NAKLADATELSTV(
Ill BELETRIS M. IQ§Qt§ífil svazek 2.
Michal Král
Dotek budoucnosti Ilustrace na obálce: agsandrew/Fotky&Foto, 2017 Obálka a grafická úprava: Stanislav Hudský Vydalo nakladatelství BELETRIS, Praha, 2017 jako svou 197. publikaci Vydání 1. Nakladatelství BELETRIS Kaprova 42/14, Praha I www.beletris.cz Tisk: TISK SPRINT s.r.o. Vestecká ul.541, 252 42 Jesenice-Vestec ISBN 978-80-7520-087-7
Michal
Král
Jsem Jack, Jack Cole, a můj život je zřejmě z velké části odrazem mé práce a způsobu chování k ostatním lidem ko lem mě. Ne, že bych měl být na co hrdý, ale jsem,jaký jsem. Nikdy jsem si nemyslel, že by moje práce mohla nějak významně ovlivnit můj život, nebo snad dokonce moji osobnost. Byl jsem naivní a hlavně namyšlený. I když práce, kterou dělám, má k ovlivnění osobnosti velmi blízko. Jsem psychiatr. Má klientela je velmi rozmanitá; nepopírám, tuto práci jsem si zvolil, abych brzo zbohatl a nemusel se ve svém ži votě zabývat malichernostmi, které jsou pro ostatní lidi den ním chlebem a otázkou přežití. Na škole jsem měl období, vlastně s touto myšlenkou jsem se na školu vydal, kdy jsem chtěl pomáhat lidem jako sku tečný lékař. Vždy jsem rád naslouchal ostatním a někdy jsem snad i nějakou tu radu měl. Pochopil jsem, že důležitější než za každou cenu ze sebe vychrlit nějaké spásné řešení problé mu, je člověka vyslechnout. Stát se takovým zpovědníkem. Lidé často potřebují jen ulevit od svého bolu, s někým se podělit, a je jim lépe. Tohle je pochopitelně jen menší část pacientů, ti ostatní mají skutečné problémy a na ty nestačí jen je poslouchat. T ěm musí člověk porozumět, do těch se musí člověk umět ponořit a proniknout do jejich nitra, ale hlavně nesmí proniknout ony do jeho nitra. Tohle všechno a mnohem víc vím teď, ale nevěděl jsem to tenkrát. Můj úmysl byl při vstupu na školu čistý, ale značně naivní a absurdní. Taky mi moc dlouho nevydržel. Od po máhání lidem jsem rychle přešel k vlastní nepřemožitelnosti a jakési nadřazenosti nad všemi ostatními kolem mne. Učení pro mě nebyl problém, informace jsem vstřebával stejně, jako vyprahlá půda pojme blahodárný déšť. Neby lo pro mě zrovna složité stát se premiantem svého ročníku. A možná právě i tady byl začátek mých problémů. Jak jsem řekl, cítil jsem se nepřemožitelný, silný, mladý, pohledný, středem veškerého zájmu a dění. Cítil jsem se jako král, a jako král jsem i žil. 4
Dotek budoucnosti
Život na kolejích se mi stal jednou vůbec nikdy nekončící párty. Navíc jsem měl pocit, že se to všechno děje hlavně kvůli mně. Krásné dívky nebyly problém, přicházely a od cházely a žádná se moc dlouho nezdržela, ale nouze nebyla. Jak říkám, byl jsem jako král. Po skončení školy jsem dostal velmi slušnou nabídku na jedné soukromé klinice. Pro ostatní spolužáky by to byl vysněný cíl. Ale pro mě ne. Byla to jen přestupná stanice. Já chtěl dál, chtěl jsem výš. Nechtěl jsem, aby mi někdo říkal, co mám dělat a co ne, chtěl jsem být svým pánem. Vždy jsem byl hodně cílevědomý a snaživý, tak jsem se i já nakonec dočkal. Je mi 44 let a mám to, po čem jsem celou dobu toužil, mám, o co jsem usiloval. Jsem poměrně mladý, moje jméno má zvuk a jsem majitelem soukromé kliniky. Měl jsem pro stě štěstí, nebál jsem se cestou nahoru překračovat padající a neměl jsem problém nevidět jejich natažené ruce, prah noucí po pomoci. Prostě jsem šel za svým. Dávno jsem upustil od myšlenky léčit opravdu nemoc né. Každého klienta, který k nám přichází, známe předem. Zvláště pak velikost jeho konta. Tohle jsou moji klienti, moji pacienti, moji chlebodárcové. Jsou stejní jako já, šli si za svým a neohlíželi se zpět. Proto nemám problém jim rozumět, jsem stejný. Většinou poslouchám táhlé problémy, týkající se nevěr ných partnerů. Řeším také všemožné fobie, pocity prázdnoty plynoucí z nadbytku, znudění přepychem, paničky posedlé svým zevnějškem a děsící se stárnutí i přepracované boháče a jejich strach, že je jiní okrádají. Neřeším žádné skutečné problémy, a přesto jsem uznávaný a vážený odborník. Jsem prostě dobrý. Dnes byl den jako každý jiný, ráno jsem vstal o půl sed mé. Trochu jsem si zaplaval v bazénu, to mám po ránu opravdu rád. Na devátou jsem byl domluvený s Peterem na tenis. A na půl dvanáctou jsem měl domluvený oběd s Klaudii.
s
Michal Král
Klaudie je milá holka z dobře situované rodiny. Poznal jsem se s ní na oslavě narozenin její matky. Byla to má kli entka a upřímně si myslím, že mě pozvala s jiným úmyslem. Nicméně jsem se z toho dostal bez újmy na zdraví. Její mat ka sice vypadá dobře, ale je to přece jen její matka. Star ší ženy mě nikdy nepřitahovaly. Nemám pocit, že se mám podvoloval něčemu, co je pro mě přes limit. Klaudie byla mladá, štíhlá, atraktivně opálená zelenooká světlovláska s krásným úsměvem, jenže trochu hloupá. Ka ždopádně, já na té párty nebyl úplně střízlivý, takže jsem se tímto detailem moc nezabýval, protože jinak splňovala přesně moje požadavky. Teď už dávno vím, že to byla chy ba. Jenže poslat takovéhle holce kytku a na lístku jí napsat „promiň", by mohlo mé soukromé praxi neprospět. Její otec má rozhodně dlouhé prsty a já budu muset být velmi opatrný na to, co udělám a řeknu. Není to poprvé, co takhle unikám, vlastně unikám v jednom kuse. Asi proto jsem tak dobrý. Prvního klienta mám až na třetí, tak nemusím spěchat a dám si záležet na svých lžích, které mi opět zajistí moji svobodu. Na kliniku jsem přijel s opravdu dobrou náladou, měl jsem vážně dobrý pocit z toho, jak jsem nastalou situaci vyřešil. Se svým šarmem a elegancí a s čistým štítem, opět volný. Snad i pro tuto moji dobrou náladu jsem nesjel naši recepční hned při příchodu do haly. Na schodech před hlavním vstu pem totiž seděl podivně vypadající neupravený a ne zrovna příjemný starší muž. Normálně bych hned vyletěl a někdo by to schytal, ale jak říkám, byl jsem v dobré, velmi dobré náladě. Prostě jsem jen prohodil: ,,rychle se ho zbavte", a šel jsem do své ordinace. Ordinace není to správné slovo, ani kancelář. Je to luxus ně vybavený prostorný a světlý pokoj. Vše je to navrženo a upraveno do posledního detailu. Vše tu naprosto přesně ladí a hraje dohromady. Tato místnost musí na první pohled klienta ujistit, že se o něj pečuje v prostředí, které dosahuje jeho úrovně. A částka, která není zrovna malá, je vkládána 6
Dotek budoucnosti
do rukou odborníka starajícího se o brzké vyřešení jeho problému. I když „brzo", to není zrovna moje krédo. Další sezení znamená další placení. Naučil jsem se již lidi dobře odhadnout. Každý má svoji cenu a každý si cení něčeho ji ného. Jedno mají však všichni, co sem vstoupí, společné: mají strach hlavně sami o sebe. Pro někoho není problém vydávat spoustu peněz za to, že je vyslechnu. Jiní chtějí dobrou radu a žádné okolky. Každý se tu dočká toho, co očekává, v tom jsem opravdu dobrý. Susie, moje asistentka, mi přinesla plán dnešních sezení. Jsou tu samá známá jména, jen jsem zkontroloval očima se znam a zjistil jsem, že dnes nebude žádná práce. Poté jsem přeletěl očima, a to důkladněji než onen seznam, její figu ru v přiléhavém kompletu. Usadil se mi na rtech šibalský úsměv, který dokáže hodně říct. Jako odpověď jsem dostal úsměv stejného typu. Ještě než stihla odejít, zeptal jsem se na člověka, co jsem ho potkal před vchodem. „Promiňte, pane doktore, ten muž tu je už déle jak hodinu a dožaduje se doktora." ,,Jakého doktora?" ,,Vás, pane." „Prosím vás, slušně ho vyhoďte a snažte se tím nevyrušit ostatní pacienty. Tady nejsme u milosrdných sester. Pošlete mi sem paní Colemanovou. Právě přišel její čas." ,,Ano, pane doktore." ,,Dobrý den, paní Colemanová, jak se dnes máte? Vypa dáte opravdu skvěle. Vidím, že jste si na dovolené v Karibi ku opravdu odpočinula. Mohu vám něco nabídnout." ,,Jste opravdu pozorný, Jacku." Nesnáším, když mě pacienti oslovují mým křestním jmé nem, nicméně beru za toto divadélko velmi slušný honorář. ,,To je maličkost, paní Colemanová," odpověděl jsem. ,,Ano, skutečně jsem si odpočinula a bylo to velmi pří jemné, všechno to slunce, krásné pláže příjemní lidé, cítím se opravdu dobře naladěná. Musím vám poděkovat za dopo ručení, co jste mi dal, ten hotel byl prostě úžasný." 7
Michal Král
Mimochodem, paní Colemanová trpí utkvělou předsta vou, že ji manžel neustále podvádí s jejich služkou, a to přímo v jejich domě. Byl jsem ujištěn jejim manželem, po té, co jsem od něj byl pozván na přátelský golf, že je tomu skutečně tak. A že je ochoten zaplatit cokoli, když se mi podaří z hlavy jeho ženy toto podezření vypudit. Jako první věc jsem doporučil odpočinek, Manžel byl opravdu nadšený myšlenkou, že naordinuji jeho ženě čtrnáctidenní dovole nou a on bude mít klid pro svoji milenku. Byl tak nadšený, že zaplatil vše pro ni i pro její kamarádku, aby nejela sama, když on zrovna v tu dobu musel řešit neodkladné firemní zá ležitosti, se služkou na jejich chatě. Také jsem byl oním pá nem ujištěn, že velmi rád zaplatí každé sezení a čím budou delší a častější, tím lépe. Konec konců, co bych neudělal pro spokojenost svých klientů. Držím se tohoto motta a přináší mi to nemalé zisky. Vím, že s medicínou to má pramálo společného, ale já něco chci a za něčím si jdu. Jak se říká: hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere. ,,Prosím, paní Colemanová, pohodlně se usaďte a udělej te si pohodlí. Teď byste mi mohla skutečně povědět, jak se cítíte a jak se vám podařilo očistit svou mysl od vašich starostí. Jaký jste měla návrat domů, jaké jste měla pocity při návratu do známého prostředí, které předtím ve vás vy volávalo ty nepříjemné myšlenky." „Děkuji, Jacku." Zase to jméno, její úsměv je tak uměle sladký, až je mi z něho zle. ,,Manžel mě vyzvednu! na leti šti, přivítal mě s květinami a byl opravdu pozorný a milý. Doma na nás čekala fantastická večeře a večer byl opravdu úžasný." Když má být lež opravdu důmyslná a perfektní, musí být naplánovaná do nejmenšího detailu. Proto jsem tohle všech no naplánoval a vymyslel. Vše do posledního detailu jsem domluvil, květiny, večeři, prostě všechno. Pan Coleman to jen zaplatil a skvěle zahrál. Pochopil, že pokud chce mít vol né ruce a doma klid, musí tomu také obětovat o něco víc než 8
Dotek budoucnosti
jen své peníze. Přistoupil na moji hru a zdá se, že to přinese své ovoce. Co já vím, tahle moje metoda přinášela úspěchy i neú spěchy. Důležité je, že ať už to dopadlo jakkoliv, tak nikdy nevyplavalo na povrch mé jméno. Jednou, a je to skoro dva roky, se mi podařilo úplně nevě domky takto hrozně fungující pár dát zase dohromady. On to začal s těmi maličkostmi brát tak vážně, že se do své ženy zase zamiloval. Nešika, takhle jsem mu to neplánoval, ale každý si nakonec dělá, jak chce. ,,Jsem velmi rád, paní Colemanová, že to takhle pomohlo. Myslím si, že tímto krokem jsme se společně dostali do úpl ně jiné roviny a mých služeb už rozhodně nebude potřeba v takové míře jako dosud. Jsem si jist, že teď už si budete jen užívat. Každopádně jsem pro vás připravil seznam různých zají mavých činností, které byste měla vyzkoušet, a podle mého byste rozhodně měla začít pravidelně navštěvovat alespoň něco z toho, co vám zde navrhuji. Věřte mi, že pro další zlepšení vašeho stavu je to velice důležité." Pochopitelně, poté, co jsem jejímu manželovi slíbil, že se jí budu aktivně věnovat a budu odebírat její čas, není ne zbytně nutné, aby ona odebírala ten můj. Naplánoval jsem jí nějaké aktivity, kterými by se mohla slušně zabavit a trávit při nich spoustu času. Já budu mít od ní klid a její muž bude mít zase klid na své zájmy. Prostě dbám o to, aby byli všich ni spokojení. Myslím si, že lidé vztahy zbytečně přeceňují, mají z toho pouze starosti a trable. „Tímto bych považoval naše sezení za ukončené, moc rád jsem vás viděl takhle příjemně naladěnou. Pochopitelně, budete-li mít jakékoli pochybnosti či problémy, klidně mě kontaktujte." Musím se jí nějak elegantně zbavit, vždy se mi tu rozsedí a je problém ji odsud dostat. Navíc slyším zpoza dveří něja ký hluk a rozruch a vůbec se mi to nelíbí. 9
Michal Král
,,Doprovodím vás ke dveřím, paní Colemanová." ,,Děkuji, jste skutečně galantní." V duchu mi jen proběhlo: nejsem, je to moje práce a jsem za to placený, ale funguje to.
10