KNIHA I
POSELSTVÍ
Přístav
Od nepaměti mezi planetami otáčí člověk svou novou neperiodickou soustavou prvků a vzbouřen od pradávna proti sobě, rve z kamenů sílu k odpoutání od neznámé přirozenosti, strhován drahami meteorů a planet.
Knize života Kniho života, střídáš dny a nocí dalekohledným přílivem světla, kouzlem tvých listů přelétají ptáci hřbety hvězd,
prameny tvých sil tryskají k Měsíci potokem snů naplněných kovem, prostíráš svou říší od listí stromů po lidské ruce, prach našich měst zvedáš do očí Slunci a očím hvězd posíláš úplňky Země, té zalidněné kolébky našeho dechu.
11
Loď
Do přístavu připlouvala loď. Provázeli ji námořníci, které přiváděla z portů
světa.
Čekala na setkání s člověkem, který narubal stromy v lesích, vykoval kotvu a nechal ji vyplout na hladinu oceánu.
Byl v lokálce z nedalekého města, byl na chodníku před přístavištěm. Vracela se k němu podobná bílé holubici vypuštěné z jeho ruky. Vlny omývající její boky byly jako ty, jimiž ohlazoval kmeny pod klenbou loděnic.
15