Skupinová edukace diabetiků
Jak na to… Alexandra Jirkovská Jarmila Jirkovská Kateřina Čechová Vladimíra Havlová a kol.
Obsah
Obsah Předmluva a poděkování (A. Jirkovská) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
1. Obecně o metodice edukací 1.1 Skupinová edukace – učíme se z předchozích zkušeností (A. Jirkovská) . . . . . . . . . . .
12
1.2 Pedagogické aspekty v edukaci (J. Eliášová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
1.3 Aktivizační výukové metody ve skupinové edukaci (A. Adamíková) . . . . . . . . . . . . . .
29
1.4 Psychologické aspekty skupinové edukace nemocných s diabetem (T. Hrachovinová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
1.5 Komunikační dovednosti a compliance: zkušenosti edukátora – diabetologa (J. Štefánková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
39
1.6 Motivace edukátorů (B. Jirkovská) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
46
2. Praktické možnosti skupinových edukací 2.1 Konverzační mapyTM (J. Jirkovská) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
48
2.2 Rekondičně edukační pobyty A. Zkušenosti z Diabetologického centra 1. interní kliniky FN UK Plzeň (R. Říhánková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
53
B. Zkušenosti z Diabetologického centra IKEM Praha (V. Havlová) . . . . . . . . . . . . .
58
2.3 Jednodenní ambulantní kurzy technologie (K. Čechová, A. Jirkovská) . . . . . . . . . . . . .
63
2.4 Edukační kurzy za hospitalizace A. Z pohledu lékaře (A. Jirkovská) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
66
B. Z pohledu edukační sestry a nutriční terapeutky (V. Havlová) . . . . . . . . . . . . . . . .
68
2.5 Edukační kurzy pro větší skupiny (M. Prázný) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
71
3. Bližší návody k edukaci (vybraná témata) 3.1 Strukturovaný selfmonitoring glykemie, využití technologie (A. Jirkovská) . . . . . . . . .
75
3.2 Hypoglykemie a její zvládání (J. Brož) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
82
3.3 Dieta A. Jak na to? (J. Eliášová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
85
B. Zkušenosti ze skupinové edukace o dietě v Centru diabetologie IKEM (V. Havlová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
89
3.4 Fyzická aktivita (E. Vrátná, R. Charvát) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
93 7
Obsah
4. Popis programu Skupinové edukace, souhrnné výsledky 4.1 Cíle kurzu, základní programové schéma (A. Jirkovská, A. Adamíková) . . . . . . . . . . . 100 4.2 Plánování kurzu: výběr pacientů, základní struktura, časové schéma, tým, místo, pomůcky (A. Adamíková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 4.3 Znalostní testy (R. Říhánková, K. Čechová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 4.4 Změny psychického stavu během skupinové edukace; jaké informace o své nemoci diabetici preferují (T. Hrachovinová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 4.5 Hodnocení efektu kurzu – selfmonitoring (A. Adamíková, M. Prázný) . . . . . . . . . . . . 117 4.6 Výsledky projektu Skupinové edukace za rok 2016 (A. Jirkovská) . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 4.7 Finanční zajištění edukačního kurzu (J. Hradec) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124
5. Praktické zkušenosti ze skupinového edukačního programu v diabetologických edukačních pracovištích 5.1 Naše zkušenosti se skupinovou edukací v Náchodě (A. Veselá) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 5.2 Skupinová edukace aneb týmová spolupráce v diabetologii (J. Jirkovská) . . . . . . . . . . 130 5.3 Zkušenosti se skupinovým edukačním programem ve Zlíně (K. Studená, M. Luptáková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 5.4 Vyhodnocení edukačního kurzu 2016 v Chrudimi (J. Hradec) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 5.5 Zpráva o průběhu skupinové edukace v diabetologické ambulanci Prahy 4 (D. Bartášková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 5.6 Zkušenosti ze skupinového edukačního programu v Jihlavě (M. Policar) . . . . . . . . . . 140 5.7 Vlastní zkušenosti z kurzu skupinové edukace 2016 v Hradci Králové (J. Štefánková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 Epilog . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Seznam vybrané literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 Medailonky editorů a spoluautorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
8
2.1 Konverzační mapyTM
2. PRAKTICKÉ MOŽNOSTI SKUPINOVÝCH EDUKACÍ 2.1 Konverzační mapy™ Jarmila Jirkovská Motto:
Co slyším, to zapomenu. Co vidím, si pamatuji. Co si vyzkouším, tomu rozumím. (Konfucius, 500 let před n. l.)
Řada diabetologů i edukačních sester pravděpodobně zažila, že si jejich pacient nezafixoval některou faktickou informaci, vysvětlenou mu i opakovaně v průběhu edukací. Identická informace mu však lépe utkvěla v paměti v situaci, kdy o ní hovořil přímo s jiným diabetikem. Efektivita edukace není dána preferenčně tím, kolik informací je pacientovi sděleno, ale daleko více tím, kolik si z nich ve skutečnosti zapamatuje. V knize The Adult Learner: A Neglected Species prof. Knowlese z Boston university School of Education se lze dočíst, že nejefektivnější formou edukace je vzájemná diskuze ve skupině účastníků. Zapamatovatelnost údajů se tak zvyšuje až na 70 % předaných informací (graf 1). Podstatou je zde aktivní zapojení pacienta do diskuze. Graf 1: Jaké procento informací si odnáší diabetik z edukace? [upraveno podle Knowles M. S. The Adult Learner: A Neglected Species (Buliding Blocks of Human Potential). Houston: Gulf Publishing Co, 1990.]
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
48
aktivně zapojeni 70 % 50 %
pasivní 30 % 20 % 10 % čtou
poslouchají
dívají se (soustředěně)
dívají se a diskutují
diskutují s ostatními
J. Jirkovská
Konverzační mapyTM (KM) jsou pomůckou, díky níž mohou edukátoři vést nenásilně skupinu pacientů při společné edukaci. KM patří pod celosvětový edukační projekt „Diabetes Conversation Program“ nefarmaceutické společnosti Healthy Interactions. Projekt byl poprvé spuštěn v roce 2006 v Kanadě ve spolupráci s Canadian Diabetes Association, o rok později následovaly USA s American Diabetes Association a od roku 2009 se projekt začal šířit pod záštitou International Diabetes Federation do řady států po celém světě. Globální finanční podporu zajišťuje dlouhodobě společnost Lilly Diabetes. V České republice je v současné době dostupných sedm typů KM (obr. 4–10): Život s diabetem Jak funguje diabetes Zdravé stravování a pohybová aktivita Zahájení léčby inzulínem Porozumění rizikovým faktorům při zvládání diabetu Diabetes a péče o nohy Život v rodině s diabetem 1. typu KM je možné si ve skutečnosti představit jako větší papírovou mapu, která se rozprostře na stůl tak, aby na ni každý z okolo sedících účastníků viděl (obr. 2, na fotografii práce s mapou v Edukačním centru Náchod). Na jednotlivých KM je vždy znázorněna zleva doprava vedoucí cesta, po které v průběhu edukace provází zdravotník v roli moderátora celou skupinu. Ke každé KM existuje písemný návod pro moderátora s doporučením, jak mapou postupně projít. Podle Komenského zásady „škola hrou“ jsou v různých místech KM rozdávány diabetikům textové kartičky, podněcující po přečtení nahlas debatu na dané téma (např. mýty a fakta o diabetu).
Obr. 2: Skupinová edukace s Konverzační mapouTM
Metodika edukace s KM vychází ze sókratovské školy. Učení zde neprobíhá formou monologu učitele. Jedná se naopak o dialog, při němž učitel aktivizuje účastníky pokládáním otevřených otázek „do pléna“ a vyzývá je ke společné diskuzi. Podstata skupinové edukace s KM netkví ve sdělení řady nových informací, edukátor nehraje roli typického „učitele“. Jeho cílem není vyplnit daný čas přednášením, ale naopak moderovat skupinovou diskuzi mezi jednotlivými účastníky. Sám hovoří výsledně významně kratší dobu než pacienti a reaguje na vznikající témata. Protože se způsob komunikace zdravotníka při
2.1 Konverzační mapyTM
edukaci s KM odlišuje od běžně zvyklých výukových metod edukace, je potřeba jako minimum projít jednodenním odborným školením, zakončeným předáním certifikátu, opravňujícího k funkci moderátora KM. Předpokladem je pochopitelně fakt, že edukátor je vzdělán v dané problematice – podle vlastních zkušeností se doporučuje moderovat i příslušné typy KM. Např. nutriční terapeut bude používat zejména mapu zaměřenou na zdravé stravování, lékař nebo sestra vyškolení v edukaci diabetiků mapu o léčbě inzulínem apod. Informace o školení lze získat u společnosti Lilly Diabetes, která jej zajišťuje organizačně, přičemž samotný kurz vede vždy odborník – zdravotník s mezinárodním certifikátem Conversation MapTM Expert Trainer. Mezi úlohy zdravotníka (moderátora) při skupinové edukaci s KM patří: vytvoření skupiny vhodné pro zvolené edukační téma (tvorba skupiny je individuální, optimálně 5–8 osob, lze kombinovat ženy a muže, různé věkové kategorie apod.) pozvání účastníků, které lze ověřit krátce před konáním např. telefonicky/e-mailem; z praxe plynoucím relevantním doporučením je připomínka brýlí na čtení s sebou uvítání účastníků se vzájemným představením, sdělení očekávání a časového rámce (délku sezení s KM si plánuje moderátor, většinou bývá cca 1,5–2 hodiny, vhodné je stanovit si časový rozvrh předem) postupné provázení skupiny na cestě napříč KM, moderování dialogu s aktivizací účastníků, korigování nesprávných informací (KM není nutné vždy projít celou od počátku do konce, při jednom sezení se lze věnovat např. jen zájmové části mapy) na konci sezení si vždy vyhradit čas na shrnutí hlavních bodů proběhlé edukace, zhodnocení vstupních očekávání, zpětná vazba od účastníků
Karta „Mé cíle“
Konverzační mapa „Zahájení léčby inzulinem“ Klíčové body Mnozí pacienti s diabetem potřebují léčbu inzulinem Cílem léčby inzulinem je dosažení lepší glykemické kontroly Zlepšení glykemické kontroly vám umožní cítit se lépe a oddálit nebo předejít komplikacím Jak rozpoznat a léčit vaši hypoglykémii Pamatujte, že úprava vašeho léčebného plánu bude časem nevyhnutelná
Znám své hodnoty a cíle Dnešní datum Glykémie před jídlem (lačná) Glykémie 2 hodiny po jídle (postprandiální) HbA1c Celkový cholesterol LDL HDL Triglyceridy Obvod pasu Krevní tlak
.......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... ..........
Jaké dva až tři nejdůležitější poznatky jste se během této lekce naučili? ..................................... ..................................... ..................................... Co chcete udělat jinak, a lépe zvládali svůj diabetes, jaký je váš cíl? ..................................... ..................................... ..................................... Jak tyto změny provedete? Jaké kroky podniknete? ..................................... ..................................... ..................................... Kdy s těmito změnami začnete, do kdy chcete dosáhnout svého cíle? ..................................... ..................................... ..................................... Kdo vám s těmito změnami pomůže? ..................................... ..................................... .....................................
Příznivý efekt skupinové edukace prokázala řada odborných studií, a to jak na zlepšení dlouhodobé kompenzace diabetu a na nákladovou efektivitu, tak na zvýšení kvality života diabetiků. Tento efekt se projevuje často tehdy, pokud pacienti absolvují sérii edukací s KM a mezi jednotlivými lekcemi mají zadány „domácí úkoly na příště“, zaměřené např. na životní styl či samostatnou kontrolu diabetu. K výslednému shrnutí proběhlé lekce i ke stanovení konkrétních cílů je možné vybavit pacienta např. kartou Mé cíle, která je součástí každé KM. Na obr. 3 uvádíme příklad karty Mé cíle, dodávaný ke KM zaměřené na léčbu inzulínem.
Obr. 3: Příklad karty Mé cíle 50
J. Jirkovská
Přínos edukace s KM pro pacienta: aktivní zapojení v průběhu diskuze s možností hovořit o vlastních zkušenostech, prožitcích, nejasnostech sdílení znalostí, zkušeností, ale i pocitů a emocí ve skupině – tím se sami od sebe učí a zvyšuje se zapamatovatelnost („vidím, že podobný problém řeší i jiní diabetici“) Přínos edukace s KM pro zdravotníka – moderátora: postupné sebezdokonalování v sókratovské metodice moderování skupiny lepší znalost „problémových“ oblastí edukace, vyplývajících z debaty účastníků, a tím i efektivnější zaměření edukace sdílení zkušeností a emocí z edukace s účastníky, čímž se moderátor také specifickým způsobem učí
Obr. 4: Konverzační mapaTM: Život s diabetem
51