5
Rozvod. Marin si vůbec nevšimla, že by se k tomu schylovalo.
Seděla u psacího stolu, kde působila obvykle dojmem organizovanosti a sebekontroly, teď zcela rozložená otcovými slovy: „Už se to chystalo dlouho“ a „nová životní fáze“. Nová životní fáze? Tak otec normálně nemluvil. A tak se ho zeptala: „Je tu nějaká jiná?“ Odpověděl: „Ano.“ A další rána. Koukala nepřítomně na monitor počítače. Jak se to mohlo stát? Před dvěma měsíci jela domů do Philly na matčiny narozeniny. Rodiče působili stejně jako vždycky. Jediná známka neukazovala na to, že se něco děje, a teď se rozvádějí a její otec má nový vztah? Ale zase na druhou stranu, ten víkend s sebou vzala Grega. Z toho je vidět, že až tak nezáleží na tom, jak co vypadá. Marin měla pocit, že to nezvládne, pokud si o tom s někým nepromluví, a ten někdo, se kterým o tom chtěla mluvit nejvíc, byl jen dvě patra nad ní. Bylo to špatně a Marin se nenáviděla za svou slabost, ale potřebovala ho. 36
Věčné léto
Vstala od stolu a vydala se k výtahům. Julianova sekretářka u svého stolu nebyla a on měl dveře k sobě zavřené. Marin jednou zaťukala a otevřela je. Nechtěla nic, než vidět jeho tvář. A když ji uviděla, zatvářil se jak jelen, když na něj namíří reflektor. Proti němu seděl starší partner Hilton Wallace. Hilton Wallace byl kdysi patrně pohledný muž. Ve svých pětapadesáti ale vypadal jako typický odulý boháč. Golf a tenis o víkendech nedokázaly porazit desetiletí dlouhého sezení přesčas za pracovním stolem. Měl ocelově modré oči a ty nejhlubší vrásky kolem očí, jaké kdy Marin viděla, čáry, které jako by byly do tváře vytesané, spíš než by se postupně během času vytvořily. A v tom okamžiku dodaly jeho obličeji obzvlášť přísný výraz. „Nazdar Marin. To je ale překvapení, vidět tě zrovna tady, v těchhle končinách,“ řekl Hilton, rozvalil se na židli a významně se na ni zadíval. „Omlouvám se, že ruším! Já jen... v té krabici na šanony, kterou jsi poslal dolů, chybí několik dokumentů od Genie. Dina u sebe není, jinak bych ji požádala…“ „Nechám ji zkontrolovat seznam odchozích dokumentů,“ řekl Julian úsečně. Do prdele, do prdele, do prdele. Marin vycouvala z kanceláře a vrátila se do své. Zavřela dveře, opřela se o ně a rozhodla se udělat to, co měla udělat jako první. Zavolat matce. Na druhé straně byla hlasová schránka a Marin do ní namluvila, že v sobotu přijede domů. Do té doby to zkrátka musí pustit z hlavy. Ano, rodiče se rozcházejí. Smiř se s tím – jsi dospělá žena. Marin otevřela svůj email. Jela kurzorem po zprávách a jedna ji obzvlášť zaujala. Byla od někoho, jehož jméno neznala a v předmětu stálo, Prosím čti. 37
Jamie Brennerová
Ahoj Marin! Pokusila jsem se s tebou spojit prostřednictvím Genie, ale když jsem nedostala odpověď, usoudila jsem, že se můj mail dostal rovnou do spamu, tak jsem si řekla, že napíšu přímo tobě. Doufám, že ti to nevadí. Nedávno jsem od Genie dostala vyhodnocený test DNA a taky informací, že mám v jejich databázi velmi blízkého příbuzného. Tebe! Tak blízkého, že jsi buď moje prababička, nebo nevlastní sestra. Podle tvého profilu soudím, že prababička nejsi (směju se nahlas). Vím, že je to pro tebe asi šok – byl to i pro mě, i když jsem o takové možnosti věděla, protože moje maminka je sama a otcem byl dárce spermatu. Třeba jsi ve stejné situaci, co? Každopádně bych s tebou ráda mluvila. Dole je moje telefonní číslo. Volej kdykoliv. Rachel Moscowitzová
Marin zamrkala na monitor. Co. To. Má. Do prdele. Být? Společnost Genie se jí vůbec neozvala od chvíle, kdy jim poslala poštou svůj testovací vzorek. Vlastně už na to zapomněla. Se zatajeným dechem otevřela prohlížeč a připojila se k osobnímu mailovému účtu. No ovšem, víc než půl tuctu mailů od Genie přešlapovalo na horních místech, namačkané mezi naléhavé prosby o opětovné připojení od Equinoxu a obchodní akce od firmy Barneys and Bergdorf. Vaše testovací souprava byla zaregistrována. Váš vzorek byl přijat. Vaše kompletní Genie Ancestry Reports jsou připraveny k nahlédnutí.
38
Věčné léto
Marin na sdělení klikla třesoucí se rukou. „Přihlaste se k účtu uživatelským jménem a heslem, které jste si vytvořili během registrace testovací soupravy. Uživatelské jméno a heslo? Snažila se si je vybavit. Po třech pokusech se na stránku dostala. Přestaň to prožívat. Bylo třeba k tomu přistupovat stejně jako k jakékoliv jiné nové informaci, která vyžadovala analýzu: Metodicky. Profesionálně. Odtažitě. Po několika minutách klikání kolem se cítila uvolněnější a víc pod kontrolou. Zaměřila se na oddíl Ancestry Composition, stránce rozdělené tak, že na půlce byla mapa světa a na druhé výčet procent a oblastí. Nahoře stálo, že je z 99,2 procent Evropanka. Byla by řekla ze 100 procent vzhledem k tomu, že rodiny obou rodičů byly z Velké Británie, ale dnes je asi taková doba, že nikdo není stoprocentní v ničem. Těch 99,2 procent bylo samo o sobě dost pozoruhodné. Mapa byla vybarvená v oblastech, kde byli lokalizováni Marininy předkové. Nebylo nijak překvapivé, že Velká Británie svítila – otcovi praprarodiče přišli z Anglie a ze Skotska a matka byla Welšanka. Kupodivu však byla vyznačená i oblast na jihu Evropy, Španělsko a Portugalsko. Marin se podívala na pravou půlku na procentní rozbor a svraštila čelo. Podle rozboru oblastí byla z padesáti procent Jihoevropanka. To nedávalo smysl. I kdyby měl jeden z jejích rodičů předka ze Španělska nebo odněkud odtamtud, nemohla být Jihoevropanka z padesáti procent. Hm, to taky vysvětloval ten podivný email. Někde se stala chyba. Měla velkou chuť ten email ignorovat, ale kdyby to nechala být, možná by se ji ta žena pokusila kontaktovat znovu. Bylo lepší to celé přerušit. Drahá slečno Moscowitzová, děkuji, že jste se se mnou spojila. Bohužel to vypadá, že muselo dojít k nějakému omylu. Přeji Vám hodně úspěchů při pátrání po Vaší rodině.
39
Jamie Brennerová
Marin klikla na odeslat a odhlásila se. Rozhodně se teď nepotřebovala rozptylovat jakousi abstraktní informací o svém domnělém rodokmenu. Její skutečná rodina, současná a přítomná rodina, se rozpadala ve švech. A Marin neměla ponětí, co si s tím počít.
40