Issuu

CO SE DĚJ E POD NA ŠI M A NOH A M A

H M Y Z NA Z A HR A DĚ Hmyz k naší zahradě neodmyslitelně patří. Čím víc to na zahradě poletuje, bzučí

Pod povrchem země koření rostliny a žijí zde spousty zajímavých organismů. Většina z nich je sice tak maličká, že je pouhým okem lze jen těžko rozeznat, pojďme se ale podívat na ty, které můžete na zahradě nebo v okolní přírodě s trochou štěstí zahlédnout.

a cvrká, tím je zahrada zdravější a krásnější. Mnoho druhů hmyzu doplácí na naši neznalost: pak bohužel platí, že co neznám, toho se bojím a také to ničím. Mějme na paměti, že i ten nejmenší živočich je pro přírodu kolem nás nenahraditelný a důležitý. Pojďme si z nepřeberného množství hmyzu představit ty, které potkáváme na zahradě nejčastěji.

Kdo žije pod zemí?

Včela medonosná

1 Krtek obecný, 2 Hraboš polní, 3 Žížala polní, 4 Žížala obecná, 5 Králík divoký, 6 Chroust obecný a) dospělec, b) larva (ponrava), 7 Mravenci, 8 Čmelák, 9 Mnohonožky, 10 Plži, 11 Svinka obecná, 12 Larva brouka zlatohlávka, 13 Larva brouka kovaříka (drátovec), 14 Krtonožka, 15 Pavouk křižák

Včely jsou pro život na zahradě nepostradatelné, zejména proto, že opylují mnohé druhy rostlin. Člověk chová včely pro svůj užitek už několik tisíc let, přesto se nedá říci, že by je zcela ochočil. Včely žijí ve společenstvích, kterým se říká včelstva. Kolem jedné matky se sdružuje až několik tisíc včel. Jsou mezi nimi dělnice, včelí samečci – trubci a také vajíčka, larvy a kukly, ze kterých

13 2

Zahrada žije | 19

CO SE DĚJ E POD NA ŠI M A NOH A M A

H M Y Z NA Z A HR A DĚ Hmyz k naší zahradě neodmyslitelně patří. Čím víc to na zahradě poletuje, bzučí

Kdo žije pod zemí?

Včela medonosná

13 2

Zahrada žije | 19

BY L I N KOV É SIRU PY PRO T I K A ŠL I

2. Výroba sirupu z jitrocele

a s ním spojená nachlazení? Během horkých letních dní je síla bylinek největší, je

Návodů, jak vyrobit léčivý jitrocelový sirup, existuje mnoho. Ten náš je tak snadný, že ho zvládne bez výjimky každý. Je potřeba si připravit uzavíratelnou sklenici, nasbírané bylinky a cukr nebo med. Do pečlivě vymyté sklenice natlačte vrstvu listů, ty je možné (ale ne nutné) předem ještě natrhat na menší kousky, a zasypejte je vrstvičkou cukru nebo zalijte medem. Následuje další vrstva listů a vrstva cukru, dokud sklenici zcela nenaplníte. Sklenici s jitrocelovými listy je poté nutné neprodyšně uzavřít a postavit nejlépe na okenní parapet nebo na jiné teplé místo. Listy postupně sesedají a obsah sklenice hnědne, jak jitrocel pouští do cukru šťávu. Po zhruba dvou týdnech stačí listy vyndat a sirup přelít přes sítko do uzavíratelné nádoby.

tedy pravý čas připravit si voňavý domácí sirup. Výtečnými pomocníky v boji proti

3. Výroba sirupu z diviznových květů

Prázdniny jsou v plném proudu, kdo by tedy zrovna teď myslel na sychravý podzim

podzimním kašlům a nachlazením jsou jitrocel kopinatý a divizna velkokvětá. Jak jitrocel, tak divizna obsahují slizové a další účinné látky, které usnadňují vykašlávání, zmírňují dráždění ke kašli a rozpouští hleny. Sirup z těchto rostlin vyráběný za pomoci cukru nebo medu je sladký a voňavý. Co takhle si ho tedy společně vyrobit?

U diviznového sirupu je postup podobný, jen se květy vkládají do sklenice průběžně, po každodenní dopolední sklizni. Květy divizny se rovněž zalévají vrstvou medu nebo zasypávají vrstvou cukru a směs se navíc pravidelně promíchává. Plná sklenice se uzavře dobře přiléhajícím víčkem. Diviznové květy nechte proložené medem či cukrem na slunném místě zhruba měsíc, pak vzniklý sirup slijte, květy odstraňte a sirup pečlivě sceďte přes plátno, aby se zbavil případných nečistot a chloupků z květů.

4. Jak hotový sirup uskladnit?

A je hotovo! Sladké a voňavé sirupy proti kašli je nejlepší uchovávat v uzavřené nádobě v lednici, kde bez problémů vydrží celou zimu.

Kdy začít

Listy jitrocele se sbírají od června do srpna, květy divizny zhruba od května do září.

Pomůcky

Na sběr si nachystejte košík nebo plátěný sáček, na výrobu sirupu budete potřebovat lístky jitrocele nebo květy divizny, cukr nebo med a uzavíratelnou neprodyšnou nádobu, nejlépe skleněnou.

156 | Projekty – Léto

Jak na to

1. Nasbírejte bylinky

Obě zmíněné rostliny – jitrocel i divizna – se u nás v přírodě vyskytují velmi hojně. Pro jejich sběr je třeba v první řadě vybrat co nejméně znečištěné stanoviště. Vezměte si s sebou proutěný košík nebo plátěný pytlík, igelitový sáček je pro sběr bylinek nevhodný, jsou totiž velmi citlivé na zapaření. Pro výrobu sirupu se nejlépe hodí jitrocel kopinatý, ačkoliv se používají i jiné, jemu příbuzné druhy (jitrocel prostřední a jitrocel větší). Ten pravý jitrocel poznáte snadno: podle přízemní růžice podlouhlých špičatých listů. Listy jitrocele určené na výrobu sirupu by měly být mladé, nepoškozené a sbírané pokud možno ještě před rozkvětem stvolů. U divizny velkokvěté sbíráme za suchých, slunných dnů v dopoledních hodinách čerstvé květy bez zeleného kalichu, a to každý den do doby, než natrháme potřebné množství. Několikadenní sklizeň bývá nutná, květy divizny se totiž otvírají postupně: rozvinou se vždy ráno, odpoledne se začnou zavírat a k večeru již opadají.

Cestovatel Jitrocel se odedávna používal k hojení ran, jak ostatně napovídá i jeho název. Stačí lístky trošku rozmačkat a přiložit na ránu. Tento původní obyvatel Evropy a Asie se po objevení Ameriky začal šířit i tam a všímaví Indiáni mu začali říkat Stopa bílého muže. Proč? Vyskytoval se totiž podél cest, kudy bílí osadníci projížděli a kde za sebou nechávali bezděky roztroušená drobná jitrocelová semínka.

BY L I N KOV É SIRU PY PRO T I K A ŠL I

2. Výroba sirupu z jitrocele

a s ním spojená nachlazení? Během horkých letních dní je síla bylinek největší, je

tedy pravý čas připravit si voňavý domácí sirup. Výtečnými pomocníky v boji proti

3. Výroba sirupu z diviznových květů

Prázdniny jsou v plném proudu, kdo by tedy zrovna teď myslel na sychravý podzim

4. Jak hotový sirup uskladnit?

A je hotovo! Sladké a voňavé sirupy proti kašli je nejlepší uchovávat v uzavřené nádobě v lednici, kde bez problémů vydrží celou zimu.

Kdy začít

Listy jitrocele se sbírají od června do srpna, květy divizny zhruba od května do září.

Pomůcky

156 | Projekty – Léto

Jak na to

1. Nasbírejte bylinky

Kdy začít

Kdykoliv v průběhu roku.

Pomůcky

Jakýkoliv zrovna dostupný materiál: dřevěné hranoly nebo polena, nejrůznější suché rostliny, sláma, chomáče sena, dutá stébla, brčka, kusy kůry, šišky, větve a klacíky, nepálené cihly, hlína nebo třeba jíl, malá vrtačka na provrtání dřevěných špalků nebo cihel, kus obyčejného pletiva.

Jak na to

1. Výběr vhodného tvaru a materiálu a základní konstrukce

Domeček je možné s minimem času i nákladů vyrobit vlastníma rukama a děti to bude opravdu bavit. Cílem stavby je umožnit hmyzu, aby si vytvořil nebo objevil nejrůznější otvory, dutinky a chodbičky, ve kterých se ubytuje a kde následně přivede na svět další generace. Hmyzí hotely je možné vyrobit v podobě nejrůznějších tvarů, často kopírujících podobu lidských obydlí. Nejprve je tedy třeba vyrobit nebo zakoupit pevnou dřevěnou kostru, kterou následně vyplníme vhodným materiálem. Dobře poslouží i obyčejná dřevěná bedýnka bez dna.

2. Plnění domečku (nejprve materiálem, hmyz musí přijít sám)

Dřevo a cihly provrtejte a začněte jimi a dalším materiálem vyplňovat připravenou konstrukci. Mezi dutá stébla můžete vložit několik širších průhledných brček nebo plastových trubiček: ty pak lze občas z domečku vyndat a hezky zblízka pozorovat, kdo se v nich zabydlel. Přední stranu hmyzího příbytku je nezbytné potáhnout pletivem, jinak hrozí, že jeho obyvatelé poslouží jako krmivo pro ptáky, kteří se je často snaží z chodbiček vytahovat ven. Pokud vysloveně nechcete použít barvu, domeček není třeba impregnovat ani natírat.

3. Kam domeček umístit a jak poznáme, že už se obyvatelé nastěhovali?

Hmyzí útočiště si můžeme umístit na zahradu kdykoli během roku. Potenciální nájemníci mají rádi stanoviště chráněná před deštěm a větrem, domečky se často věší také na stromy. Ve chvíli, kdy se otvory ucpou, je zřejmé, že je hotelový pokoj obsazen.

Staňte se architektem hmyzích domečků! Kdo si na stavbu hmyzího domečku netroufá, může použít jen obrácený hliněný květináček zapuštěný do záhonu nebo do velké nádoby s rostlinami: při troše štěstí poslouží jako úkryt pro čmeláka. Velké odřezané větve můžete jednoduše nařezat na menší kousky a na několika místech provrtat a nechat na klidném místě zahrady. Škvorům postačí pouhý zavěšený květináč naplněný stébly suché trávy nebo slámou. Jeho výhodou navíc je, že takto zavěšený škvoří úkryt můžete pružně přenášet tam, kde se mšice nebo jiný pro nás škodlivý hmyz zrovna vyskytuje ve větším množství. Možností je opravdu nepřeberně.

4. Jak se o hmyzí domeček starat?

Další údržba se od nás už neočekává, naopak: dutinky se nedoporučuje jakkoliv narušovat, vysypávat nebo čistit, a to raději ani v zimě, mohou totiž být některými druhy hmyzu stále obsazeny. Dejte domečku čas, aby opršel a omšel, až se hmyz nastěhuje, bude z něho báječná pozorovatelna pro děti všech věkových kategorií. Hmyzí domky bychom neměli zbytečně ani přemísťovat. Ideální pak bude, pokud v zájmu našich hmyzích obyvatel vyčleníme zapadlý kout zahrady a začneme ho úmyslně trošičku zanedbávat. Za pár neposekaných kopřiv, hromadu větví a kamenů se vám nájemníci hmyzího domečku v příštím roce bohatě odmění.

148 | Projekty – Léto

Zahrada žije | 149

Kdy začít

Kdykoliv v průběhu roku.

Pomůcky

Jak na to

1. Výběr vhodného tvaru a materiálu a základní konstrukce

2. Plnění domečku (nejprve materiálem, hmyz musí přijít sám)

3. Kam domeček umístit a jak poznáme, že už se obyvatelé nastěhovali?

4. Jak se o hmyzí domeček starat?

148 | Projekty – Léto

Zahrada žije | 149

BY L I N KOV É M Ý DLO Výroba mýdla je aktivita zábavná pro děti i pro dospělé, hotové mýdlo se pak dá použít jako hezký domácí dáreček ze zahrady. Pokud si netroufáte na výrobu ze základních surovin, mezi které patří i pro děti nepříliš bezpečný hydroxid sodný, není nic jednoduššího než zakoupit si již předpřipravenou sadu. Ta většinou obsahuje připravenou mýdlovou hmotu, aromata a barviva, pipetu i silikonové formičky.

Kdy začít

Kdykoliv, nejlepší je to ale v létě, kdy můžete nasbírat čerstvé voňavé bylinky.

Jak na to

1. Jděte na bylinky

Na zahradě natrhejte bylinky a květy, které chcete do mýdel přidat. Kromě čerstvých lze použít také rostliny sušené.

2. Rozpouštění mýdlové hmoty

Pomůcky

Nejjednodušší je zakoupit si již připravenou sadu na výrobu mýdel a ze zahrádky doplnit bylinky a květy podle nálady a fantazie. Do mýdla se hodí: měsíček lékařský, levandule, růžové plátky nebo kvítky sedmikrásky.

142 | Projekty – Léto

Ve vodní lázni rozpusťte připravenou mýdlovou hmotu, pozor, nesmí se ale začít vařit. Namístě je tedy stálé opatrné promíchávání.

3. Plnění formiček

Tekutou mýdlovou hmotu promíchejte s připravenými přísadami (barvy či vůně) a vlijte do formiček. Nejvhodnější jsou formičky silikonové, pokud použijete třeba plastové bábovičky na pískoviště, raději je nejprve vymažte trochou oleje. Do mýdlové hmoty můžete přidat lístky, okvětní plátky nebo celé květy: nejprve nalijte zhruba třetinu formičky, přidejte rostlinné části a hmotu dolijte až po okraj.

4. Chladnutí a tuhnutí mýdla

Před vyklepnutím formičky by mýdlo mělo dostatečně vychladnout, u malých mýdel obvykle postačí zhruba 10 minut. Pokud tvoříte mýdlo velké, ponechte ho před krájením alespoň jeden den odpočinout. Vyrobená mýdla vydrží několik měsíců až jeden rok.

Kosmetika z přírody

Víte, že jsou rostliny, které dokáží mýdlo dobře nahradit? Obsahují látky zvané saponiny, které ve vodě pění. Asi nejčastěji bývala k mytí a čištění používaná hojně v naší přírodě rostoucí mydlice lékařská. Pokud celou rostlinu rozmixujete v mixéru, pokrájíte a trochu povaříte kořen, vše smícháte a hmotu necháte do vychladnutí vyluhovat, získáte pro přecezení mýdlovitou kluzkou směs, kterou můžete použít jako zaručeně přírodní tekuté mýdlo nebo šampon.

Zahrada žije | 143

Kdy začít

Kdykoliv, nejlepší je to ale v létě, kdy můžete nasbírat čerstvé voňavé bylinky.

Jak na to

1. Jděte na bylinky

Na zahradě natrhejte bylinky a květy, které chcete do mýdel přidat. Kromě čerstvých lze použít také rostliny sušené.

2. Rozpouštění mýdlové hmoty

Pomůcky

142 | Projekty – Léto

Ve vodní lázni rozpusťte připravenou mýdlovou hmotu, pozor, nesmí se ale začít vařit. Namístě je tedy stálé opatrné promíchávání.

3. Plnění formiček

4. Chladnutí a tuhnutí mýdla

Kosmetika z přírody

Zahrada žije | 143

V Y PĚ S T U J T E SI Ř E DK V IČK Y Ředkvičky se svou lehce štiplavou chutí způsobenou hořčičnými silicemi jsou jednou z prvních zelenin, které si můžeme na zahrádce vypěstovat. A proč se omezovat jen na typicky červené bulvy? Pěstovat se dají také ředkvičky dvoubarevné, fialové, bílé, kulaté i protáhlé!

Kdy začít

Ředkvičky se vysévají na záhon brzy na jaře (zhruba od přelomu března a dubna), pokud jsou teploty nad nulou, často i dříve, nebo pak opět na podzim. V letním období ředkvička nevytváří bulvy, ale místo toho vybíhá do květu. Pokud se ředkviček nemůžete vzdát ani přes prázdniny, musíte si obstarat speciální odrůdu vhodnou i pro toto období (například ´Tercia´ nebo ´Lada´).

Jak na to

1. Zvolte správnou rostlinu

Malé pěstitele určitě potěší, pokud společně vyberete ředkvičky různých barev a tvarů. Vhodná je sněhově bílá ´Blanka´, podlouhlý bílý ´Rampouch´, podlouhlá červenobílá ´Slavia´ nebo kulatá celočervená ´Prima´.

2. Kde se bude rostlinám dařit?

Ředkvičkám vyhraďte osluněný záhon s propustnou, na živiny bohatou půdou, ne však čerstvě vyhnojenou.

3. Práce se semínky

Pomocí provázku nebo prkénka naznačte jednotlivé řádky (zhruba 10 cm od sebe). Semínka vysévejte nepříliš na husto a asi 1 cm hluboko. Poté přihrňte zeminou a zlehka přitlačte. Pro průběžnou sklizeň je dobré dosévat další řádky zhruba po týdnu.

4. Dobří sousedé

Pomůcky

Semínka, provázek nebo prkénko na naznačení řádků, konev s vodou, rukavice.

86 | Projekty – Jaro

Ředkvičky si rozumí na stejném záhoně s fazolemi, jahodníkem, ale také s mrkví nebo petrželí a s nejrůznějšími druhy salátů. Nevysévejte je však raději do blízkosti okurek.

5. Jak se o rostlinky postarat?

Ředkvičky rostou velmi rychle a na péči nejsou nikterak náročné. Nepotřebují přihnojovat a zálivka je nutná pouze v případě, že je zemina opravdu suchá. Záhonky odplevelujeme a pravidelně okopáváme. Po vzejití malých rostlinek je vhodné řádky protrhat, aby ty zbylé měly dostatek místa na vytvoření dostatečně velkých bulviček.

Zahrada žije | 87

Kdy začít

Jak na to

1. Zvolte správnou rostlinu

2. Kde se bude rostlinám dařit?

Ředkvičkám vyhraďte osluněný záhon s propustnou, na živiny bohatou půdou, ne však čerstvě vyhnojenou.

3. Práce se semínky

4. Dobří sousedé

Pomůcky

Semínka, provázek nebo prkénko na naznačení řádků, konev s vodou, rukavice.

86 | Projekty – Jaro

Ředkvičky si rozumí na stejném záhoně s fazolemi, jahodníkem, ale také s mrkví nebo petrželí a s nejrůznějšími druhy salátů. Nevysévejte je však raději do blízkosti okurek.

5. Jak se o rostlinky postarat?

Zahrada žije | 87

Jsou krásné a do přírody patří. Ale i třeba na tyto běžné rostliny si dejte pozor.

PRV N Í POMOC Návod v této kapitole je určen pro řešení běžných drobných zdravotních problémů, které se při práci a pobytu na zahradě můžou vyskytnout. Mnohým nemilým situacím se dá předejít: velcí i malí zahradníci by měli používat pracovní rukavice a další ochranné prostředky, v horkých dnech nezapomenout na pokrývku hlavy a dostatek tekutin, před jedovatými rostlinami je nezbytné důrazně varovat. Je třeba mít vždy na paměti, že v případě jakýchkoliv závažnějších úrazů či reakcí organismu je nutné neodkladně vyhledat lékařskou pomoc.

Bodnutí včelou nebo vosou Lusky hrachoru vonného

Brslen evropský

Včelí jed slouží včele k obraně před nebezpečím. Při bodnutí včelou zůstává žihadlo v ráně a za pomoci háčků pevně drží v pokožce, včela pak jeho následkem umírá. Jed z váčku se ještě nějakou dobu přečerpává do rány, proto je důležité žihadlo z rány rychle odstranit, například vyškrábnutím nehtem nebo pinzetou. Je vhodné postupovat opatrně, abychom jedový váček při manipulaci do rány nevymáčkli. Reakcí na žihadlo je bolest a poté zarudnutí a následný otok. Místo vpichu chladíme studenou vodou nebo ledem, naše babičky místo potíraly například rozpůlenou cibulí. Problematická mohou být bodnutí do okolí očí, úst či krku, postiženého tedy raději nadále sledujeme. Pozor, po včelím bodnutí může proběhnout rovněž lokální, nebo dokonce celková alergická reakce, při které by mohl být ohrožen i život. Vosy jsou agresivnější než včely a bodnutí v letním dni, navíc v blízkosti spadaného ovoce, pochází většinou od nich. Zklidníte-li své pohyby, vosa často bez bodnutí odletí, při prudkém mávání rukama naopak žihadlo téměř jistě dostanete. Po bodnutí vosou žihadlo v ráně nezůstává, vosa jej může dokonce použít i několikrát, v dalších bodnutích už je však méně jedu. Stejně jako u včelího bodnutí je reakcí bolest, zarudnutí a otok. Postižené místo je vhodné chladit. Pokud je bodnutí v místě rtů nebo jazyka (například pokud je vosa ve slazeném nápoji, který přiložíme k ústům), doporučuje se cucat ledovou kostku a raději vyhledat lékaře. Pozor, včely i vosy mohou přitahovat silně parfemované prostředky!

Zadřená tříska

Čemeřice

72 | Začínáme zahradničit

Ptačí zob

Zadřená tříska je velmi častým zádrhelem, ke kterému při hraní na zahradě dochází. Nejlépe se odstraňuje sterilizovanou jehlou či pinzetou. Místo můžeme předtím lehce znecitlivit přiložením kostky ledu. Dřevěnou třísku lze z postiženého místa vymáčknout, pokud ponoříme místo se zabodnutou třískou na pár minut do horké vody. Když nabobtnalá tříska povyleze, vytáhneme ji pinzetou.

Zahrada žije | 73

Jsou krásné a do přírody patří. Ale i třeba na tyto běžné rostliny si dejte pozor.

Bodnutí včelou nebo vosou Lusky hrachoru vonného

Brslen evropský

Zadřená tříska

Čemeřice

72 | Začínáme zahradničit

Ptačí zob

Zahrada žije | 73

Z ČE HO SE SK L Á DÁ ROS T L I NA Tak jako naše lidské tělo, tak i tělo rostlin, které pěstujeme na zahradě, se skládá z jednotlivých orgánů. Než se pustíme do samotného zahradničení, pojďme se na ně trochu detailněji podívat. Kořen Kořen ukotvuje rostlinu v půdě, přijímá vláhu a zásobuje rostlinu živinami. Může být i orgánem zásobním, například v bramborách (hlízách) si rostlina ukládá zásobní látky důležité pro přezimování: právě ty pak využíváme v kuchyni. Některé rostliny mají kořeny kolmo hluboko rostoucí, kořeny jiných jsou rozprostřeny mělce pod povrchem. Vztah mezi rostlinou a půdou není jednostranný: například na kořenech některých rostlin (třeba hrachu) žijí bakterie, které dokáží přijímat vzdušný dusík a obohacovat jím půdu kolem sebe. Téměř všechny rostliny mají své kořeny navíc opředené takzvaným podhoubím (drobnými vlákny půdních hub), se kterým si vzájemně pomáhají. Jde o takzvanou symbiózu (vzájemnou pomoc a rovnováhu), což je v půdě i přírodě důležitý princip.

Stonek Prostřednictvím stonku proudí mezi kořeny a listy životně důležité látky. Pokud má stonek listy po celé délce, říkáme mu lodyha (případ kopřivy), u stvolu najdeme listy jen v přízemní růžici (u pampelišky) a stonek s kolénky nazýváme stéblem (u obilí). Byliny mají stonek dužnatý, keře a stromy pak mají stonek zdřevnatělý, který už tedy nazýváme kmen.

List Tyto postranní, většinou zelené rostlinné orgány mohou růst na stonku v různých postaveních a bývají také různě tvarované. Listy jsou velmi důležité: odpařuje se z nich přebytečná voda a zároveň díky listům probíhá jev zvaný fotosyntéza. Co to je? Fotosyntéza je velmi složitý děj, při kterém rostlina váže sluneční energii a z oxidu uhličitého a vody vytváří organické látky, zejména sacharidy. Při tom se navíc uvolňuje kyslík, který k životu potřebujeme i my lidé.

Květ Květy patří mezi rozmnožovací orgány rostlin. Jejich úkolem je vytvořit semena, ze kterých vyroste další rostlinná generace. U běžně kvetoucích rostlin snadno rozeznáme květní lůžko, okvětní lístky, samčí tyčinky s pylovými zrny a samičí pestík. Je důležité, aby pyl dopadl na pestík a došlo k opylení. Rostliny se proto snaží přitáhnout opylovače, nejčastěji hmyz, barevnými květy, lákavou vůní a nektarem. Naproti tomu rostliny, které jsou opylované větrem (například mnohé trávy), si se vzhledem a vůní květů nemusely dělat starosti, proto si jejich květů mnohdy ani nevšimneme.

42 | Začínáme zahradničit

Zahrada žije | 43

42 | Začínáme zahradničit

Zahrada žije | 43

P TÁCI NA Z A H R A DĚ

Rehek domácí Rehek je malý tažný ptáček, kterému se dříve říkalo také čermáček nebo kominíček. Jeho potravou je hmyz, v létě měkké plody a bobule. Hnízdí nejčastěji v dutinách a nezřídka si k vyvedení mladých vybere lidská obydlí. Rehek je tažným ptákem, na zimu odlétá do jižní Evropy a do Afriky, zpět se k nám vrací na přelomu března a dubna.

Ptáků si všimneme nejčastěji v zimě, když pozorujeme jejich slet u plných krmítek. Neměli bychom na ně ale zapomínat ani v průběhu roku, jsou totiž velmi důležitou součástí zahradního ekosystému a kromě jiného nám zahradníkům pomáhají bojovat proti hmyzím škůdcům. Věděli jste, že sýkora koňadra denně dokáže zkonzumovat tolik potravy, kolik sama váží? Může tedy zlikvidovat i 15 g hmyzu denně. Pro přilákání ptactva do zahrady je potřeba zajistit dostatek zdrojů potravy a také vhodná stanoviště k hnízdění. Namísto pečlivě střižených trávníků a dokonale uklizené zahrady budou ptákům spíše vyhovovat podmínky bližší okolní přírodě. Neměly by tedy chybět stromy a husté keře, nejlépe s bobulemi, a také kus neposečené, vysoké trávy nebo kupka suchých větví. Důležitý je rovněž přístup k čerstvé vodě: pořiďte svým zahradním opeřencům mělké pítko nebo koupátko, ve kterém budete pravidelně vyměňovat vodu. K hnízdění můžeme ptáky pobídnout vyvěšením budek, zimu pomůže přečkat správně umístěné a naplněné krmítko – inspirujte se v projektové části knihy.

Kos černý

Sýkora koňadra

Tento hojný pták se výborně přizpůsobil životu v okolí lidských obydlí, na zahradě jej tedy zcela určitě zahlédnete. Původně tažný pták dnes díky tomu u nás přezimuje. Sameček je černý se žlutým zobákem, samička hnědá. Kosi hnízdí dvakrát až čtyřikrát ročně. Potravou kosů jsou hmyz, červi, žížaly, vyhledávají také plody ovocných stromů.

Se sýkorou koňadrou jste se určitě už setkali. Tento výrazně zbarvený pták je největší a zároveň nejrozšířenější ze všech evropských druhů sýkor a je častým obyvatelem ptačích budek. V létě loví motýly, brouky a další hmyz, v zimě nepohrdne krmítky s olejnatými semeny. Sýkora koňadra je částečně tažná, část ptáků odlétá, naopak u nás pak přezimují také sýkory ze severní a východní Evropy.

28 | Poznáváme přírodu

Zahrada žije | 29

P TÁCI NA Z A H R A DĚ

Kos černý

Sýkora koňadra

28 | Poznáváme přírodu

Zahrada žije | 29