P Ř E D MLUVA Bílá velryba výrazně ovlivnila vývoj americké literatury, ačkoli, jak je dnes dobře známo, si s tím dala poněkud načas. Za svého života vydělala kniha Hermanu Melvillovi pouhý 1 dolar a 26 centů, jeho vdova dostala dalších 81 dolarů. Zatímco britští kritici okamžitě rozpoznali pravou váhu tohoto díla, jejich američtí kolegové byli méně chápaví. Jako obvykle, Melville se nikdy nedožil slávy, kterou si jeho veledílo později vysloužilo. A rozhodně se nedožil ani jeho filmového zpracování (což je dnes měřítkem úspěšnosti spisovatelů). Smutné, že? Opravdoví milovníci této knihy však dobře vědí, že Bílou velrybu jen tak zpracovat nelze. Čímkoli se filmy vyznačují, toho se Bílá velryba straní. Zatímco filmy nás uchvátí svou vizuální stránkou, Melvillův román je spíše intelektuální a promlouvá tak zejména k naší duši. A přesto… přesto tu máme alespoň čtyři filmová ztvárnění Bílé velryby. Ale stojí za něco? Těžko říct, určitě však neodpovídají knize. Sledovat, jak se všichni snaží převést jedno médium do druhého, je vlastně smutné. Ale všichni vlastně ne. Zákonu „nezpracovatelnosti“ se příčí jedna výjimka – a právě tu držíte v rukou. Komiksy, narozdíl od filmů, si mohou dát načas. Dokážou tak rozprostřít správně děj a proniknout až k samotné duši příběhu. Netuším, proč se zatím žádná komiksová adaptace, s níž jsem se kdy setkal, ani zdaleka nepřiblížila tomu, čeho ve svém grafickém románu dosáhl Christophe Chabouté. Co mám přesně na mysli? Proč selhali všichni, jen on ne? Většina adaptací (ať už filmových nebo komiksových) se z Melvillova románu snaží udělat lovecký příběh. A to je první chyba. Lov je pro příběh ze své podstaty přímočarou a krátkou záležitostí. Jinak byste přišli o diváka či čtenáře. Lidi se začnou nudit. Samozřejmě, Achabova posedlost – „lov“, zaujímá v Bílé velrybě podstatnou část příběhu – hlavní motiv a vůbec – ale není tou stěžejní myšlenkou. Stejně jako v předchozích knihách Melville napsal příběh námořní výpravy od začátku až do konce. Postup měl už dobře vyzkoušený a v roce 1851 jej dovedl k dokonalosti. Námořní výpravě chvíli trvá, než se napnou plachty a vyrazí na moře. Bouře, lov velryb, ale také dlouhá klidná období na klidné hladině, kdy se námořníci propadají hluboko do sebe a dumají či rozjímají. Pokud jste někdy byli nějakou dobu na moři, jistě víte, že takhle to prostě chodí. A právě tohle se Chaboutému povedlo zachytit věrně. Vyprávění i tempo přesně odpovídá Melvillovi! Nesnaží se nás zadusit vahou a obsáhlostí románu. Vede nás beze spěchu, a my máme dost času porozumět postavám i jejich společnému příběhu. Vše dělá s láskou k Melvillovu poetickému stylu – a navíc je skvělým kreslířem s talentem jasně ztvárnit psané slovo. Jeho krásná, majestátní a rytmická kresba přímo hypnotizuje. Každá stránka působí přímo rapsodicky, včetně zlověstně nazvané kapitoly „Rozsekávání.“ Obraz velrybí mrtvoly, rozsekané a zpracované na olej a následně odhozené – to vše téměř beze slov. Není to útěšný pohled, ale Chaboutého ztvárnění je působivé – téměř neodolatelné. V knize je dost materiálu, aby si výtvarník mohl obstojně vybrat, ale Chabouté volí jednu výjimečnou scénu za druhou. Jeho bouře jsou temné a zuřivé, jeho velryby obrovské a mocné a scény v tišinách… inu, velmi klidné. Tohle je moře, svět sám o sobě a se vším všudy – s tím dobrým i zlým. Jeho rozsah kresba vyjadřuje lépe než slova – ale svěřím se, co mě při čtení/prohlížení opravdu dostalo. Jednotlivé stránky se pohupují tam a zpátky společně s vlněním oceánu. Stejně jako muži či velryby ožívá pod rukama výjimečného umělce i moře. Nejsem si tak docela jistý, jak to udělal, ale Christophe Chabouté mu porozuměl. Bílou velrybu jsem četl zhruba dvacetkrát – tak důležitá a hodnotná pro mě je. Tento komiks jsem zatím četl jenom dvakrát. Ještě mám co dohánět. John Arcudi
P Ř E LU D Y Vezměte nejroztržitějšího člověka, nechte ho, aby se zcela pohřížil do svých úvah, postavte ho na nohy, uveďte je v chod, a povede vás neomylně k vodě…
7.
8.
9.
10.
HO ST I NE C U VELRY BY Poněvadž houpající se štít skřípal jaksi chudobně, pomyslil jsem si, že právě tady budou mít laciné noclehy a nejlepší hrachovou polévku…
11.
12.
13.
SHÁ… SHÁNíM NOCLEH…
VŠUDE JE PLNO. ANi JEDNA POSTEL VOLNÁ! …LEDAŽE BYSTE SE O Ni PODĚLiL S HARPUNÁŘEM. 14.
PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE JEDETE NA VELRYBY…
…TAK TO UŽ ABYSTE Si ZAČAL ZVYKAT…
…DVA V JEDNÉ POSTELi! JESTLi OPRAVDU NENí ZBYTí… NEJDŘíV BY MĚ ALE ZAJíMALO, CO JE TO ZAČ, TEN HARPUNÁŘ… STEJNĚ SE RADŠi PODĚLíM O POSTEL S NĚJAKÝM ROZUMNÝM A SLUŠNÝM CHLAPíKEM, NEŽ ABYCH SE DÁL POTULOVAL PO NEZNÁMÉM MĚSTĚ ZA TAKOVÉ STUDENÉ NOCi…
NO…
ROZUMNÝ? SLUŠNÝ? TENHLE HARPUNÁŘ JE TMAVÉ PLETi! ROZHODNĚ NE TEN TYP NA KNEDLíKY… TO ON RADŠi STEAKY…
CO NADĚLÁM. KDE HO NAJDU?
MĚL BY TU BÝT KAŽDOU CHVíLi! LEDAŽE SE MU NEDAŘí PRODAT SVOU HLAVU…
VŽDYCKY CHODí TAKHLE POZDĚ?
TO NE. JE SPíŠ RANNí PTÁČE. BRZY DO POSTELE, BRZY Z POSTELE!
…KRVAVÉ!
ALE DNES VEČER ŠEL PRODÁVAT, A NETUŠíM, CO HO MOHLO TAK ZDRŽET… 15.
SNAŽíTE SE Mi NABULíKOVAT, ŽE TEN VÁŠ HARPUNÁŘ TRÁVí SOBOTNí NOC TíM, ŽE PO MĚSTĚ NABíZí SVOU HLAVU?
P-PRODAT HLAVU?
PŘESNĚ TAK. ŘíKAL JSEM MU, ŽE TADY S TíM NiC NENADĚLÁ. UŽ NENí POPTÁVKA!
POPTÁVKA PO ČEM?
PŘESTAŇTE MĚ BAViT TOU POVíDAČKOU. NEJSEM ŽÁDNÝ PiTOMEC…
NESMYSL!
ALE ALE! TO BY SE ASi PANU HARPUNÁŘi MOC NELíBiLO, KDYBY SLYŠEL, JAK TU O NĚM MLUVíTE.
TAK POJĎTE. 16.
PŘECE PO HLAVÁCH…! JAKO BY SNAD NA SVĚTĚ NEBYLO HLAV AŽ AŽ.
VYPRÁVíTE Mi TU BLÁZNiVÉ HiSTORKY A JÁ Z NiCH MÁM AKORÁT HUSí KŮŽi PŘi POMYŠLENí NA TOHO CHLAPA, SE KTERÝM MÁM SPÁT…
POSLYŠTE. PŘiŠEL JSEM K VÁM PRO NOCLEH. VY MŮŽETE POSKYTNOUT JEN PŮL POSTELE, PŘiČEMŽ DRUHÁ POLOViNA PATŘí NĚJAKÉMU HARPUNÁŘi, KTERÉHO JSEM JEŠTĚ ANi NEViDĚL.
POVĚZTE Mi, S KÝM BUDU MíT TU ČEST? CO JE ZAČ, TEN HARPUNÁŘ? A BUDE TO PRO MĚ BEZPEČNÉ STRÁViT S NíM NOC?
A CO TEPRVE TO, ŽE PRÝ PRODÁVÁ HLAVY… JESTLi JE NA TOM KUS PRAVDY, TAK JE TO TEDY PĚKNÝ BLÁZEN… A TO JÁ NEHODLÁM SPÁT VEDLE NĚJAKÉHO ŠíLENCE…!
ŠETŘETE SLOVY, MLADíKU, VŽDYŤ JÁ Si JEN OBČAS RÁD TAKHLE ZAŠPRÝMUJi…
ALE JEN KLiD…!
PRÁVĚ SE VRÁTiL Z JiŽNíCH MOŘí, KDE NAKOUPiL HROMADU MUMiFiKOVANÝCH HLAV Z NOVÉHO ZÉLANDU! VŠECHNY UŽ UDAL, AŽ NA JEDNU! A PRÁVĚ TU SE DNES VEČER SNAŽí PRODAT! ZíTRA JE BEZTAK NEDĚLE, A TO BY JEN TĚŽKO NĚJAKOU PRODÁVAL SE VŠEMi TĚMi LiDMi NA CESTĚ DO KOSTELA!
TO MĚL TOTiŽ TUHLE V PLÁNU. ŠTRÁDOVAL Si TO SE ČTYŘMi HLAVAMi KOLEM KRKU JAKO SE SVAZKEM CiBULE. JÁ HO ALE ZASTAViL HNED U DVEŘí.
PŘEJi DOBROU NOC!
17.
18.
19.
20.
KDO ON?! CO TU?!
ÁÁÁÁ! KDO?!
ON ŘíCT Mi!
ŘíCT KDO!
KDO ON?!
JÁ ZABíT!
PANE DOMÁCí,
POMOC!
POMOC! HOSTiNSKÝ!
JÁ ZABíT…! ALE NO TÁK! KVíKVEG BY VÁM NEZKŘiViL ANi VLÁSEK! NENí ČEHO SE BÁT…
21.
PŘESTAŇTE SE SMÁT! TOHLE NENí ŽÁDNÝ HARPUNÁŘ, TO JE KANiBAL!
KVíKVEGU! TENTO PÁN SPí S TEBOU! ROZUMíME?!
VÝBORNĚ! TAK TEDY DOBROU NOC…!
JÁ ROZUMĚT VŠECHNO!
HOSTiNSKÝ, ŘEKNĚTE MU, AŤ ODLOŽí TEN TOMAHAVK NEBO DÝMKU… NEMÁM RÁD KOUŘENí V POSTELi!
JE… JE TO NEBEZPEČNÉ!
22.
NEŘíKAL JSEM VÁM SNAD, ŽE PO MĚSTĚ PRODÁVÁ HLAVY?