Issuu

ERO l-39 ALBATROS 4.díl

,,A lbík"

AERO l-39 Al8ATROS V lESKOSlOVENSK(M A

luK(M VOIENSK4M lETEClVII

Miroslav Irra

Poděkování autora

náleží pamětníkům, bývalým i současným statní (v abecedním pořadí):

příslušníkům čs.

českého

letectva, stejným dílem

přispěli

také amatérští badatelé, letečtí nadšenci

Přemysl Augusta, Josef Beniak, Vladimír Bidovský, Pavel Cabal, Miroslav Coufal, Jan Dúbravčík,

Miroslav Dvořák, JosefFalta, Alexandr Fiala Havel, Vladimír Havel, Václav Havner, Imrich Hevier, Jaroslav Hochman, Martin Hrabec, Pavel Hronek, Antonín Kalousek, Jan Klocok, Václa olouch, Stanislav Konečný, Dagmar Kryštofová, Jiří Kučera, Pavel Kučera, Vladimír Lacuška, Metoděj Lengál, Karel Liebl, Miloslav Majer iloslav Martenek, Josef Martinek, Jaroslav Matoulek, Jan Máče, Pavel Minařík, Miloslav Moráček, Jiří Neliba, Jan Niesner, Jan Novák, Ja berfalzer, Václav Ohem, Zdeněk Ouda, Emil Padior, Václav Paleček, Radek Palička, Marta Pilná, Pavel Pilný, Antonín Potecký, Václav Presl, Iv ujman, Jan Rail, Miloslav Rezek, Libor Režňák, Stanislav Rogl, Oskar Roš, Milan Santovják, Roman Sed lář, Milan Simr, Ján Skladányi, Jaromí mékal, Jan Strakoš, Josef Studený, Josef Šarina, Marek Šubert, Miloš Tarantík, Manfred Tukot, Petr Týc, Zdeněk Valenta, JosefVoltr, Martin Vondraš tanislav Vystavěl, Jiří Zabranský, Ondrej Zavila, Ivo Zetík, Ladislav Zika.

iří

Poznámka k fotografiím: protože u většiny dobových fotografií neznáme autory, je v závorce za popiskou uvedena osoba nebo instituce, kter' oto poskytla. Pokud je znám autor,je to na tomtéž místě výslovně uvedeno.

Autor Barevné kresby

Miroslav Irra Petr Kolmann

AERO-JAKAB PUBLISHING Vydává: Jakab Publishing s.r.o. Nevojice 144 6850 l Bučovice IČ: 28307917 e-mail: jakab@jakab.cz www.jakab.cz

Distribuce: rozšiřuje

Mediaprint & KapaDistribuce Euromedia Group, k.s., Pavel DOBROVSKÝ - BETA s.r.o. Slovensko - MAGNET-PRESS Slovakia, s.r.o.

ISSN 2336-4645 Registrační číslo MK ČR E 21750

Vychází měsíčně cena: 99,00 Kč/ 4,45 Eur Všechna práva vyhrazena Ali Rights Reserved

Aero

Výzbroj letounu L-39

S rozmachem exportu L-39 vyvstal zejména se strany zákazníků ze zemí třetího světa požadavek na verzi se zvýšenou únosností výzbroje, která by lépe vyhovovala poiadavkům na větší rozsah plnění úkolů střeleckého výcviku a také by mohla být použita jako lehký bojový letoun, tedy jako tzv. ,,bitevník chudého muže", neboli řeče no po našem, poskytla by zákazníkovi více muziky za méně peněz. Tomu se výrobce pochopitelně snažil vyhovět a výsledkem této snahy byl v první etapě L-39ZO, následován poté L-39ZA. Obě verze dostaly nové zesílené křídlo se čtyřm i závěsnými body s výrazně zvýšenou nosností oproti L-39C, L39ZA byl navíc vyzbrojen leteckým kanonem sovětské konstrukce GŠ-23. L-39C byl vybaven jen dvěma závěsníky o nosnosti po 125 kg, na které bylo možno k plnění výcvikových úkolů zavěsit pumy do uvedené hmotnosti, což byly ve výcviku nových pilotů výhradně cvičné cementové pumy, nebo raketové bloky UB-16 pro 16 neřízených leteckých raket S-5. Výcvik ve stře lbě z hlavňových zbraní tedy nebyl možný, stejně tak původní L-39C nemohl nést přídavné palivové nádrže - k závěsníkům nebyla vyvedena palivová instalace. S ohledem na proponované poslání letounů to nebyl problém, cvičné lety u 2. lšp v Košicích nevyžadovaly jejich vyšší vytrvalost. Až v době, kdy původní L-39C létaly u skupiny Biele Albatrosy, byla u těchto několika letounů provedena úprava spočívající ve vyvedení palivové instalace k závěs níkům, aby mohly být podvěšeny přídavné nádrže o obsahu 150 litrů, což si vyžádaly delší přelety skupiny na různá zahraniční vystoupení. L-39ZO a ZA měl závěsníky čtyři, vnitřní o nosnosti 500 kg, vnější 250 kg, což sice dává celkem 1500 kg, ale v praxi bylo možno podvěsit výzbroj o hmotnosti I 000 kg, tedy pumy, raketové bloky UB-16 a samonaváděcí rakety R-3S, v 90. letech i rakety R-60, což je i tak čtyřnásobek hmotnosti podvěšené výzbroje oproti L-39C. Palivová insta-

lace byla nyní vyvedena ke vnitřním takže mohly být používány přídavné nádrže o obsahu 150 nebo 350 litrů. Ke kontrole zamíření při výcviku formou fotostřelby nebo při ostrých střelbách z kanonu byl instalován fotokulomet FKP-2-2, který poři zuje záznam na film 35 mm o 60 políč kách frekvencí pět snímků na sekundu. Podívejme se nyní na možné varianty výzbroje L-39ZO, ZA a MS, jak je prezentuje výrobce: závěsníkům,

Levá polovina

křídla

Vnější závěsník

Pod trupem Vnitřní závěsník

tříštivý trhavý zápalný svítící. Tříšti vá trhavá střela ničí při zásahu letounu jeho potah v poloměru 0,25 m. - OZT-23 je náboj tříštivý zápalný svítící - BZA-23 je náboj průbojný zápalný - BZT-23 je náboj průbojný zápalný svítící - LP je náboj protiradiolokační, střela má místo trhavé náplně odrazové dipóly. Předpoklad použití je u letounů

Pravá polovina

křídla

Vnitřní závěsník

GŠ-23 pouze L-39ZA a MS u všech variant

Puma 100 kg

Vnější závěsník

Puma 100 kg UB-16

UB-16 R-3S / R-60

R-3S / R-60

UB-16

PN 150

litrů

PN 150

litrů

UB-16

PN 350

litrů

PN 350

litrů

UB-16

R-3S / R-60

PN 350

litrů

PN 350

litrů

R-3S / R-60

UB-16

Puma 250 kg

Puma250 kg

UB-16

Puma 250 kg

Puma 500 kg

UB-16

UB-16 UB-16

2x puma l 00 kg

Puma 100 kg

2x puma l 00 kg

Puma 100 kg

2x puma 50 kg

Puma 250 kg

PN 150

litrů

PN 150

litrů

Puma 250 kg

Puma 100 kg

PN 350

litrů

PN 350 litr§

Puma 100 kg

PN 150

litrů

PN 150

litrů

PN 350

litrů

PN 350

litrů

Fotokontejner PFK-5

PN 350

litrů

Blíže k jednotlivým druhům výzbroje: Letecký kanon Grzajev-Šipunov GŠ-23 je konstruován jako dvouhlavňový, přičemž každá hlaveň má samostatný závěr. Ráže je 23 mm, hmotnost zbraně je 50,5 kg, délka je 1,537 m, teoretická kadence 3400 ran/min, úsťová rychlost střely je 715 mls, hmotnost náboje 0,325 kg a hmotnost střely O, 174 kg. Maximální dostřel pravděpodobně

přesahuje

5km, ovšem účinná mířená palba může být vedena na vzdálenost do 1200 mna pozemní cíle, do 800 m na vzdušné cíle. Zásoba munice činí 150 nábojů. Ostrá munice existuje ve variantách: OFZ-23, což je náboj tříštivý trhavý zápalný - OFZT-23 je náboj

nesoucích kontejner SM. Nemohu ovšem tvrdit, že všechny druhy munice 23 mm byly používány plošně, např. podle sdělení pamětníků zbrojířů byly u 1. slp používány do GŠ23jen OFZ-23 aBZA-23. Letecké pumy, používané v čs. letectvu v 70. a 80.letech, byly téměř výhradně sovětské provenience, rozdě lené podle způsobu použití na základní, pomocné a speciální. Základní sortiment převzalo čs . letectvo již v první polovině 50. let, postupem času byly do výzbroje zařazovány i modernější typy. Základní letecké pumy se používají k rozrušení nebo ničení pozemních, příp. námořních cílů, nebo též k založení požárů. Patří sem: - pumy trhavé (FAB - fugasnaja aviacionnaja bomba), bez označení. Byla vyráběna také silnostěnná varianta, označená písmeny TS (tolstostěnna ja), určená k ničení betonových a železobetonových objektů hrubými střepinami.

- pumy oskoločno

tříštivotrbavé (OFAB - fugasnaja aviacionnaja

Aero

dvou,

čtyř

nebo všech raket salvou.

Přednostním způsobem jejich použití je ničení pozemních cílů, alternativně je možné použití i proti cílům vzdušným, ovšem efektivní by zřejmě mohlo být pouze proti sevřeným formacím těž kých bombardovacích letounů, skýtajících rozměrný cíl s omezenou schopností manévrování. Raketa S-5 byla používána v několika variantách: - S-SM a modernizovaná S-SMl je určena proti vzdušným cílům a také proti nepancéřovaným pozemním cílům. Její účinek je tříštivo-trhavý, hlavice je fragmentována a po výbuchu z ní vzniká 75 střepin o hmotnosti do 1

g. - S-SK a modernizovaná S-SKl je k ničení pancéřovaných cílů, k čemuž je vybavena kumulativní hlavicí. Probíjí pancíř o síle do 130 (150?) mm. - S-SP a modernizovaná S-SPI se používá k pasivnímu rušení radiolokátorů. Má místo bojové hlavice odrazové dipóly, které po vymetení z hlavice rakety vytvářejí klamné odrazy na obrazovkách radiolokátorů. - S-SO a modernizovaná S-SOl je osvětlovací, svítící slož po vymetení z hlavice rakety klesá na padáčku rychlostí 20 mls a osvětluje terén po dobu cca 15 s. - S-SMO konstrukčně vychází z S5Ml, má fragmentovaný plášt bojové hlavice, což zvyšuje tříštivý účinek v cíli. - S-SKO má kromě kumulativního účinku také tříštivý účinek. Hlavice je opatřena deseti fragmentovanými kroužky, které při výbuchu vytvářejí 220 střepin o hmostnosti do 2 g. - S-SKP a S-SKPB má zvýšený účinek, probíjí pancíř o síle 250 mm. Bojová hlavice má zevnitř svinutý ocelový drát se záseky. - S-SI má místo trhací náplně slož, která při hoření vyvíjí vysokou teplotu a slouží jako klamný cíl ke zmatení samonaváděcích infra raket. - S-SS a S-SSB má hlavici plněnu šípovými střelami o délce 40 mm, které jsou v počtu 1000-1100 kusů vymetány z hlavice v malé výšce nad cílem. Je určena k ničení živé síly. určena

Pro starší varianty (S-5M, K, O, P) byly používány raketové bloky UB-1657, UB-16-57U, UD a UV, pro novější varianty (S-5Ml, Kl, Pl, 01, KP, KPB) raketové bloky UB-16-57UM, UDM, UMP, UVM, UVMP. V případě L-39 byly zřejmě používány výhradně S-5M a K, např . 1. slp na letišti Planá u Českých Budějovic měl k 25.10.1985 k dispozici I 31 OS-5M a K, uložených ve skladech zabezpečujícího I. letištního praporu, pro své letouny MiG-23ML, MiG-21MF a také L-39ZA. Výhodou použití raket S-5 oproti leteckým kanonům je možnost mířené a poměrně přesné střelby až do 2000 m, a mohutnost salvy, což ji předurčuje zejména k použití při útocích na plošné cíle. Lze ji ovšem úspěšně použít i proti menším cílům - tankům, palebným postavením dělostřelectva, opevněným

Technické údaje raket S-SM a K: Délka (mm)

Rychlost Jetu (m/s)

Bojová

3,86

882

620-725

0,8

4,82

998

545

0,8?

3,64

830

560-620

1,1

4,43

987

570-610

objektů. Spolehlivost zásahu cíle dosahuje až 92 %. Obvyklý způsob jejího nasazení je palba během zteče vedené pod úhlem 25-30 stupňů z výšky 500700 m, palba je zahájena ze vzdálenosti 1600-1800 m. Zásadně není přípustná současná palba kanonem a raketami, protože by mohlo dojít ke střetu pro-

část

(kg)

jektilů

s raketami, ale je možné během jedné zteče nejprve odpálit rakety a teprve poté zahájit palbu kanonem. L-39ZO, ZA a MS může používat také řízené letecké protiletadlové rakety. První z nich je raketa R-3S, sovětská bezlicenční kopie americké-

Aero