CULINARIA
ITÁLIE KULINÁRNÍ PRŮVODCE
Claudia Pirasová Editor
Ruprecht Stempell Fotografie
Měrné údaje 1g 1 kg 1l 1 cl 1 ml 1 lžíce
1 lžička
1 sklenice 1 sklenička
= = = = = = = = = = = = =
1 gram = 1/1000 kilogramu 1 kilogram = 1000 gramů 1 litr = 1000 mililitrů 1 centilitr = 1/100 litru 1 mililitr = 1/1000 litru 1 rovná polévková lžíce 15—20 gramů sypkých přísad (podle hmotnosti) 15 mililitrů tekutých přísad 1 rovná čajová lžička 3—5 gramů sypkých přísad (podle hmotnosti) 5 mililitrů tekutých přísad 0,2 litru = 200 mililitrů 0,1 litru = 100 mililitrů
Údaje ve lžících se vztahují vždy na sypké, už zpracované suroviny, například: 1 lžíce sekané cibule
Množství surovin v receptech: Není-li uvedeno jinak, předpisy jsou pro 4 osoby — s výjimkou nápojů (vždy pro 1 osobu)
© h.f.ullmann publishing GmbH © for the Czech edition: Nakladatelství Slovart s. r. o. Cover photography: © h.f.ullmann publishing GmbH/Ruprecht Stempell Translation © 2006 Hana Krejčí and Dagmar Lieblová All rights reserved Original title: Culinaria Italia — Küche. Land. Menschen Original ISBN 978-3-8331-5117-0 Culinaria Itálie Z německého originálu Culinaria Italia (h.f.ullmann, Potsdam) přeložily Fotografie Asistent fotografie Organizační zabezpečení: Úprava pokrmů: Vinařské mapy Mapy v úvodu kapitol Aktualizace Grafická úprava Obálka Podle původní grafické úpravy Project management: Odborná spolupráce a revize překladu Redigovala Editor českého vydání
Hana Krejčí a Dagmar Lieblová Ruprecht Stempell Benjamin Holefleisch Bettina Dürr, Nina de Fazio Francois Büns Kartographie Huber, Mnichov Umberto d’Orsini Bernhard Roetzel, Berlín Hubert Hepfinger, Burghausen Roman Bold & Black, Kolín n. R. Claudia Martineze Ulrike Reihn-Hamburger, Isabel Weiler Eugen Štumpf Věra Běťáková Petr Hejný
Vydalo Nakladatelství Slovart, s. r. o., v roce 2018 Třetí, upravené vydání Sazbu zhotovil Alias Press, s. r. o., Bratislava Tisk NEOGRAFIA, a. s., Martin ISBN 978-80-7529-380-0 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 www.slovart.cz
Obsah Měrné údaje Předmluva
Trentino · Alto Adige
4
Tridentsko a Horní Adiže (Jižní Tyrolsko)
8
Zelí a brambory
52
Friuli · Venezia Giulia Furlánsko a Julské Benátsko Fazolové polévky
Jihotyrolská selská slanina
Jablka
15
58
59 60 62
Vinorodý kraj v údolí Adiže
18
97
Alpský sýr
98
Typická jídla z údolí Aosty
64
0 100
102
Visuté vinohrady v horských výškách 104 Sladkosti
105
20
22
Piemonte 106 Piemont
Lombardia 66 Lombardie Chřest
Castelmagno Gorgonzola
70
Veneto · Venezia 24
Risotto alla milanese
Benátsko a Benátky
Cotoletta alla milanese
Harryho bar
Salám a sýr
28
Osteria da Fiore Panini
Žitný chléb
96
Z kuchyně a udírny
Jemná vína z Horní Adiže
16
Vinařství v pohraničí Grappa
56
Polenta
14
Největší frico na světě
Kukuřice
10
Ječmen
54
92
Údolí Aosty Chlebové polévky
Chléb, knedlíky a zahuštěné polévky
Vepřové maso
Valle d’Aosta
48
Panettone
30
Sladkosti
32
Carnevale
34
Bigoli — domácí nudle Benátská polenta Obchod s rybami Plody moře
36
37
40
Zelenina z Pádské nížiny Vína z Benátska
46
42
74
Lanýže
111
112
Druhy rýže
114
Maso a drůbež
76
Grissini
78
116
118
Sladkosti
79
119
Lomellina
80
Ocet
Chov hus
81
Piemont — království Nebbiola 122
Cremona a její lahůdky Biscotti — sušenky
38
72
110
82
83
Sladkovodní ryby
84
Valtellina (Veltlin)
86
120
Barbera, Dolcetto, Gavi & Co. 124 Vermut a vermouth 126
Italský protějšek Champagne 88 Vinařství v Lombardii
89
Campari, samozřejmě
90
Obsah
5
Liguria 128 Lig
Toscana 170
Marche 212
Ligurie Ligu
Toskánsko
Marche
Chléb
Rybí polévky a další pochoutky
Lov modré ryby
132
Kolumbova lodní kuchyně
134
Moderní kuchyně na palubě Mo Pest Pesto a další omáčky
136
Těstoviny a focaccia
138
135
174
Toskánský olivový olej Sklizeň oliv
Houby
Sladkosti
142
Chianský skot
Těstoviny
Prosciutto di Parma
Sladkosti
Víno
168
185
186 190
191
Chianti — superstar Brunello a další vína
Lazio · Roma
192
224
Lazio a Řím
194
158
160
164 166
Antipasti
152
156
159
Aceto balsamico
220
Římská pohostinnost
Parmigiano Reggiano
Bologna, la Grassa
219
Jaderská vína mezi severem a jihem 222
150
Oblíbené druhy těstovin
Culatello
184
Maremmaský skot
Sienské Palio
Emilia-Romagna
Sýry
183
Vepřové maso
Emilia-Romagna 146
181
Šunky a uzenářské speciality 221
140
Panforte
218
Oblíbené pokrmy Beatrice d‘Este
182
Zelenina
144
Urbino
178
Zeleninové speciality Sýr
Vinařství v zemi mořeplavců
177
Káva
230
234
Vášeň zvaná pasta
Umbrie Norcineria
Campo de’ fiori
200
Černé zlato z Norcie
202
Čočka z Castelluccia
204
228
232
Artyčoky
6 196
Umbria
Špalda
216
236
238
La dolce vita (sladký život)
242
Nástupci Falernského vína
244
205
Blaho duševní i tělesné
206
Perugia — město čokolády
208
Muzeum vína v Torgianu
210
Od Orvieta po Montefalco
211
Abruzzo · Molise
246
Abruzzi a Molise Ovce a kozy Šafrán
250
252
Uzenářské a mléčné výrobky
6
Obsah
Pamlsky a cukrovinky
256
Mezi severem a jihem
258
254
Campania 260
Calabria
Kampánie
Kalábrie
Sardinie
Lilky
Pastevecká kuchyně
Makarony a špagety Rajčata Pizza
264
266 270
Mozzarella Capri
314
318 320
Sardinský chléb
362
Kulinářské slavnosti
322
Carta da musica
363
Citrusové likéry
276 278
Několik perel na sopce
279
360
Obřad pečení chleba
Příprava mořských plodů
274
Ve stínu Vesuvu
Sardegna 356
324
326
Sýry a uzeniny Langusty
364
366
Sladkosti
327
Ovoce a zelenina
Melouny
328
Slunečný ostrov a vinařství
Kalábrijská vína
370 372
330
Puglia 280 Apulie
Sicilia
Pšenice
Sicílie
284 4
Tuňák
286
Těstoviny
Sladkosti
Vznešená kuchyně
292
Tykve a cukety
294
Stolní hrozny
Zahrada Eden starých Římanů
296
Citrusové plody
375
Poděkování
375
374
376
345
346 348
Sladký církevní rok
350
Marsala
Autoři textů
Rejstřík pokrmů
344
Osvěžující svačinka
Zmrzlina
340
342
Sicilská zeleninová kuchyně
295
374
Prameny fotografií
338
Primi piatti z devíti provincií
290
Trabucchi
Bibliografie
336
Ryby ze tří moří
Chov slávek 288 Ústřice
332
352 354
Basilicata 298 Basilicata Peperoncino Lucanica
302
304
Blažení vepři Chléb
306
Sladkosti
307
Jehněčí maso Med
305
308
310
Helénské víno
312
Obsah
7
Norcineria Zásluhu o vynikající pověst, jíž se těší umbrij-
rii, ale také je — připravené na různý způsob —
ské vepřové a kančí maso, je třeba přičíst zapr-
ochutnat v mnoha restauracích.
vé zdravému, přirozenému krmivu zvířat, jako
Jedním z těchto rodinných podniků je nor-
jsou žaludy, kukuřice a obilí, a zadruhé řeznic-
cineria bratří Ansuiniových. Za řeznickým
kým mistrům z Norcie, kteří platí v celé Itálii za
špalkem a prodejním pultem dnes stojí čtvr-
nejlepší ve svém oboru. Slovo norcino je homo-
tá generace, přičemž pátá už také pomáhá.
nymum — označuje jak obyvatele Norcie, tak
U Ansuiniových přirozeně dostanete uzeniny
také řezníka. Umění, jak vepře odborně porazit,
a šunku, dokonce i šunku kančí, ale nabíze-
rozbourat a z jeho masa vyrobit chutné měk-
jí také nejlepší umbrijské olivové oleje, několik
ké nebo trvanlivé, na vzduchu sušené salámy
druhů sýra a jiné lahůdky. Zákazníci, především
a jemně nasolenou šunku, neovládají nikde
ti ze vzdálenějších míst, oceňují, že při nákupu
jinde tak dobře. Proto je Norcia pro mnohé
masa, uzenin a šunky mohou poznat a odvézt si
labužníky cílem a vrcholem jejich kulinářských
domů i další krajové speciality.
víkendových výletů. Zde si mohou poctivé speciality nejen koupit u norcina v jeho norcine-
Vlevo: Norcineria Ansuini nabízí vynikající šunku z vepřového nebo kančího masa. Důležité je, aby plátky byly tenké a čerstvě nakrájené. Dole a vpravo: V rodinném podniku Norcineria Ansuini pracují oba bratři i se svými syny. Porážka, výroba uzenin a šunky — to vše zde probíhá podle starých zvyklostí. U Ansuiniových nadchne zákazníky nejen kořenité aroma, jež se line z obchodu a vhání potenciálním zákazníkům sliny do úst, ale také výzdoba, včetně vypreparovaných zvířecích hlav.
200 Umbria
1
2
3
5
4
6
1 Barbozzo
4 Capocollo
Barbozzo je nakládaný a odleželý vepřový lalok.
něk Capocollo, vepřová krkovice, se v některých oblastech obl nazývá lonza. Vydatně se ochucuje česnekem a pepřem.
2 Mazzafegati Klobásy z pikantně kořeněných vepřových jater existují i v sladké obměně s rozinkami, pomerančovou kůrou a cukrem. Předpis prý pochází až z renesance.
5 Coppa Coppa se v Umbrii říká tlačence vyrobené z vepřové hlavy. Nemá nic společného s pojmem coppa di Piacenza.
3 Budellacci Budellacci jsou uzené a kořeněné dršťky, které se jedí jak syrové, tak opékané na jehle nebo na roštu.
6 Prosciutto di Norcia Norcijská nebo spoletská šunka je mimořádně chutná, protože norcini používají výhradně kýty z vepřů krmených žaludy. Ochucuje se pouze trochou soli, pepře a česneku. Prosciutto di Norcia váží po ročním zrání osm až deset kilogramů.
Norcineria 201
Vášeň zvaná pasta Zdá se, že vášeň pro těstoviny láme v Římě veškeré rekordy. Dokonce i takové hvězdy italského filmu jako Gina Lollobrigida a Sophia Lorenová se častokrát veřejně přiznaly, že si potrpí na těstoviny, a zároveň podávaly působivý důkaz toho, že těstoviny rozhodně neškodí štíhlé linii ani kráse. Manžel Sophie Lorenové, filmový producent Carlo Ponti, prý své ženě výslovně radil, aby těstoviny jedla tak často a v takovém množství, jak bude chtít, protože těstovinová dieta, kterou si velká dáma italského stříbrného plátna čas od času naordinovala, vedla pouze ke špatné náladě a domácím neshodám. V Římě — jak alespoň tvrdí Římané — se zrodily takové světově proslulé těstovinové výtvory jako spaghetti alla carbonara, bavette alla carrettiera, spaghetti all’amatriciana a spaghetti alla puttanesca. Řím je město plné protikladů, chudoba a bohatství tam někdy bydlí u sebe tak blízko, co by kamenem dohodil. Vášeň pro těstoviny sice všechny Římany spojuje, ale pro ty, kteří
Spaghetti alla puttanesca Špagety se sardelemi a olivami (obrázek dole vlevo)
4 solené sardelové řezy 2 stroužky česneku 3—4 lžíce extra panenského olivového oleje 30 g másla 150 g vypeckovaných černých oliv 1 lžíce solených kaparů 5 zralých rajčat sůl 400 g špaget 1 lžíce sekané petrželky Ze sardelových řezů opláchneme sůl, nakrájíme je nadrobno a s česnekem zpěníme při nízké teplotě na oleji a másle. Rajčata oloupeme, zbavíme semen, nakrájíme na kostičky a s olivami a kapary přidáme k sardelím. Osolíme a necháme mírně povařit asi 20 minut. Špagety uvaříme v dostatečném množství osolené vody na skus, scedíme, necháme okapat a dáme do nahřáté mísy. Přelijeme horkou omáčkou a posypeme petrželkou. Promícháme a horké podáváme.
mají hlouběji do kapsy, představuje pasta levné, syté, zdravé, a navíc chutné jídlo.
Spaghetti alla carbonara
Špagety po uhlířsku (obrázek dole vpravo)
30 g másla 100 g bůčku nebo slaniny 1 stroužek česneku 400 g špaget sůl a pepř 2 rozšlehaná vejce 40 g strouhaného sýra pecorino 40 g strouhaného parmazánu Máslo rozehřejeme v těžké pánvi, přidáme dáme slaninu nakrájenou na kostičky, česnek ek a obojí necháme zhnědnout. Česnek vyjmeme. Špagety uvaříme v dostatečném množství osolené vody na skus, scedíme a necháme dobře okapat. Přidáme do pánve k opečené slanině a dobře promícháme. Stáhneme z plotny, opepříme, vlijeme rozšlehaná vejce s polovinou strouhaných sýrů a mícháme, dokud se vejce nezačnou srážet. Přisypeme zbytek sýrů a ihned podáváme.
Gnocchi di semolino alla Romana Zapékané krupičné placičky po římsku
1 l mléka 200 g krupice z tvrdé pšenice 2 žloutky 100 g másla 80 g strouhaného parmazánu V hrnci přivedeme k varu mléko a za stálého míchání přisypeme krupici. Necháme vařit 15 až 20 minut, potom sejmeme ze sporáku. V míse rozšleháme žloutky s několika lžícemi mléka. Než krupicová kaše vychladne, přidáme do ní polovinu másla a rozšlehané žloutky. Neustále mícháme, aby se žloutky nesrazily. Krupicovou kaši vlijeme na navlhčený talíř a rozetřeme na vrstvu asi 1 cm silnou. Dáme na několik hodin vychladit. Ztuhlou kaši necháme sklouznout na vál a sklenicí z tenkého skla vypichujeme kolečka. Poskládáme je na máslem vymazaný plech. Potřeme rozpuštěným máslem a 20—25 minut pečeme do zlatohněda v troubě předehřáté na 180 ºC. Posypeme strouhaným parmazánem a podáváme.
Spaghetti all’amatriciana Špagety po amatricesku (obrázek vpravo)
1 lžíce olivového oleje 100 g libovější slaniny 350 g rajčat 1 feferonka 400 g špaget sůl 50 g strouhaného pecorina nebo parmazánu Olivový olej rozehřejeme na pánvi, vložíme na kostičky nakrájenou slaninu a asi 5 minut opékáme. Přidáme oloupaná a semen zbavená rajčata, feferonku a podusíme 10 minut. Občas zamícháme dřevěnou vařečkou. Špagety uvaříme na skus v dostatečném množství osolené vody, slijeme a necháme okapat. Z omáčkové směsi vyjmeme feferonku. Špagety přendáme do nahřáté mísy, přelijeme je omáčkou a posypeme sýrem.
Bavette alla la carrettiera
Špagety po formansku
50 g vepřového ého laloku 50 g tuňáka v oleji 200 g čerstvých tvých hřibů 4 lžíce olivového ového oleje 1 krájený stroužek roužek česneku sůl a čerstvě mletý pepř ového trocha masového vývaru et (bavette) 400 g špaget aného parmazánu 50 g strouhaného Lalok nakrájíme íme na jemné nudličky, maso ereme vidličkou. Hřiby důkladně tuňáka rozebereme očistíme a nakrájíme krájíme na tenké plátky. Lalok osmahneme s česnekem v pánvi na olivovém oleji, až zesklovatí. lovatí Přidáme hřiby, osolíme, osolíme opepříme a asi 10 minut zvolna dusíme. Přilijeme několik lžic masového vývaru a vmícháme tuňáka.
Postní jídla Římané si sice náramně rádi dopřávají a nikdy nemají dost svých specialit, ale jakmile začne doba půstu, dodržuje i dnes řada z nich církevní stravovací předpisy. Pro postní čas vynalezla římská kuchyně řadu bezmasých pokrmů, protože koneckonců tak úplně bez kulinářských požitků se člověk neobejde ani v těchto dnech. Většina z piatti da magro, „hubených“ vegetariánských pokrmů (neboť katolická církev v tomto období zakazuje maso a masné výrobky) se tedy podává jako postní jídla nebo také jako tradiční večeře na Velký pátek. Na Velký pátek, kdy — jak známo — platí nejpřísnější půst, navštěvují Římané nejprve hroby svých blízkých a potom jdou na mši. Jakmile se začne stmívat, vrhnou se hospodyňky do kuchyně a začnou připravovat klasické velkopáteční pokrmy. Mají na výběr mezi slavnou zuppa del Venerdì santo (velkopáteční polévka), vydatnou luccio brodettato (ve vývaru vařená štika), sytou zuppa di aragosta (humrová polévka) nebo pasta e broccoli in brodo di arzilla (těstoviny a brokolice ve vývaru z rejnoka).
Pasta e broccoli in brodo di arzilla Těstoviny a brokolice ve vývaru z rejnoka
2 stroužky česneku 1 malá cibule 1 svazek nadrobno sekané petrželky sůl
Bavette uvaříme v dostatečném množství osolené vody na skus, scedíme, necháme okapat a v servírovací míse smícháme s omáčkou. Posypeme strouhaným parmazánem.
1 kg čerstvého kuchyňsky upraveného rejnoka nasolená sardel 30 ml olivového oleje 75 ml suchého bílého vína 1 malá feferonka 200 g rajčatové dužniny 300 g brokolice 200 g špaget V 1,5 litru vody povaříme asi 10 minut stroužek česneku, cibuli, polovinu sekané petrželky a špetku soli. Rejnoka očistíme, vložíme do hrnce s ochucenou vodou a vaříme 20 minut. Rybu vyjmeme z vody, nakrájíme z ní plátky a odložíme je stranou. Zbytek ryby vrátíme do vývaru a vaříme dalších 20 minut. Vývar přecedíme. Sardel dobře opláchneme, vykostíme ji a se stroužkem česneku a zbylou petrželkou opečeme v kastrolu na oleji. Přilijeme víno a podusíme. Přidáme feferonku a rajčatovou dužninu, osolíme a necháme vařit asi 20 minut. Růžičky brokolice omyjeme, vložíme do kastrolu a přilijeme vývar. Necháme asi 5 minut táhnout těsně pod bodem varu. Špagety nalámeme a ve vývaru uvaříme na skus. Na závěr nakrájíme plátky ryby na kousky a přidáme do polévky. Podáváme velmi horké.
Vášeň zvaná pasta 237