OBSAH Úvodní slovo ....................................... 5
1. Protektorát ....................................7 2. Vlna československých uprchlíků .................41 3. Vzestup fašismu v českých zemích ................45 4. České konfidentství ............................57 5. Exponovaní kolaboranti ......................... 67 6. Hrdinové protektorátu ..........................81 7. Historie gestapa ...............................99 8. Velitelé gestapa .............................. 107 9. Úřadovny gestapa v Čechách a na Moravě ......... 119 10. Mučicí metody gestapa ........................ 123 11. Hodnosti SS ................................. 126 Použitá literatura ................................... 127
Uvodní slo,
Pod záminkou utlačování sudetských Něm neutuchající agresí a vytrvalou rozpínavm 1938 při jednání s Itálií, Francií a Vel Německu bylo předáno pohraniční úze Sudety. Hitler posléze zcela bez rozpaků 16.března 1939 mnichovskou dohodu pc pod svou ochranu celé Československo.T( Čechy a Morava. Český národ začal v období nacistické, nevídaný útlak.Aby toho nebylo málo, v méně vhodné, se ve společnosti značně Tisíce konfidentů dalo volný průchod SV) kým pohnutkám, ať už byly jakkoliv hanet národem udavačů a slabochů, jak mnozí 1 se o zbytečně přepjaté hodnocení? Nutno přiznat, že česká licoměrnost v I byla tak silná, že německý list Die Zeit n německé moci překvapilo patolízalství, k 1 kvapivé množství Čechů a Moravanů.Čes dokonce sám potvrzoval.V řadě českých n vatel vítala německé vojáky, aniž by projev Na druhou stranu nesmíme zapomeno1 venského odboje a odvážné jednotlivce sabotážní činností působili nemalé škody tapo vynakládalo tak značné úsilí na jeji přitom jednalo jako smyslů zbavené. H
I Protektorát Vypracovaný plán na obsazení sousedních zemí Německa exis toval již před vznikem protektorátu Čechy a Morava. První myš lenky v ucelenější formě existovaly v hlavách nacistů už po uchopení moci v roce 1933. Následně v roce 1935 zadal Adolf Hitler generálnímu štá bu branných sil úkol vytvořit kompletní strategii realizace
Němky vítají německá vojska v Sudetech, Československo, i. 10. 1939
VÁCLAV MIKO
Adolf Hitler na Pražském hradě, Praha, 15. 3. 1939
protektorátu českých zemí a zabrání Rakouska. Mimochodem, původní verze plánu na obsazení Československa nesla název Schulung - cvičení. Druhá polovina třicátých let dvacátého století připravila Evro pě nemilé překvapení. K tomu zásadnímu pro Československo došlo 29. září 1938 v Mnichově, kde zasedli představitelé hlav ních mocností Evropy (Německo, Itálie, Francie a Velká Británie). V ýsledkem tohoto zasedání bylo, že 1 200 000 Čechů muselo v pohraničí opustit své domovy. Hitler získal téměř třetinu naše ho území, zejména Sudety a nákladně vybudovaný systém po hraničních pevností, téměř bez jediného výstřelu. 14. března 1939, kdy sněm v Bratislavě vyhlásil slovenskou nezávislost, československý prezident Hácha odjel na jednání do
HRDINOVÉ A ZRÁDCI V PROTEKTORÁTU
Obsazení Brna německým vojskem - smutek českých občanů a radost brněnských Němců, Brno, březen 1939
Berlína. Tam následující den pod výhrůžkou války a bombardo vání Prahy podepsal souhlas s okupací. Čechy a Morava tak byly svěřeny pod „ochranu" říše. Vše mělo vzhledem k předem pro myšlenému plánu nacistů rychlý spád. A tak výnosem Adolfa Hitlera ze dne 16. března 1939 byl vytvořen v oblasti českých zemí protektorát Čechy a Morava. Jednalo se o nacisty okupo vané území, ve kterém se Češi, tedy obyvatelé své vlastní země, stali pro Němce občany druhé kategorie. Německé jednotky překročily hranice a obsadily Čechy a Mo ravu. Němcům navíc zcela zdarma spadla do klína veškerá vý zbroj několika desítek československých divizí. V protektorátu byly zřizovány vrchní úřady, tzv. Oberland rate, instituce nadřazené českým úřadům. Protektorátní orgány na rozdíl od říšskoněmeckých měly pouze formální moc, takže rozhodující slovo měly vždy úřady v jurisdikci Němců.
VÁCLAV MIKO
Projíždějící Němci, Náchod, 15. 3. 1939
V čele protektorátu stál státní prezident. Této nelehké role se v divoké době a okupovaném prostoru pod tlakem svého okolí ujal dr. Emil Hácha, právník a bývalý předseda Nejvyššího správ ního soudu. Máme-li popisovat roli prezidenta v tomto období, kdy Edvard Beneš úřad opustil a prchl do bezpečí britského exilu, je více než povinností se o této osobnosti, která převzala horký úřad, alespoň v krátkosti zmínit. Na základě jednotvárných a účelových výkladů dnes až pode zřele spontánně Háchu odsuzujeme za jeho údajnou „spolupráci" s nacisty, aniž bychom se podrobněji seznámili s tím, jak to vlastně tehdy bylo ve skutečnosti. Ať by zasedla v té době jaká koliv osoba do křesla prezidenta republiky a posléze protekto rátního zřízení, nevedla by si lépe než právě Emil Hácha. Bude-li
HRDINOVÉ A ZRÁDCI V PROTEKTORÁTU
Zabrání Pražského hradu wehrmachtem, Praha, 1939