0377578

JUDr. Jan Breburda

EXEKUCE SRÁŽKAMI ZE MZDY srážky ze mzdy na základě zákona, dohod a exekucí výše a pořadí srážek ze mzdy změna plátce mzdy, několik plátců mzdy srážky z dávek nemocenského pojištění srážky v insolvenčním řízení postižení daňových bonusů a přeplatků odpovědnost plátce mzdy

přehledné tabulky, názorná schémata,

praktické příklady 8. aktualizované vydání

EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ

2020

součinnost poskytovaná plátcem mzdy

Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními, budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím.

Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy.

Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání

anag@anag.cz, tel.: 585 757 411

© JUDr. Jan Breburda, 2020 © Nakladatelství ANAG, 2020 ISBN 978-80-7554-256-4

Obsah

2EVDK Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Přehled důležitých právních předpisů a jejich zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Další zkratky a pojmy používané v textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Klíčové částky pro rok 2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Část I. – Druhy srážek ze mzdy 1. Vymezení druhů srážek ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 2. Srážky ze mzdy na základě zákona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 3. Srážky ze mzdy na základě dohody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 4. Srážky ze mzdy na základě exekuce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 5. Zahájení exekuce srážkami ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 6. Ukončení exekuce srážkami ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 7. Přerušení prováděných srážek ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

Část II. – Výše srážek ze mzdy 8. Hrubá mzda a jiné příjmy povinného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 9. Čistý měsíční příjem povinného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 10. Přednostní a nepřednostní pohledávky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 11. Nezabavitelné částky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 12. Příklady uplatnění nezabavitelných částek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 13. Výpočet výše srážek ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 14. Příklady výpočtu výše srážek ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 15. Specifické případy výpočtu výše srážky ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

Část III. – Pořadí srážek ze mzdy 16. Pořadí exekučních srážek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 17. Příklady souběhu pohledávek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 18. Příklady souběhu nepřednostních pohledávek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 19. Příklady souběhu přednostních pohledávek (bez výživného) . . . . . . . . . . 187 20. Příklady souběhu přednostních i nepřednostních pohledávek (bez výživného) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201

3

Obsah 21. Příklady souběhu pohledávek výživného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 22. Příklady souběhu všech možných pohledávek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260

Část IV. – Postavení plátce mzdy v nestandardních případech 23. Změna plátce mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286 24. Příklady změny plátce mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 306 25. Srážky z dávek nemocenského pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 329 26. Příklad srážek z dávek nemocenského pojištění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335 27. Několik plátců mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 340 28. Příklady exekuce prováděné několika plátci mzdy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 350 29. Odpovědnost plátce mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 381 30. Součinnost poskytovaná exekučním orgánům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 387 31. Srážky ze mzdy v insolvenčním řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393 32. Postižení daňového bonusu a přeplatku z ročního zúčtování daně . . . . . . 411

Část V. – Vybraná ustanovení souvisejících právních předpisů Přehled vybraných ustanovení souvisejících právních předpisů (právní stav k 1. 1. 2020) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434 Daňový řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 436 Exekuční řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 440 Insolvenční zákon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 454 Nařízení o nezabavitelných částkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475 Občanský soudní řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 477 Občanský zákoník. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 490 Správní řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 496 Starý občanský zákoník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 497 Zákon o daních z příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 498 Zákon o inspekci práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 502 Zákon o nemocenském pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 505 Zákon o souběhu exekucí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 511 Zákon o státní sociální podpoře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514 Zákon o životním minimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 522 Zákoník práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 524

4

Úvod

ÒYRG Vážení čtenáři, těší mě, že vás zaujala má kniha Exekuce srážkami ze mzdy.

Tato publikace je určena především pro mzdové účetní, pracovníky účtáren a jejich zaměstnavatele, kterých se toto téma dotýká nejvíce. Bude však nesporně užitečná také pro dlužníky, věřitele a jejich právní zástupce, jakož i pro zainteresované zaměstnance soudů, správních orgánů či soudních exekutorů.

Svým rozsahem se neomezuje pouze na hlavní téma exekucí srážkami ze mzdy, ale přibližuje také opomíjené srážky ze mzdy realizované přímo na základě zákona nebo na základě uzavřených dohod. Hlavními právními předpisy, z nichž musíme vycházet, tak budou občanský soudní řád, zákoník práce a občanský zákoník. Kolegové právníci mi snad prominou, že pro větší srozumitelnost a přehlednost záměrně potlačuji konkrétní odkazy na právní předpisy a jejich citace, jež by celý text zbytečně komplikovaly. Čeká nás řada názorných schémat, přehledných tabulek a praktických příkladů. Nevyhneme se tématům kontroverzním, u nichž se vždy pokusím z mnoha protichůdných názorů vybrat ten, jenž odpovídá právním předpisům. Nalezneme však i opačné oblasti, jimiž se nikdo vážně nezabývá, přestože je třeba pro každodenní praxi najít konkrétní řešení. V každém případě musíme počítat s tím, že celá právní úprava srážek je velmi rozsáhlá a spletitá, že se neustále vyvíjí a pozměňuje a že nikdy zcela nevystihne potřeby světa přesných čísel.

V této knize se nebudeme zabývat pouze srážkami ze mzdy jako takové, ale i srážkami z jiných postižitelných příjmů, kterými jsou namátkou plat, různé formy odměn a náhrad, důchody, vybrané nemocenské a sociální dávky apod. Zkušenější čtenáře nepochybně zaujme obávané téma změny plátce mzdy, úprava srážek z dávek nemocenského pojištění, exekuce vedená na několik plátců mzdy zároveň, problematika insolvenčních srážek či konečně úsilí exekučních orgánů o postižení daňových bonusů a přeplatků z ročního zúčtování daně.

Pevně věřím, že vám všem má kniha pomůže v úspěšném zvládnutí obtížné, nevděčné, ale veskrze zajímavé problematiky srážek ze mzdy.

5

Úvod =PČQ\ Y URFH V průběhu loňského roku jsme zaznamenali dva významné legislativní zásahy do problematiky srážek ze mzdy, jež se nyní promítají do nového vydání této publikace. V první řadě došlo k výraznému parametrickému posunu při výpočtu výše srážek ze mzdy. Hranice pro výpočet tzv. plně zabavitelné částky, jež se povinnému sráží bez omezení, se s účinností od 1. června 2019 zvýšila z dosavadního prostého součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení na dvojnásobek této částky, tj. na dvojnásobek součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení. V roce 2020 tak limit pro výpočet plně zabavitelné částky dosahuje dosud nevídané výše 19 824 Kč.

U zaměstnanců s nízkým příjmem, jimž se doposud žádná plně zabavitelná částka nesrážela, se tím nic podstatného nezměnilo. Všem ostatním zaměstnancům se středním či vysokým příjmem se však nepochybně touto změnou ulevilo, ovšem na úkor jejich věřitelů. Postiženi jsou zejména věřitelé s přednostními pohledávkami (včetně privilegovaných pohledávek výživného), kteří jako první čerpají z plně zabavitelné částky, jež se uvedenou novelizací radikálně snížila, či dokonce úplně odpadla. Naopak věřitelé nepřednostních pohledávek se za příznivých okolností mohou oproti dosavadnímu stavu těšit až z dvojnásobného výnosu první třetiny. Veškeré příklady v této publikaci jsou v duchu novely patřičně přepracovány a samozřejmě jsou také jako obvykle aktualizovány podle posledního nařízení vlády o nezabavitelných částkách.

Kromě toho došlo rovněž od 1. června 2019 k rozsáhlejší novelizaci insolvenčního zákona, která se zaměřila především na oblast oddlužení.

K doposud známým třem variantám oddlužení – k dominantnímu oddlužení plněním splátkového kalendáře, k oddlužení zpeněžením majetkové podstaty či ojediněle k jejich dobrovolné kombinaci – přibyla varianta čtvrtá.

Jedná se o nové oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, které v sobě efektivně spojuje prvky oddlužení plněním splátkového kalendáře s prvky oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a uplatní se vždy, nebude-li postačovat samostatné oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Tato progresivní novinka se vztahuje na nové úpadky prohlášené po účinnosti přijaté novely a postupně vytlačí již schválená stará oddlužení plněním splátkového kalendáře či jejich dosavadní dobrovolné 6

Úvod kombinace se zpeněžením majetkové podstaty nebo její části. Během následujících několika let se však čtenáři budou přechodně potýkat se všemi čtyřmi variantami oddlužení, což pro ně může být pochopitelně dosti nepřehledné.

V Olomouci dne 20. 1. 2020 Jan Breburda

7

KlĂ­Ä?ovĂŠ Ä?ĂĄstky pro rok 2020

.OtĂžRYp ĂžiVWN\ SUR URN ä0- – nařízenĂ­ vlĂĄdy Ä?. 409/2011 Sb. ĂşÄ?innĂŠ k 1. 1. 2012

.Ăž

11% – nařízenĂ­ vlĂĄdy Ä?. 349/2019 Sb. ĂşÄ?innĂŠ k 1. 1. 2020

.Ăž

/LPLW SUR YĂŞSRĂžHW SOQÄŒ ]DEDYLWHOQp ĂžiVWN\ .Ăž = 2 Ă— (Ĺ˝MJ + NNB); tj. Ä?ĂĄstka, nad kterou se zbytek Ä?istĂŠ mzdy srazĂ­ bez omezenĂ­ 1H]DEDYLWHOQi ĂžiVWND QD RVREX SRYLQQpKR .Ăž = ²/Âł Ă— (Ĺ˝MJ + NNB), zaokrouhleno na halĂŠĹ™e smÄ›rem dolĹŻ 1H]DEDYLWHOQi ĂžiVWND QD Y\ĂĽLYRYDQRX RVREX .Ăž = Âź Ă— ²/Âł Ă— (Ĺ˝MJ + NNB), zaokrouhleno na halĂŠĹ™e smÄ›rem dolĹŻ SouÄ?et nezabavitelnĂ˝ch Ä?ĂĄstek se zaokrouhluje na celĂŠ koruny nahoru.

UpravenĂ˝ zbytek Ä?istĂŠ mzdy (maximĂĄlnÄ› 19 824 KÄ?), kterĂ˝ zĂ­skĂĄme po odeÄ?tenĂ­ souÄ?tu nezabavitelnĂ˝ch Ä?ĂĄstek a po odeÄ?tenĂ­ případnĂŠ plnÄ› zabavitelnĂŠ Ä?ĂĄstky, se zaokrouhluje dolĹŻ na Ä?ĂĄstku dÄ›litelnou tĹ™emi a vyjĂĄdĹ™itelnou v celĂ˝ch korunĂĄch (maximĂĄlnÄ› 19 824 KÄ?) a rozdÄ›luje se na tĹ™i stejnĂŠ tĹ™etiny (maximĂĄlnÄ› 6 608 KÄ?).

11

Část I. – Druhy srážek ze mzdy

6UiåN\ ]H P]G\ QD ]iNODGČ ]iNRQD Srážky ze mzdy na základě zákona můžeme rozdělit na povinné a nepovinné. Povinně musí zaměstnavatel (plátce mzdy) podle zákoníku práce a dalších právních předpisů provádět v každém výplatním termínu srážky ze mzdy každého svého zaměstnance na úhradu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, úhradu pojistného na veřejné zdravotní pojištění a také úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Tyto srážky se vypočítávají a přednostně provádějí z hrubé, resp. superhrubé mzdy. Jejich sražením a odvedením ve prospěch státního rozpočtu, resp. rozpočtů příslušných institucí, získáme mzdu čistou, jež se pak vyplácí zaměstnanci. Jedná se o notoricky známý mechanismus, jenž je natolik podrobně popsán v mnoha specializovaných článcích a publikacích, že se jím zde nadále nebudeme zabývat.

Oproti těmto plošným povinným platbám, jež se odvádějí z hrubé mzdy každého zaměstnance, nepovinné srážky na základě zákona (a stejně tak i veškeré dále popisované srážky z dohod a exekucí) se provádějí až z čisté mzdy zaměstnance. Jedná se o srážky, které zaměstnavatel může (ale nemusí) uplatnit vůči některému svému zaměstnanci v případech výslovně uvedených v § 147 odst. 1 písm. c) až e) zákoníku práce: srážka na úhradu zálohy na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu, srážka na úhradu nevyúčtované zálohy na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů, srážka na úhradu náhrady mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo, srážka na úhradu náhrady mzdy nebo platu v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, na niž zaměstnanci právo nevzniklo.

Zjednodušeně řečeno se v souhrnu jedná o srážky za neoprávněně vyplacené, přeplacené či nevyúčtované zálohy na mzdu či na cestovní náhrady a náhrady mzdy za dovolenou nebo za nemoc.

16

2. Srážky ze mzdy na základě zákona Schéma č. 2b – Postup plátce mzdy při provádění nepovinných srážek ze zákona

listopad listopad

Plátce mzdy provádí srážky ze mzdy svého zaměstnance, které ihned použije na úhradu svého nároku.

prosinec prosinec

leden leden

výplata

Ĝíjen říjen

srážka

výplata

Plátce mzdy standardně vyplácí celou mzdu svému zaměstnanci.

záĜí září

srážka

srpen srpen

nárok plátce mzdy je zcela uhrazen

srážka

þervenec červenec

výplata

plátce mzdy provede první srážku

výplata

vznik nároku podle § 147 odst. 1 ZP

Plátce mzdy opět standardně vyplácí celou mzdu zaměstnanci.

Závěrečné shrnutí Přímo ze zákona sráží zaměstnavatel všem svým zaměstnancům z hrubé mzdy zálohu na daň z příjmů a platby pojistného, jež povinně odvádí do veřejných či obdobných rozpočtů.

Mimoto může zaměstnavatel podle zákoníku práce srazit zaměstnanci část čisté mzdy na úhradu některých svých nároků vzniklých z pracovněprávního vztahu, aniž by k tomu potřeboval jeho souhlas. Budeme-li dále hovořit o srážkách ze mzdy na základě zákona, myslí se tím pro potřeby této publikace již jen tato nepovinná oprávnění zaměstnavatele.

Srážky ze mzdy na základě zákona se řídí tradičními pravidly pro výpočet a určení pořadí srážek podle exekučních předpisů.

19

4. Srážky ze mzdy na základě exekuce Tabulka č. 4a – Srážky ze mzdy na základě vedené exekuce Druh exekuce

Exekuční orgán

Právní úprava

výkon rozhodnutí (soudní výkon rozhodnutí)

soud

obecná úprava § 251 až § 275 OSŘ, zvláštní úprava srážek ze mzdy § 276 až § 302 OSŘ

soudní exekutor

obecná úprava § 28 a násl. EŘ, zvláštní úprava srážek ze mzdy § 60 EŘ (odkaz na použití § 276 až § 302 OSŘ)

daňová exekuce

správce daně

obecná úprava § 175 a násl. DŘ, zvláštní úprava srážek ze mzdy § 186 až § 189 DŘ, § 177 DŘ (odkaz na použití § 276 až § 302 OSŘ)

exekuce (správní exekuce)

státní orgán či územně samosprávný celek

obecná úprava § 103 a násl. SŘ, zvláštní úprava srážek ze mzdy § 106 SŘ (odkaz na použití § 175 a násl. DŘ)

exekuce (exekuce soudních exekutorů)

5R]GtO\ PH]L H[HNXFHPL Uvedené exekuce se vzájemně odlišují především svým účelem a institucionálním zakotvením. Nařizují je a provádějí různé státní, resp. polostátní instituce, z nichž některé sledují pouze uspokojení svých vlastních pohledávek, zatímco jiné slouží ve veřejném zájmu k uspokojení pohledávek všech věřitelů, soukromoprávních i veřejnoprávních. Oproti tomu konkrétní způsob provedení a dopad těchto exekucí se z pohledu plátce mzdy i přes samostatné a zdánlivě rozdílné právní úpravy v zásadě shoduje a vesměs se liší pouze v nepříliš podstatných detailech.

Historicky nejstarší formou exekuce je exekuční řízení nařizované a prováděné soudem podle občanského soudního řádu, jež se poněkud archaicky nazývá výkonem rozhodnutí. Jak již naznačuje tento název, výkon rozhodnutí zásadně slouží k vymožení pohledávek širokého okruhu věřitelů, které jim byly v nalézacím řízení přiznány rozhodnutím soudu, popřípadě jiného státního orgánu, jež má být nyní nuceně vykonáno.

Oproti tomu daňová exekuce i exekuce správní je obecně (se zanedbatelnou výjimkou tzv. dělené správy) určena pouze k vymožení vlastních

29

5. Zahájení exekuce srážkami ze mzdy Schéma č. 5c – Postup plátce mzdy po doručení exekučního příkazu

leden leden

únor únor

bĜezen březen

duben duben

kvČten květen

þerven červen

þervenec červenec

výplata

výplata

výplata

srážka

srážka

srážka

srážka

doručení exekučního příkazu

Plátce mzdy standardně vyplácí celou mzdu svému zaměstnanci.

Plátce mzdy začne provádět srážky ze mzdy povinného a ponechává je zatím u sebe.

'RUXþHQt Y\UR]XPČQt R QDE\Wt SUiYQt PRFL Další stádium exekučního řízení nastává poté, co se nařízená (zahájená) exekuce nebo výkon rozhodnutí stanou pravomocnými a exekuční orgán o tom vyrozumí plátce mzdy. Tím se plátci mzdy potvrdí, že exekuce je vedena právoplatně, takže končí přechodné deponování sražených částek a nastává skutečné uspokojování vymáhané pohledávky oprávněného.

Plátce mzdy po doručení vyrozumění o nabytí právní moci shromáždí veškeré dosud deponované srážky ze mzdy a vyplatí je naráz jednou platbou oprávněnému. Učiní tak bez zbytečného odkladu, zpravidla hned tentýž či následující pracovní den. Při dalším provádění srážek již plátce mzdy srážené částky nedeponuje, ale rovnou je v každém výplatním termínu odešle oprávněnému na úhradu jeho vymáhané pohledávky.

Vlastní okamžik nabytí právní moci nemůže plátce mzdy nijak ovlivnit, neboť není plnoprávným účastníkem exekučního řízení a nemůže se proti rozhodnutí exekučního orgánu odvolat. Nabytí právní moci vydaného exekučního příkazu či usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí závisí výlučně

37

ÄŒĂĄst II. – Výťe srĂĄĹžek ze mzdy

+UXEi P]GD D MLQp SÄœtMP\ SRYLQQpKR V samotnĂŠm Ăşvodu tĂŠto publikace jsme si Ĺ™ekli, Ĺže srĂĄĹžky ze mzdy legĂĄlnÄ› zkracujĂ­ nĂĄrok zamÄ›stnance na pĹ™iznanou odmÄ›nu za prĂĄci. StandardnÄ› je touto odmÄ›nou jiĹž Ĺ™eÄ?enĂĄ mzda, zĂĄkonodĂĄrce vĹĄak v § 145 odst. 2 zĂĄkonĂ­ku prĂĄce navĂ­c definuje jeĹĄtÄ› dalĹĄĂ­ příjmy zamÄ›stnance, jeĹž majĂ­ pro ĂşÄ?ely srĂĄĹžek obdobnĂ˝ charakter. Tento vĂ˝Ä?et příjmĹŻ v zĂĄsadÄ› pĹ™ebĂ­rĂĄ a podstatnĂ˝m zpĹŻsobem dĂĄle rozĹĄiĹ™uje obÄ?anskĂ˝ soudnĂ­ řåd, jehoĹž Ăşprava je pro urÄ?enĂ­ rozsahu a zpĹŻsobu provĂĄdÄ›nĂ˝ch srĂĄĹžek (aĹĽ jiĹž ze zĂĄkona, z dohod Ä?i z exekucĂ­) rozhodujĂ­cĂ­. ZĂĄkonodĂĄrce pĹ™edpoklĂĄdĂĄ, Ĺže srĂĄĹžkĂĄm ze mzdy budou vedle mzdy podlĂŠhat i jinĂŠ příjmy, kterĂŠ majĂ­ charakter odmÄ›ny za prĂĄci nebo kterĂŠ tuto odmÄ›nu nahrazujĂ­ anebo jsou poskytovĂĄny vedle tĂŠto odmÄ›ny, pĹ™iÄ?emĹž je pro nÄ› typickĂŠ, Ĺže se zpravidla jednĂĄ o pravidelnĂŠ opakujĂ­cĂ­ se příjmy poskytovanĂŠ povinnĂŠmu plĂĄtcem mzdy.

V ustanovenĂ­ § 299 obÄ?anskĂŠho soudnĂ­ho řådu jsou taxativnÄ› vyjmenovĂĄny nĂĄsledujĂ­cĂ­ jinĂŠ příjmy, jeĹž podlĂŠhajĂ­ srĂĄĹžkĂĄm ze mzdy stejnÄ› jako mzda: „ plat, „ odmÄ›na z dohody o pracovnĂ­ Ä?innosti a z dohody o provedenĂ­ prĂĄce, „ odmÄ›na za pracovnĂ­ nebo sluĹžebnĂ­ pohotovost, „ odmÄ›na Ä?lenĹŻ zastupitelstva ĂşzemnĂ­ch samosprĂĄvnĂ˝ch celkĹŻ, „ dĂĄvky stĂĄtnĂ­ sociĂĄlnĂ­ podpory a pÄ›stounskĂŠ pĂŠÄ?e, kterĂŠ nejsou vyplĂĄceny jednorĂĄzovÄ›, „ nĂĄhrada mzdy nebo platu (s vĂ˝jimkou nĂĄhrady nĂĄkladĹŻ spojenĂ˝ch s pracovnĂ­m vĂ˝konem, a to zejmĂŠna pĹ™i pracovnĂ­ch cestĂĄch), „ nemocenskĂŠ, „ peněŞitĂĄ pomoc v mateĹ™stvĂ­, „ dĹŻchody (s vĂ˝jimkou Ä?ĂĄstky odpovĂ­dajĂ­cĂ­ výťi nĂĄkladĹŻ za pobyt v Ăşstavu sociĂĄlnĂ­ pĂŠÄ?e a výťi kapesnĂŠho v takovĂŠm Ăşstavu), „ stipendia, „ podpora v nezamÄ›stnanosti a podpora pĹ™i rekvalifikaci, „ odstupnĂŠ, popřípadÄ› obdobnĂĄ plnÄ›nĂ­ poskytnutĂĄ v souvislosti se skonÄ?enĂ­m zamÄ›stnĂĄnĂ­, „ peněŞitĂĄ plnÄ›nĂ­ vÄ›rnostnĂ­ nebo stabilizaÄ?nĂ­ povahy poskytnutĂĄ v souvislosti se zamÄ›stnĂĄnĂ­m,

58

9. Čistý měsíční příjem povinného Schéma č. 9d – Mzda vyplácená nadvakrát – bezpečná varianta (postupné výpočty dílčích srážek) doručení vyrozumění o právní moci

doručení exekučního příkazu

duben duben

kvČten květen

þerven červen záloha vyúþtování záloha vyúčtování

záloha záloha

vyúþtování vyúčtování

záloha záloha

vyúþtování vyúčtování

10.000 Kþ 10 000 Kč

20.000 20 000 Kþ Kč

10.000 Kþ 10 000 Kč

30.000 Kþ 30 000 Kč

10.000 Kþ 10 000 Kč

3.000 3 000 Kþ Kč

vyplaceno povinnému ještě před doručením exekučního příkazu

první srážka ~8 000 Kč se provede jen z částky 20 000 Kč

srážka ~2 000 Kč se provede ze zálohy 10 000 Kč

srážka ~26 000 Kč se vypočítá z 40 000 Kč, srazí se však jen 24 000 Kč

srážka ~2 000 Kč se provede ze zálohy 10 000 Kč

srážka ~4 000 Kč se vypočítá ze 13 000 Kč, srazí se však jen 2 000 Kč

Srážky je třeba každý měsíc vypočítat dvakrát, poprvé ze zálohy a podruhé z celé mzdy, přičemž první provedená srážka se započítá na srážku druhou (součet obou dílčích srážek musí být roven celkové srážce ze mzdy vyplacené za kalendářní měsíc).

Třebaže to zákon výslovně nestanoví, uplatní se stejné postupy a doporučení ohledně vyplácení mzdy nadvakrát také tehdy, jestliže plátce mzdy v různých výplatních termínech téhož kalendářního měsíce vyplácí povinnému vedle mzdy či namísto ní ještě jiné příjmy, jež rovněž podléhají srážkám ze mzdy. Stále platí, že si plátce mzdy může zvolit různé postupy jejich výpočtu a srážení, avšak v konečném důsledku musí v každém kalendářním měsíci celkově vypočítat, srazit a eventuálně odvést oprávněnému stanovenou srážku ze souhrnu všech postižitelných čistých příjmů povinného, jež mu byly v takovém měsíci vyplaceny. Celková výše provedených srážek za daný kalendářní měsíc tedy bude tak jako tak stejná, bez ohledu na četnost výplatních termínů v kalendářním měsíci a bez ohledu na zvolenou metodu výpočtu a provádění srážek.

67

11. Nezabavitelné částky nezabavitelné částky v nezkrácené výši. Také nezabavitelná částka na osobu povinného se uplatňuje v plné výši v prvním započatém i v posledním nedokončeném měsíci trvání srážek ze mzdy.

Schéma č. 11b – Změna nároku na nezabavitelné částky v průběhu kalendářního měsíce

vznik nároku AaB

vznik nároku D

vznik nároku C

květen kvČten

zánik nároku A

srážka provedená ve výplatním termínu – nárok na nezabavitelné částky B a C

zánik nároku C

Plátce mzdy započítá nezabavitelné částky na osobu povinného a na vyživované osoby B a C (v plné výši).

Nezapočítá nároky na osoby A a D, neboť ke dni výplaty neexistují.

9\åLYRYDQp RVRE\ Nárok na ponechání nezabavitelné částky na osobu povinného ve výši 6 608 Kč má povinný automaticky a nemusí jej vůči plátci mzdy nijak uplatňovat či dokládat. Oproti tomu nároky na ponechání nezabavitelných částek ve výši 1 652 Kč na jednotlivé vyživované osoby musí povinný ve svém vlastním zájmu doložit plátci mzdy, jenž mu srážky ze mzdy provádí, nejsou-li již takové nároky plátci mzdy prokazatelně známy z dřívější doby.

Plátce mzdy rozhodně není povinen (a ani oprávněn) vyživované osoby pro povinného sám vyhledávat, neboť označení a prokázání existence těchto osob přísluší výlučně povinnému. Plátce mzdy k tomu nemá pravomoc ani prostředky. Je však vhodné, aby v souvislosti se zahájením srážek ze mzdy iniciativně povinného oslovil, upozornil jej na pravidla o nezabavitelných

81

14. Příklady výpočtu výše srážek ze mzdy

3ĜtNODG\ YêSRþWX YêãH VUiåHN ]H P]G\ Srážky ze mzdy na základě zákona, dohod i exekucí se jednotně vypočítávají podle tradičních pravidel stanovených exekučními předpisy (viz kapitola 13). V následujících příkladech si postupně ukážeme, jak konečnou výši prováděných exekučních srážek ze mzdy ovlivní výše vyplácené čisté mzdy, charakter vymáhaných pohledávek i počet vyživovaných osob určující výši nezabavitelných částek (příklady č. 1 až 8).

Poté si v návaznosti na kapitolu 9 přiblížíme složitější způsob výpočtu srážek v případě: mzdy vyplácené nadvakrát jako záloha a vyúčtování (příklady č. 9 a 10); výplaty mzdy a jiných postižitelných příjmů (příklad č. 11); mzdy vyplácené za delší výplatní období (příklad č. 12); dlužné náhrady za ztrátu na výdělku (příklad č. 13); odstupného vypláceného předem (příklad č. 14).

Nezapomeňme, že podle § 281 občanského soudního řádu nelze žádné srážky ze mzdy provádět ve větším rozsahu, než jaký stanoví exekuční předpisy, a to ani se souhlasem povinného.

Pro lepší přehlednost si připomeňme klíčové částky pro výpočty v roce 2020: nezabavitelná částka na osobu povinného ............................. 6 608 Kč, nezabavitelná částka na vyživovanou osobu .......................... 1 652 Kč, hraniční částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení ................................................................19 824 Kč.

107

Část II. – Výše srážek ze mzdy

Příklad č. 1 – Velmi nízká mzda (nepřednostní i přednostní pohledávka) Čistá měsíční mzda povinného činí 9 000 Kč, povinný oprávněně uplatňuje 4 vyživované osoby, srážky se provádějí pro uspokojení nepřednostní i přednostní pohledávky.

Výpočet 9 000 Kč – 13 216 Kč – 4 216 Kč

Čistá mzda Nezabavitelné částky (6 608 Kč na osobu povinného, 4 × 1 652 Kč na vyživované osoby; součet zaokrouhlit nahoru) Zbytek čisté mzdy by byl menší než nula srážky ze mzdy nelze provést, povinnému se vyplatí celá jeho mzda.

Sraženo pro oprávněného

Zůstává povinnému nezabavitelné částky

0 Kč

108

9 000 Kč (z přípustných 13 216 Kč)

zbytek ze zaokrouhlení

0 Kč

III. třetina

0 Kč

II. třetina

0 Kč

I. třetina

0 Kč

plně zabavitelná částka

0 Kč

CELKEM

9 000 Kč

Část II. – Výše srážek ze mzdy Povšimněme si, že konečný výsledek (tj. celkově sraženo 15 132 Kč a celkově ponecháno povinnému 14 868 Kč) je stejný jako u příkladu č. 9, kde bylo rozvržení vyplácených částek i prováděných dílčích srážek odlišné.

Nejčastější chyby

První velkou chybou je považovat zálohu a vyúčtování za dvě zcela samostatné měsíční výplaty a při každé z nich přiznat povinnému nezabavitelné částky (tj. započítat je v kalendářním měsíci chybně v dvojnásobné výši).

V tomto konkrétním případě by tak plátce mzdy sice správně srazil ze zálohy 7 826 Kč, ale z vyúčtování chybně pouhých 1 160 Kč (10 000 Kč – 8 260 Kč = = 1 740 Kč – 0 Kč = 1 740 Kč : 3 = 580 Kč, ke sražení 580 + 580 Kč).

Druhou velkou chybou je sice respektovat pravidlo, že povinný má nárok na nezabavitelné částky pouze ve standardní měsíční výši (tj. jedenkrát za kalendářní měsíc), avšak výpočet vlastních srážek ze zbytku čisté mzdy stále provádět izolovaně ze zálohy i z vyúčtování (čímž může dojít k nepřípustnému dvojímu uplatňování třetinového systému). V tomto konkrétním případě by tak plátce mzdy správně srazil ze zálohy 7 826 Kč, ale z vyúčtování chybně 6 666 Kč (10 000 Kč – 1 Kč = 9 999 Kč : 3 = 3 333 Kč, ke sražení 3 333 Kč + 3 333 Kč).

Plátce mzdy se uvedených chyb vyvaruje, pokud pokaždé výši srážek za kalendářní měsíc přepočítá a uvědomí si, že konečná výše srážky z celkové měsíční mzdy musí být vždy totožná bez ohledu na to, zda se mzda v kalendářním měsíci vyplácí najednou, nadvakrát či třeba natřikrát. Stále však hrozí chyba třetí, jestliže plátce mzdy zbytečně riskuje a nevypočítá dílčí srážku již ze zálohy, ale bude provádět jediný výpočet až na konci měsíce. Takový postup je teoreticky přípustný a plátce mzdy při jednorázovém výpočtu správně dospěje k celkové srážce ve výši 15 132 Kč (30 000 Kč – – 8 260 Kč = 21 740 Kč – 1 916 Kč = 19 824 Kč – 0 Kč = 19 824 Kč : 3 = 6 608 Kč, ke sražení 1 916 Kč + 6 608 Kč + 6 608 Kč).

V tomto konkrétním příkladě však dosahuje vyplácené vyúčtování mzdy pouze částky 10 000 Kč, takže plátce mzdy nemá dostatek finančních prostředků na úplné provedení vypočítané srážky ve výši 15 132 Kč. Čím je nedotknutá záloha vyšší, tím je vyšší i riziko, že se celkovou srážku z finančních prostředků vyplácených při vyúčtování mzdy nakonec nepodaří pokrýt. Pokud je naopak nedotknutá záloha natolik nízká, že nepřesahuje výši nezabavitelných částek, je popsaný postup pro plátce mzdy zcela bezpečný.

120

15. Specifické případy výpočtu výše srážky ze mzdy 2PH]HQt YêãH VUiåHN SURYiGČQêFK QD ]iNODGČ VMHGQDQp GRKRG\ Smluvní strany mohou při uzavírání dohody o srážkách ze mzdy sjednat provádění srážek s uvedením jejich konkrétní požadované výše či alespoň způsobu (vzorce) jejího určení, anebo si mohou sjednat jejich maximální přípustnou výši. Bude se jednat především o případy, kdy se sjednávají srážky ze mzdy k hrazení dluhu podle splátkového kalendáře (typicky u náhrady škody), nebo o případy pravidelného hrazení nepravidelných částek omezené výše (typicky u stravného). Tímto obligačním ujednáním smluvní strany dobrovolně omezily zákonný rozsah srážek ze mzdy, čímž se přiblížily výše popsanému režimu nižších srážek ze mzdy. Plátce mzdy v takových případech provádí srážky ze mzdy pouze ve sjednané pevné výši nebo do sjednané maximální výše, přestože by jinak podle exekučních předpisů mohl srazit ze mzdy povinného větší částku. Obráceně je naopak limitován nepřekročitelnou výší přípustné srážky ze mzdy vypočtené podle exekučních předpisů.

V rámci smluvní volnosti nic nebrání tomu, aby si účastníci uzavřené dohody o srážkách ze mzdy sjednali s odstupem času samostatným dodatkem k uzavřené dohodě odlišnou pevnou či maximální výši srážené částky.

V praxi se mohou takto dohodnout na snížení či zvýšení takové částky, nebo mohou původně ujednaný peněžní limit z dohody bez náhrady vypustit, anebo jej naopak zcela nově zavést. K realizaci uvedených dodatků uzavřených mezi povinným a jeho cizím věřitelem není podle autora nutný opětovný souhlas plátce mzdy, který již jednou provždy předloženou dohodu o srážkách ze mzdy akceptoval.

145

Část III. – Pořadí srážek ze mzdy

Kapitola 18.

Příklady souběhu nepřednostních pohledávek 19.

Příklady souběhu přednostních pohledávek (bez výživného) 20.

Příklady souběhu přednostních i nepřednostních pohledávek (bez výživného)

21.

Příklady souběhu pohledávek výživného

160

Příklad č.

Základní charakteristika příkladu

1.

Základní varianta

2.

Jedna z exekucí ukončena před vyrozuměním o NPM

3.

Stejné časové pořadí pohledávek

4.

Opětující se plnění a plnění ve splátkách

1.

Základní varianta

2.

Jedna z pohledávek ukončena před vyrozuměním o NPM

3.

Stejné časové pořadí pohledávek

1.

Nejstarší nepřednostní pohledávka

2.

Nejstarší přednostní pohledávka

3.

Stejné časové pořadí pohledávek

4.

Nejstarší nepřednostní pohledávka ukončená před NPM

5.

Nejstarší přednostní pohledávka ukončená před NPM

1.

Jedno nízké výživné

2.

Jedno střední výživné

3.

Jedno vysoké výživné

4.

Dvě pohledávky výživného (poměrování běžného výživného)

5.

Dvě pohledávky výživného (poměrování dlužného výživného)

6.

Dvě pohledávky výživného (stejné časové pořadí)

7.

Dvě pohledávky výživného (mladší ukončena před NPM)

8.

Dvě pohledávky výživného (starší ukončena před NPM)

9.

Tři pohledávky výživného

Část III. – Pořadí srážek ze mzdy

Příklad č. 1 – Nejstarší nepřednostní pohledávka Povinnému je možné vždy k 20. dni kalendářního měsíce srazit v rámci I. třetiny částku 3 000 Kč a v rámci II. třetiny rovněž částku 3 000 Kč.

Plně zabavitelnou částku srazit nelze, neboť zbytek čisté mzdy nepřesahuje dvojnásobek součtu ŽMJ + NNB. Dne 3. 1. 2020 přišel plátci mzdy exekuční příkaz správního úřadu k uspokojení nepřednostní pohledávky A – pořádkové pokuty v celkové výši 10 000 Kč. Následně dne 19. 1. 2020 bylo plátci mzdy v této věci doručeno vyrozumění o nabytí právní moci.

Dne 9. 2. 2020 přišel plátci mzdy exekuční příkaz správce daně k uspokojení přednostní pohledávky B – daně z převodu nemovitostí v celkové výši 45 000 Kč. Následně bylo dne 17. 2. 2020 doručeno plátci mzdy vyrozumění o nabytí právní moci.

Dne 13. 3. 2020 přišlo plátci mzdy usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí k uspokojení nepřednostní pohledávky C – náhrady způsobené škody v celkové výši 27 000 Kč. Vyrozumění o nabytí právní moci plátce mzdy dosud neobdržel. ČÁSTKY KE SRAŽENÍ

ČÁSTKA

II. třetina

Plně zabav. částka

I. třetina

Celkem ke sražení

3 000 Kč

0 Kč

3 000 Kč

max. 6 000 Kč

POŘADÍ POHLEDÁVEK II. třetina Pořadí

I. třetina

Rozhodný den pro pořadí

Pořadí A

Rozhodný den pro pořadí 3. 1. 2020

LEDEN B ÚNOR

202

9. 2. 2020

A

3. 1. 2020

B

9. 2. 2020

20. Příklady souběhu přednostních i nepřednostních pohledávek (bez výživného)

II. třetina

I. třetina

Pořadí

Rozhodný den pro pořadí

Pořadí

B

9. 2. 2020

A

BŘEZEN

Rozhodný den pro pořadí 3. 1. 2020

B

9. 2. 2020

C

13. 3. 2020

PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK SRAŽENO A DEPONOVÁNO Pohledávka (počáteční stav)

Datum srážky ze mzdy

VYPLACENO OPRÁVNĚNÉMU

Sražená částka

Vyplacená částka

Datum vyplacení

Pohledávka (konečný stav)

LEDEN

II. třetina (3 000 Kč + 0 Kč)

I. třetina (3 000 Kč + 0 Kč) A (10 000 Kč)

20. 1. 2020

3 000 Kč

3 000 Kč

20. 1. 2020

A (7 000 Kč)

20. 2. 2020

A (42 000 Kč)

20. 2. 2020

A (4 000 Kč)

II. třetina (3 000 Kč + 0 Kč) 20. 2. 2020

ÚNOR

B (45 000 Kč)

3 000 Kč

3 000 Kč

I. třetina (3 000 Kč + 0 Kč) A (7 000 Kč) B (42 000 Kč)

20. 2. 2020

3 000 Kč

20. 2. 2020

—

3 000 Kč

203

20. Příklady souběhu přednostních i nepřednostních pohledávek (bez výživného) KOMENTÁŘ

Pohledávka A Tato nepřednostní pohledávka jako pohledávka s nejlepším časovým pořadím během ledna až dubna úspěšně čerpá z první třetiny, dokud není zcela uhrazena.

Pohledávka B Tuto přednostní pohledávku plátce mzdy v souladu s pravidlem přednosti postupně hradí z částky druhé třetiny. V rámci první třetiny je však pohledávka B vzhledem ke svému horšímu pořadí až na druhém místě za nejstarší pohledávkou A. Na první místo v první třetině se tak přednostní pohledávka B posune až v dubnu po úplném uhrazení pohledávky A. Pohledávka C Nepřednostní pohledávka C může být hrazena pouze z částky první třetiny, jako pohledávka s nejhorším časovým pořadím však přijde na řadu až po úplném uhrazení pohledávky A i pohledávky B. Na tomto příkladu je dobře vidět, že plátce mzdy může za patřičné konstelace souběžně hradit několik různých pohledávek – konkrétně starší nepřednostní pohledávku z první třetiny a zároveň mladší přednostní pohledávku ze druhé třetiny.

205

Část IV. – Postavení plátce mzdy v nestandardních případech

=PČQD SOiWFH P]G\ Změnou plátce mzdy se ve smyslu ustanovení § 293 až § 296 občanského soudního řádu rozumí situace, v níž povinný přestane pobírat mzdu či jiné postižitelné příjmy od svého dosavadního plátce mzdy a začne je pobírat od nového plátce mzdy.

Obdobně se řeší také případy, v nichž povinný začne pobírat mzdu či jiné postižitelné příjmy od nového plátce mzdy, aniž by však ukončil pracovní poměr či ztratil nárok na postižitelné příjmy u dosavadního plátce mzdy, takže zde poté figuruje několik plátců mzdy zároveň vedle sebe (viz kapitola 27). Zcela specificky se naopak řeší případy pobírání dávek nemocenského pojištění během trvání pracovního poměru povinného (viz kapitola 25).

Nejčastějším případem klasické změny plátce mzdy je standardní změna zaměstnavatele, k níž v průběhu života dříve či později přistoupí většina běžných zaměstnanců. Vzhledem k širšímu pojetí institutu srážek ze mzdy však změnu plátce mzdy představuje také například odchod zaměstnance do důchodu či jeho vstup do evidence úřadu práce za účelem pobírání podpory v nezaměstnanosti, včetně případného návratu takového zaměstnance zpět do zaměstnaneckého poměru.

Nařízená exekuce srážkami ze mzdy nastalou změnou plátce mzdy rozhodně nekončí, naopak se ze zákona vztahuje i na mzdu povinného u nového plátce mzdy. Dosavadní plátce mzdy postupně přestane provádět stanovené srážky, neboť po skončení pracovněprávního poměru či jiného obdobného vztahu mezi ním a povinným vyschne peněžní zdroj, z něhož by tento plátce mzdy mohl srážky dál provádět. Nový plátce mzdy by měl po vzniku pracovněprávního poměru či jiného obdobného vztahu automaticky začít provádět srážky z nového příjmu povinného a pokračovat tak v provádění nařízené exekuce.

Aby tento automatický přechod exekuce mezi plátci mzdy mohl skutečně fungovat, musí se samozřejmě nový plátce mzdy o probíhající exekuci srážkami ze mzdy vůbec dozvědět. K zajištění této nezbytné podmínky zákonodárce uložil povinnému i oběma plátcům mzdy také celou řadu oznamovacích povinností, na jejichž základě pak exekuční orgán vydává specifické rozhodnutí o změně plátce mzdy, kterým tuto změnu plátce mzdy patřičně reguluje.

286

25. Srážky z dávek nemocenského pojištění

6UiåN\ ] GiYHN QHPRFHQVNpKR SRMLãWČQt Pokud byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa, přísluší mu podle § 192 zákoníku práce v době prvních 14 kalendářních dnů tohoto stavu náhrada mzdy vyplácená plátcem mzdy, jež jako jiný postižitelný příjem podléhá srážkám ze mzdy (viz kapitola 8). Jestliže dočasná pracovní neschopnost či karanténa trvá i po těchto 14 kalendářních dnech, povinnost plátce mzdy platit stanovenou náhradu mzdy končí a povinnému vzniká podle zákona o nemocenském pojištění nárok na dávky nemocenského, jež mu pro změnu vyplácí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Plátce mzdy po dobu vyplácení těchto dávek nemocenského pojištění (tzv. podpůrčí doba) povinnému zpravidla nevyplácí žádné postižitelné příjmy, popřípadě jen v nepatrném rozsahu. Pravidelnou mzdu mu začne zase vyplácet v plném rozsahu až po skončení dočasné pracovní neschopnosti či karantény.

Obdobná situace nastává během pracovního poměru v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě, kdy má povinný (zpravidla zaměstnankyně) nárok na dávky peněžité pomoci v mateřství vyplácené opět okresní správou sociálního zabezpečení. Plátce mzdy během podpůrčí doby poskytuje mateřskou dovolenou, nemá však povinnost poskytnout náhradu mzdy. Rovněž v té době obvykle nevyplácí mzdu či jiné postižitelné příjmy, popřípadě jen v poměrně malém rozsahu. Pravidelnou mzdu začne povinnému opět vyplácet nejdříve po jeho návratu z mateřské dovolené.

Obě dávky nemocenského pojištění – nemocenské i peněžitá pomoc v mateřství – podléhají podle § 299 občanského soudního řádu režimu srážek ze mzdy, které by měla provádět příslušná okresní správa sociálního zabezpečení jako plátce těchto dávek. Oproti tomu z ostatních dávek nemocenského pojištění, tj. z dávky otcovské poporodní péče, ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného ani z vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, nelze žádné srážky ze mzdy provádět, neboť nejsou v ustanovení § 299 občanského soudního řádu uvedeny (viz kapitola 8).

Po ryze pracovněprávní stránce nemůžeme hovořit o změně plátce mzdy, protože pracovní poměr povinného u stávajícího plátce mzdy během podpůrčí doby nekončí a nepřetržitě pokračuje i po jejím skončení.

Ve skutečnosti se jedná o jeden z mnoha případů vzniku nároku povinného na mzdu či jiné postižitelné příjmy od nového plátce mzdy (zde okresní správy sociálního zabezpečení), aniž by přitom povinný dosavadního 329

Část IV. – Postavení plátce mzdy v nestandardních případech

1ČNROLN SOiWFĤ P]G\ S problematikou změny plátce mzdy nebo se srážkami z dávek nemocenského pojištění se postupně setkají všichni plátci mzdy, avšak v případě režimu známého jako „několik plátců mzdy“ se jim to „poštěstí“ jen občas.

Jak už vyplývá ze samotného názvu, právní režim několika plátců mzdy se může uplatnit v okamžiku, kdy povinný pobírá mzdu či jiný postižitelný příjem od několika plátců mzdy zároveň. Jedná se nejčastěji o situace, kdy je povinný zaměstnán souběžně u několika zaměstnavatelů nebo jako zaměstnanec navíc souběžně pobírá například důchod, sociální dávky či jiný postižitelný příjem od dalšího plátce mzdy.

Na všechny případy několika plátců mzdy dopadá právní úprava v ustanoveních § 297 a § 298 občanského soudního řádu, podle níž platí, že nařízená exekuce srážkami ze mzdy se vztahuje na všechny mzdy či jiné postižitelné příjmy povinného pobírané souběžně od všech jeho plátců mzdy.

Aby se tak opravdu stalo, musí exekuční orgán doručit exekuční příkaz srážkami ze mzdy všem v té době existujícím plátcům mzdy. Pokud se o některém z nich dozví později, zašle mu takový exekuční příkaz dodatečně.

Jestliže tak neučiní, ať již z nevědomosti či z nedbalosti, nemůže opomenutý plátce mzdy bez doručeného exekučního příkazu samozřejmě žádné srážky ze mzdy provádět, i kdyby se hypoteticky o nařízené exekuci nějak náhodně dozvěděl. Nemá ani povinnost hlásit se u exekučního orgánu, že jím byl při vydávání exekučního příkazu opomenut.

Obdobně se nařízená exekuce vztahuje také na nové plátce mzdy, k nimž povinný nastoupil do práce až později, aniž by však přitom opustil svého dosavadního plátce mzdy. Kromě různých vedlejších zaměstnání může povinnému souběžně s trvajícím pracovním poměrem vzniknout třeba nárok na důchod či na sociální dávky nebo může pobírat náhradu za ztrátu na výdělku od předchozího zaměstnavatele apod. Pokud by se nový plátce mzdy při nástupu povinného do práce dozvěděl, že jsou vůči němu u dosavadního plátce mzdy vedeny exekuce srážkami ze mzdy, vznikají novému plátci mzdy podle § 297 odst. 3 občanského soudního řádu platební a oznamovací povinnosti jako při změně plátce mzdy (viz kapitola 23). V tomto vzácném případě musí ihned zahájit srážky ze mzdy a ohlásit se u exekučního orgánu. Pravděpodobnější však bude, že nového plátce mzdy vyhledá naopak samotný exekuční orgán, který mu v obou případech zašle spolu

340

30. Součinnost poskytovaná exekučním orgánům

6RXþLQQRVW SRVN\WRYDQi H[HNXþQtP RUJiQĤP Zatímco pomoc nabízená plátci mzdy ze strany soudu či ostatních exekučních orgánů je spíše jen symbolická, od plátce mzdy se naopak očekává těsná a rozsáhlá spolupráce s těmito exekučními orgány. Plátce mzdy je jako třetí osoba odlišná od účastníků exekučního řízení (tj. od oprávněného a povinného) povinen poskytovat exekučním orgánům tzv. součinnost, tedy na vyžádání sdělovat informace o průběhu prováděné exekuce srážkami ze mzdy či o souvisejících majetkových poměrech povinného, resp. předkládat listiny s tím související. Tato povinnost součinnosti je založena příslušnými procesními předpisy upravujícími jednotlivé druhy exekucí, je zásadně bezplatná (byť s právem na následnou náhradu nákladů) a je vynutitelná prostřednictvím nemalých pokut (viz též kapitola 29), jež může exekuční orgán plátci mzdy z důvodu nedostatečné spolupráce ukládat.

Od povinnosti poskytovat součinnost na výzvu exekučního orgánu je třeba odlišovat již dříve zmiňované spontánní oznamovací povinnosti, které má plátce mzdy v případě změny plátce mzdy (viz kapitola 23) či v případě několika plátců mzdy (viz kapitola 27) stanoveny přímo ze zákona.

6RXþLQQRVW SRVN\WRYDQi VRXGQtP H[HNXWRUĤP Z pohledu plátců mzdy je palčivým problémem především součinnost vyžadovaná ze strany soudních exekutorů. Mnozí soudní exekutoři doslova zavalují zaměstnavatele a další plátce mzdy opakovanými rozsáhlými požadavky na poskytnutí podrobných informací a listin o povinném a jeho majetkových poměrech, jež běžně přesahují znalosti a možnosti plátce mzdy. Je přitom otázkou, zda je takový postup oprávněný a přiměřený a zda v některých případech nedochází k obcházení, či dokonce překračování zákonné pravomoci soudních exekutorů. Nastíněná situace je způsobena problematickou právní úpravou součinnosti poskytované soudním exekutorům, jež je obsažena v rozsáhlých ustanoveních § 33 až § 34 exekučního řádu a jež si zaslouží podrobnější rozbor.

V první řadě se soudní exekutoři mohou obracet na orgány a osoby, které rozhodují o právech a povinnostech, přičemž po nich mohou žádat údaje o majetku povinného, které jsou jim známy z jejich úřední činnosti. Údaje potřebné k provedení exekuce jsou povinny poskytovat také orgány a právnické (nikoliv však fyzické) osoby, které jsou zvláštním právním

387

Část IV. – Postavení plátce mzdy v nestandardních případech 3URYiGČQt VUiåHN ]H P]G\ EČKHP ~YRGQt UR]KRGRYDFt Ii]H LQVROYHQþQtKR Ĝt]HQt Před zahájením insolvenčního řízení postupoval plátce mzdy při provádění eventuálních srážek ze zákona, z dohod či exekucí podle pravidel popsaných v této knize. Po vydání rozhodnutí o úpadku a následném prohlášení konkurzu či schválení konkrétní varianty oddlužení bude plátce mzdy během hlavní realizační fáze insolvenčního řízení provádět pouze tzv. insolvenční srážky ze mzdy dlužníka, o nichž pojednává závěr této kapitoly. Úvodní rozhodovací fáze insolvenčního řízení, tj. období od zahájení insolvenčního řízení až do okamžiku rozhodnutí insolvenčního soudu o konkrétní formě úpadku, je však pro plátce mzdy komplikovaným přechodným mezidobím, neboť v něm není jisté, zda bude úpadek vůbec prohlášen a jaký způsob jeho řešení insolvenční soud nakonec zvolí.

Insolvenční zákon usiluje o rovnost všech věřitelů v insolvenčním řízení a snaží se zabránit, aby někteří z nich byli zvýhodněni na úkor ostatních.

Se zahájením insolvenčního řízení je proto spojen explicitní zákaz provádět exekuce, jenž je vyjádřen v § 109 insolvenčního zákona. S přihlédnutím ke smyslu insolvenčního zákona a k relativně jednotným principům, jež ovládají právní úpravu srážek ze mzdy, můžeme dovodit, že stejné zapovídající účinky se vztahují také na srážky ze mzdy na základě zákona a na základě uzavřených dohod.

Před rokem 2014 byl zákaz provádění srážek po zahájení insolvenčního řízení absolutní, takže plátce mzdy nesměl srážet ze mzdy dlužníka vůbec žádné srážky. V současné době se zákaz vyjádřený v § 109 insolvenčního zákona vztahuje pouze na vyplácení sražených a deponovaných částek oprávněnému. Plátce mzdy tedy bude pokračovat dál v provádění dosavadních srážek ze mzdy dlužníka na základě zákona, dohod či exekucí i po zahájení insolvenčního řízení, jenom nesmí provedené srážky vyplácet exekučním orgánům, věřitelům ani sobě, ale musí je deponovat a čekat na ukončení úvodní rozhodovací fáze insolvenčního řízení.

Zákonodárce touto legislativní úpravou chvályhodně zajistil majetek dlužníka spadající do majetkové podstaty a zabránil zaměstnancům, aby na sebe účelově podávali návrh na prohlášení úpadku a zneužívali dřívějšího absolutního zákazu k faktickému přerušení probíhajících exekučních srážek ze mzdy. Na druhou stranu popsané řešení stále ještě není komplexní, protože pokud plátce mzdy do zahájení insolvenčního řízení žádné srážky

398

Část IV. – Postavení plátce mzdy v nestandardních případech 0ČVtþQt GDĖRYp ERQXV\ D SĜHSODWHN ] URþQtKR ]~þWRYiQt GDQČ Y H[HNXFL VUiåNDPL ]H P]G\ Měsíční daňové bonusy či přeplatek z ročního zúčtování daně vyplácené zaměstnavatelem coby plátcem daně mohou v praxi představovat poměrně zajímavé finanční částky, takže exekuční orgány zákonitě usilují o jejich účinné zabavení povinnému ve prospěch oprávněných. Dlouhodobě jsme se mohli setkávat s až zarputilou snahou mnohých exekučních orgánů postihnout tyto příjmy formou exekuce srážkami ze mzdy, přestože je tato cesta zjevně nezákonná.

Měsíční daňové bonusy ani přeplatek z ročního zúčtování daně neslouží k odměňování zaměstnance za práci, netvoří z pohledu srážek ze mzdy součásti čisté mzdy, ale představují jiné specifické příjmy (jiné peněžité pohledávky) zaměstnance. Čistá mzda zaměstnance se totiž pro potřeby srážek ze mzdy standardně vypočítává podle § 277 občanského soudního řádu z hrubé mzdy zaměstnance, z níž se vedle pojistného odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob. Měsíční daňové bonusy ani přeplatek z ročního zúčtování daně nelze s touto odečítanou daňovou zálohou zaměňovat; uvedené ustanovení jejich přičtení ke mzdě neumožňuje.

Vzhledem k tomu, že měsíční daňové bonusy ani přeplatek z ročního zúčtování daně nejsou zahrnuty v jiných postižitelných příjmech vyjmenovaných v § 299 občanského soudního řádu (viz kapitola 8), nelze z nich na základě exekučního příkazu srážkami ze mzdy v žádném případě provádět jakékoliv srážky. Stejně tak z nich ze stejných důvodů nelze provádět ani srážky sjednané, zákonné či třeba insolvenční, neboť jsou založeny na podobných pravidlech jako srážky exekuční. Zaměstnavatel jako plátce mzdy musí takové měsíční daňové bonusy či přeplatek z ročního zúčtování daně vyčlenit z příjmů zahrnovaných do výpočtu výše srážky ze mzdy a vyplatit je v plné výši zaměstnanci. V žádném případě nelze měsíční daňové bonusy ani přeplatek z ročního zúčtování daně přičítat ke mzdě a jiným postižitelným příjmům, z nichž se provádějí srážky.

Uvedený jednoznačný závěr nepřímo podporují také některé insolvenční judikáty (viz níže usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 3 VSOL 852/2011-A-10 ze dne 11. 5. 2012 a usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 VSPH 241/2013-B-50 ze dne 18. 3. 2013), takže je s podivem, že stále ještě tu a tam přetrvávají snahy některých exekučních orgánů o nepřípustné zahrnutí daňových bonusů a přeplatků z ročního zúčtování daně do exekuce srážkami ze mzdy.

414

Doporučená cena 449 Kč

DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA

EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ

MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ

EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ

EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ

MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ

ANAG, spol. s r. o. | Kollárovo nám. 698/7 | 779 00 Olomouc tel.: 585 757 411 | fax: 585 418 867 | e-mail: obchod@anag.cz www.anag.cz