Nehlučte, děti! Ani muk!
Byl letní čas a hřál i stín,
Povím vám příběh z lesních luk.
když dotýkal se kopretin,
Bude to příběh pravdivý,
k nimž slétali se broučci, mušky,
o mravencích a cvrčkovi.
motýli, včelky, vřetenušky.
Na kraji lesa zámek stál,
mravenci z lesních palouků.
však nebydlel v něm žádný král,
A do lesa a na louku
ba ani rytíř, ani kníže.
každý den všichni, velcí, malí,
Měli tam byty, sály, spíže
pro potravu se rozbíhali.
iště Mraven
A do bzukotu much a včel
To cvrček hrál. Jak ráno vstal,
tam jasný hlásek houslí zněl.
už pod bradu si housle dal
Po nocích zazněl ještě z šera
a hrál pak na ně bez únavy.
a jásal vždy až do večera.
A považte: hrál všechno z hlavy!
Kdo neslyšel by, děti, rád
Jen mravenečci, samý spěch,
tak rozjásané housle hrát?
se nepřipojí k tanci všech.
Vše vábí k tanci. I ty včelky
Ne že by byli k hudbě hluší,
se točí jako u veselky.
však z práce nic je nevyruší.