Autor: dr. Jeno Nagy Odborný lektor: dr. János Borsos Editování, obal: Mária Duzs Fotky: © Thinkstock © iStock lnternational Inc. © Dreamstime © Pannon-Literatúra Kft. Czech edition © Ex, 2017 Všechna práva vyhrazena.
Vydal: Ex, s. r. o. Překlad do ČJ: Zita Mudráková Jazyková korektura: Naďa Sekelová Příjem objednávek: info@)fonibook.cz www.fonibook.cz
Rok vydání: 2017 První vydání. ISBN: 978-80- 8188-014-8
prc
Obsah Slunečnice
Úvod ........................ 4 v · Iet n1' ................. . 6 Psen 1ce
hlíznatá ............. 52
Cukrový meloun ..... .
Hlávkové zelí ................. 54
Vodní meloun ...... .
Pšenice tvrdá .................. 8
Červené zelí .................. 56
Hrách setý ......... .
Pšenice špalda ................ 1O
Hlávková kapusta .............. 58
Fazol zahradní ...... .
Zito seté . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Kedluben .................... 60
Hlávkový salát ...... .
Ječmen
Květák
...................... 62
Špenát ............ .
Oves setý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Brokolice .................... 64
Šťovík ............. .
Kukuřice
Pekingské zelí ................. 66
Reveň .............
Rýže setá .................... 20
Růžičková
Kukuřice
Proso ....................... 22
Mrkev obecná . . . . . . . . . . . . . . . . 70
Chřest lékařský ......
Fazole ...................... 24
Petržel zahradní ............... 72
Žampion - pečárka pol
Sója fazolová ................. 26
Pastinák ..................... 74
Hlíva
Anýz vonný .................. 28
Celer ....................... 76
Jablko ............. .
Bazalka pravá ................. 30
Ředkev setá .................. 78
Hruška ............ .
Kmín ....................... 32
Řepa červená . . . . . . . . . . . . . . . . . 80
Kdoule podlouhlá .... .
Majoránka zahradní ............ 34 Kopr vonavy ................. . 36
Křen
Třešeň
Cibule
Koriandr setý ................. 38
Česnek kuchyňský.............. 86
Meruňka
Libeček lékařský ...............
Pór ......................... 88
Broskev ........... .
v
...................... 14 setá ................. 18
v
'
40 vv· v , H orc1ce cerna ............... . 42 Rozmarýn
lékařský
............. 44
kapusta . . . . . . . . . . . . . 68
selský. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 kuchyňská
Paprika
roční
Rajče jedlé
.............. 84
................. 90
................... 92
Višeň
.
cukrová .... .
ústřičná
.
....... .
............ .
............. .
.......... .
Švestka domácí ..... . Ořešák
královský .... .
Šafrán setý ................... 46
Lilek velkoplodý ............... 94
Kaštanovník jedlý .... .
Tykev obecná ................. 48
Okurka setá .................. 96
Mandloň
Lilek brambor ................. 50
Tykev velkoplodá .............. 98
Líska obecná ....... .
obecná .... .
3tá ............. 52
Cukrový meloun .............. 100
Jahoda ..................... 148
............... 54
Vodní meloun ............... 102
Maliník obecný ......... . .... 150
............... 56
Hrách setý .............. . ... 104
Ostružiník .................. 152
:a .............. 58
Fazol zahradní ............... 106
Rybíz .......... . ........ . .. 154
............... 60
Hlávkový salát . . . . . . . . . . . . . . . 108
Angrešt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 6
............... 62
Špenát ..................... 11 O
Pomeranč ................. . . 158
............... 64
Šťovík ...................... 112
Citroník - citrus .............. 160
............... 66
Reveň ......................
114
Banán ...................... 162
;ta ............. 68
Kukuřice
cukrová ............. 116
Révovité - réva vinná .......... 164
............... 70
Chřest lékařský ...............
............... 72
Žampion - pečárka polní ....... 120
............... 74
Hlíva
............... 76
Jablko ...................... 124
............... 78
Hruška ..................... 126
............... 80
Kdoule podlouhlá ............. 128
............... 82
Třešeň
á .............. 84
Višeň
cý .............. 86
Meruňka
............... 88
Broskev .................... 136
............... 90
Švestka domácí .............. 138
............... 92
Ořešák
............... 94
Kaštanovník jedlý ............. 142
............... 96
Mandloň
á .............. 98
Líska obecná . . . . . . . . . . . . . . . . 146
ústřičná
118
. . . . . . . . . . . . . . . . 122
..................... 130 ...................... 132 ................... 134
královský ............. 140 obecná ............. 144
Uvod Ve zdravém těle zdravý duch! Tohle proslulé a skutečně pravdivé přísloví zná snad každý člo věk. Často však neděláme ani to nejzákladnější, abychom si pro sebe udělali chvilku času. Za své zdraví odpovídáme jen my sami a je pouze v našem vlastním zájmu, abychom o něj dbali. Abychom navzdory všem problémům a obtížím současné doby dokázali naše zdraví ochrá nit, měli bychom věnovat co nejvíce pozornosti zdravému stravování a rekreaci (regeneraci, odpočinku). Tuto potřebu si však většinou neuvědomujeme, anebo nemáme dostatek vůle změnit dosavadní životní styl. Škodí nám nepřiměřené stravování, kouření a nadměrné požívá ní alkoholu, protože vedou k předčasnému úmrtí či nemocem, které mohou způsobit trvalou invaliditu. Cílem knihy je čtenáře informovat o tom, co kupovat, které zemědělské plodiny vybírat, jak vařit a připravovat jídla za účelem zachování zdraví celé rodiny. Kniha kromě toho nabízí poznatky o léčivých účincích rostlin, jejím záměrem ovšem není zasahovat do léčby anebo přírodního léčitelství. Velkou pomocí mohou být léčivé čaje, jejichž přípravu usnadňují jednoduché recepty a návody uvedené v knize. Poznání vlastností rostlin jsme čtenářům zjednodušili rozdělením jednotlivých kapitol knihy na čtyři části, které popisují význam, výživnou hodnotu, léčivé účinky a přípravky s léčivými účinky rostlin. Doporučujeme knihu nejen přečíst, ale čas od času si v ní znovu listovat, abychom poznali cen né vlastnosti rostlin, které mají blahodárný účinek a pomohou nám dosáhnout dlouhý a zdravý život.
4
-----
. ..
Pšenice letní (TriUcum a,,t;,um np. aertfrum L)
Dějiny pěstování pšenice jsou stejně staré jako dějiny lidských civilizací. Pšenice obsahuje sa-
Léčivé účinky
charidy a bílkoviny v takovém množství, jaké lidské tělo potřebuje, a proto ji považujeme za nejcennější obilovinu lidstva.
Pšenice je léčivá rostlina. \ dýchacího ústrojí či revmati tat s nemocemi, které vznik a aminokyselin. Je velmi hoc lohrubé či celozrnné moub ' nejen vnitřek zrna, ale i oba ninu a vitaminy), dále ve fo ných vloček nebo nabobtn, kvalitní stravu .
Význam Je lehce stravitelná, pomleté zrní je vhodné pro přípravu mouky, krupice atd. Naše podnební pásmo je pro pěstování pšenice vhodné. Výnosnost je díky výtečným vyšlechtěným domácím odrůdám a pěstitelským technologiím, které jsou na vysoké úrovni, zhruba S tun pšenice na hektar.
Výživná hodnota Obiloviny, a tedy i pšenici, charakterizuje vysoký obsah škrobu a bílkovin, a nízký obsah tuků. Vlastnosti chlebovin určuje právě poměr jejich vnitřních složek. V zrnech obilovin se v největším množství nacházejí sacharidy, a to ve formě cukrů, dextrinů škrobu, celulózy a hemicelulózy. Škrob je nejdůležitějším sacharidem obilovin a tvoří 60-80 % zrn. Cukry se ve vysokých teplotách během peče ní začnou karamelizovat, čímž ovlivňují barvu a chuť kůrky chleba. Bílkoviny obsažené v obilovinách mohou být jednoduché nebo složené. Jednoduché bílkoviny se vyskytují v menším množství. Patří k nim albuminy a globuliny. Gliadin a glutenin - bílkovinné části pšenič ných zrn - vytváří lepek, který určuje kvalitu pšeničné mouky. Minerální látky jsou obsaženy ve větší míře ve slupce (otrubách) a v klíč cích. Zbavením obalu zrn před mletím pšenice se ztrácí mnoho užitečných látek, proto je lepší, když mouku vyrábíme z celých zrn pšenice, kterou pak nazýváme mouku celozr~nou. 6
Nejlepším příkladem nakl noc - cca na 8-1 O hodiii dosáhnou svého vrcholu živiny, především na vitan K. Má příznivý vliv na im Olej vylisovaný z klíčků rální látky. Šťáva z naklí
jící obiloviny (včetně pše násobek původní velikos tlakem. Komora se běhe: prudce sníží, čímž zapoc pravená z ohřáté pšeničr vosti popálenin či ischias1 látky a přiložíme na bola se teplo udrží.
OBILOVINY
J
vilizací. Pšenice obsahuje sa~e, a proto ji považujeme za
:y, krupice atd. Naše podky výtečným vyšlechtěným ysoké úrovni, zhruba 5 tun
~
Léčivé účinky
Pšenice je léčivá rostlina. Využívá se při poruchách trávicího traktu, dýchacího ústrojí či revmatismu. Při nedostatečné konzumaci lze počí tat s nemocemi, které vznikají v důsledku nedostatku složitých bílkovin a aminokyselin. Je velmi hodnotnou obilovinou, zdravá je i ve formě polohrubé či celozrnné mouky (celozrnnou se nazývá proto, že se pomele nejen vnitřek zrna, ale i obal a klíčky, takže tato mouka je bohatá na vlákninu a vitaminy), dále ve formě naklíčených zrn, loupané pšenice, pšenič ných vloček nebo nabobtnalého obilí - a v každé z těchto forem zajišťuje kvalitní stravu.
Nejlepším příkladem naklíčení obilnin je pšenice. Pšenici namočíme přes noc - cca na 8-1 O hodin - do většího množství vody. Klíčky obilovin dosáhnou svého vrcholu na 6.-8. den. Naklíčená pšenice je bohatá na živiny, především na vitamíny A a B a obsahuje i velké množství vitamínu K. Má příznivý vliv na imunitní systém, podporuje jeho lepší fungování. Olej vylisovaný z klíčků pšenice je rovněž bohatý na vitamíny a minerální látky. Šťáva z naklíčené pšenice rychle pročistí celé tělo a zbaví ho jedovatých látek. Díky účinným složkám pozitivně ovlivňuje fungování celého organismu. Mohou ji bez obav konzumovat i těhotné ženy nebo kojící maminky. Loupaná pšenice nahrazuje rýži. Pšeničné vločky se vyrábí napařováním a lisováním mezi válci, proto obsahují všechny živiny obsažené v pšeničných zrníčkách. Bobtnající obiloviny (včetně pšenice) se během bobtnání zvětší až na 8-1 Onásobek původní velikosti. Ohřívání probíhá v komorách s vysokým tlakem. Komora se během minuty zahřeje na 200 °C, pak se tlak prudce sníží, čímž započne okamžité narůstání objemu. Směs při pravená z ohřáté pšeničné mouky se používá ke zmírnění bolesti,,.. vosti popálenin či ischiasu. Ohřátou mouku zabalíme do bavlněné látky a přiložíme na bolavé místo, obalíme vlněným šátkem, čímž ~ itečných látek, proto je lepší,
se teplo udrží.
_____
ti
•
mouku celozrnnou.
I
7
v • tvrd'a Psen1ce
(Triticum durum DESF)
Má cenné léčivé účinky, které se téměř shodují s účinky pšenice letní. Triticum durum je z hlediska rozsahu pěstování po pšenici letní druhou nejvýznamnější obilovinou. Na celosvětovém trhu je vyhledávaná a její cena je mnohem vyšší než u pšenice letní.
Význam Pěstovat ji začali zejména v zemích (Itálie, Francie), v nichž jsou velmi
oblíbené bezvaječné těstoviny. Lepek obsažený v tvrdé pšenici se natahuje méně než u pšenice letní, proto je při vaření pružný, tvrdý a nelepí se. Jelikož se při výrobě nepoužívají vajíčka ani jiné přídavné látky, hotový produkt je méně náročný na náklady, je hospodárný a konkurenceschopnější.
Výživná hodnota
8
Léčivé účinky Léčivá
rostlina. Během vař< viny nelepí. Uvařené těstov jí tvrdé a pružné. Z krupic tvrdé si můžeme vyrobit ku Pšenice tvrdá a z ní vyrobe1 se výborně hodí do stravy s lesterol. Stejně jako u pšen pšenice tvrdá nezvyšuje hl v krvi, proto se kontrolovar ce doporučuje diabetikům, by rádi zhubli. Předpokládá se, že Italové pšenici tvrdé za to, že ve s diabetu u lidí ve vysokém (chléb, těstoviny, brambor; nici tvrdé, dokáže organisr pomaleji.
OBILOVIN'!'
ESF)
1odují s účinky pšenice letní. vání po pšenici letn í druhou im trhu je vyhledávaná a její
·ancie), v nichž jsou velmi !ný v tvrdé pšenici se navaření pružný, tvrdý a neka ani jiné přídavné látky, je hospodárný a konku-
Léčivé účinky Léčivá
rostlina. Během vaření se těsto viny nelepí. Uvařené těstoviny zůstáva jí tvrdé a pružné. Z krupice z pšenice tvrdé si můžeme vyrobit kuskus i doma. Pšenice tvrdá a z ní vyrobené produkty se výborně hodí do stravy snižující cholesterol. Stejně jako u pšenice letní, ani pšenice tvrdá nezvyšuje hladinu cukru v krvi, proto se kontrolovaná konzumace doporučuje diabetikům a lidem, kteří by rádi zhubli. Předpokládá se, že Italové vděčí právě pšenici tvrdé za to, že ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je v Itálii nejmenší výskyt diabetu u lidí ve vysokém věku. U diabetiků se při konzumaci potravin s obsahem škrobu (chléb, těstoviny, brambory) hladina cukru v krvi rychle zvedá. Škrob, který se nachází v pšenici tvrdé, dokáže organismus strávit pomalu, a proto se hladina cukru v krvi zvedá rovněž pomaleji.
Slovo kuskus znamená dobře uválený. Je k dostání i u nás, ve větších obchodních domech ho najdeme vedle mouky a těsto vin. Průmyslově vyráběný kuskus je k dostání ve třech variantách: hladký, střední a hrubý. Rozšířený je i předvařený druh. Ochucování kuskusu se mění v závislosti na oblastech, zemích: v Maroku se ochucuje šafránem, v Alžírsku rajčaty, v Tunisku ho mají rádi pikantní, ochucený směsí harissa (chilli, česnek, kmín, koriandr, olivový olej). Při stolování nakupí kuskus do stře du velké mísy a kolem uloží maso a zeleninu; jídlo jedí rukama nebo pomocí kousku chlebové kůrky.
,ici a mouku. Národní jídlo >zrnné mouky mleté z pše1a Blízkém východě se rov/ Turecku se z ní připravuje
·in, tedy
makaronů,
špaget,
9