OBSAH Kolektiv autorů .............................................................................................. 10 Autoři jednotlivých částí monografie ....................................................... 14 Seznam použitých zkratek .......................................................................... 15 1. Úvod ............................................................................................................ 19 2. Obecně k vyživovací povinnosti ............................................................. 2.1 Pojem a obsah výživného ................................................................... 2.2 Vznik, trvání a zánik výživného ....................................................... 2.2.1 Vznik výživného ....................................................................... 2.2.2 Pozitivní podmínky vzniku výživného .................................. 2.2.3 Negativní podmínka vzniku výživného ................................ 2.2.4 Trvání výživného ...................................................................... 2.2.5 Elasticita .................................................................................... 2.2.6 Zánik výživného ....................................................................... 2.3 Rozsah výživného a určení výše jeho dávek .................................... 2.3.1 Objektivizace výživného .......................................................... 2.4 Placení, započtení a promlčení výživného ...................................... 2.4.1 Placení výživného ..................................................................... 2.4.2 Promlčení práva na výživné .................................................... 2.4.3 Započtení na výživné ............................................................... 2.5 Změna výše výživného a jeho vracení ..............................................
23 24 29 29 30 33 35 36 36 37 42 46 46 47 48 49
3. Vyživovací povinnost rodičů k dětem ................................................... 3.1 Rozsah vyživovací povinnosti rodičů k dětem ............................... 3.2 Spoření výživného a jeho tezaurace ................................................. 3.2.1 Tvorba úspor ............................................................................. 3.2.2 Tezaurace výživného ................................................................
51 53 55 56 57
4. Výživné rodičů k dítěti v ústavní výchově (správněprávní aspekty) .......................................................................... 4.1 Příspěvek na úhradu péče poskytované nezletilému dítěti v ústavní výchově a rozhodování o něm ve správním řízení ........ 4.2 Zahájení správního řízení a jeho průběh ......................................... 4.3 Správní rozhodnutí o výši příspěvku na úhradu péče poskytované nezletilému dítěti v ústavní výchově a obrana proti němu ...........................................................................................
60 60 61
64 5
Obsah
4.4 Rozhodování soudu o výživném. Možnost, či povinnost zohlednit výši příspěvku na úhradu péče? ...................................... 67 5. Výživné ostatních příbuzných k dětem ................................................ 72 6. Nároky neprovdané matky a těhotné ženy ........................................... 6.1 Práva neprovdané matky ................................................................... 6.1.1 Právo na výživu vůči otci dítěte .............................................. 6.1.2 Právo na příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem ....................................................... 6.1.3 Právo uplatnit nároky vůči otci dítěte zpětně ....................... 6.2 Procesní aspekty uplatňování nároků neprovdané matky ............ 6.3 Práva těhotné ženy .............................................................................. 6.3.1 Právo na výživu pro těhotnou ženu ....................................... 6.3.2 Právo na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem .................................................................................. 6.3.3 Výživné pro dítě, které se má narodit .................................... 6.4 Procesní aspekty uplatňování práv těhotné ženy ............................ 7. Vyživovací povinnost mezi manžely ..................................................... 7.1 Předpoklady pro vznik vyživovací povinnosti mezi manžely ....... Právní existence manželství ............................................................ Zásadně stejná kulturní a životní úroveň manželů ...................... Dobré mravy ..................................................................................... 7.2 Vztah vyživovací povinnosti mezi manžely k povinnosti hradit náklady společné domácnosti ........................................................... 7.3 Vztah vyživovací povinnosti mezi manžely ke společnému jmění ..................................................................................................... 7.4 Konkurence vyživovacích povinností .............................................. 7.5 Určení výživného soudem ................................................................. 8. Výživné mezi rozvedenými manžely ..................................................... 8.1 Předpoklady pro vznik nároku na výživné mezi rozvedenými manžely ................................................................................................ 8.2 Rozsah a způsob poskytování výživného ......................................... 8.3 Přiměřený rozsah výživného ............................................................. 8.4 Sankční výživné ................................................................................... 8.5 Zánik vyživovací povinnosti rozvedeného manžela ......................
77 78 78 80 81 81 82 82 84 85 86 88 89 89 89 91 91 92 94 94 96 96 98 100 100 102
9. Vyživovací povinnost mezi registrovanými partnery ....................... 103 9.1 Vyživovací povinnost mezi partnery ................................................ 104 6
Obsah
10. Vyživovací povinnost po zrušení registrovaného partnerství ....... 111 11. Právo některých osob na zaopatření ................................................... 11.1 Obecně o právu na zaopatření ...................................................... 11.2 Oprávněné osoby a druhy zaopatření .......................................... 11.3 Povaha zaopatření .......................................................................... 11.4 Jednotlivé druhy zaopatření .......................................................... 11.4.1 Právo nepominutelného dědice na zaopatření ............... 11.4.2 Právo pozůstalého manžela, těhotné vdovy a neprovdané matky zůstavitelova dítěte na zaopatření ...................................................................... 11.4.3 Právo pozůstalého manžela na movité věci .................... 11.4.4 Právo rodičů zůstavitele na zaopatření ........................... 11.4.5 Právo jiných osob na bezplatné zaopatření .................... 11.5 Společný výklad .............................................................................. 11.5.1 Podmínky vzniku práva na zaopatření ........................... 11.5.2 Poskytování zaopatření ..................................................... 11.5.3 Doba uplatnění práva na zaopatření ............................... 11.5.4 Včasnost poskytnutí zaopatření a osoba poskytující zaopatření ............................................................................ 11.5.5 Praktická využitelnost práva některých osob na zaopatření ...................................................................... 12. Procesní úprava řízení o výživném ..................................................... 12.1 Řízení o výživě nezletilého dítěte ................................................. 12.2 Řízení o vyživovací povinnosti ke zletilému dítěti podle § 477 ZŘS .............................................................................. 12.3 Řízení o ostatních druzích vyživovacích povinností ................. 12.4 Výkon rozhodnutí a exekuce rozhodnutí o výživném ............... 12.4.1 Exekuce podle exekučního řádu obecně – osoba soudního exekutora ........................................................... 12.4.2 Předpoklady pro nařízení exekuce a její průběh (obecně) ............................................................................... 12.4.3 Specifika exekuce na výživné ............................................ 12.4.4 Způsoby provedení exekuce na výživné .......................... 12.4.5 Zastavení exekuce na výživné ........................................... 12.4.6 Specifika exekuce na výživné pro nezletilé dítě .............. 12.4.7 Způsoby provedení exekuce na výživné pro nezletilé dítě ........................................................................................
114 114 115 117 117 117
119 121 122 122 123 123 125 126 126 127 129 129 138 139 142 143 143 145 145 148 150 151 7
Obsah
13. Výživné ve vztahu k insolvenčnímu řízení ........................................ 13.1 Obecný výklad ................................................................................ 13.2 Účinky insolvenčního řízení ......................................................... 13.3 Výživné jako pohledávka postavená na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou ............................................................... 13.4 Zamlčení existence zákonných vyživovacích povinností .......... 13.5 Uplatnění pohledávek ....................................................................
157 159 160
14. Trestněprávní aspekty zanedbání povinné výživy ........................... 14.1 Zákonné vymezení a podmínky trestní odpovědnosti .............. 14.2 Sankcionování zanedbání povinné výživy .................................. 14.3 Zvláštní ustanovení o účinné lítosti ............................................. 14.4 Zanedbání povinné výživy v praxi ...............................................
164 164 170 172 173
15. Výživné s mezinárodním prvkem ....................................................... 15.1 Výživné v mezinárodním právu soukromém a mezinárodních smlouvách ......................................................... 15.2 Výživné mezi manžely a bývalými manžely s mezinárodním prvkem ............................................................................................. 15.2.1 Procesní otázky .................................................................. 15.3 Výživné mezi rodiči a dětmi s mezinárodním prvkem ............. 15.3.1 Rozhodné právo ................................................................. 15.3.2 Procesní aspekty .................................................................
176
16. Výživné v rámci úpravy EU ................................................................... 16.1 Nařízení Rady č. 4/2009 o výživném ......................................... 16.2 Časová působnost nařízení o výživném .................................... 16.3 Místní působnost nařízení o výživném ..................................... 16.4 Vztah nařízení o výživném k jiným právním úpravám .......... 16.5 Struktura nařízení o výživném ................................................... 16.6 Mezinárodní příslušnost dle nařízení o výživném .................. 16.7 Uznání a výkon rozhodnutí ........................................................ 16.7.1 Uznání a výkon rozhodnutí vydaných členskými státy EU ve věcech vyživovacích povinností ................ 16.7.2 Uznání a výkon rozhodnutí vydaných ve členském státě vázaném Protokolem .............................................. 16.7.3 Uznání a výkon rozhodnutí vydaných mimo signatářské státy Protokolu ............................................. 16.8 Spolupráce ústředních orgánů při vymáhání výživného ........ 16.9 Výživné v judikatuře SDEU ........................................................ 8
154 154 156
177 178 187 188 188 191 198 198 200 200 202 203 204 207 207 208 210 212 213
Obsah
16.10 Judikatura Soudního dvora Evropské unie k Bruselské úmluvě a nařízení Brusel I .......................................................... 16.11 Judikatura týkající se výživného v nařízení Brusel II bis ........ 16.12 Judikatura Soudního dvora k nařízení o výživném ................. 16.13 Judikatura k výživnému v jiných oblastech práva Evropské unie ............................................................................... 16.14 Plánovaná rozhodnutí k nařízení o výživném ..........................
214 219 222 224 231
17. Hmotněprávní úprava výživného na Slovensku ............................... 17.1 Výživné ............................................................................................. 17.2 Všeobecná východiska výživného ................................................ 17.3 Vyživovací povinnost rodičů k dětem ......................................... 17.4 Vyživovací povinnost dětí k rodičům .......................................... 17.5 Vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými .................... 17.6 Vyživovací povinnost mezi manžely ............................................ 17.7 Příspěvek na výživu rozvedeného manžela ................................. 17.8 Příspěvek na úhradu některých nákladů neprovdané matce ....
233 233 233 238 240 241 242 242 243
18. Procesní úprava řízení ve věcech výživného na Slovensku ............. 18.1 Procesní aspekty řízení o určení výživného ................................ 18.1.1 Neodkladné opatření ve věcech určení výživného ........ 18.1.2 Průběh řízení o určení výživného .................................... 18.1.3 Pravomoc a příslušnost ..................................................... 18.1.4 Účastníci řízení ................................................................... 18.1.5 Návrh na zahájení řízení ................................................... 18.1.6 Průběh řízení u soudu prvního stupně ........................... 18.1.7 Zvláštnosti odvolacího řízení v řízení o určení výživného ............................................................................ 18.1.8 Řízení o určení výživného a mimořádné opravné prostředky ........................................................................... 18.2 Zvláštnosti exekučního řízení ve věcech výživného ...................
245 245 245 248 248 250 251 252 256 258 259
19. Závěr .......................................................................................................... 266 20. Summary .................................................................................................. 268 21. Literatura .................................................................................................. 21.1 Monografie a komentáře ................................................................ 21.2 Časopisy a sborníky ........................................................................ 21.3 Judikatura ........................................................................................ 21.4 Ostatní ..............................................................................................
271 271 274 277 282 9
3. Vyživovací povinnost rodičů k dětem
3.2.1 Tvorba úspor Možnost tvorby úspor z dávek běžného výživného byla zakotvena nejprve do ZOR, a to velkou novelou ZOR v roce 1998.122 Tomu předcházela léta dohadů, zda má mít výživné spotřební charakter (názor zastáván především v době, kdy byla právní úprava silně ovlivněna komunistickou ideologií), anebo výživné představují i dávky ve větší míře, než slouží k uspokojení odůvodněných potřeb dítěte.123 Možnost tvorby úspor byla následně zakotvena také v OZ, a to v § 917. Ten nyní výslovně uvádí, že tvorbu úspor lze vzít v potaz při určování výše výživného k dítěti, pokud je povinným nejen rodič, ale také v případě výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, a kdy je povinnou osobou jiný předek než rodič (prarodiče, praprarodiče). Využití možnosti tvořit dítěti úspory přichází v úvahu po kumulativním splnění několika podmínek: – existuje vyživovací vztah mezi rodič – dítě (dle textu zákona nejen nezletilé) nebo ostatní příbuzný – dítě (zde však pouze k nezletilým dětem, které nenabyly plné svéprávnosti, viz znění § 917 OZ); – majetkové poměry povinného subjektu to připouštějí. Při užití tohoto institutu však nesmíme opomenout ustanovení § 915 odst. 1 OZ, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodiče. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Proto je však vždy třeba zohlednit i životní úroveň, na níž má právo dítě se podílet. Pokud je životní úroveň rodiče nízká a tvorbu úspor neumožňuje, pak ji nelze výživným pokrýt, přestože ji lze považovat za odůvodněnou potřebu dítěte. Účel úspor může být různý – znění dnes již neúčinného ustanovení § 85a odst. 2 ZOR demonstrativně uvádělo zabezpečení přípravy na budoucí povolání. Úspory lze použít v podstatě na jakékoli potřeby dítěte, které mu vzniknou v budoucnu. Tento výklad je nepochybný i v aplikační praxi.124 Musí se jednat skutečně o úspory, tj. o finanční částku představující rezervu, která má být v zásadě spotřebována v budoucnosti.125 122 123
124 125
56
Zákonem č. 91/1998 Sb., s účinností od 1. 8. 1998. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka In HRUŠÁKOVÁ, Milana, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, WESTPHALOVÁ, Lenka (ed). Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1066. Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 1998, sp. zn. 23 Co 557/1998. Viz odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2002, sp. zn. 29 Co 329/2002.
3.2 Spoření výživného a jeho tezaurace
Na rozdíl od ZOR, který v žádném svém ustanovení neřešil, kdy prostředky poskytnuté na tvorbu úspor přechází do vlastnictví dítěte, dle § 917 poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte (tzn. v okamžiku, kdy je dávka výživného vyplacena). Vzhledem k tomu, že primárním účelem tvorby úspor by mělo být spoření, bylo by vhodné zajistit, aby část výživného určená ke tvorbě úspor byla skutečně spořena, a to na účet vedený na jméno nezletilého. K tomuto účtu by neměl mít dispoziční právo povinný subjekt (možnost zneužití prostředků ve svůj prospěch) ani subjekt, k jehož rukám je výživné hrazeno (možnost zneužití). Úspory by neměly být určeny např. k sezonním výkyvům, tedy na financování letního tábora, zakoupení zimní obuvi, nákup vitaminů v podzimním období, a to proto, že tyto položky mají být pokryty tou částí výživného, která je dítěti přímo vyplácena.126 Úspory mají být určeny na významné záležitosti týkající se dítěte, které vzniknou v budoucnu, např. financování vzdělání v zahraničí, financování léčby, pokud dítě vážně nemocní nebo se stane invalidním. Protože není výslovně určeno, jak má být výživné spořeno, je možno jej spořit jakýmkoli způsobem, např. na účtu stavebního spoření, jako termínovaný vklad, na vkladní knížce atd. Vždy by však mělo být spořeno tak, aby je dítě mohlo bez větších obtíží vybrat a upotřebit k vhodnému účelu (příprava na budoucí povolání, bytové potřeby atd.), tzn., nemělo by jít o účet či bankovní produkt, na němž jsou finanční prostředky účelově vázány a mohou být použity jen na předem stanovený účel. Vzhledem k tomu, že část výživného pro dítě určená na úspory je výživným, lze rozhodnout o povinnosti hradit tuto část jako úspory až tři roky zpětně (§ 922 odst. 1 OZ).
3.2.2 Tezaurace výživného Tezaurace výživného je stav, kdy povinný subjekt složí určitou finanční sumu za účelem, aby z ní bylo v budoucnu pravidelně vypláceno výživné oprávněnému subjektu. Na rozdíl od možnosti předchozí, tedy spoření částek výživného, je tezaurace institutem odlišným, a to proto, že v rámci tezaurace nejde o plnění výživného v pravém slova smyslu, jak je tomu u spoření (zde je částka určená ke spoření součástí měsíční dávky výživného), neboť to je plně126
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 1989, sp. zn. 5 Cz 42/1988.
57
3. Vyživovací povinnost rodičů k dětem
no až pravidelným převáděním ze složené částky, a to určitého konkrétního obnosu odpovídajícího výši měsíční dávky stanoveného výživného. Účelem institutu tezaurace je zajistit dítěti pravidelné platby výživného i v době, kdy povinný subjekt nemá dostatečný příjem nebo výživné nemůže plnit. Tento institut současná právní úprava zakotvuje v § 918 OZ a jeho využití je možné pouze v případě výživného k dětem (bez ohledu, zda zletilým, či nezletilým). Využití tohoto institutu je vázáno na splnění několika podmínek: – existence vyživovacího vztahu povinný subjekt – dítě; – případ hodný zvláštního zřetele. O existenci vyživovacího vztahu již byl výklad podán. Pokud jde o případy hodné zvláštního zřetele, je třeba je, podobně jako soulad s dobrými mravy, dovozovat z okolností daného případu. Půjde o případy výjimečné a užití institutu tezaurace musí soud vždy řádně odůvodnit. Teorie za takové situace127 považuje např. ty, kdy povinný má nepravidelné příjmy (např. sezonní zaměstnanci), zdědí značné prostředky (ale lze usuzovat, že nebude schopen s nimi smysluplně hospodařit), podniká a prokazatelně podstupuje majetková rizika (a jsou obavy, že by výživa dítěte nebyla v budoucnu řádně zajištěna), má v plánu delší pobyt v zahraničí (a vymáhání výživného by bylo problematické), hrozí, že finanční prostředky prohraje hraním hazardních her apod. Slovenská právní úprava, která je obdobná, je vykládána tak, že považuje za okolnosti hodné zvláštního zřetele i možnost existence trestního stíhání z výživy povinného subjektu.128 Jak je z výše uvedeného patrné, okolnosti hodné zvláštního zřetele jsou vždy okolnostmi na straně povinného subjektu. Musí jít o okolnosti, které jsou tu dány v okamžiku soudního rozhodnutí, neboť soud nemůže rozhodovat o okolnostech, které teprve nastanou. Např. je pravděpodobné, že povinný subjekt zdědí v dohledné době vysoký majetek, budou mu vyplaceny vysoké dividendy, je jisté, že povinný subjekt odjede na dlouhodobou zahraniční cestu atd. Dané okolnosti musí 127
128
58
Viz např. výčet v KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka In HRUŠÁKOVÁ, Milana, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, WESTPHALOVÁ, Lenka (ed). Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1066 nebo HOLUB, Milan, NOVÁ, Hana, PTÁČEK, Lubomír, SLADKÁ HYKLOVÁ, Jana. Zákon o rodině s komentářem, judikaturou a předpisy souvisejícími. 9. vydání. Praha: Leges, 2011, s. 387, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka In: HRUŠÁKOVÁ, Milana, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. České rodinné právo. 3. vydání, Brno: Doplněk, 2006, s. 264. PAVELKOVÁ, Bronislava in PAVELKOVÁ, Bronislava, KUBÍČKOVÁ, Gabriela, ČEČOTOVÁ, Vlasta. Zákon o rodine. Komentár s judikaturou. 1. vydání, Šamorín: Heuréka, 2005, s. 223.
3.2 Spoření výživného a jeho tezaurace
být vždy v řízení prokázány a z provedeného dokazování musí být zřejmé, že jsou v konkrétním případě dány. Je-li využito institutu tezaurace, neznamená to, že by byl povinný subjekt zbaven vyživovací povinnosti či byl zproštěn vyživovací povinnosti poukázáním jednorázové částky129 (tak jak to OZ umožňuje u výživného mezi rozvedenými manžely v § 761 OZ). Přechod prostředků do vlastnictví dítěte je v OZ výslovně uveden jako okamžik splatnosti jednotlivých dávek výživného v budoucnu. Do té doby jsou vlastnictvím povinného subjektu s tím, že tento subjekt je omezen v nakládání s nimi. Tento institut však není příliš využíván, a proto jeho aplikace v praxi nečiní podstatné problémy.
129
KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka In: HRUŠÁKOVÁ, Milana a kol. Zákon o rodině. Zákon o registrovaném partnerství. Komentář. 4. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, s. 472.
59