N Pravidelná stolice – na reakci palice!
NÁMOŘNÍ BITVY V SNP – Fiktivní šestý svazek Dějin Slovenského národního povstání, který měl vyjít v nakladatelství Pravda poté, co se v 80. letech na knihkupeckých pultech objevilo pět předchozích objemných dílů této tendenční historické práce. Dobová hádanka zas tvrdila: „Proč se začalo stavět vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros? – Protože Husák chtěl, aby Slovenské národní povstání skončilo námořní bitvou.“ Podobné žerty reagovaly na přeceňování a překrucování smyslu povstání pod taktovkou komunistické historiografie. Pravdou bylo, že ke konci druhé světové války Slovensko jakožto spojenec hitlerovského Německa politicky potřebovalo ozbrojenou akci proti nacistům, aby se po válce neocitlo na straně poražených. Povstání provázely od počátku značné zmatky. Vzpoura byla prozrazena dříve, než začala, a tak Němci stačili na Slovensko přesunout dostatek jednotek, které významnou část slovenské armády bez boje pacifikovaly a s její výzbrojí a municí ještě zvýšily svou bojeschopnost. V srpnu 1944 nicméně zbytky slovenské armády spolu se zahraničními vojáky, částí policie a partyzány zahájily povstání. Boje trvaly pouhé dva měsíce, než povstalci kapitulovali, přičemž někteří odešli do hor a pokračovali v partyzánské válce. Vzhledem k omezené výzbroji a výstroji však mohli vykonávat jen menší záškodnické akce. Význam partyzánského boje byl po válce často zveličován, a navíc uchvácen jen pro komunistický odboj. > Amortizace
Tu letisko Tri Duby... Víte Ví t , čí č m vl vlas las a tn ně by byla la dru la uhá svě věto ěto t vá v vál álka ka?? ka Epiz Epiz Ep izod odou od dou u ve Sl Slov oven nskkém m náárrod dníím po p vsstá tání n. ní Víttee, kdo Víte Ví kdo vy kd v na n lezl leezll mno n žiiny ny?? No pře No řece cee Slo ováci vááci ci! i! Pa Pade ad deesáát ti tisí isíc síí jijich ch h boj ojovvallo v SN SNP, NP, P, z toh ho stto tiisíc sííc jij ch h bylo yyllo zrraan něn ě o a stto p de pa d sá sát át tisí síc íc z ni nich ich h dos o taalo l mettál á y. y Slovven Sl nskké ná náro ár dní dn d ní po povs v tááníí. „T Tu le leti etiisk sko ko Tr Ti Duby Du by. P by. Prris istá istá táva áva v tee na le leti eti tisk iskku Tr TiD Du uby by.. P Prris istá táv ávvaajt jte te viacc vľa vi ľavoo, vi ľa viac i c vľaavo v ! Pr Pris ris istá táálili ste te. Tu Tu let etis iissko Dva isko v Du ub byy....““ Přři př P příl říllež ežit itosstii 10. 0 výrroč očí SN očí NP vy v p prrávvěj ějíí st stař aří ař ří p rt pa rtyz yzzáán ni žá ž ků k m př příh hood dy z po p vs v táání ní:: „N Na j dn je nom m kon onccii lou o ky ky byli v záákoopu pu Něěm mci c, n dru na uhé h m ko k ncci my m . Aby Ab byc ycho h m je zlilikv kkvvid dovval ali,i,, c yt ch y ilii js jsme mee psaa, p přřiivvázzal alii naa něějj gra r n náátyy a hod dililii k ob kl bássu sm měrrem m k Něm mcům. ců ům. m Peess se taam ro rozb z ěh zb hl, a e Ně al Němc m i seebral a i kl k ob bás ásu u a ho hodi diilil ji zp d z ětt k nám m. Pees se oto P točččiil a běěžeel ro ovn vnou ou k naš ašem e u záákoopu em pu.. V tu u ch hvvílli js j me m se vvššicchn ni ro ozu ute tekl kli.i......“ „ co by „A bylo bylo o pot o om m? Kd de js j tee se zzaase s zno n vu v sseetkkal ali? i??“ ho h říí vzr zruššením zr íím m žácci.i „Jak „J Jakk kde de?“ ?“ nec echá hápa há pavě pa avěě říkká pa part rttyz rtyz y án á , „p „pře ř cee tad ře a y naa bes n e ed e ě. ě.“ .
97
Seedm d d deesá s táá létta mi minu uléého h stole tole letí tíí. V tech tech hni nick ckkýc ckýc ých sllužbá užžbá bách ch h pro obí b ha hajíjíí str tran tran niicckéé prroověěrkkyy.. „D Dež ežo, žoo,, čo viiešš o Slo l vveenssko kom ná náro ro odn d om m po ovs vstaaníí?“ vsta ? Dežo De žo se ooh žo hlé lédn dne kkooleem se dn dne s be be, e sp pikklleeneeckky mr m kn kne ne a zzaaše šept eptá: á: „V á: Veeľa ľa toh o o neevi v em m, sú údr d uh hovvia ia,, alle viem vi iem em,, že že sa vo v ľaačoo chy hysttáá!!“
přesunut po kolejích o necelý kilometr dále ze staré zástavby města, jež byla kvůli těžbě uhlí srovnána se zemí. Záchrana gotického chrámu se uskutečnila na základě urgencí památkářů, po přesunu však kostel řadu let pustl. Místo oken vlály kusy igelitu a dovnitř létali holubi. Teprve až ostuda vyvolaná články v západním tisku o „nejdražším holubníku na světě“ přiměla stát k nápravě. Naštěstí neprošel návrh udělat z chrámu muzeum dělnického a komunistického hnutí na Mostecku, a tak se svatostánek vrátil k původnímu účelu.
NECKY – Zpěvák a herec Václav Neckář. Jeho kariéra byla podivuhodně klikatá. Na jedné straně hrál kupříkladu ve filmu Skřivánci na niti (1969), který kritizoval totalitu 50. let a byl „odložen“ do trezoru, či vystupoval v triu Golden Kids s Martou Kubišovou, jež se posléze stala zakázanou zpěvačkou. Na druhou stranu se „Necky“ za normalizace rozhodl pro vstup do KSČ a byl dotlačen i ke spolupráci se Státní bezpečností. Jeho tetou byla známá komunistická funkcionářka Marie Kabrhelová lidově zvaná Vyvrhelová. Oblouk se symbolicky uzavřel při sametové revoluci, kdy Neckářova skupina Bacily, disponující silnou aparaturou, nazvučila na Václavském náměstí v Praze budovu Melantrichu, odkud mohla promluvit a zazpívat po dvaceti letech mimo jiné i Marta Kubišová. Neckářovy křehké melodie znectil folklorní humor několika obhroublými parodiemi, viz Chci tě lízat (Chci tě líbat), Masa kusec (Massachusetts) či Jsem doktor Dam Di Dam, rád vám ho tam hned dám... (Dr. Dam Di Dam). > Kabrhelky (I) > Rudý Elvis (I)
NEJDRAŽŠÍ HOLUBNÍK NA SVĚTĚ – Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, který byl v roce 1975
98
„Frantó, až vodlifruješ tu Pannu Marii frkni mi svatýho Víta blíž k Vikárce!“
NEJDRSNĚJŠÍ VTIPY Z DOB SOCIALISMU – Lidový humor bývá často vulgární, cynický, až krutý. Ve střetu s totalitním režimem, produkujícím skryté i zjevné násilí, tyto tendence ještě zesilují. Viz silácké návody („Hodnému komunistovi urvi nohu a zlého tou nohou umlať!“) či morbidní hádanky („Kdy viděl sovětský voják naposledy maso? – Když šlápl na minu.“). Nejhlubší zranění je však humor schopen způsobit, atakuje-li naši vlastní zbabělost, konformismus či apatii, třeba když jsou ideologickým balastem špiněny i děti. V souvislosti s potlačeným maďarským povstáním proti stalinistické diktatuře roku 1956 se na adresu laxního švejkujícího národa říkalo: „Maďaři se chovají jako Poláci, Poláci se chovají jako Češi a Češi se chovají jako svině.“ O naprosté absenci patosu ve folklorním humoru pak svědčí například zneuctění písně Jaroslava Hutky Náměšť, která se stala neoficiální hymnou sametové revoluce. Ještě v závěru revolučního roku 1989 ji bylo možno zaslechnout v pohostinských zařízeních nižší cenové skupiny v blasfemické parafrázi: „Krásný je vzduch, krásnější je moře, co je nejkrásnější, co je nejkrásnější? Ukaž piču! Ukaž piču!“
Vííte te,, kd kdyy koomu uniist stii mlluv uvilililii napo naapo p sslled led dy p prravvd du u? Na ges Na e taapu pu.. Defi De fini fi n ce soccia ni i liism mu: JJeešttě trroc o hu víc í maassa a za z teemn něn ěníí a bu b d dee to jaako k v pro rote tektor te tekt kttorát á ě. át ě „JJak se má „Jak máš? š??“ „Dob „D Dob obře břřee!““ „N No taak to t mussíšš být ýt pěkknáá sviiněě!““ Maalýý chl M hlapeč hla apeč eček ekk see zt ztra r ti tilil ro odiičů čům v n noově v otev ot evře ev řené enéé sta taani nici ici ci pra r žsského kého ké h mettra ra.. Na slu luže žeebn b ě VB B see jjeej vyyptávvají ajjíí:: „Jak Jak se jmeenu Ja uje ješ? ješ? š?““ „N Nevvíím m.““ m.“ „K Kde byd yd dlíš? š??“ „N Nevvím ím.“ m.““ „K Kde praacu uje j mam min nka ka?“ ? ?“ „N Nev e ím m.““ „V Víš í vůb ůbec ec něcco?“ „Lui „L u s Co orvvaallán n je ne nevi v neen! vi n!““ V te Ví t ,p prročč v Čeesskoosl slov ovven nsku skku přřed d rokkem m 198 9 9 nikd ni k o neebo kd bojooval vaal pr p ot otii koomu muni uniism s u? u Prrot P otožže to to byyllo za zaká k za ká z nýý.
Smějící se bestie JJaakýý je ro rozd z íl mez zd e i př p ej ejet jettým ý zajjícem ícem íc m a pře řeje j týým je kom komu ko mu uni nist nist stou o ? ou Před Př Před d pře řeje řeje jetý tým ým zaajíj cceem je j vid dět ě brzdn dnáá drráh dn áhaa..
99
NEJLEPŠÍ ČEŠTÍ HERCI – Wimmer, Kemr, Somr. Dadaistická hříčka se zvukomalebností a víceznačností jmen herců Jiřího Wimmera, Josefa Somra a Josefa Kemra. Přízvisko „nejhezčí herec z Prahy“ zase v nadsázce užíval kabaretiér Jarka Pižla. Nejvýraznější rolí jeho kariéry se stal Pepek Vyskoč ve filmové adaptaci Haškova Švejka Poslušně hlásím (1957). > Gott Chladil Spálený Bobek (I)
řada lidí volila k opuštění země přechod přes zelenou hranici, začalo se říkat, že „nejlepší pas je kompas“, ukazující uprchlíkům směr na západ. Do začátku 50. let bylo ilegální překročení hranic relativně možné. Historici třeba zaznamenali případ zemědělce, jenž přešel do Rakouska i se stádem skotu, nebo husarský kousek komika Járy Kohouta, který „fouknul“ do Německa o pauze svého představení pro pohraničníky v Aši, když krátce předtím chodil se svíčkou po jevišti a výsměšně deklamoval: „Já fouknu, já fouknu!“ Později však byla západní hranice doslova opevněna; přibyly ostnaté dráty, ploty nabité elektřinou, betonové zábrany, protipěchotní miny i pohraničníci se samopaly a psy. „Kdo žije za těmi dráty, tatínku?“ ptá se v hořké anekdotě synek u hraničních zátarasů. „My, chlapče, my,“ odvětí trpce otec. > Zdrhlíci (I)
„Mééé!“ aneb není malých rolí
NEJLEPŠÍ PAS – Kompas. Po převratu roku 1948 došlo k podstatnému omezení svobody cestování, cestovní pas se tudíž stal věcí takřka k nepotřebě. Jelikož
100
„Kykyryký, já mažu z republiky!“
NEJVĚTŠÍ AUTOGRAMIÁDA V ČECHÁCH – Anticharta. Podpisová akce ze začátku roku 1977, v níž osobnosti kulturního života odsoudily prohlášení opoziční Charty 77, dovolávající se dodržování lidských práv v Československu. Antichartu podepsalo během měsíce více než 7 000 kulturních pracovníků, zatímco samotnou Chartu za dvanáct let existence necelé dvě tisícovky lidí. „Největší autogramiáda v Čechách“ byla nátlakovou akcí režimu, který si vzal umělce do značné míry coby rukojmí. A nebylo to v historii poprvé. Zneužít známé tváře k ovlivnění politického klimatu se pokusili komunisté už 25. února 1948 prohlášením kulturní fronty Kupředu, zpátky ni krok!, které mělo sloužit coby páka na definitivní zlomení prezidenta Edvarda Beneše. Podobný scénář jako Anticharta mělo i shromáždění v pražském Národním divadle roku 1942, kde byli čeští herci nuceni odsoudit atentát na Reinharda Heydricha a manifestovat věrnost německé říši. Při sametové revoluci v roce 1989 to však byli právě herci, kteří spolu se studenty odstartovali revoltu proti stávajícímu režimu. Do jisté míry symbolickým aktem se roku 1997, dvacet let po potupné autogramiádě, stal sňatek Václava Havla, strůjce Charty 77, se signatářkou Anticharty herečkou Dagmar Veškrnovou. > Chartágo (I) > Setkání Sojuz-Apollo
NEJVĚTŠÍ JARMARK V ČECHÁCH – Jemně hanlivé označení zemědělské výstavy Země živitelka, která se od roku 1970 koná v Českých Budějovicích. Agrosalon s poněkud patetickým názvem se měl stát výkladní skříní úspěchů socialistického zemědělství a socialismu vůbec. Nehledě na původní rolnické zaměření se tu ale prodávaly i luxusní kožichy, náhradní díly na auta
a další nedostatkové zboží. K popularitě Země živitelky přispěla i možnost konzumace alkoholu během celého trvání akce.
Cesty osudu Baví B Ba aví se dv dvěě dívk dívk dí vky ky naa nád ádra r ží ra ží. í „Aho „A hoj,j,j, kam ho m jed edeš e ?“ „Ale, „Ale „A le, do le do Bud uděj ě ovvic ěj ic,, bu bude d Zem mě ži ž vite vite vi t llkka..“ „Aha „A Aha ha, to ha, t já jeedu du do Pr Prah aah hy. y Bu ud de zee mě kku urv rva. a“ a.
NEJVĚTŠÍ SBĚR PAPÍRU – Socialistická propaganda vytrvale vybízela občany ke sběru kostí, hadrů a především starého papíru. Ovšem zdaleka největší sběr papíru se uskutečnil na počátku 50. let, kdy bylo z veřejných knihoven odstraněno odhadem na třicet milionů knih. Čistky v regálech se měly týkat tzv. brakové a závadové literatury, ve skutečnosti však do stoupy putovala mnohdy vynikající umělecká díla, jež nevyhovovala z důvodů mimoliterárních typu třídní původ autora či jeho odchod do zahraničí. „Škodlivé“ knihy měly navíc poskytnout surovinu na výrobu knih hodnotných. A tak z makulatury zničených svazků Steinbecka, Saroyana, Achmatovové, Blatného, Teigeho či Durycha se vzal papír pro vytištění knih Drdy, Řezáče, Majerové, Pujmanové, Skály, Taufera a dalších, kterým navíc ubyla konkurence a zvýšily se náklady knih. Masově se svazky z knihoven vyřazovaly i po roce 1968, většinou se však už neničily, nýbrž ukládaly do veřejně nepřípustných fondů zvaných „elpéčka“ (libri prohibiti).
101
NEMÁTE HŘEBÍKY? – Otázka, které západní cizinec nerozuměl. Logické by bylo zeptat se: „Máte hřebíky?“ Záporně formulovaný dotaz „Nemáte hřebíky / ledničky / toaletní papír / utěrky / rozdvojky / banány...?“ už totiž předem předpokládal negativní odpověď, kterou za socialismu zákazník také častokrát dostal. V dobové anekdotě se vyprávělo o Američanovi, který chtěl v Prioru koupit tamější patent. „Jaký patent máte na mysli?“ ptá se prodavač. Američan říká: „No ten, že v regálech máte hovno, a vůbec to tu nesmrdí.“ Kardinální neporozumění dobové situaci projevila jistá dáma z USA, které vyprávěli o politickém procesu a popravě Milady Horákové z roku 1950, načež dáma opáčila: „A proč si ta Horáková nevzala lepšího právníka?“
NEZNÁMÝ VOJÍN – Přeneseně neznámý otec dítěte. Náhodná známost, která skončila početím, aniž by matka znala totožnost zploditele. Často šlo právě o vojáky základní služby či příslušníky zálohy, kteří využívali anonymity cizího prostředí k záletům lidově zvaným „nožky na vejložky“. Výraz „neznámý vojín“ reagoval na přehršli symbolických hrobů a památníků bezejmenných hrdinů, jimiž byla republika po 2. světové válce poseta. Původní pocta všem padlým vojákům, které se nepodařilo identifikovat, se postupem času zúžila většinou jen na rudoarmějce a vyprázdnila v povinný uctívací rituál, jenž v době výročí vykonávali zejména pionýři.
> Socialistická skleróza (I) > Obchodní dům Nemaj (I) > RVHP (I)
Was ist das Šlupka? Základní potřeby K Husá Husáákoovii při Hu řijd ijd jdee de depu puta pu taace see ssttížžnost nost s íí,, že n neen níí k do dost stán st ání jedn án ání jedn je dnou ou u toh hlee, poodr dru uhé zaas něěcoo jin uh néh ho a taak po ořá řád. řád „Ale „A Alee vždyť ždyťť mát žd áte vššeecchn áte hnyy zzáákl k ad dníí pottře ř by b ,““ n zd ne zdá dá ssee to Husá Hu H usáákoovii. „To „T To myysl slít lítte kktteré? erré?“ „Slu „S Slu unc nce, e, vzd zduc duch, h, Rud dé prráv ávo. oo......““
Vídeň, Londýn, Praha, jak ja ak se s to rýýmu uje je. je. Ve Víd Ve dni ni majj řízzky ky, v Loond dýn ýněě zaas whis wh w hisk issky ky, v Prraz azee máám mee hov o no n , taak se s to rýýmu uje j . (Ja J k se s to rý rýmu muujee) m 102
Ř káá dce Ří ceraa mat atce c : „M ce „Mam Mam mi,i jse s m tě těho h tn tná. á“ á. Maatk M Matk tka: a:: „Pr Prob ob boh ha s kýým? m?!“ ?!“ Dcer Dc Dcer e a: a „Ne Nebooj, je to Nebo o oso s bn bnos osst, t kte tero rroou ka k žd ž ý zná zn ná a každ kaažd ždýý sii jí vá váží ží.““ Maatka: M tkka:: „Ó, Ó to see mi ul uleevilillo, a kdo d to je je?““ Dceerra: „Nezn Dcer Dc Nezn Ne nám mý vvoojíín. n“ Při po Při Př p hř hřbu u Brežn režn žněv ěva sp ěv spad ad adne dnee rak akev kevv přeed m uz ma u ol olee e mn naa Rud udém dém m nám áměs ám ěěsstí. tíí. Je to taako Je kováá rán á a, a že see v maau uzoole l u prrob bud dí L ni Le ni vyl nin, ylez le e z rakv raakvve a vi vidí idí dí, jjaak op pod odál dál ál vst stáv áváá áv z hrroob bu neezn nám ámýý vo vojín. jíín Len eniin in na ně něj vo něj volá lá: á: „T „Too b laa alee šlu by upkka, co? o?!!“ !“ N zn Ne znám ámý vo vojíjín ín na n to: „Wa Wass iisst da d s Šl Šlup up u pka ka?“ ?““
Deele l ga g cee pol o it itb byyraa se byyla l v Izzrraeeli pokkllooniit u hr hrob ob bu ne nezn nezn z ám áméh é o vo éh v jíjína na.. Tu jed eden n člleen dele de l gaacee, kt le kter e ý um er měl tro ošk š u he hebr brrejjskkyy,, zjijist b sttilil, žžee je to hro ob Izák Izák Iz ákaa Áb beelles ese, e, pro roda daavaačee zellen d enin iin ny. Takk se ted dy zeepttal a prů ůvvoodc d e, jakk je to to možžnéé. Te Ten n mu mu od odpo dpo p vvěědě děl,l že pa p n Áb belles e byl y sam moz o ře ř jm jmě mě zn z ám á jako ja jako ko pro roda daava d avač ze z leeniiny n , aalle ja jako k voj o ín n byl yl úpl plně něě n nezzn ne znáám mýý..
103