POVÍDKOVÁ KUCHAŘKA
~~ I
--
Jak jsem potkal a snědl
Luděk
rybu
švorc
Okoun
110 112 114
Okoun po maďarsku Okoun na cibuli Okoun na kmíně
Štika
134 136 138
Úhoř
Sumec
122 124 126
Sumec na másle a česneku Grilovaný sumec Guláš ze sumce
Štika s citronem Štika na víně Štika ze sázavského mlýna
146 148 150
Uzený úhoř Úhoř na jehle Úhoř na kmínu
Jelec tloušť
158 160 162
Pražený tloušť Tloušti nadívaní zeleninou Pomazánka z tlouště
Polévky
176 178 180 182
Vánoční
polévka Polévka Halászlé Pikantní rybí polévka Moje n ejoblíbenější rybí polévka
Parma Ňamky Hugo Pavla
170 172 173
Parma s rajčaty Sekaná z parmy Parma s žampiony
186 188
Matesy Zavináče
Kapr
18 20 22
Bílá ryba
Kapr z třeboňské fary Kapří hranolky Křupavý kapr Cejn
30 32 34
Chřupavý
cejn
Škvarečky z cejna
Cejn po
mlynářsku
42 44 46 48 50 52 54
Filátka z plotice Plotice s provensálským kořením Bílá ryba s rajčaty Špíz z podouství a žampionů Rybí karbanátky Grundle Rybí koláč s houbami
Pstruh
62 64 66
Pstruh na másle Pstruzi na žampionech Pstruzi po mlynářsku
Candát
84 86 88
Amur
74 76 77
Pikantní amur Amur se slaninou Amur na zelenině
Candát na másle Candát se slaninou Candát na hříbkách Jeseter
98 100 102
Pečený jeseter Jeseter po řecku Jeseter na víně
Kapr od Karlštejna Telefon zadrnčel a udělal z pošmourného dne sluneční pohodu . .,Přijeď, jdou velcí kapři!" znělo libě z Bellova přístroje. Rybář Tonda nikdy nezklamal. Vzal jsem si dovolenou a do auta naházel rybářské nářadí. Byla to hromada, jako bych jel lovit medvědy. Vzápětí jsem vyrazil do Karlštejna, kde rybářský vůdce bydlel. Narodil se u vody a znal řeku dokonale. Byl to podsaditý, svérázný říční vlk, ale dobrý kamarád. Přespal jsem v kumbálku pro hosty. Ráno, ještě za tmy, se mnou Tonda zatřepal a zařval: .,Vstávej, musíme vyrazit, pokud jsou kapři po noci hladoví." Vypili jsme k snídani rum s čajem. Byla to taková síla, že by probrala i vykopaného mamuta. Řinčení řetězu odvazované lodi zní vždy jako příslibné zvonění. Zaujal jsem místo na přídi lodi a kapitán vesloval tmou neomylně nad nejhlubší tůň. Rozednívalo se. Nad hlavou nám dírkami v nebeské podlaze svítí ly blednoucí hvězdy. Cesta ke světlu byla provázená desítkami šplouchanců snídajících ryb. Na druhém břehu řeky se objevila velká olše padlá do vody. Ležela tiše a proud jí čechral smutné větve. Seděli jsme nehnutě u nahozených prutů. Řeka kolem nás šumivě plynula ke svému konci v moři . Nad hlavou nám přeletěl racek samotář. Všechno zrní-
zelo, zůstalo jen něco hezkého, schouleného v nás a nastražené pruty. Najednou bum a čihátko zvané policajt narazilo silně do těla prutu. Tonda vstal a na ohlém prutu zača l bojovat s ohromnou rybou. Teda, ryba jasně vyhrávala, neboť zamířila přímočaře k padlé olši v řece. V pohodě se zamotala do větví. Kapitán seknut vztekle prutem. Vzápětí se ozval zvuk jako prásknutí bičem. Vlasec prasknu[ a kapr byl svobodný. Nad vodou se nesly peprné kletby rozzuřeného Tondy. Navázal však rychle nový háček a nastražil opět prut. Po chvíli se situace přesně opakovala. Kapr, prásk, rána, padlý strom a konec. To už šla Antonínovi vztekem pára i z uší. Nevydržel jsem to a utrousil jsem: .,Takový skvělý rybář a tak zastaralé nářad í. .. " Přihlížel jsem ději jako n ec htěný statista. Po chvíli jsem se odvážně zeptal: ,,Co těm tak chutná?" .,Vařená brambora. Vezmi si." Napíchl jsem kostičku umatlané brambory na háček a nahodil. Ryby přestaly sbírat pamlsky z hladiny. Plášť ticha přikryl řeku i příbřežní stromy. Jen občasný trylek ptáka narušil ticho. Octl jsem se v jakémsi příjemném rouše a počal klimbat. Pojednou rachot a prut počal poskakovat na hraně lodi. kaprům