ČÁST PRVNÍ
Vývoj jemné motoriky 4 až 4,5 roku Dítě drží tužku většinou ještě v pěsti a při kreslení se zapojuje ruka a rameno jako celek. V dalším půlroce se držení tužky postupně zlepšuje. Dítě se snaží a zkouší činnosti, při nichž je potřebný jemný a přesný pohyb ruky – při hrách, jako je vybírání korálků či malých dílků lega, ale i v domácnosti například při utírání nádobí. Jemná motorika ještě není dostatečně vyvinutá. Dítě upřednostňuje činnosti zaměřené na hrubou motoriku.
RADY A POMOC • Hrajte různé hry s kolíčky na prádlo (příklad najdete v části o hračkách). • Vyberte mu složitější puzzle. • Skládejte rozličné stavebnice.
• Na kreslení mu dejte trojhranné (ergonomicky tvarované) pastelky. Podpoříte tím správný úchop. • Poskytněte mu vždy jinou velikost plochy na kreslení – balicí papír, výkresy většího, později menšího formátu.
Sociální a emocionální vývoj 4 až 4,5 roku
Dobře si hraje s ostatními dětmi, aktivity si volí tak, aby mohlo být s kamarádem. Nevadí mu, když si hraje samo. Rádo se směje, už má smysl pro humor a chápe, že něco je legrační a zábavné. Má neuspořádané myšlenky a rozhovor s ním často působí dost zmateně. Dítě chápe pojem ostatní, ale zatím ho nevztahuje na sebe. Bude vám vysvětlovat, s kým si hrálo a kdo to je, i když už ho znáte. Již zvládá roli ve společenské hře.
91
Raději si hraje s dětmi stejného pohlaví. Ví, že kluk se změní v muže a holka v ženu. Často si vymyslí i složitou hru, velmi rychle však o ni ztratí zájem a pozornost zaměří na něco jiného. Může si vytvořit imaginárního kamaráda. Svoje aktivity vám prezentuje jako skutečné. Je to běžné. Fantazijní hra zbavuje děti nepříjemných pocitů. Vymyšlený kamarád mu nahrazuje skutečného.
RADY A POMOC • Dítě si myslí, že ti, kdo s ním hrají jeho hry, jsou jako ono, a tak očekává úplně přizpůsobení se okolí. Dávejte na něj pozor, neboť při zanícené hře nepřemýšlí o následcích (pokud ho strčím, spadne). • Příjemná hra často končí slzami, neboť ještě neumí řešit konflikty s kamarády. Někdy zareaguje i zkratově (pokouše, ude-
ří), třebaže na jeho dobrých vztazích ke kamarádovi se tím nic nemění. Projevuje se tak neschopnost vyrovnat se s danou situací. Vysvětlete mu, že občas nemusí mít pravdu. • Hrajte s ním jednoduché stolní hry. Ukazujte mu, co má dělat, a důsledně dbejte na to, že musí dodržovat jistá pravidla.
Vývoj řeči 4 roky Dítě si začíná uvědomovat jazyk. Přibližně kolem čtvrtého až pátého roku používá k regulaci svého chování řeč. Rozvíjí se hlavně vnitřní jazyk bez hlasitého vyjadřování záměru. Jeho vypravěčské schopnosti a vyjadřování jsou odvážnější, plynulejší. Rádo mluví o svých prožitcích, vysvětluje, popisuje, vypráví příběhy. Vyjadřování je strukturovanější, dodržuje časový sled, informace spojuje do celků a vyjadřuje je v časovém sledu.
RADY A POMOC • Opakujte si říkadla, písničky. • Popisujte obrázky, předměty a nezapomeňte na jejich charakteristiky. • Dejte dítěti prostor pro to, aby povídalo o tom, co prožilo. • Hledejte slova opačného významu, tvořte věty, spojujte je s obrázky. • Mluvte o událostech v pořadí, v jakém se uskutečnily. Vhodné je i převyprávění obrázkového příběhu podle časového sledu.
92
• Poskytněte správný vzor výslovnosti. • Do čtvrtého roku dítěte nevyžadujte, aby správnou výslovnost opakovalo. • Hravou formou procvičujte řečové orgány – foukejte jako vítr, olizujte si rty jako kočička, volejte na ni či-či-či. • Po dovršení čtvrtého roku už můžete realizovat i plánované cvičení zaměřené na správnou výslovnost podle doporučení logopeda.
ČÁST DRUHÁ
5. KAPITOLA
Strach a úzkost u dítěte Strach je běžná dětská emoce a mění se s věkem. U malých dětí je to například obava z cizích lidí, z výšek, ze tmy, ze zvířat, z opuštění či osamocení. Přiměřená míra bázlivosti je pro každého jedince potřebná až nezbytná. Plní ochrannou funkci, umožňuje vyhnout se riziku a vyzývá k opatrnosti. U dětí se strach někdy objeví po nepříjemném zážitku. Pokud uděláte něco, co se jim nelíbí, bojí se. Projevují to pláčem a křikem, které jsou známkou úzkosti. Později se naučí říct „bojím se“ a očekávají, že rodič zareaguje a bude je chránit před strachem a jeho spouštěčem.
Strach se s věkem mění • Malá miminka prožívají strach ze změny kolem sebe spojené s jejich pocity. • Kolem šestého až osmého měsíce se objeví strach z cizích lidí. • Deseti- až osmnáctiměsíční děti trpí úzkostí z odloučení od matky a zejména pocitem nejistoty z toho, co se v její nepřítomnosti může stát. Tento stav označujeme jako separační úzkost.
• Čtyř- až šestileté děti prožívají obavy z věcí a postav, které nejsou reálné (strašidla, duchové), neboť se u nich projevuje bujná fantazie. • Šesti- až sedmiletí předškoláci často mají strach z věcí, které se jim mohou stát (zranění, přírodní katastrofy, smrt blízkého člověka), nebo z neznámých předmětů kolem sebe.
S přibývajícím věkem dětský strach pomine nebo ho nahradí jiný. Děti do tří let se nebojí tmy a v pěti letech nedokážou zaspat bez nočního světla. Dítě, které jako miminko chytilo za ruku kohokoli, se najednou nechce na neznámého člověka ani podívat. Strach se získá na základě učení, tedy napodobováním. Proto lze pozorovat mnoho podobností mezi objekty strachu u rodičů a jejich dětí. Jako běžný příklad takto získaného strachu poslouží obava z neškodných žab nebo ještěrek.
Strach způsobují: • hlasité zvuky, hudba, hlasy, • zprávy o katastrofách a jejich vizuální obrazy, • nedobrovolná přítomnost u situací, které vyvolávají nejistotu (například hádka, trest), • imaginární bytosti a pohádkové postavy,
• nerozlišitelná směsice fantazie a reality, • nedostatečný pocit bezpečí při sledování pohádky, nevhodného filmu, • zkoušky odvahu, které přesahují citové možnosti dětí a které je přetěžují.
127
ČÁST ČTVRTÁ
K procvičování počítání vám poslouží i pomůcka vyrobená z filcu. Na okvětních lístcích květiny jsou nakreslené tečky, které dítě spočítá a přiřadí k nim odpovídající číslo. Bavit ho bude i to, že lístky s čísly vybírá z našité kapsičky a že je může nalepovat na suchý zip.
S čísly se dítě seznámí i pomocí listů z kartonu, na které nalepte čísla vystřižená z tabulové nalepovací fólie. Čísla může dítě obtahovat křídou, stírat a znovu obkreslovat.
Další aktivity s využitím filcu Z filcu můžete vyrobit mnoho zajímavých pomůcek ke hře. Zkuste například vystřihnout kulatý tvar. Z dalších barev potom vystřihněte oči, nos, ústa, obočí a uši. Dítě přiřazuje jednotlivé části obličeje a spolu je můžete pojmenovávat. Je vhodné seznámit dítě s emocemi: „Takto vypadá, když jsem šťastný (usměvavý obličej), a takto zase tehdy, když jsem smutný (koutky úst směřují dolů). Jak se dnes cítíš ty a proč?“ Dítě může přilepovat části obličeje pomocí suchého zipu nebo je jen tak přikládat k obličeji. Dítě zaujmete, pokud mu z filcu vystřihnete postavu a různé kousky oblečení, které na ni bude přilepovat. Zábavu zaručuje i jídlo vyrobené z filcu – zmrzlina s různobarevnými kopečky nebo i takováto chutná pizza.
185