0332516

Příběhy století 100 LET ČESKÉHO PRŮMYSLU V SAMOSTATNÉM STÁTĚ

Copyright © 2018 Business Media CZ, s.r.o.

Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být reprodukována ani elektronicky přenášena či šířena bez předchozího písemného souhlasu majitele autorských práv.

Editor: Ing. Andrea Cejnarová, Ph.D. Jazyková redakce: Mgr. Šárka Vorková Sazba a grafika: www.designsodomka.cz Vytiskla tiskárna: ???

Vydání první Vydalo: Vydavatelství Business Media CZ, s.r.o., Nádražní 32, 150 00 Praha 5 V listopadu 2018 Editor © 2018 Andrea Cejnarová ISBN 978-80-87388-46-4

Všem, kteří se zasloužili o rozmach českého a slovenského průmyslu v průběhu sta let, sice svobodných, nicméně rovněž i velmi turbulentních a v některých obdobích také extrémně těžkých. A také těm, kteří našemu průmyslu fandí a podporují ho každý svým jedinečným a nenahraditelným způsobem.

A v neposlední řadě mladé nastupující generaci techniků, aby zatoužila pokračovat v silné a hluboké tradici, jakou se česko-slovenský průmysl může pyšnit, a byla na ni hrdá.

6 | PŘÍBĚHY STOLETÍ

PŘÍBĚHY STOLETÍ | 7

Obsah II.

I. 05

Milan Bauman: Ještě před tím, než se zrodila prvorepubliková mince

05

Jan Tůma: Křižíkovy rozjezdy v historii elektrotechniky

05

Andrea Cejnarová: První republika měla štěstí, vládl jí osvícený prezident

05

Jan Tůma: Emil Kolben prosadil českou techniku ve světě

05

Jan Baltus: Výstava soudobé kultury Československa v roce 1928

05

Jan Tůma: Porkertovy strojky po celém světě

05

Zdeněk Muller: Brněnské výstaviště – úspěch mladého československého státu

05

Milan Bauman: Škodovy závody – Svět okřídleného šípu

05

Petr Jechort: Hospodářská krize byla pro první republiku těžkou zkouškou

05

Milan Bauman: Řekne-li se první republika, ozve se „Baťa“

05

Petr Jechort: 2. světová válka a r. 1948

05

Jan Baltus: Na pumpy jsou Sigmundové

05

Miloslav Kaderka: Odsun Němců po druhé světové válce

05

Jan Baltus: Profesor Vladimír List – elektrotechnik světového formátu

05

Petr Jechort: Normalizace a dál

05

Jan Baltus: Tryskový stav Vladimíra Svatého - vynález, jehož hodnotu nelze spočítat

05

Jan Baltus: Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně: příslib lepších časů

05

Jan Baltus: Rotorové spřádání – řešení, jež nerespektovalo technické bariéry

05

Jiří Erlebach: Na první strojírenský veletrh chodily přihlášky s jugoslávskou adresou

05

Milan Olšanský: Hans Ledwinka a Tatra

05

Petr Borovan: Ikonický celokovový větroň L13 Blaník pod kupolí pavilonu A

05

Milan Olšanský: Josef Sodomka a Liaz + Karosa

05

Ivan Kršiak: Počátky NC strojů

05

Jan Kobrzek: Počátky NC strojů

III.

05

Jan Baltus, Andrea Cejnarová: Technický týdeník a spolková činnost inženýrská, 65 let společné cesty

05

Laszlo Jankovics: Sto let průmyslu a přeshraniční komunikace

05

Milan Bauman: Meteor slavil 55 let své existence

05

Wikov – rozhovor: Je tu tradice, o kterou se můžeme opřít

05

Petr Jechort: Revoluce a privatizace 4

05

Svaz průmyslu ČR: V digitalizaci je budoucnost průmyslu

05

Miloslav Kaderka: Jak jsem zakládal firmu kolik stran???? 4-6?

05

Arburg Inzerát celostrana Veletrhy Brno/MSV

05

Přemysl Janíček: Osudy technické inteligence 4

05

Inzerát celostrana Dormer Pramet

05

Inzerát celostrana K2

05

Inzerát celostrana technology-support

05

sponzorská loga

8 | PŘÍBĚHY STOLETÍ

PŘÍBĚHY STOLETÍ | 9

Obsah II.

I. 05

Milan Bauman: Ještě před tím, než se zrodila prvorepubliková mince

05

Jan Tůma: Křižíkovy rozjezdy v historii elektrotechniky

05

Andrea Cejnarová: První republika měla štěstí, vládl jí osvícený prezident

05

Jan Tůma: Emil Kolben prosadil českou techniku ve světě

05

Jan Baltus: Výstava soudobé kultury Československa v roce 1928

05

Jan Tůma: Porkertovy strojky po celém světě

05

Zdeněk Muller: Brněnské výstaviště – úspěch mladého československého státu

05

Milan Bauman: Škodovy závody – Svět okřídleného šípu

05

Petr Jechort: Hospodářská krize byla pro první republiku těžkou zkouškou

05

Milan Bauman: Řekne-li se první republika, ozve se „Baťa“

05

Petr Jechort: 2. světová válka a r. 1948

05

Jan Baltus: Na pumpy jsou Sigmundové

05

Miloslav Kaderka: Odsun Němců po druhé světové válce

05

Jan Baltus: Profesor Vladimír List – elektrotechnik světového formátu

05

Petr Jechort: Normalizace a dál

05

Jan Baltus: Tryskový stav Vladimíra Svatého - vynález, jehož hodnotu nelze spočítat

05

Jan Baltus: Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně: příslib lepších časů

05

Jan Baltus: Rotorové spřádání – řešení, jež nerespektovalo technické bariéry

05

Jiří Erlebach: Na první strojírenský veletrh chodily přihlášky s jugoslávskou adresou

05

Milan Olšanský: Hans Ledwinka a Tatra

05

Petr Borovan: Ikonický celokovový větroň L13 Blaník pod kupolí pavilonu A

05

Milan Olšanský: Josef Sodomka a Liaz + Karosa

05

Ivan Kršiak: Počátky NC strojů

05

Jan Kobrzek: Počátky NC strojů

III.

05

Jan Baltus, Andrea Cejnarová: Technický týdeník a spolková činnost inženýrská, 65 let společné cesty

05

Laszlo Jankovics: Sto let průmyslu a přeshraniční komunikace

05

Milan Bauman: Meteor slavil 55 let své existence

05

Wikov – rozhovor: Je tu tradice, o kterou se můžeme opřít

05

Petr Jechort: Revoluce a privatizace 4

05

Svaz průmyslu ČR: V digitalizaci je budoucnost průmyslu

05

Miloslav Kaderka: Jak jsem zakládal firmu kolik stran???? 4-6?

05

Arburg Inzerát celostrana Veletrhy Brno/MSV

05

Přemysl Janíček: Osudy technické inteligence 4

05

Inzerát celostrana Dormer Pramet

05

Inzerát celostrana K2

05

Inzerát celostrana technology-support

05

sponzorská loga

8 | PŘÍBĚHY STOLETÍ

PŘÍBĚHY STOLETÍ | 9

Předmluva R

epublika slaví 100 let a s ní i český průmysl. Vždyť v málokteré zemi je průmyslová tradice tak pevně zakořeněna jako u nás. Již za RakouskaUherska se naprostá většina průmyslu, náležejícího monarchii, vytvářela právě na našem území. A dnes? V České republice má průmysl největší podíl na HDP z celé Evropské unie. Průmysl tedy k českému národu neodmyslitelně patří. Je nedílnou součástí naší národní identity a navíc tou, na kterou můžeme být právem hrdi.

Naše babička, která je ještě o tři roky a tři týdny starší než republika, říká, že těch 100 let uteklo jako voda. A jak už to tak s vodou bývá, mnohé dala, ale mnohé také vzala, a to nenávratně. Zavzpomínejme proto aspoň na některé lidi a události, které se nesmazatelně zapsaly do knihy dějin českého průmyslu, a svěřme je papíru, abychom si je sami mohli čas od času připomínat a aby zůstaly uchovány i pro příští generace.

Snad žádný z těchto příběhů dnes není mrtvý. Každý z nich zasahuje svým vrcholem do současnosti jako ledovec, který vystrkuje svou špičku nad hladinu oceánu. Ponořme se do hlubin času a připomeňme si, jak to vlastně celé začalo: když se v Praze rozsvítila první elektrická lampa, z továrny Laurin & Klement sjel první automobil nebo když slavný Baťa začal obouvat nejdříve armádu a po ní postupně doslova celý svět. Když se objevil první číslicově řízený obráběcí stroj a nad Brnem kroužil celokovový větroň s vlasteneckým názvem Blaník. Říká se, že fyzika a s ní související technické obory jsou krásné, poněvadž jsou logické, nekomplikované a čisté, stejně jako všechny přírodní zákony. Tím, kdo vnáší do světa zlo a chaos, je člověk. Bez člověka a jeho brilantního rozumu,

10 | PŘÍBĚHY STOLETÍ

nezkrotné invence a neutuchající píle by ovšem tyto zákony zůstaly nepoznané a nevyužité. Díky těmto lidským vlastnostem jsme se za posledních 100 let přenesli ze světa parních strojů a prvních spalovacích motorů do digitální éry opanované elektronikou a umělou inteligencí. Mementem mori této 100 let trvající cesty jsou ale i hřbitovy padlých vojáků, koncentrační tábory, komunistické kriminály a smutné trosky rozpadlých továren, dříve patřících židovským či německým majitelům, které již ani vzdáleně nepřipomínají svoji tehdejší slávu.

U příležitosti významných životních milníků mají lidé sklony bilancovat.

Pouze vyjmenovat dlouhý seznam toho, co se nám za dané období podařilo, je ale málo. Poctivější by bylo současně i přiznat, co jsme nezvládli, a co možná dokonce i pokazili. A moudré by bylo se z toho poučit a staré chyby už nikdy neopakovat.

Až dočteme tyto „Příběhy úspěchu“, zastavme se na chvíli a zavzpomínejme na všechny, komu bylo během této stoleté cesty ukřivděno, ublíženo, kdo byl dokonce zabit, a pokusme se rozklíčovat, proč k těmto hrůzám vlastně došlo.

A hlavně prosím, poučme se z toho a nedopusťme, aby se tyto nebo podobné tragédie ještě někdy opakovaly. Aby naši praprapravnuci mohli v klidu a míru za dalších 100 let znovu slavit, aby tento stát ještě vůbec existoval a aby v úvodníku ke své výroční publikaci, ať už bude mít jakoukoliv podobu, mohli konstatovat: „Zatímco první století existence našeho státu bylo plné nepokojů a utrpení, století druhé bylo ve znamení mírového soužití a soustředění se nejen na rozvoj nových technologií, ale také duchovních a lidských stránek člověka.“ Jestli to tak skutečně bude, dnes závisí jen a jen na nás. ■ Andrea Cejnarová

PŘÍBĚHY STOLETÍ | 11

Všem, kteří se zasloužili o rozmach českého a slovenského průmyslu v průběhu sta let, sice svobodných, nicméně rovněž i velmi turbulentních a v některých obdobích také extrémně těžkých. A také těm, kteří našemu průmyslu fandí a podporují ho každý svým jedinečným a nenahraditelným způsobem.

A v neposlední řadě mladé nastupující generaci techniků, aby zatoužila pokračovat v silné a hluboké tradici, jakou se česko-slovenský průmysl může pyšnit, a byla na ni hrdá.

6 | PŘÍBĚHY STOLETÍ

PŘÍBĚHY STOLETÍ | 7

Copyright © 2018 Business Media CZ, s.r.o.

Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být reprodukována ani elektronicky přenášena či šířena bez předchozího písemného souhlasu majitele autorských práv.

Editor: Ing. Andrea Cejnarová, Ph.D. Jazyková redakce: Mgr. Šárka Vorková Sazba a grafika: www.designsodomka.cz Vytiskla tiskárna: ???

Vydání první Vydalo: Vydavatelství Business Media CZ, s.r.o., Nádražní 32, 150 00 Praha 5 V listopadu 2018 Editor © 2018 Andrea Cejnarová ISBN 978-80-87388-46-4

Předmluva R

epublika slaví 100 let a s ní i český průmysl. Vždyť v málokteré zemi je průmyslová tradice tak pevně zakořeněna jako u nás. Již za RakouskaUherska se naprostá většina průmyslu, náležejícího monarchii, vytvářela právě na našem území. A dnes? V České republice má průmysl největší podíl na HDP z celé Evropské unie. Průmysl tedy k českému národu neodmyslitelně patří. Je nedílnou součástí naší národní identity a navíc tou, na kterou můžeme být právem hrdi.

Naše babička, která je ještě o tři roky a tři týdny starší než republika, říká, že těch 100 let uteklo jako voda. A jak už to tak s vodou bývá, mnohé dala, ale mnohé také vzala, a to nenávratně. Zavzpomínejme proto aspoň na některé lidi a události, které se nesmazatelně zapsaly do knihy dějin českého průmyslu, a svěřme je papíru, abychom si je sami mohli čas od času připomínat a aby zůstaly uchovány i pro příští generace.

Snad žádný z těchto příběhů dnes není mrtvý. Každý z nich zasahuje svým vrcholem do současnosti jako ledovec, který vystrkuje svou špičku nad hladinu oceánu. Ponořme se do hlubin času a připomeňme si, jak to vlastně celé začalo: když se v Praze rozsvítila první elektrická lampa, z továrny Laurin & Klement sjel první automobil nebo když slavný Baťa začal obouvat nejdříve armádu a po ní postupně doslova celý svět. Když se objevil první číslicově řízený obráběcí stroj a nad Brnem kroužil celokovový větroň s vlasteneckým názvem Blaník. Říká se, že fyzika a s ní související technické obory jsou krásné, poněvadž jsou logické, nekomplikované a čisté, stejně jako všechny přírodní zákony. Tím, kdo vnáší do světa zlo a chaos, je člověk. Bez člověka a jeho brilantního rozumu,

10 | PŘÍBĚHY STOLETÍ

nezkrotné invence a neutuchající píle by ovšem tyto zákony zůstaly nepoznané a nevyužité. Díky těmto lidským vlastnostem jsme se za posledních 100 let přenesli ze světa parních strojů a prvních spalovacích motorů do digitální éry opanované elektronikou a umělou inteligencí. Mementem mori této 100 let trvající cesty jsou ale i hřbitovy padlých vojáků, koncentrační tábory, komunistické kriminály a smutné trosky rozpadlých továren, dříve patřících židovským či německým majitelům, které již ani vzdáleně nepřipomínají svoji tehdejší slávu.

U příležitosti významných životních milníků mají lidé sklony bilancovat.

Pouze vyjmenovat dlouhý seznam toho, co se nám za dané období podařilo, je ale málo. Poctivější by bylo současně i přiznat, co jsme nezvládli, a co možná dokonce i pokazili. A moudré by bylo se z toho poučit a staré chyby už nikdy neopakovat.

Až dočteme tyto „Příběhy úspěchu“, zastavme se na chvíli a zavzpomínejme na všechny, komu bylo během této stoleté cesty ukřivděno, ublíženo, kdo byl dokonce zabit, a pokusme se rozklíčovat, proč k těmto hrůzám vlastně došlo.

A hlavně prosím, poučme se z toho a nedopusťme, aby se tyto nebo podobné tragédie ještě někdy opakovaly. Aby naši praprapravnuci mohli v klidu a míru za dalších 100 let znovu slavit, aby tento stát ještě vůbec existoval a aby v úvodníku ke své výroční publikaci, ať už bude mít jakoukoliv podobu, mohli konstatovat: „Zatímco první století existence našeho státu bylo plné nepokojů a utrpení, století druhé bylo ve znamení mírového soužití a soustředění se nejen na rozvoj nových technologií, ale také duchovních a lidských stránek člověka.“ Jestli to tak skutečně bude, dnes závisí jen a jen na nás. ■ Andrea Cejnarová

PŘÍBĚHY STOLETÍ | 11