PODĚK
VE STRU~
Největší
Wensley Clarkson Sting Z anglického originálu Sting - The Secret Life of Gordon Summer přeložil Don Sparling K vydání připravili Martin Němec a Jaroslav Sedlář Počítačové zpracování Petr Kadlečík Vydalo Ando Publishing Šumavská 33,612 54 Brno, tel.: 05/41 23 57 18
díky dlužím mnoha jedinc kniha vznikla. Celkem jsem hovořil s přátelé, známí, spisovatelé, režiséři, pr ci, vydavatelé, prodavači z obchodů s c ky, soukromá očka, účetní, reportéři a Někteří z těchto zdrojů si přáli zůst, velmi si cením pomoci, kterou mi posl Je nicméně mnoho těch, kterým veř!:: dečně poděkovat Stingovým přátelů1 Gildě Matosové a Carlosu Paivovi, kte ctili. A také neopakovatelnému Har, a vlídná s_lova mi byly nevysychajícírr o Stingovi pověděl mnoho skvělých h bení se skupinou Last Exit a z bezvýh lem, Ronnie Pearson. Pearson zůstal S je problémy, s nimiž oba jako začínají Andy Hudson, Stingův vůbec první ctil mi některé fascinující podrobnosti hromady". Trpělivě snášel mé četné v šoubyznysu, vždy reagoval na mé te Stingova první veřejná vystoupení , mi nádherně vylíčil Rik Walton. Jeho kátní pohled do života, jaký tehdy Sti1 Velmi nápomocný byl Terry Ellis, p tou verzi oněch raných dnů, což je prc
3
OBSAH
poděkování
úvod jedna dva tři čtyři pět
šest sedm osm devět
deset jedenáct dvanáct třináct čtrnáct
patnáct šestnáct sedmnáct osmnáct devatenáct dvacet dvacet jedna dvacet dva dvacet tři dvacet čtyři dvacet pět dvacet šest dvacet sedm dvacet osm dvacet devět epilog
VE STRUČNOSTI ......................................................... 3 KAŽDÉ JEHO NADECHNUTÍ .............. ...................... 7 L'ENFANT TERRIBLE ............................................... 11 OSLN.ÉN ŠKOLOU ..................................................... 21 SVEREOANGLICKÉ PŘÍBĚHY ................................ 29 NOVÁČEK ................................................................... 37 POTÁPĚJÍCÍ SE LOĎ ................................................. 45 ŠTASTNÁ TREFA ........................................................ 55 PUNKERSKÉ VÁLKY ................................................ 65 TRIKY A ODMĚNY .................................................... 75 VÁLEČNÉ OBĚTI ....................................................... 87 CHLADNÝ JAKO ANGLIČAN .................................. 97 BLíZKÁ SETKÁNÍ .................................................... 105 HRÁČ VE SVĚTĚ VELKÉHO BYZNYSU ............. 115 KOŘEN VŠEHO ZLA ............................................... 123 SPOUSTA PRÁCE ..................................................... 131 OSUDOVÁ ŽENA ...................................................... 137 JEDE SE DÁL ............................................................ 147 PŘED KAMEROU ..................................................... 159 VíNO, ŽENY A ZPĚV ............................................... 171 JíZDA V DŽUNGLI ................................................... 183 ANGLIČAN V CIZINĚ ......................... .................... 195 OBYVATELÉ SVĚTA ................................................ 203 TVŮRČÍ KRIZE ........................................................ 209 MUŽ PRO RODINU ....................... ........................... 215 DRAMA POKRAČUJE ............................................. 219 BEZEJMENNÁ KAPELA .......................................... 227 SVATBA ..................................................................... 237 JDE JENOM O PRACHY .......................................... 245 ČAJOVÉ DÝCHÁNKY ............................................. 255 VŠECHNO ZA JEDINÝ DEN ................................... 261 TAKžE CO STINGOVI VLASTN.É ZBÝVÁ ............. 267
ey Clarkson Sting · The Secret Life of Gordon Summer Don Sparling rtin Němec a Jaroslav Sedlář 1cování Petr Kadlečík ndo Publishing Brno, tel.: 05/41 23 57 18
PODĚKOVÁNÍ
VE STRUČNOSTI
Největší díky dlužím mnoha jedincům, kteří přispěli k tomu, aby tato kniha vznikla. Celkem jsem hovořil s více než sto lidmi, mezi nimiž byli přátelé, známí, spisovatelé, režiséři, producenti, redaktoři, umělci, právníci, vydavatelé, prodavači z obchodů s deskami, muzikanti, agenti, striptérky, soukromá očka, účetní, reportéři a hippies ve středních letech. Někteří z těchto zdrojů si přáli zůstat anonymní. Těm bych rád řekl, jak velmi si cením pomoci, kterou mi poskytli. Je nicméně mnoho těch, kterým veřejné díky nevadí. Chci především srdečně poděkovat Stingovým přátelům v Brazílii: Deborah Cohenové, Gildě Matosové a Carl osu Paivovi, kteří mně po celou dobu pomáhali aradili. A také neopakovatelnému Haroldu Emertovi, jehož optimismus a vlídná s_Iova mi byly nevysychajícím zdrojem podpory. V Newcastlu mi o Stingovi pověděl mnoho skvělých historek, zejména z doby jeho půso bení se skupinou Last Exit a z bezvýhledných let, kdy byl mladým učite lem, Ronnie Pearson. Pearson zůstal Stingovi blízký a zřetelně si pamatuje problémy, s nimiž oba jako začínající muzikanti zápolili. Andy Hudson, Stingův vůbec první manažer, byl velmi laskav a prozradil mi některé fascinující podrobnosti o letech, kdy byl Sting „na spodu hromady". Trpělivě snášel mé četné otázky a na rozdíl od mnoha lidí v šoubyznysu, vždy reagoval na mé telefonáty laskavě a rychle. Stingova první veřejná vystoupení v zchátralých klubech Severozápadu mi nádherně vylíčil Rik Walton. Jeho bláznivé postřehy mi umožnily unikátní pohled do života, jaký tehdy Sting vedl. Velmi nápomocný byl Terry Ellis, protože mi podal upřímnou, nezaujatou verzi oněch raných dnů, což je pro pronikavou biografii, jakou je tato,
3
PODĚKOVÁNÍ
tak podstatné. Někteří z Terryho kolegů z newcastelské jazzové scény mi rovněž poskytli zajímavé postřehy, které byly nesmírně užitečné. Mnoho Stingových kamarádů z londýnského prostředí Nové vlny, se kterými se tehdy přáte1il, přišlo s podrobnostmi o jeho boji za uznání a o období, kdy se seznámil s odvrácenou tváří života. Kapitoly, které hovoří o neuvěřitelném úspěchu The Police, vděčí za mnoho pozorovatelům v zákulisí, jako byl Gordon Blair, jenž mi poskytl většinu informací tvořící jádro odpovídající části knihy. V Brazílii jsem měl to štěstí, že jsem narazil na Jean- Pierra Dutilleuxe, který mi podal většinu základních údajů o tom, co se opravdu odehrávalo bě hem Stingových dobrodružství v deštném pralese. Také se mi líbilo posezení u šálku čaje s nejznámějším vystěhovalcem na světě, Ronniem Biggsem. Nádherně vstřícný Quentin Crisp zasluhuje rovněž zvláštní díky za to, že svolil k setkání s úplně cizím člověkem a mluvil celé hodiny o svých dojmech a zkušenostech se Stingem. Z redakčního hlediska jsem zavázán mnoha lidem, především svému vydavateli Johnu Blakeovi, jehož nadšení bylo od prvního dne velkolepé a inspirující. Mnoho díků patří též Sadie Mayneové, která vytrvávala, když všechní kolem ní už ochabovali. Mezi ostatní, kteří zasluhují vřelé díky, patří: Peter Miller, Gavin Taylor, Dave Wood, John Harker, Gerry Richardson, John Glatt, Mark Saodelson, Martin Dunn, Jon Ryan, Graeme Gourlay, Rupert Maconick, Pete Pickton, Judy Maguire, Denis Wright, Rosie Ries, Piers Thompson, Michael Seymour, Jessica Brass, Phil Sutcliffe, Nick Cooper, Herman Rojas, Gerardo Moro, Ruth De Aquino, a Toby, Polly, Rosie, a Fergus Clarkson. Děkuji jim za to, že neúnavně pátrali po všech zajímavostech v haldách ča sopisů, které týden co týden pozorně prolistovávali. Academy of Motion Picture a Science Library (Los Angeles), St Catherine's House, London, BBC, Lincoln Center (New York), LA Times, Associated Newspapers, News Intemational, New York Times, Boston Globe, Vanity Fair, GQ, Sky, Entertainment Weekly, Los Angeles Magazine, Variety, Hollywood Reporter, Premiere, Melody Maker, Sounds, Empire, Playboy a Mirror Group poskytly mnoho základního materiálu, stejně jako knihy o The Police, mezi něž patří Police Confidential (Macdonald), Sting od Steva Getta (Cherry Lane Books), Sting od Marshy Bronsonové (Exley) a skvělá kniha Phila Sutcliffa The Police, Outlandos ď Amour (Bobcat Books). V neposlední řadě jsem velmi zavázán Stingovu neúnavnému advokátovi, Christopheru Burleyeovi za to, že si přečetl můj konečný rukopis a pomohl mi opravit četné neomluvitelné faktové chyby.
4
Sting. ( 1) Píchn out žih adlem.
(2) Pocítit n ebo způsobit palčivo1 (3) Nepříjemně se dotknout, u ra
(termíny ze slovníku jazyka ang
5
ĚKOVÁNÍ
colegů z newcastelské jazzové scény mi ,, které byly nesmimě užitečné. z londýnského prostředí Nové vlny, se s podrobnostmi o jeho boji za uznání rácenou tváří života. iřitelném úspěchu The Police, vděčí za jako byl Gordon Blair, jenž mi poskytl povídající části knihy. : jsem narazil na Jean- Pierra Dutilleuxe, 1dajů o tom, co se opravdu odehrávalo bě eštném pralese. Také se mi líbilo posezetěhovalcem na světě, Ronniem Biggsem. sp zasluhuje rovněž zvláštní díky za to, ~lověkem a mluvil celé hodiny o svých m. .vázán mnoha lidem, především svému nadšení bylo od prvního dne velkolepé Sadie Mayneové, která vytrvávala, když
Sting. ( 1) Píchnout žih adlem. (2) Pocítit n eb o způsobit palčivou bolest. (3) Nepříjemně se dotknout, urazit
(term íny ze slovníku jazyk a anglického)
lé díky, patří: Peter Miller, Gavin Taylor, ichardson, John Glatt, Mark Sandelson, ,ourlay, Rupert Maconick, Pete Pickton, '.osie Ries, Piers Thompson, Michael 1tcliffe, Nick Cooper, Herman Rojas, L Toby, Polly, Rosie, a Fergus Clarkson. 1Ii po všech zajímavostech v haldách ča ně prolistovávali. a Science Library (Los Angeles), St Lincoln Center (New York), LA Times, national, New York Times, Boston Globe, t Weekly, Los Angeles Magazine, Variety, elody Maker, Sounds, Empire, Playboy základního materiálu, stejně jako knihy :onfidential (Macdonald), Sting od Steva :xi Marshy Bronsonové (Exley) a skvělá 1tlandos ď Amour (Bobcat Books). :avázán Stingovu neúnavnému advokáto, že si přečetl můj konečný rukopis vitelné faktové chyby.
4
někoho.
5
ÚVOD
KAŽDÉ JEHO NADECHNUTÍ
čtenáři pozor! Toto je kniha o rocťn'rollovém idolu, který se nikdy ne-
bál projevit otevřeně své názory. Všechny Stingovy nejtajnější a výstřední názory sice neodhaluje, ale je nejúchvatnějším vylíčením jeho života, které kdy asi budete číst. Kdo je ten muž, jenž se skrývá za veřejnosti známou tváří jednoho z před ních světových sólových umělců? Kde má kořeny jeho láska k temným stránkám života, jeho apokalyptický elán a energie? Jak je možné, že se ně kdo z tak nepříznivého prostředí dokázal vyšvihnout až na samý vrchol? Když jsem v roce 1977 uviděl Stinga poprvé v drsné pivnici plné rváčů zvané The Nashville Rooms v západním Londýně, přicházel na jeviště a při tom plival kolem sebe. Bylo to na jednom z prvních vystoupení The Police, jejíž členové se tehdy snažili dát zřetelně najevo, že jsou hulvátská punková sebranka. Vypadali však příliš talentovaně, než aby působili pře svědčivě, a já jsem věděl, že je pouze -otázkou času, než se stanou silou, s níž bude nutné počítat. Sting je na světě jednou z mála rockových hvězd, které dokázaly, že tu jsou natrvalo. Pro tuto globální mánii neexistuje žádné prosté vysvětlení. Možná, že je třeba, jak by snad řekl Sting sám, zkoumat tuto otázku z růz ných hledisek.' Nejjistějším způsobem, jak dosáhnout obdivu a viditelnosti překračují cích hranice zvoleného oboru, je mít výjimečné sexuální charisma. Zdánlivě nepomíjející mladistvost, kombinovaná s tajemným ovzduším nebezpečí, Stingovi na jeho cestě nepochybně pomohla. Sting je typ člověka, který by v davu nikdy nezůstal nepovšimnut. Jeho výrazné rysy se objevily na obálkách bezmála všech světových časopisů.
7
ÚVOD
Jeho obecenstvo stále hltá vše, o čem zpívá, a mnozí mu zůstávají věrni už téměř dvacet let. Alespoň částečně vděčí Sting za svůj úžasný úspěch svému jménu. Je krátké, výstižné a snadno zapamatovatelné. Někomu může znít Sting jako výrobní značka, ale jeho hudba je značně nepředvídatelná. Zajímavé je, že jeho ochota experimentovat ho vzdor neustálým obavám jeho gramofonové firmy a managementu nikdy nepřipravila o zájem veřejnosti. Avšak má i své kritiky. V posledních letech ho obviňují z přílišné prostřednosti, z plavání v příliš klidných vodách. Ale přes to, co říkají jeho pomlouvači, je toho na Stingovi víc, než co lze vidět na první pohled. Způsob, jakým ve svých skladbách využívá svých citů, zůstává stále jedním z nejmylněji vykládaných aspektů jeho práce. Jeho přístup k hudbě tkví v tom, že musí často trpět, aby dodal „kvalitní zboží". Jeho dovednosti spočívají v tom, že obecenstvo vmámí do svých vlastních citů . Připouští svoji neukojitelnou potřebu ovládat, což znamená, že se mu nesmírně líbí, když jeho písně vyvolávají takový obdiv. Obě Stingova zaměstnání, jak pěvecké tak herecké, jsou střižny ze stejného materiálu. Usiluje o to, aby ho jeho dobrá i špatná období přivedla k ještě větším úspěchům. A také se donekonečna snaží dokázat, že je nejlepší. I když se Sting jako člověk může jevit značně přepjatý, je to právě otevřenost jeho nejskvělejších skladeb, otrlý výsměch našim temným chvílím, které mu přinesly vskutku celosvětovou slávu. Zajímavé je, že čím víc jeho pověst idolu roste, tím přístupnější se stává, a dnes vyzařuje šarm člo věka v pohodě, který si je dobře vědom svého postavení. Je to jako by ří kal: ,,Když to dokážu já, dokážeš to i ty ... "
8
,,Bodnutí je nebezpei. Co se týče mé práce js4 Když vám na vaši. musíte bojovat všen Když bojuju já, jsem
,,Nejen že nenávidí lid: jedince lidskýho druhu, '
-STl
ÚVOD
;em zpívá, a mnozí mu zůstávají věrni už
za svůj úžasný úspěch svému jménu. Je 1tovatelné. Někomu může znít Sting jako značně nepředvídatelná. Zajímavé je, že '.dor neustálým obavám jeho gramofonoepřipravila o zájem veřejnosti. edních letech ho obviňují z přílišné prořch vodách. Ale přes to, co říkají jeho potíc, než co lze vidět na první pohled. ~h využívá svých citů, zůstává stále jed:pektů jeho práce. Jeho přístup k hudbě 1y dodal „kvalitní zboží". n, že obecenstvo vmámí do svých vlastelnou potřebu ovládat, což znamená, že mě vyvolávají takový obdiv. 1ěvecké tak herecké, jsou střižny ze stejho jeho dobrá i špatná období přivedla e donekonečna snaží dokázat, že je nej-
.e jevit značně přepjatý, je to právě otev, otrlý výsměch našim temným chvílím, tovou slávu. Zajímavé je, že čím víc jetější se stává, a dnes vyzařuje šarm člo ědom svého postavení. Je to jako by ří o i ty ... "
8
,,Bodnutí je nebezpečný a bolestivý. Co se týče mé práce jsem nemilosrdnej. Když vám na vaší práci záleží, musíte bojovat všemi prostředky. Když bojuju já, jsem jak gelignit. " -STJNG
„Nejen že nenávidí lidstvo, ale každýho jecňnce lidskýho druhu, vyjma své rodiny. " - STEWART COPELAND
JEDNA
L'ENFANT TERRIBLE
„ Rád jsem chodil plavat, protože jedině tak jsem se mohl umýt. " -STING
Pravděpodobnost,
že se Sting vůbec kdy probojuje alespoň na nejnižší hudební slávě, byla mizivá. I kdyby tuto pře kážku zdolal, stejně by kterýkoli z bookmakerů, u nichž později trávil . spoustu volného času, sázel tak nanejvýš jedna ku stu, že se stane jedním ze špičkových sólových umělců světa. Kolika dětem, které vyrostly v zastrčených uličkách slumů a napokraji chudoby, se v některém z desetiletí tohoto století podařilo dostat až k vrcholu? Nepochybně tak malému počtu, že lze mluvit o šanci jedné z miliónu. Není divu, že když Sting konečně svou bitvu vyhrál a stal se opravdovou hvězdou, byl považován za samolibého a domýšlivého. Když přišel 2. října 1951 Gordon Mathew Sumner na svět, Sumnerovi neznali slovo privilegium. Život v chladném a nepřívětivém průmyslovém městě Wallsendu (konec zdi), prastaré osadě nazvané tak proto, že se nacházela u východního konce zdi, vybudované za císaře Hadriána napříč Anglií, nebyl vůbec snadný. Wallsend, šedivá, nepravidelně se rozrůstající loďařská oblast, tehdy po letech rozkvětu za druhé světové války, kdy byla po lodích obrovská poptávka, stupeň žebříčku
k
hvězdné
11
L'ENFANT TEI
upadal a trpěl nejhoršími symptomy celonárodní abstinence, neboť koncerny těžkého průmyslu se jeden po druhém řítily do propasti. V letech padesátých byl kraj Tyneside mezi prvními v zemi, s co do znečištění ovzduší, alkoholismu, špatných bytových podminek a nezaměstnanosti. Počasí tu vždycky odpovídalo ponurým vyhlídkám - šedivé, vichrem burácející dny a krátká léta, která jakoby nikdy nemohla nabídnout více než hrstečku slunečných dní. Městu Wallsendu vévodily rejdařství Swan Hunter, dále společenský klub, v němž nejdůležitější roli měly hry v šipky a cribbage, a četné herny Binga. Ve městě bylo tehdy pět kin. Na lince ve tvaru smyčky se sem z Newcastlu řítily tramvaje a projížděly hlavními ulicemi. Ve středu měs ta byl obří protiletecký kryt - památka na nesčetné nálety, jimž byla tato oblast před necelými deseti lety vystavována Hitlerem. Býval tu i Geordie Morgan, který se se svým koněm a károu potuloval ulicemi a sbíral staré železo. Ruch si Wallsend zachovával především díky přívozu, vhodnému pro výlety přes řeku Tyne. Surnnerovi bydleli v domě číslo 80 na Station Road, v klasické dvojřa dě zády k sobě přiléhajících domků nedaleko velké řeky. Pronajali si ho od firmy Swan Hunter a ve vzdálenosti necelých padesáti metrů se jim před očima tyčily jako věčná upomínky na moc této obrovské společnosti trupy gigantických lodí, které jak byly postupně stavěny, zahalovaly celou oblast tmavými stíny. V době, kdy se Gordonův otec Ernest Matthew Surnner oženil s přitaž livou mladou kadeřnicí Audrey Cowellovou, byl montérem v místních strojírnách. Krátce poté změnil zaměstnání a stal se mlékařem. Později, když bylo Gordonovi šest, přestěhovala se jeho rodina o kousek dál, do Geraldovy ulice, do bytu nad malou mlékárnou, kterou Gordonův otec vedl. Matka také změnila povolání a stala se pomocnou zdravotní sestrou. Když se Gordon narodil, bylo jí pouhých osmnáct; tehdy přestala pracovat na několik let, během nichž absolvovala v poměrně rychlém sledu tři další těhotenství. Jedinou pozoruhodnou událostí, která se až do této chvíle v rodině Sumnerových přihodila, bylo, když strýc Joe dostal vyznamenání za hru na akordeon, kterou udržoval morálku vojáků sloužících s ním na Krétě za druhé světové války během invaze na ostrov. Pomyšlení, že dostal medaili za nezabíjení lidí se všem opravdu zamlouvalo. V onen šedivý říjnový den, kdy se Gordon Surnner narodil, byl v plném proudu Festival Velké Británie a blížily se všeobecné volby. Avšak pro Emieho a Audrey byl daleko důležitější porod jejich prvního dítěte a to,
12
jak přežijí s Emieho týdenní mzdou r drsnou zimu. Úplně bez prostředků Sumnerovi sice dovolit něco víc než jen holé nutnosti. V a sestry Angela a Anita, se jejich dům pro terie, kde byly na denním pořádku křik a Mladý Gordon měl odjakživa pocit, ž1 ne. Neustále vypukávaly hádky; mnohé, jící na bedra Ernesta Sumnera, jenž se z chovat velkou rodinu. Jako nejstarší dítě Gordon cítil, že za s charakteristické pro jejich život, může ví, strachoval, co nastane, jestliže se jeho r proč se k sakru vůbec nechali matka s c tak hrozně nesnáší. „S kým bych kurva zůstal, kdyby byl zději Sting. ,,Zůstat s tatlcou? To ne. A taJ. si pak vzal televizi." Nešťastnému dětství totiž Sting unik~ Stala se epicentrem jeho raného života. černobílou krabici, která u nich doma z tém předním pokoji. Se zájmem sledo, Někdy dokonce s televizí mluvil a na s vyhrály přestřelku nebo něco podobnéhc Spoustu volného času trávil Sting v on šlých a drsných ulicích Wallsendu. Nika se hrával ve špinavé uličce za jejich don holky a házel po nich kamením, když s cházelo i ke rvačkám - to jim ještě dávn valy před hospodami a obchůdky na rozi ně Ritz na High Street ani nemluvě. St mnohdy zastavovali úplně cizí lidi a žác stupné filmy. O sobotách ráno, kdy se Pft jak.o Samotář a komická dobrodružství P vení za šest pencí. Sladkou odměnou bylo chodit na fot nebo se dívat, jak v nedalekých docích i Bratr Phil se na ty časy dobře pamatuj a oba proklínali dny, kdy je otec nutil pc
13
L'ENFANT TERRIBLE
omy celonárodní abstinence, neboť konpo druhém řítily do propasti. V letech pa>rvními v zemi, s co do znečištění ovzduší, 1 podmínek a nezaměstnanosti. Počasí tu 'hlídkám - šedivé, vichrem burácející dny nemohla nabídnout více než hrstečku slujdařství
Swan Hunter, dále společenský hry v šipky a cribbage, a četné herny : kin. Na lince ve tvaru smyčky se sem 1jížděly hlavními ulicemi. Ve středu měs tmátka na nesčetné nálety, jimž byla tato vystavována Hitlerem. :erý se se svým koněm a károu potuloval h si Wallsend zachovával především díky 'es řeku Tyne. lo 80 na Station Road, v klasické dvojřa (Ů nedaleko velké řeky. Pronajali si ho od osti necelých padesáti metrů se jim před y na moc této obrovské společnosti trupy Jostupně stavěny, zahalovaly celou oblast 1ěly
•Ernest Matthew Sumner oženil s přitaž Cowellovou, byl montérem v rrústních :1městnání a stal se mlékařem. šest, přestěhovala se jeho rodina o koulo bytu nad malou mlékárnou, kterou : změnila povolání a stala se pomocnou m narodil, bylo jí pouhých osmnáct; tehlet, během nichž absolvovala v poměrně í. :tí, která se až do této chvíle v rodině 1ž strýc Joe dostal vyznamenání za hru na ku vojáků sloužících s ním na Krétě za :e na ostrov. Pomyšlení, že dostal medaivdu zamlouvalo. , se Gordon Sumner narodil, byl v plném 1 blížily se všeobecné volby. Avšak pro ežitější porod jejich prvního dítěte a to,
12
jak přežijí s Ernieho týdenní mzdou pouhých osmi liber nadcházející drsnou zimu. Úplně bez prostředků Sumnerovi sice nikdy nebyli, ale sotva si mohli dovolit něco víc než jen holé nutnosti. V době, kdy se narodili bratr Philip a sestry Angela a Anita, se jejich dům proměnil v přelidněnou záplavu hysterie, kde byly na denním pořádku křik a řev. Mladý Gordon měl odjakživa pocit, že se rodina každou chvíli rozpadne. Neustále vypukávaly hádky; mnohé vyvolávala finanční zátěž dopadající na bedra Ernesta Sumnera, jenž se z nepatrné mzdy snažil uživit a vychovat velkou rodinu. Jako nejstarší dítě Gordon cítil, že za strasti a neštěstí, které se zdály být charakteristické pro jejich život, může více než ostatní on sám. Neustále se strachoval, co nastane, jestliže se jeho rodiče rozejdou. Chtěl také vědět, proč se ksakru vůbec nechali matka s otcem oddat, když se zdálo, že se tak hrozně nesnáší. ,,S kým bych kurva zůstal, kdyby byla máma utekla?" vysvětloval později Sting. ,,Zůstat s tat'kou? To ne. A taky mě moc znepokojovalo, kdo by si pak vzal televizi." Nešťastnému dětství totiž Sting unikal právě prostřednictvím televize. Stala se epicentrem jeho raného života. Celé hodiny trávil přilepený na černobílou krabici, která u nich doma zaujímala čestné rrústo v malinkatém předním pokoji. Se zájmem sledoval zejména dobrodružné pořady. Někdy dokonce s televizí mluvil a na své oblíbené postavy naléhal, aby vyhrály přestřelku nebo něco podobného. Spoustu volného času trávil Sting v oněch letech svého dětství také v zašlých a drsných ulicích Wallsendu. Nikam j inam se totiž jít nedalo. Fotbal se hrával ve špinavé uličce za jejich domem. Jindy zase honil s kamarády holky a házel po nich kamením, když se jim posrrúvaly. Mezi dětmi docházelo i ke rvačkám - to jim ještě dávno nebylo deset - často se poflakovaly před hospodami a obchůdky na rozích, kde se prodávaly chipsy, o kině Ritz na High Street ani nemluvě. Sting a jeho kamarádi také na ulici mnohdy zastavovali úplně cizí lidi a žádali je, aby je „protáhli" na nepří stupné filmy. O sobotách ráno, kdy se promítaly animované seriály a filmy jako Samotář a komická dobrodružství Abbotta a Costella, bývala předsta vení za šest pencí. Sladkou odměnou bylo chodit na fotbal, když hrál Newcastle United, nebo se dívat, jak v nedalekých docích spouštějí na vodu lodě. Bratr Phil se na ty časy dobře pamatuje. Měli se Stingem společný pokoj a oba proklínali dny, kdy je otec nutil pomáhat mu v mlékárně. ,,Po tátově
13
L'ENFANT TER
odchodu do práce začal v nějakou nekřesťanskou ranní hodinu vyzvánět telefon. Vždycky to znamenalo, že někdo nepřišel, a protože byl Gordon nejstarší, musel jít pomáhat," vzpomíná Phil. Po Stingovi byla vždycky, když s otcem roznášel mléko, poptávka, protože měl obrovské ruce a unesl deset lahví najednou, což jeho malý bratr a sestry velice obdivovali. Jeho samotného nicméně často sžírala závist vů či ostatním dětem, které otci pomáhaly. Zdálo se, že některé z nich si Emie opravdu oblíbil. Gordon byl jenom ten podivný, vyhublý syn. To všechno však znamenalo, že musel o to tvrději bojovat o otcovo uznání a později to v něm také podněcovalo touhu vyniknout ve škole a při sportu. Sting si zjevně zakládal na plavání a své tři pence utrácel večer co večer v místní plovárně. Jeho matce se to líbilo, jedině tak ho totiž bylo možné umýt. Sting měl soutěživého ducha a pořádal neoficiální závody se všemi kluky, kteří byli přibližně tak velcí jako on. Když bylo Stingovi sedm, stal se ministrantem v římsko-katolickém kostele Sv. Kolumba, a musel se proto naučit nejen celou latinskou bohoslužbu, ale také aby po čas obřadu vypadal jako andělíček. Zpočátku neměl o moudrosti církve žádné pochybnosti a líbilo se mu zpívat co nejhlasitěji a předstírat, že mluví plynně latinsky. Ve škole vynikal v angličtině. Už od osmi let ohromoval své učitele schopností psát krásně formulované věty. Většinu dne ve třídě však pře vážně prosnil. Zájem o literaturu se ve Stingovi probudil už o několik let dříve, když se sblížil s babičkou Agnes Sumnerovou, jediným „kulturním dravcem" rodiny. Když bylo Stingovi pět, seznámila ho s Ostrovem pokladů, a potom svého vnuka povzbuzovala k četbě desítek dalších knih a časopisů, které se vždy povalovaly po jejím domě, jako třeba satirický Punch. Sting četl všechno, co mu přišlo pod ruku. Miloval psané slovo a oblíbené pasáže si pro potěšení pročítal neustále dokola. Tento vztah ke čtení Stinga poněkud vzdaloval od jeho tehdejších kamarádů. Ti si raději čutali s mičudou, než aby se někde zahrabávali s knížkou. Skupinová činnost přestala Stinga brzy zajímat. Dával přednost samotářským výletům a stále víc a více ho fascinovala hudba. Jeho nejraněj ší „Lawrentská vzpomínka" - tak tomu dnes říká - je, jak sedí doma pod pianem a poslouchá, jak maminka hraje tango. ,,Byfa fakt dobrá, ale pak to brzo vzdala. Nemám tuchy, proč ... " Sting sám se pokoušel hrát na klavír hned, jak dosáhl na klaviaturu. Věřil, že když bude do klapek jednoduše mlátit, dříve nebo později z toho vyleze muzika. Takový přístup si uchoval po celý život.
14
V dětství si pro sebe pořád broukal písr po hřišti a v hlavě mu zněly jeho vlastní m dokázal vypudit z hlavy, ale doma nanešt měl aspoň uvažovat o tom, aby se hudbě Když bylo Stingovi osm, emigroval jeh doma nechal kytaru. Stingovi se při pohle ptal rodičů, zda by si ji mohl vypůjčit. I chých melodií a začal vyhrávat svým příl něl k šílenství," vzpomíná o mnoho let pc · Aby si rodina užila trochu klidu a poho aby Sting chodil do hodin hry na kytaru. ,, teli hudby panu Biantimu. Zdá se mi, že bylo na tu dobu hodně. Dovedete si asi I mi pan Bianti zavolal a řekl: ,Váš syn ma se nic nenaučí!"' vzpomíná Emie někom Problém spočíval v tom, že se Sting p1 bit, aby hrál melodie, které seděly jeho uč nešel a Emie Sumner už taky nepochyb1 zovat peníze. Surnnerovým však nepůsobila starosti I Už v devíti byl nebývale vysoký a ve škc denou hříčkou přírody. I doma musel vyt Protože stále ještě nosil krátké kalhot: dal nemožně; hubený, vytáhlý, taková pc vu, že nakonec dostal přezdívku Lurd z Addamsovy rodiny, hororového komik Ve školním fotbalovém týmu nacpali ~ valí, že ho nikdo neobstřelí. Bohužel se zřídka zapomněl včas probrat, aby zabrá Stingův buranský zevnějšek a neustá'> bily, že se mladík uzavřel do samovazb tajovat své povahové rysy a také potlač1 ci ze strachu, aby mu jeho úsudek nep sledkem toho všeho bylo, že když byl j opravdových kamarádů. Zdálo se, že m měl nejblíže ke svým oblíbeným postav: lo ještě více. Jednou si s kamarádem Kevinem p1 Bronco Lane. V epizodě, na kterou se dív,
15