý 700 m přístupný veřejnosti. Otevírací doba: Hornický skanzen: červenec, srpen ST, SO, jinak po dohodě (jízda důlního vláčku příležitostně), městské muzeum: červen–září ÚT–SO, říjen–květen ÚT–PÁ, věž děkanského kostela: květen ÚT–PÁ, červen–září ÚT–SO. Parkování: na Masarykově nám. (placené), u skanzenu. Akce: Městské slavnosti (polovina června), Medový jarmark (září) aj. Další tipy: údolí Mže, Svojšín (7 km zsz., barokní zámek, kostel sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1200).

152

153

Manětín

Stříbro

152

153

Sušice – Muzeum Šumavy

Rabí

• Původ jména Sušice souvisí údajně se sušením zlatonosného písku, kterého bývalo v minulosti v Otavě dost a dost. • V r. 1839 se do Sušice přestěhoval z Vídně Vojtěch Scheinost a zahájil výrobu zápalek. Slavnou tradici si dnes také můžeme připomenout v muzeu, samotná výroba v závodě Solo již byla ukončena (přesunuta do Indie). • Vrch Svatobor býval podle pověsti pohanským obětištěm. Svádí k tomu jak jméno (Svatobog), tak nález údajného slovanského bůžka s dlouhými vousy (odborníci ovšem údajného bůžka identifikovali jako středověký svícen). Již od r. 1896 tu stojí rozhledna, ke které původně patřila útulna Klubu českých turistů. V r. 1934 byla poškozená stavba nahrazena novou kamennou rozhlednou, o rok později byla vybudovaná nová turistická chata. Rozhledna je 31 m vysoká a na její vyhlídkovou plošinu vede 182 schodů.

V historickém a mimořádně půvabném, v jádru gotickém Voprchovském domě (čp. 40) na sušickém náměstí sídlí Muzeum Šumavy. Mj. se věnuje historii sirkařství, sklářství, unikátem je obrovský betlém, zhotovený v r. 2004. Samotná Sušice je branou do oblasti střední Šumavy s množstvím památek, díky kterým je centrum města od r. 1992 památkovou zónou. Okolí se může pochlubit keltskými hradišti i rýžováním zlata. • Sušický mechanický betlém patří k největším mechanickým betlémům v ČR. Představuje starobylé královské město Sušice, řemesla a významné šumavské památky. Na ploše přes 16 m2 je umístěno 150 pohyblivých a 150 pevných figur. • Expozice šumavského sklářství v sušickém muzeum byla na konci r. 2005 rozšířena o velkorysý dar českého exulanta dr. ing. Bruna Schreibera, žijícího ve Švýcarsku, který věnoval na 160 skleněných předmětů hlavně z 19. stol. ve stylu biedermeieru, druhého rokoka a historismu.

Otevírací doba: muzeum: celoročně ÚT–SO, rozhledna Svatobor: leden–duben ČT–NE, květen–červen, září ÚT–NE, červenec, srpen denně, říjen–prosinec SO–NE. Akce: Sušické slavnosti (květen), Dramasteria (umělecké workshopy, červen/ červenec), Sušická pouť (trhy, atrakce, výstavy, hudební zábavy, první neděle v září), Svatobor Tour (závod horských kol a běžců poslední sobota v září). Parkování: na náměstí Svobody, na Svatoboru. Další tipy: ve městě renesanční radnice s pětipatrovou veřejnosti přístupnou věží, empírová kašna, Rozacínovský a Krocínovský dům, jeden z nejstarších židovských hřbitovů v ČR, kostely sv. Václava, sv. Felixe s kapucínským klášterem a P. Marie, Žižkův vrch (1 km jv., 618 m) s velkým kalichem, kaple Anděla Strážce na vrchu Stráž (0,5 km záp., 552 m), tvr za zámeček ve Svojšicích (5 km sz.), údolí Otavy, lidová architektura a raně gotický opevněný kostel sv. Petra a Pavla v Petrovicích (6 km jz.).

Na návrší nad stejnojmenným městečkem se vypíná největší a nejmohutnější zřícenina hradu v republice. Románské stavební prvky dokládají, že hrad byl založen již počátkem 13. stol.; první zmínka o něm je však až z r. 1380. Koncem 15. stol. zahájil Půta Švihovský z Rýzmberka velkorysou pozdně gotickou přestavbu, která pokračovala až do 30. let 16. stol. Podílel se na ní i dvorský architekt Benedikt Ried. Areál byl rozšířen a doplněn o mohutné opevnění s řadou bašt a věží i o další obytné budovy. Švihovští se však stavbou zadlužili a byli nuceni Rabí prodat.

Další tipy: Muzeum starých řemesel Rabí, románský kostel sv. Petra a Pavla v Buděticích (2,5 km zsz.), gotický kostel Nanebevzetí P. Marie v Nezamyslicích (5 km vjv.), renesanční zámek v Žichovicích (1,5 km jjv.), kostel sv. Petra a Pavla, Pražská brána a zámek (muzeum) v Horažďovicích (8 km sv.), zřícenina hradu Prácheň (6 km sv).

• Zajímavá je stálá expozice středověkých kachlů s replikou gotických kachlových kamen, k vidění jsou i archeologické nálezy. Ve sklepení, které je na trase 2. prohlídkového okruhu, věnovaného paláci, je připraven audiovizuální program o dobývání hradu husitskými vojsky, závěr prohlídky se pak odehrává v hladomorně. První trasa zahrnuje větší část areálu, prochází nejstarším jádrem a přivede nás i na vyhlídku z vrcholu obytné věže (donjonu). • Hrad je spojen s Janem Žižkou, který zde při obléhání v r. 1421 přišel o jediné zdravé oko. Postaral se o to sám velitel hradu Přibík Kocovský, který ironií osudu střelou z kuše Žižku netrefil, ale zasáhl šípem hrušeň, z níž odletěla tříska a husitskému vojevůdci se zaryla do oka. • Po třicetileté válce měl být zpustošený hrad na příkaz císaře Ferdinanda III. rozbořen, k tomu naštěstí nedošlo; nesměl však být opravován. • Zdivo hradeb a budov dosahuje celkové délky téměř 3 km. Otevírací doba: duben, říjen SO–NE, květen–září ÚT–NE. Parkování: placené parkoviště na náměstí asi 150 m od hradu. Akce: Rabijáda: Dětský den, Runfest (červen), Drátování, Hradozámecká noc.

170

171

Sušice – Muzeum Šumavy

Rabí

170

171

Jaroměřice nad Rokytnou – zámek

Zdejší barokní zámek s monumentálním kostelem sv. Markéty patří k největším nejen u nás, ale i v celé Evropě. Však také jeho stavba podle projektu významného rakouského architekta J. Prandtauera trvala plných 38 let (1700–37). Stavebníkem byl Jan Adam z Questenberka, jehož rod získal Jaroměřice již po Bílé hoře. Zámek je majestátní dvoupatrová budova rovnoběžná s řekou Rokytnou, z níž na obou stranách vystupují dvě stejně vysoká kolmá křídla, která směrem do náměstí uzavírají čestný dvůr, směrem do zahrady pak barokní terasu. • Stavebník zámku z něj učinil známé centrum kulturního a společenského života, kde až do své smrti v r. 1752 neúnavně organizoval různé akce. • Jaroměřice se mohly pochlubit zámeckou kapelou, vytvořenou ze správních úředníků i z poddaných. V r. 1730 měla v zámeckém divadle premiéru první česky provedená opera O původu Jaroměřic, kterou složil kapelník F. A. Míča. • Na záp. straně se na zámek napojuje kostel, dílo vynikajících vídeňského architekta J. L. Hildebrandta z let 1718–37. Má neobvykle vysokou oválnou loď zakončenou kupolí s lucernou, dvojice štíhlých věží je postavena na koso.

• Na zámek navazuje krásná francouzská zahrada s tvarovanými živými ploty a barokními sochami antických bohů. • Mezi skvostnými interiéry vyniká monumentální Sál předků s rozměrnou nástropní malbou. Otevírací doba: duben, říjen SO, NE, květen–září ÚT–NE. Parkování: u zámku na náměstí Míru. Akce: Zahradní slavnost (červenec), noční prohlídky (červen, červenec), Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského (srpen). Další tipy: Muzeum Otokara Březiny (duben–říjen), Březinův hrob od F. Bílka a most s barokními sochami v Jaroměřicích nad Rokytnou, části hradeb, zámek (muzeum), v jádru románský kostel sv. Jiljí a románská rotunda v Moravských Budějovicích (7,5 km jz.), tvrz Boskovštejn (12 km jjv.), barokní zámek a v jádru románský kostel sv. Vavřince v Hrotovicích (12 km vých.), archeology odkrytá středověká ves, tvrz a hrádek Mstěnice (13 km vých., volná prohlídka), Starý zámek a Nový zámek v Jevišovicích (14 km jv.).

Třebíč

Seligmanna Bauera představuje chudší obydlí židovské rodiny vč. vybaveného obchodu. • V nově opraveném zámku je umístěno Muzeum Vysočiny s expozicemi věnujícími se městu Třebíči i regionu Třebíčska (mj. klášterní expozice Svět portálů a bran či expozice Lidé, Místa, Osudy), projdeme si i zámecký okruh Valdštejnové na Třebíči. V jiném křídle zejm. pro děti vznikla interaktivní expozice Cesty časem, podzemí ledovny slouží jako lapidárium. • Středem pravobřežní části města je Karlovo náměstí, třetí největší v České republice (asi 400 × 60 m). Jeho ozdobou je Malovaný dům ze 16. stol. vyzdobený sgrafity, s nápadným nárožním arkýřem a dvorní arkádou, s galerií. Ze 75 m vysoké městské věže, přiléhající ke kostelu sv. Jakuba, se otevírají krásné výhledy. Zároveň můžeme obdivovat druhé největší věžní hodiny u nás (prvenství drží hodiny na Plečnikově vinohradském kostele Nejsv. Srdce Páně v Praze).

Mimořádný soubor pamětihodností městské památkové zóny v Třebíči umocňuje nejen zápis do Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO, ale i blízké sousedství dvou rozdílných částí – židovské a katolické. Židovská čtvrť v místní části Zámostí patří navíc k největším svého druhu v Evropě. V křivolakých uličkách stojí za pozornost hlavní Zadní (nová) synagoga z r. 1669, Přední (stará) synagoga z let 1639–42, řada rázovitých domů a židovský hřbitov, založený nad Týnským potokem ve 20. letech 17. stol. Úžasný areál zámku a baziliky sv. Prokopa má historii sahající až do r. 1101, kdy zde bylo založeno benediktinské opatství. Klášter měl význam i jako vojenská pevnost, později byl přeměněn na zámek. V letech 1240–60 vyrostla románsko-gotická bazilika sv. Prokopa – z tohoto období se dochoval nádherný vstupní portál. • Součástí expozice Zadní synagogy je přesný pětimetrový interaktivní model třebíčského židovského ghetta. Přilehlý dům

214

Otevírací doba: synagoga, židovský hřbitov a bazilika: celoročně denně, zámek (Muzeum Vysočiny): červenec, srpen denně, září–červen ÚT–NE, městská věž: květen–září denně. Parkování: na Žerotínově, Komenského a Karlově náměstí (vše placené). Akce: Festival divadla 2–3–4 herců (březen), Světový den divadla pro děti a mládež (březen), Třebíčské loutkářské jaro (březen), Třebíčské slavnosti piva (květen), O putovní pohár starosty města Třebíče – soutěž družstev v záchranné činnosti (červen),Horácká rally (červenec), Festival Šamajim Třebíč (festival židovské kultury, červenec/ srpen), Středověké slavnosti (srpen), Otevřené památky i srdce (září), Folklorní slavnosti (září), Pohádková Třebíč – dobrodružný pochod (září), Vánoční náměstí a vánoční trhy (prosinec). Další tipy: zbytky městského opevnění poblíž židovského hřbitova, Podklášterní pivovar Urban a expozice sportovních vozů Jaguar, chráněná lokalita se žulovými balvany Syenitové skály u Pocoucova (3 km sv.), údolí Jihlavy.

215

Jaroměřice nad Rokytnou – zámek

Třebíč

214

215

Litomyšl

Perlou ve výčtu pamětihodností města je nádherný renesanční zámek, jehož předchůdcem bývalo slavníkovské hradiště, pak klášter premonstrátů, sídlo biskupství a gotický hrádek. Objekt, v r. 1999 zapsaný na seznam památek UNESCO, dali vybudovat v letech 1568–81 mocní a bohatí Pernštejnové, práci vedli italští mistři. Až na detaily se zámek dochoval v původním stavu. Udivují dvoupatrové nádvorní arkády, arkádová lodžie ve 2. patře vstupního průčelí, bohatě členěné štíty a především nesmírně bohatá sgrafitová výzdoba, jedna z nejkrásnějších v Evropě. • Sgrafitovou výzdobu na fasádách, jejímž autorem byl Ital Čechy nazývaný Šimon Vlach, tvoří na 8 000 „psaníček“ a množství figurálních výjevů, hlavně na štítech. • V jednom ze sálů visí obrovský lustr, původně zhotovený pro slavný Formanův film Amadeus; filmoví tvůrci jej pak zdejšímu zámku věnovali. • V přízemí záp. křídla je unikátní pozdně barokní divadlo, zřízené Valdštejny v letech 1796–97, které se dodnes uchovalo v nezmě-

něné podobě včetně cenného souboru dekorací. Divadlo je součástí základního návštěvnického okruhu, který zahrnuje i 12 nejkrásnějších pokojů s vybavením z přelomu 18. a 19. stol. • Ve sklepeních je Muzeum sochařské tvorby O. Zoubka, v 2. patře Městská obrazárna. • V r. 1824 se sládkovi zámeckého pivovaru F. Smetanovi narodil syn Bedřich, budoucí slavný hudební skladatel. Jeho rodný byt v levém traktu pivovarského objektu přímo naproti zámku byl upraven na památník. • Poblíž zámku je hodnotný komplex barokních staveb – kostela Nalezení sv. Kříže s bývalou piaristickou kolejí. V koleji sídlí Regionální muzeum se stálou expozicí Litomyšl – město kultury a vzdělanosti, která představuje pestré dějiny města od jeho počátků do současnosti. Na areál navazuje soubor bývalých klášterních zahrad, v letech 1999–2000 rekonstruovaných do podoby reprezentativní městské zahrady. • K významným kulturním institucím městské památkové rezervace Litomyšl patří Portmoneum – Museum J. Váchala v ul. T. Novákové, vyzdobené nástěnným malbami svérázného umělce a mystika Josefa Váchala z r. 1924.

Polička Královské věnné město na Českomoravské vrchovině leží v Čechách, nedaleko historické hranice s Moravou. Bylo poslední v řetězu měst, založených kolem r. 1265 králem Přemyslem Otakarem II. na trase významné obchodní stezky spojující Prahu s moravskými centry. Jeho největší pozoruhodností je unikátně dochované městské opevnění z 1. poloviny 14. stol. Původně je tvořila 10 m vysoká a 2,5 m silná hlavní hradba s cimbuřím a 19 polokruhovými věžemi, doplněná o 4 m vysokou parkánovou hradbu, vodní příkop a val s palisádou. Čtyři věžovité brány byly zbořeny v 1. polovině 19. stol. Vnitřní hradba v délce 1 220 m zůstala i s věžemi zachována, po r. 1972 byla zrekonstruována a část (při ul. Václavská a Na Bídě) zpřístupněna. Barokní přestavba v 18. stol. proměnila Poličku na jedno z nejvýstavnějších českých měst; ničivý požár r. 1845 však výrazně zbrzdil její rozvoj. • Ani pevné městské hradby nedokázaly vždy město ochránit před nepřáteli. V r. 1421 dobylo Poličku, obsazenou nepočetnou husitskou posádkou, zradou vojsko uherského krále Zikmunda a většinu obyvatel povraždilo. • V historickém objektu Městského muzea v těsném sousedství Palackého nám. sídlí Centrum B. Martinů, které se významně podílí na kulturním životě ve městě. Najdeme zde nové expozice o historii města, sklářství na Horácku a životě a díle B. Martinů,

16 nejvýznamnějšího poličského rodáka. Muzeum je umístěno v bývalé chlapecké měšťanské škole; součástí expozic je zrekonstruovaná školní třída z přelomu 19. a 20. stol., kdy tuto školní budovu začal navštěvovat malý Bohuslav. V sálech si mohou návštěvníci vyzkoušet postavit město, obléci část zbroje nebo vzít do ruky meč. • Hudební skladatel Bohuslav Martinů se narodil v r. 1890 v bytě ve věži kostela sv. Jakuba, kde jeho otec v letech 1889–1902 pracoval jako pověžný. Martinů ve městě dlouho žil a rád se sem vracel; je pohřben na zdejším hřbitově. • Na věži je otočná korouhvička v podobě plechové Smrti s napjatým lukem a šípem. Míří prý vždy tam, kde má někdo umřít. Otevírací doba: Expozice Centra B. Martinů, rodná světnička B. Martinů na věži kostela sv. Jakuba a městské opevnění: celoročně ÚT–NE (vstupenky na věž a na hradby je nutné zakoupit předem v Centru B. Martinů). Vstup na hradby jen v doprovodu průvodce. Parkování: vjezd do centra omezen; za poplatek můžeme parkovat v jižní části Palackého nám., v ul. Na Bídě, Na Valech, bezplatně v ul. Starohradská a u divadla Tylův dům. Akce: multižánrové festivaly Colour meeting (červenec) a Festival Polička 555 (srpen). Další tipy: na Palackého nám. morový sloup z let 1727–31 od F. M. Kaňky a J. Pacáka, jeden z uměleckých vrcholů barokního sochařství v Čechách, na hřbitově trojlodní renesanční kostel sv. Michala a masivní zděná zvonice z r. 1598.

Otevírací doba: zámek a Smetanův památník: duben, říjen SO, NE, květen–září ÚT–NE, Regionální muzeum v Litomyšli a Portmoneum – Muzeum J. Váchala: celoročně ÚT–NE. Parkování: zdarma na parkovištích u zámku, v Zahájské a Zámecké ul.; na Toulovcově a Smetanově nám. jsou parkoviště placená. Akce: Národní festival Smetanova Litomyšl (červen–červenec), v zámku netradiční prohlídky, ve městě tradiční studentské slavnosti Majáles (začátek května). Další tipy: ve městě renesanční dům U Rytířů a další historické domy, trojlodní gotická bazilika Povýšení sv. Kříže, Nedošínský háj (3,5 km zsz.).

280

281

Litomyšl

280

281