0303972

Robert Zagoidion

Cesta k sobฤ oneb je~ vyullr po1"nclรณ s~ mgOl"IIO~:G

OBSAH

Wojciech Eichelberger: Slovo úvodem. . . . . . . . . . . . .

Předmluva ke druhému vydání. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5 6

Prolog . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

Kapitola I: Zastavení na

cestě

Kapitola 2: Zrození a krize

...................

důvěry

11

...............

25

Kapitola 3: Kdo jsem'? Cesta do hlubin nitra . . . . . . . .

Kapitola 4 : O hodnotách v podnikání . . . . . . . . . . . . .

59 75

Kapitola 5: Rozvoj

vědomí

Kapitola 6:

Vědomí

Kapitola 7:

Učednictví

a

řízení

...............

85

a výkon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . I 07 a mistrovství . . . . . . . . . . . . . . 141

Kapitola 8: Obchodní duch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 Kapitola 9: Marketing důvěry. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 Kapitola I O: Tvorba hodnot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 Poděkování

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221

Doslov . . .......... . . ........ . .............. 225 Informace o autorovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229 Bibliografie .... .. ................ . .......... 233

SLOVO ÚVODEM Jedná se o fascinující knihu, o autorský příběh ze světa podnikání, který s nadšením a zápalem podává sám podnikatel. Autor popisuje způsob, kterým vybudoval své obchodní struktury, jak je řídil a na jakých hodnotách je stavěl. Téměř vše, co v této oblasti činil, je v dnešním podnikatelském svě­ tě průkopnické. Lze předpokládat, že autor prošel zásadním procesem osobní transformace, jejíž výsledky se odrazily v jeho obchodních aktivitách. Řízení lidí a organizačních struktur se tak pro něho stalo alchymistickou laboratoří, v níž zhmotnil závěry vyplývající z jeho nového, hlubšího pochopení skutečnosti. Jde o specifický a jen málo popsaný proces. Jsem si jist, že pro mnohé bude velkou inspirací.

Tím spíš, že o jeho pravdě není pochyb. Neboť se nejedná o tvrzení či zbožná přání kouče či teoretika podnikání, ale jde o živoucí zkušenost člověka, který na své cestě k úspě­ chu několikrát tvrdě dopadl na zem, ale zase vstal a šel dál, aniž by se vzdal svých nejdůležitějších hodnot, které udávaly směr jak jeho životu obchodnímu, tak i osobnímu. S plným vědomím doporučuji tuto neobyčejnou knihu všem, kteří již řízení lidských zdrojů na starosti ve firmách mají či o této cestě uvažují.

Wojciech Eichelberger

5

PR<ll.()(ó

Náš svc:t Je tH1i'cn hmotou i duchem. H111otn[1 složka se manifestuj.:: \" duchorní a naopak: vnější svčt je odrazem našeho nitra. Vzájemně tvoi"í jednotu. Nic1rnině duchovní svět bývá v honbě za hmotný·m bohatstvím zcela upozadčn. a dochází tak k L1padku lidstva jako celku.

Jsme pi"es\ědčeni. že m.::zi bohatstvím a duchovností si musíme zvolit.

Chudoba je \'Šeobecně považována za ctnost. Věříme. 2e odušernělý človčk se má vzdát hmotného blaha. neboť pouze tehdy muže být opravdovým .:lověkem. Já se\ šak nedomnívám. 1.e hmotné bolrntství je nčco špatného. Ba naopak. Myslím si. že materiální chudoba je ve své podstatě určitým druhem duševní choroby. Poukazuje na absem:i projevu inteligence a kreativity.

Mnohem bolestnější důsledky však s sebou nese chudoba ducha. která ubiji samotnou duši. Pouze člověk s bohatým duchem může ve skutečnosti žít \ opra\ dovém luxusu. Umí užívat výhod hmotného svčta a současně zústává ve slarn klidu. rndosti a blaženosti. Odmítá neustálou honbu za novými impulzy rozumu ovládaného nutkáním, odmítá nevolnictví vlastních pi"esvědčení a stále nových met. Nejvyšším luxusem je tak duchovnost.

Co \·šak , životě hledáme nejčastěji') Sílu - abycho111 vyhráli a byli první. nebo dů\·ěru - abychom žili v lásce a s\·obodč a umožnili takový život i osrntním"' Chceme se rozvíjet. nebo hledáme jistotu'' Pokud společně s celým svi:te111 ko111erce toužíme po pohodlí. hledáme w S\\: podstatě moc a dominanci. Aktivujeme vel111i primitivní. z\"Ířecí instinkty. Nejsilnějším prostředkem človčka jsou emoce, a tím se lišíme od zvířat. Používáme je namísto drápi'1 a špičáků. Pokud toužírne po dominanci, \ praxi to znamená. že se nechceme starat sami o sebe. nevčf-íme sobě ani pí-írodč. a hledáme někoho. kdo to udělá za nás přímo. nebo zprostředkovaně.

Současně spoléháme na to. že nás naučí. jak získat podobnou kontrolu nad ostatními. Vyškolí nás, jak vytvořit emoční nástroj, který nám to umožní.

Poskytne nám moti,·aci a ukáže způsob. jak dosáhnout našich cílů a záměrů.

Na většinu lidí nemá taková vnější motivace větší vliv nebo je elektivní jen po krátký čas. k to pouze znamení toho. že si zvolili nesprávný cil. Ženou se za touhou. která není v souladu s cílem jejich 1.ivota. Proto se ji111 ho nedaří uskutečnil. Nedokážou najít \"lastní cestu. Svou pravdu. Sebe sa111a. Nemají kde brát sílu.

Jak v tako\·ém znon1 zrodit''

8

případě

nalézt ten správný

směr">

Jak najít sebe sama'! Jak se

PROLOG

Jsme výsledkem evoluce. Naší podstatou je vlastní rozvoj. Zdrojem rozvoje je důvěra. Není jím motivace, která se stala mlhavým cílem naší neustálé honby za zlatým prostředkem k realizaci. Motivace vede k činnosti, kontrole, k akumulaci moci. Je to jedna z cest, která vede ke změně v životě, k realizaci ve hmotném světě. To je přístup čistě racionální a polovičatý.

Poznání pravdy o sobě je cestou mnohem efektivnější, cestou, která vede k naplnění. Pomáhá objevit svůj potenciál a rozvíjet se. Musíme nejprve poznat sebe sama, pochopit, kým skutečně jsme. Teprve poté můžeme používat motivaci. Podporovat to, co je v nás skutečné. Pouze takto můžeme vědomě tvořit a růst a jsme celiství. V opačném případě pouze plyneme s davem, popíráme sama sebe a ničíme se.

Lež a klam o našem vnitřním světě jsou součástí kultury Západu. Současné popírání materiálního světa je zase součástí kultury Východu. Oba přístupy jsou pouze poloviční. Tato lež vede k tomu, že nejsme upřímní, a dále vede k psychickým poruchám osobnosti, ke schizofrenii a šílenství.

Potřebujeme znát pravdu. Duchovnost je naším vnitřním věděním, které nás vede k pravdě. Přináší opak toho, co skýtá svět orientovaný racionálně, vedoucí k schizofrenii a k neuróze. Přináší nám integritu, jejíž podmínkou je naše upřímnost a ochota usilovat o pravdu.

Proč hledáme motivaci namísto rozvoje? Protože rozvoj s sebou přináší bolest. Pokud se odhodláme jít cestou rozvoje, musíme se postavit čelem vší bolesti, kterou jsme ve svém životě potlačili . Musíme otevřít staré rány, abychom je vyléčili, a projít příslovečným ohněm.

Bolest nám působí všudypřítomný stres, který si zvyšujeme sami především svými emocemi, dramatickými situacemi, vzrušením či adrenalinem. Posléze ho tlumíme, dáváme si do těla toxiny, abychom změnili naše vyladění a na chvíli se cítili lépe, a následně zvládli jejich dlouhodobé negativní důsledky.

Tak si vytváříme bolest, která časem přináší utrpení, jež je důsledkem potlačení bolesti a vzniká z popírání skutečnosti a ze života v sebeklamu.

Vyhýbáme-li se bolesti, připravujeme se současně o skutečné potěšení. Jsou to dvě strany jedné mince. Toto falešné vědomí nám blokuje přístup ke zdroji, z něhož přirozeně vyrůstáme, omezuje lásku k životu, která je naší přirozenou motivací.

9

Kapitola 1

ZASTAVENÍ NA CESTĚ

V čase, kde život je vpolou své pouti, jsem zabloudil, kolem byl hustý les, já z pravé cesty zabředl v houšťproutí.

Ach, těžko se to říká ještě dnes, neschůdný, hustý hvozd divoce trčí, jen vzpomenu a obchází mne děs.

Trpko je v něm, že smrt jen už je trpčí.

Ale i za dobro vděčím těm tmám, a o tom psát chci, ostatní ať mlčí ...

(Dante Alighieri, Božská komedie) 11