Issuu

Obsah Předmluva ................. 9

Kapitola I.

Armáda v nacistické ideologii ...... 11

Kapitola II.

Obnovení branné povinnosti....... 15

Kapitola III.

Reorganizace a první anexe........ 21

Kapitola IV.

Blitzkrieg ..................27

Kapitola V.

Pozemní vojsko .............. 33

Kapitola VI.

Tankové divize ...............39

Kapitola VIL

Speciální jednotky .............47

Kapitola VIII.

Hitlerova mládež ............. 55

Kapitola IX.

Afrikakorps ................63

Kapitola X.

Východní fronta ..............75

Kapitola XI.

Letectvo................... 91

Kapitola XII.

Námořnictvo ............... 109

Kapitola XIII.

Ponorky...................121

Kapitola XIV.

Paralelní armáda: Waffen SS.......131

Kapitola XV.

Totální válka ............... 139

Kapitola XVI.

Atlantický val a západní fronta..... 145

Kapitola XVII.

Válečná propaganda........... 153

Kapitola XVIII.

Nové zbraně ............... 157

Kapitola XIX.

Kapitulace ................ 163

Kapitola I.

Armáda v nacistické ideologii

schémat. Obyvatelstvo podchycovaly nové celospolečenské ma sové organizace s povinným či vynuceným členstvím (například mládežnický Hitlerjugend, ,,odborová" Německá pracovní fron ta/Deutsche A rbeitsfront, ,,akademický" Nacionálně socialistický studentský spolek/NS Studentenbund aj.), z nichž mnohé pro své příslušníky zavedly uniformy, hodnosti a vnitřní řády založené na principu podřízenosti a přísné disciplíny. V první fázi existence nacistického režimu sehrála dů ležitou roli v oblasti bezpečnosti polovojenská milice naci stické strany SA ( úderné oddíly/ Sturmabteilungen ), která

první polovině roku 1933 převzali veškerou politic kou moc v Německu nacionální socialisté (Nacionál ně socialistická německá dělnická strana, NSDAP). Za pomoci zmocňovacího zákonodárství a vyhlášení„výjimečného stavu" (který platil až do roku 1945) rychle prosadili diktaturu a přeměnili Německo v totalitní policejní stát, nově budovaný na tzv. vůdcovském principu. V jejich programu zaujímaly významné místo zahraničně politické cíle: (1) zrušení Versailleské (mírové) smlouvy z roku 1919 a mocenské ovládnutí Evropy, (2) sjednocení všech Němců do jednoho státu ( rj. vytvoření Velkoněmecké říše) a územní roz šíření Německa přinejmenším na úkor Československa, Polska a Ukrajiny, (3) zničení Sovětského svazu jako komunistického mocnosti a (4) povýšení Německa na úroveň světové velmoci, která by se plně vyrovnala Velké Británii a USA. K prosazení těchto cílů potřebovali silnou armádu. Její obnova proto patřila mezi stěžejní body politického progra mu NSDAP. Pro německého diktátora Adolfa Hitlera, který se 30. ledna 1933 stal kancléřem (tj.předsedou vlády), první svě tová válka neskončila, ale byla pouze„přerušena mírem''.

Militarizace společnosti Nacistická ideologie byla od svého počátku veskrz prodchnuta militarismem a kultem síly. Od roku 1933 byly společnost a ve řejný život v Německu organizovány za uplatnění vojenských -( Rovnost v uniformách. Charakteristický rys nacismu. Stejnokroj měl stírat sociální a společenské rozdíly a potlačovat individualitu. ► Nástroj v rukou NSDAP. Obnova silného vojska měla demonstrovat německé odmítnutí poválečného uspořádání Evropy. Avšak Hitler měl s armádou mnohem dalekosáhlejší plány. II

WEHRMACHT - SLUŽBA NĚMECKÉHO VOJÁKA

Reichswehr

Také dústojnický sbor zústával po celé období Výmar ské republiky na vysoké úrovni, byr' v roce 1919 mohla do Reic/)Slvehru přejít pouhá desetina z púvodního dustojnic kého sboru. Armáda s omezenou výzbrojí a bez branné povinnos ti věnovala mimořádnou pozornost výcviku. Výběr adep tú i vojenská příprava byly uzpúsobeny tak, aby v pt·ípadě potřeby mohl každý příslušník armády okamžitě zastávat funkci nejméně o dvě hodnosti vyšší. Vzhledem k tomu, že Versailleská smlouva nijak neomezovala poddústojnický sbor, stal se Reiclmvel>r armádou poddústojníkú. TvoL"ili většinu mužstva! Reiclmvehr nepředstavoval žádnou milici, jak dou fali zahraniční protagonisté mírové smlouvy, ale rezervoár perfektně připraveného dústojnického a poddústojnického sboru pro novou německou armádu. Velitelé Reichswehru navzdory zákazu studovali nové koncepce vojenské taktiky a rozvíjeli nové doktríny posta vené na kategoriích zbraní, které Reichswehr tehdy nesměl vlastnit. Bez jediného tanku a letadla dokázal mladý major Heinz Guderian už koncem dvacátých let zformulovat zá kladní principy taktiky blitzkriegu. Jakkoli armáda nesměla vlastnit ani konstruovat tanky a letadla, dústojníci si uvědo movali, že mezi Německem a ostatními státy narústá tech nologická propast. Vývoj zakázaných zbraní probíhal tajně a vedl k realizaci zajímavých zkušebních prototypú. Díky německo-sovětské smlouvě z Rappala (1922) mohly pro běhnout jejich zkoušky na základnách v Sovětském svazu: letadel v Lipecku, tankú v Kazani a chemických látek v Sa ratově. Technické plány k poslední verzi německého tanku Lk II z období první světové války byly prodány do Švéd ska.Také do této země tajně dojížděli němečtí konstruktéři a dústojníci k technickým zkouškám.

Oficiální název armády za Výmarské republiky a v prvních dvou letech nacistické vlády (1919-1935).Přestože byla plně profesionalizovaná, významně ji omezovala ustanovení Ver sailleské smlouvy. Podle dohody smělo poražené Německo dis ponovat pouze vojenskou milicí bez těžkých zbraní, sloužící především k udržení klidu uvnitř země, a nikoliv skutečnou armádou. Přísné podmínky smlouvy byly nastaveny tak, aby Německo nemohlo vojensky ohrozit ani sousední Polsko. Početní stav pozemního vojska nesměl přesáhnout hranici wo.ooo mužú, z toho 4.000 dústojníkú. U váleč ného námořnictva smělo sloužit 15.000 mužú, z toho jen 1.500 dústojníkú. Mírová smlouva dále zakazovala Reichs1vclm, budovat letectvo a těžká opevnění a vlastnit nebo vyvíjet většinu kategorií těžkých zbraní včetně tankú a po norek. Německá armáda se dokonce musela obejít i bez ge nerálního štábu a vojenské i námořní akademie. Navzdory všem omezením se generálu Hansi von Seecktovi (faktickému veliteli Reichswelm,) podařilo v prubě hu dvacátých let vybudovat perfektně organizovanou a mimo řádně kvalitní vojenskou strukturu se skrytým potenciálem prudkého rozvoje v případě náhlé změny mezinárodních pod núnek (tj.po zrušení omezujících podmínek núrové smlouvy). V zhledem k těžké sociální situaci ve dvacátých a tři cátých letech byl zájem o službu v profesionální armádě mezi mladými Němci vysoký. Každoročně se do ní hlásil zhruba desetinásobek adeptú, než kolik jich armáda mohla přijmout. Odvodové komise si tak měly z čeho vybírat. Od váděly fyzicky nejzdatnější uchazeče s osobními i inteligen čními předpoklady pro kariéru dústojníkú a poddústojníkú, ačkoliv oficiálně nabíraly pouhé mužstvo. Upřednostňovaly mladíky z venkova a menších obcí.

v roce 1933 čítala více než tři miliony mužú v charakteristic kých hnědých košilích. Spolupodílela se na teroru proti od púrcúm režimu a na založení prvních koncentračních táború. Její příslušníci procházeli i určitým branným výcvikem, byr' beze zbraní. Profesionální německé vojsko Reichswehr (1919-1935) stálo zpočátku spíše mimo politiku. Bylo vázáno přísnými omezení mi Versailleské smlouvy. Nesmělo budovat vojenské letectvo ani

vlastnit či vyvijet celou řadu druhú zbraní (tanky, ponorky, che mické zbraně, bunkry, těžké dělostřelectvo). Obvyklý generální štáb nahrazoval pouhý Vojenský úřad (Truppenamt) a vojenskou akademii jen nižší školy. Příslušníci Reichswehrn přísahali věrnost státu, nikoliv vládě. Činnost politických stran v jejich řadách byla v období Výmar ské republiky zakázána. Ani nastupující NSDAP se mezi těmi to profesionálními vojáky netěšila významnější přízni, přestože 12

ARMÁDA V NACISTICKÉ IDEOLOGII

sdílela stejný názor na otázku znovuvyzbrojení a obnovu velké německé armády.

Reichswehr v číslech I - --

- --

Pozemní .1rm.id.1

Nová armáda

7 divizí pěchoty

Navzdory zamýšleným územním expanzím a silnému mi litarismu v nacistické ideologii provázel nástup NSDAP k moci paradox: Hitler choval vůči armádní generalitě, Truppenamtu a představitelům Reichswehru zjevnou nedů věru. Antipatie přitom zůstávaly vzájemné. Generalita a elita vyšších armádních důstojníků, vychovaných ještě v pruských tradicích, pohlížela na Hitlera jako na pouhého „svobodní ka" z první světové války, sociálního revolucionáře a politic kého diletanta. Vedení SA v čele s kapitánem Ernstem Rohmem proto na počátku třicátých let doufalo, že zamýšlená nová národní ar máda bude vybudována právě z jejich početné a politicky anga žované organizace a nikoliv z nepolitického a početně slabého Reichswehru, byť se na rozdíl od SA opíral o profesionální vo jáky a armádní tradici. Vysokých ambicí SA se však zalekl i sám Hitler. Během tzv. noci dlouhých nožů (červen 1934) proti zradikalizované SA zasáhl a její nejvyšší velitele včetně Rohma nechal povraždit. Organizace tehdy ztratila svůj původní vliv a dosavadní moc,

3 divize kavalerie

7 vojenských obvodů (Wehrkreis) N.imořnicrvo 6 bitevních lodí 6 křižníků 24 torpédoborců

D élk.i vojenské služby: 12 let pro poddůstojníky

a vojáky

25 let pro důstojníky přesto existovala jako pomocná pořádková složka spadající pod NSDAP až do konce druhé světové války. Hitler nakonec svěřil budování nového vojska profesioná lům. S politicky neutrálními generály uzavřel,.sňatek z rozu mu''. Armáda tehdy vystoupila ze své dosavadní apolitičnosti a zavázala se věrností Hitlerovi. Přeměna Reichswehru v silnou armádu (wehrmacht) a současně v nástroj zahraniční politiky NSDAP mohla začít.

NSDAP a armáda

relativně omezený, přestože wehrmacht sloužil nacistúm jako hlavní prostředek jejich zahraniční politiky. ,,Stranic ká kultura" pronikala do armády pozvolna a spíše až za vá lečných podmínek. Charakterizovalo ji například zavedení nacistického pozdravu či funkce „osvětových" dústojníkú v roce 1944. Některé složky ozbrojené moci přijímaly na

Naci onálně s ocialistická německá dělnická strana vznik la v lednu 1920 přeměnou z Německé dělnické strany, za ložené o rok dříve Antonem D rexlerem. 28. července 1920 stanul v čele strany nový vůdce: Adolf Hitler. V zápě tí inicioval vznik pořádkové a„tělovýchovné" složky stra ny, oddílů SA. NSDAP postavila svůj politický program na principiál ním odmítání parlamentní demokracie, Výmarské republiky a Versailleské smlouvy. Ideová východiska pro ni představoval nacionalismus, rasismus a antisemitismus v té nejradikálnější podobč. Strana slibovala, že„očistí" společnost od Židů, par lamentní demokracii nahradí tzv. vC,dcovským systémem a vy

cistické rituály vstřícněji a rychleji než jiné (např. letectvo či posádky ponorek). Pro srovnání: přímý vliv NSDAP jako stranické organi zace v nčmecké armádě byl nižší než vliv KSČ v Českosloven ské lidové armádě. Zatímco velká většina československých dústojníků byla členy strany, němečtí dústojníci zústávali nestraníky. Nacistický totalitní režim ovládal ozbrojené síly

buduje silné Německo jako evropskou mocnost číslo jedna. Vliv NSDAP již jako vládnoucí strany zůstával v ně mecké armádě v předválečném období i během války

jinými mocenskými prostředky. Například vojenskou přísa hou byli i příslušníci wehrmachtu zavázáni poslušností vý slovně přímo Hitlerovi.

Kapitola li.

Obnovení branné povinnosti

v první světové válce. Od roku 1932 s ním dokonce vedly rozho

rozporu s vžitou představou nepřinesl nástup nacis tů k moci (1933) zlomové spuštění programu masiv ního znovuvyzbrojení Německa. Pozvolné vojenské posilování totiž začalo už v roce 1930. Spojenecká, britsko-fran couzská vojska tehdy vyklidila demilitarizované Porýní, do kte rého ale i nadále nesměl vstoupit německý Reichswehr. Německé vlády za úřadování kancléřů Hermanna Mullera a Heinricha Briininga v letech 1930 až 1932 postupně schválily body tajné ho programu podstatného rozšíření Reichswehru ze 100.000 na 300.000 mužů a obnovy kapacit zbrojního průmyslu.

vory o všeobecném odzbrojení v Evropě. Nástup nacistů k moci bezprostředně neurychlil již pro bíhající pozvolnou militarizaci země. Do začátku roku 1935 se armádní stavy zvýšily jen na 280.000 mužů, což plně odpovída lo plánu Umbau. Nacistický vůdce se snažil vystupovat před zahraničím zdr ženlivě. Situoval se dokonce do poněkud nezvyklé role „mí rotvůrce" a„pěvce míru" (podle svých vlastních slov). Ačkoliv inicioval a urychloval další utajované zbrojní programy, současně

Zbrojení Podle ambiciózního plánu Přestavba (Umbau) měl být Reichswehr

doplněn o dobrovolnickou milici s tříměsíční prezenční službou, čímž by profesionální armáda, sestávající převážně z poddůstoj níků, získala tolik potřebné mužstvo. Tříměsíční výcvik, kterým by průběžně procházely statisíce mladých mužů, by přitom plně postačoval k vytvoření záloh pro případ mobilizace. Plán počítal také s budoucí výstavbou obrněných a leteckých jednotek. Reichswehr se měl do roku 1938 rozrůst na 21 divizí a měl disponovat rozsáhlými zálohami, samostatnými obrněnými jed notkami, letectvem i silným námořnictvem, aby se plně vyrovnal francouzské armádě. Velení dokonce počítalo i s možností války, avšak pouze s Polskem. Když se Adolf Hitler v lednu 1933 ujímal vlády, plán Um bau se nacházel v počáteční fázi své realizace. Omezující usta vení Versailleské smlouvy týkající se německého zbrojení byla prolomena. Velká Británie a Francie neprotestovaly. Omezová ní Německa ve vojenské i zahraničněpolitické oblasti považovaly těsně před Hitlerovým nástupem za překonané. Začaly Němec ko vnímat spíše jako nového partnera nežli jako stát poražený ► Nová uniforma příslušníka pěchoty. 15