0295439

Zelenina z ekozahrady PRO RADOST I SOBĚSTAČNOST Jaroslav Svoboda Lada Svobodová

Srpen AUGUST

V srpnu by byla škoda jezdit někam na dovolenou, když v rajských zahradách probíhají další zázraky. V měsíci srpnu totiž naplno propukne zralost větších plodů, na stromech i na záhonech. Rostlinám od narašení nebo vyklíčení až do této doby trvalo pořádně zesílit, naakumulovat sluneční energii. Teď už ji mohou měnit v dužinu obalující jejich semena. Pro rostliny je to strategie rozmnožování. A že se jim to podařilo! Jak jinak by se dýně nebo meruňka dostala k růstu ve střední Evropě? Lidé dobrovolně sázejí semena, připravují jim nejlepší půdu a mají za to odměnu – sladkou nebo jinak konzistenčně zajímavou dužinu. Lidé dokonce rostlinám dohazují různé sexuální interakce, za účelem lepších dužnin (a jiných částí). Šlechtění, křížení, to je jen rostlinám zprostředkovaný sex za účelem chutnějších nebo hezčích potomků. Štěstí, že se tomu odborně říká jinak a nemusí se to cenzurovat.

Byla by škoda tohle lechtivé téma téma předčasně ukončovat, patří k základnímu vzdělání. Podívali jste se někdy na pohlavní orgány třeba dýni?

Pokud chcete, aby se vám neopylila jedna odrůda s jinou, chcete získat geneticky čistá odrůdová semena, pak musíte široko daleko (stovky metrů) pěstovat jen tuto jednu odrůdu konkrétního botanického druhu tykve. Nebo se uchýlit k umělému opylování květu místo hmyzu. Abyste zajistili, že oba rodiče jsou jistí. K tomu je dobré

480

TVORBA ZÁHONU

PĚSTOVÁNÍ

VÝBĚR PLODIN

znát sexuální praktiky rostlin a vyznat se v květu – co je samičí pestík s bliznou a co je samčí tyčinka s prašníkem. Pak můžete přenést samčí pyl utrženým samčím orgánem na samičí pohlavní orgány dýně záměrně a získat svá vlastní, ničím jiným nesprášená (nehybridní) semínka dotyčné odrůdy. Před i po opylení se květ musí zalepovat lepicí páskou kvůli hmyzu, který by mohl přinést jiný pyl, aniž byste to zjistili. Plod takto opylené dýně musí být už během růstu i po sklizni označen, aby vaše semínka byla vzata z ní, a ne z jiné.

Tyto a mnohé další základní šlechtitelské znalosti by měl mít každý, kdo chce schovávat, případně šířit mezi přátele vlastní semínka. Má to velký smysl, protože osivo z vlastní zahrady je mnohem přizpůsobenější místnímu klimatu, postupně se to ukládá do genů, s každou generací. Ale kdyby se všechny odrůdy jednotlivých plodin křížily navzájem, přišli bychom časem o výhody vypiplaných a ceněných vlastností konkrétních odrůd. Nevěděli bychom, které vlastnosti se projeví nebo neprojeví v našich křížencích. Nic nám nebrání sít své vlastní osivo různě promíchaných genů a nechat se překvapit. Ale pokud ho někomu dáme, nesmíme ta semínka označovat jménem původní odrůdy, z níž jsme je vyndali, protože potomstvo ponese geny i druhého rodiče. Mělo by být jasné, že je to jen experimentální směs na hraní, nikoliv odrůda.

ZÁHONOVIŠTĚ

ZELENINA V KUCHYNI

DRŮBEŽ A PSI

MĚSÍCE V ROCE

to není ono. Obrácení půdy na hloubku rýče nebo radlice pluhu je smrtící záležitostí pro celá (okem neviditelná) města těchto malých půdních pracantů. Ale když žijí a mají se dobře, největší užitek z toho máme my. Půda získává úrodnost a kvalitu raketovou rychlostí.

PRAVIDELNÉ RYTÍ JE PŘEKONANÝ ZVYK Odvažte se vyzkoušet to prostě jinak. Neryjte!

Mnohonásobně se vám to vyplatí. A navíc, každoroční rytí zahrádky je namáhavá a nepříjemná práce. Ani s nějakou orací mašinou to není úplně nejradostnější způsob, jak trávit volný čas. Mezi staršími zahradníky je však rytí určitým rituálem, návykem, který prý k zahradě prostě patří. Stejně jako kontraproduktivní „totální“ stříhání ovocných stromků (které pak jen produkují vlky) a ničení pampelišek. Doba se mění.

Myslím si, že tyto zvyky časem vymizí samy. Jednak díky nezájmu mladší generace o staré způsoby dřiny a doufám, že i díky novému vnímání smyslu zahrady. Kdo chce rýt, ať ryje. Možná je to lepší činnost pro přemýšlení o životě než hrát počítačové hry nebo se rozčilovat nad politikou v hospodě. Tato kniha je však psána s touhou rozšířit (těm, kdo chtějí) obzory o další vzrušující aktivity, namísto rytí a okopávání.

66

TVORBA ZÁHONU

PĚSTOVÁNÍ

VÝBĚR PLODIN

JEDNOU SI ALE JEŠTĚ VŠICHNI ZARYJEME...

Jak docílit toho, abychom nemuseli čekat desítky let, než se třeba udusaná těžká půda sama „hlubinně vzpamatuje“? První bezorebné roky na záhonech, které nebyly hlubinně připraveny, se rozhodně neblíží ideálu. Předchozí stav půdy často nevybízí kořínky ani breberky k nadšenému penetrování. Těžké půdy prostě jen tak udušeně leží a nic rychlého v rámci zúrodňování se jim neděje. Nechat je jen tak a čekat, to trvá opravdu dlouho. Člověk mezitím zažívá pěstitelské neúspěchy a odrazuje ho to od dalších pokusů. Aby se zúrodňování dělo dostatečně rychle, z pohledu jednoho lidského života (jedné naší inkarnace), vyžaduje to podporu z naší strany. Obvykle jde o jednorázovou akci, při níž se důkladně založí nový záhon. Může následovat ještě jedna sezóna, kdy záhon dostáváme do kondice kompostováním nebo osazováním zeleným hnojením. Založíme-li ho však opravdu kvalitně, můžeme hned první sezónu zažívat takovou hojnost úrody, jakou zachycují fotky v této knize.

ZÁHONOVIŠTĚ

ZELENINA V KUCHYNI

DRŮBEŽ A PSI

MĚSÍCE V ROCE

Cibule Cibuli pěstujeme buď ze sazečky (malé předpěstované cibulky, které se od předjaří prodávají), anebo ze semínek, to trvá déle. Sazečku sázíme obvykle v březnu, prospěje jí přikrytí netkanou textilií pro více tepla. Nesmíme dát cibulky do hloubky ani je zasypat mulčem, musí z nich kousek koukat nad povrch. V kvalitní půdě z nich vyroste docela rychle cibule pro přímý konzum.

Na uskladnění je lepší pěstovat cibuli od jara ze semínek. Pro nejčasnější sklizeň se vysévá ozimá cibule vybraných odrůd, která se seje koncem léta (většinou od poloviny srpna do poloviny září) a na místě přezimuje, sklízí se jako mladá cibulka na jaře nebo později dorostlá.

Cibuli dělá dobře přídavek popela ze dřeva do půdy, vyhovuje jí totiž neutrální nebo mírně zásaditá půda, což alkalický popel zajistí (neplést si popel s neutrálním dřevěným uhlím). Vhodným sousedem cibule je mrkev, odpuzují si prý navzájem své škůdce. Je to vhodné i proto, že mrkev bere vláhu i živiny z větší hloubky, tak si méně konkurují. Mezi mrkev někdy sázíme více sazečky (vždycky nám zbývá) a trháme ji pak do jídel mladou, v rámci jednocení. Dozrát necháme jen to, co má dostatek prostoru.

je mnoho odrůd, některé přežívají zimu v půdě.

Když se nesklidí, tvoří stále více a menších cibulek.

Běžně vypadající ozimou cibuli bychom neměli zaměňovat s takzvanou zimní cibulí, jíž se říká ošlejch a využívá se jako trvalka (dělí se po pár letech trsy) na natě. Existuje více typů. My pěstujeme pro jarní sklizeň nejraději vytrvalou naťovou cibuli, kterou jsem sehnal kdysi při shánění starých odrůd pod názvem Altajská. Je zcela bez práce, nádherná jedlá trvalka, lákající spoustu opylujícího hmyzu, když kvete. Snadno se množí dělením trsů nebo semeny. Do každého záhonoviště je povinná! :-)

Sklizeň probíhá, když je nať napůl nebo z větší části uschlá, to bývá od července do září, ze sazečky dříve, ze semínek později. Cibule dobře dozrálá v půdě je větší a lépe se skladuje, než když se vytrhá moc brzo. Opožděná sklizeň jí ale také nesvědčí. Natě neodstřiháváme, lze ji za ně pak svázat dle tradičních metod do copů. Ale zvládne to i ve svazku. Čerstvě sklizená cibule může zůstat v teplém počasí dosychat až dva týdny na záhoně, nebo ji dosušíme jinde. Nesmí začít plesnivět ve vlhku.

Velmi zajímavá je cibule šalotka, které se říkalo množilka. Netvoří jedinou cibuli, ale shluky cibulek. Je sladší než běžná cibule a mnoho lidí ji preferuje. Také má velmi dlouhou skladovatelnost, v chladu a suchu i přes dva roky. Šalotek VÝBĚR PLODIN

147

Letní kuchyně

PRO PŘÍJEMNÉ VAŘENÍ I POBYT V ZAHRADĚ

Lidé vyspělých civilizací tráví velkou část dní ve vnitřních prostorách, třeba někde v práci, v autě, u televize nebo doma u počítače. Venku je příjemný teplý jarní, letní nebo podzimní den, máte krásnou zahradu, ale většinu času tam vlastně nejste. Přijdete domů, odpolední a večerní sluníčko vybízí k relaxaci venku na lavičce, ale musíte ještě něco připravit k jídlu. Uvařit, připravit nějaký salát nebo dezert, mýt nádobí... Proč se opět zavírat doma? Pořiďte si venkovní kuchyni!

VOLBA MÍSTA A VELIKOSTI Většinou se budou zpracovávat zeleninky ze záhonů, měla by tedy být přímo v záhonovišti nebo někde poblíž. Zároveň čím blíže je venkovní kuchyně té domácí vnitřní, tím lépe, aby se případné nedostatky ve vybavení daly rychle přinést.

I když máte vše dokonale zařízené, ale třeba se zhorší počasí, je snadné potraviny i nádobí s jídlem transportovat dovnitř. Na každé zahradě se dá pro ni nalézt ideální místo. Velikost kuchyně se odvíjí od velkoleposti vašich kulinářských plánů. Kuchyně na zde uvedených fotkách slouží dokonce k vaření pro venkovní semináře, takže pro pár nebo rodinu stačí i mnohem menší. Děláte-li často párty, rodinné oslavy nebo zpracováváte úrodu, dopřejte si raději velkou. Dalšími kritérii jsou dostupnost vody a elektřiny a snadný přístup ze zahrady i domu.

DESIGN STAVBY Venkovní kuchyně může být jednoduchý dřevěný přístřešek libovolného tvaru, může to být zdobený zahradní altán, kamenný antický chrám, jeskyně vytesaná ve skále nebo zastřešená pergola celá porostlá popínavkami (co třeba

312

TVORBA ZÁHONU

PĚSTOVÁNÍ

VÝBĚR PLODIN

odolnou odrůdou vinné révy nebo chutným sibiřským kiwi?). Důležité je, aby se vám líbila, byla praktická, dobře ladila se zbytkem zahrady, sluníčko do ní svítilo ideálně jen dopolední a pozdně odpolední (tedy aby byla chráněná od jižního úpalu zástěnou, záclonou, domem nebo vegetací) a aby její strana, odkud často fouká, a strana severní byly uzavřené. Luxus nebo skromnost závisí na šikovnosti stavitele, financích a vkusu.

Někdy méně znamená více. Betonová monstra, složité dlažby, obklady a železné konstrukce brzy ztrácejí na kráse, chátrají a těžko se mění. Čím je stavba jednodušší a přírodnější, tím lépe se dá za pochodu přizpůsobit novým potřebám, o kterých jste předtím nevěděli. Podlahu může tvořit klidně jen udusaná hlína pokrytá štěpkou nebo slámou. Celý rok se nemusí umývat, na podzim ji použijete jako mulč k rostlinám a na jaře si dopřejete do kuchyně zbrusu novou vrstvu. :-) Můžete si ji ale třeba upravit do písku loženou kamennou dlažbou nebo dřevěnými špalíky, případně cihlami.

PROPOJENÍ KOLOBĚHŮ VODY Dešťová voda ze střechy kuchyně (i střechy domu, je-li blízko) se může chytat do nádrže s kohoutkem a využít na mytí nádobí. Můžete ji i snadno filtrovat přes písek nebo dřevěné uhlí. Špinavá voda je skvělé hnojivo, odpad z dřezu lze zavést do zahrady, můžete s ní zavlažovat stromy, keře, trvalky i popínavky, které rostou kolem, nebo zeleninu, kterou nesklízíte přímo k jídlu (dýně se sklízejí až na podzim a vláhu i hnojivo navíc vždy uvítají). Stačí jednoduchá vsakovací jáma vysypaná štěrkem mezi stromy, do které vede trubka z odpadu dřezu, nebo hadice, kterou přemisťujete dle potřeby. Není to legislativně povolené řešení odpadní vody pro

ZÁHONOVIŠTĚ

ZELENINA V KUCHYNI

DRŮBEŽ A PSI

MĚSÍCE V ROCE

Rajčata, papriky a okurky v kuchyni ANEB KLASICKÁ ZAHRÁDKÁŘSKÁ TROJKOMBINACE

Když se řekne zelenina, většina lidí si asi představí právě tuto naši „tradiční“ trojkombinaci zelenin. Veliká legrace spočívá v tom, že ani jedna z těchto plodin není zeleninou v pravém smyslu, botanicky jsou to plody, a tedy vlastně, svým způsobem, ovoce. U některých odrůd jsou rajčata i papriky tak sladké, že se k ovoci mohou řadit i v tomto smyslu. Některé odrůdy okurek, když jsou na stanovišti hodně spokojené a je teplá sezóna, mají také nasládlou chuť. Vhledem k jejich teplomilnosti jsou jednoznačně plodinami léta a časného podzimu. A tak s nimi i my osobně zacházíme. Zdá se mi velmi nepřirozené dát si rajče třeba v únoru nebo okurku v dubnu. U nás by venku ani ve skleníku žádná z těchto rostlin a v těchto měsících prostě neplodila. A v teplejších oblastech jejich původu vlastně také ne (tedy pokud to není zrovna jižní polokoule). Mají mít v danou část roku období klidu.

Samozřejmě si lze postavit izolovaný vytápěný skleník nebo zimní zahradu a jejich sezónu značně prodloužit, ale je pro to potřeba poměrně dost energie, vstupů a naší péče. Osobně si myslím, že se to u nás moc nevyplatí, mnohem lepší je radostné těšení se na další sezónu a v mezičase užívání si úrody z jiných, sezónně aktuálních plodin. Tyto teplomilné jsou pěkně včas sklizené a uložené ve sklípku, ve špajzce, v mrazáku, na policích v domě či nasušené do zásoby a uložené ve vzduchotěsných nádobách.

V poslední době supermarketů jsme si ale zvykli, že je dostupné cokoliv a v podstatě kdykoliv, pěkně vystavené na regálech, a my si jen vybereme a zaplatíme. Je to pohodlné, ale bohužel se tím naprosto ztrácí kouzlo sezónnosti a také

spojení s přírodními cykly, které jsou pro naše zdraví a psychickou pohodu velmi důležité.

A také to vede k faktu, že si toho všeho méně vážíme a bereme to jako samozřejmost. To může produkovat nezájem a odpojení od celého procesu, jak se potrava získává. Ano, pak by nebylo divu, kdyby si některé děti opravdu myslely, že kráva je fialová a nablýskané ovoce a zelenina vyjíždí přece ze skladu… Což by bylo snad lepší než způsob, jakým je většina této celoročně dostupné zeleniny opravdu pěstována. Tady už totiž nejde o pěstování, ale o chemicko-technologickou výrobu s diskutabilní prospěšností pro zdraví konzumentů (tomuto tématu se věnujeme napříč celou knihou, detailně pak v kapitole o pouštní výrobě zeleniny).

S ohledem na výše zmíněné souvislosti přistupujeme k těmto „klasikám“ naprosto jinak. Maximálně si užíváme úrodu od července až do října přímo z venku ze záhonků a ze skleníku, takže většinu těchto plodů sníme za syrova – jen tak, v salátech, v tepelně neupravených syrových omáčkách a kečupech, v dipech, zálivkách, plackách a v podobně sušených rajčat a chilli pap­ riček. Velmi oblíbená jsou též pesta, například rajčatové v olivovém oleji a s bazalkou. Mixovaný rajčatový koktejl ve stylu „Bloody Mary“ (koktejlová rajčata, mořská sůl, drcený pepř, někdy kapka oleje či jiné koření, ale bez alkoholu) si také občas připravíme a upíjíme v pohodlných křesílcích ve stínu našeho lesíku a díváme se na západ slunce...

Málokdy něco z této plodové úrody vaříme nebo pečeme. Občas někam přidám rajče a lehce ho orestuji nebo zapeču, občas si uděláme domácí

ZELENINA V KUCHYNI

365

Řepa červená a cukrová Červená řepa pro mě symbolizuje další významnou plodinu pro soběstačné, chutné, zdravé a veselé přečkání zimy. Když se zamýšlím nad slovem přečkání, možná to ještě upravím spíše na užívání si zimy. Řepa je totiž přesně ta zelenina, se kterou se v zimě nebudete v kuchyni ani na stole nudit, a navíc vaše pokrmy doslova prokrví svojí úžasnou barvou, tedy přinese do vašeho domova potěšení a zdraví zároveň. Obsahuje spoustu velmi důležitých a léčivých látek, o kterých už bylo napsáno mnoho, zdůrazním proto jen její nejčervenější přírodní rostlinné barvivo, které si u nás můžeme představit. Využívá se zejména v potravinářství, ale myslím, že do budoucna bude známé třeba i v textilním odvětví s přírodním zaměřením. Barva také napovídá, že má co do činění s čištěním krve a detoxikací.

374

TVORBA ZÁHONU

PĚSTOVÁNÍ

VÝBĚR PLODIN

Červenou i cukrovou řepu mají rádi i naši pejsci, takže se dá spolu s cuketami a dýněmi skvěle zpracovávat jako doplněk pestré stravy při krmení našich domácích miláčků a hlídačů. Ostatně, když se podíváte na složení některých méně průmyslových krmiv, najdete tam i řepné řízky a to je přesně ono, nic nového. Jenže v těch granulích zřejmě nebudou v bio kvalitě. Naši psi rádi chroupou řepy i syrové, zvláště ty sladké.

Pokud máte pejsky, kteří jsou zvyklí jen na granule nebo spíše na tepelně upravené jídlo, je dobré jim zpočátku řepy vařit nebo napařovat a sem tam jim přidávat i syrové kousky.

V kuchyni má u nás řepa široké uplatnění. Za syrova ji strouhám najemno do salátů spolu s čerstvou mrkví, citrónovou šťávou a natrhanými

ZÁHONOVIŠTĚ

ZELENINA V KUCHYNI

DRŮBEŽ A PSI

MĚSÍCE V ROCE

Obsah 10 15 18

Představení knihy a jejího vzniku Proč pěstovat doma a s láskou Která realita je normální

21 TVORBA ZÁHONU 22 25 28 34 43 46 51 54

Tajemství kořenů zelenin Hlubinné zúrodnění záhonů Zázrak zvaný dřevěné uhlí Povrch a svrchní vrstva záhonů Ukázkové zúrodnění minizáhonků pro pařníky Tvorba vyvýšeného záhonu Kompostování Rychlý živý Berkeley kompost

61 PĚSTOVÁNÍ 62 65 68 70 78 80 86 91 96 98 104 109 115 117 122 127 130

eleninová a potravinová soběstačnost Z Bezorebné a bezrycí pěstování Superplevely, hrdinové širých lánů Posloupnost plodin během roku Záhony jedoucí ve třech tratích Zeleninová polykultura a jiné kultury Strategie odplevelení záhonů Ředkvičkovo-mulčové odplevelení Kopřivy zúrodňovačky Odkopřivování záhonoviště dýněmi Nastavte slimákům hranice Kvalitní osivo zeleniny Pouštní výroba zeleniny Předpěstovávání odolných sazenic Předpěstování těch teplomilných Permakultura času a vědomí Zvládne pěstování zeleniny i žena sama?

133 VÝBĚR PLODIN

247 ZÁHONOVIŠTĚ

399 DRŮBEŽ A PSI

134 136 138 140 143 145 147 149 152 154 156 158 161 163 166 169 171 173 175 177 179 182 184 186 188 190 192 195 198 201 202 204 206 210 212 215 218 223 225 228 230 234

248 255 263 265 275 279 282 290 293 304 308 312 319 322 326

400 Slimákožravé kachny 411 Slepice ve výběrovém řízení 421 Přirozené krmení psů (i lidí)

ělení rostlin do skupin dle různých kritérií D Ačokča Bazalka Bob Brokolice a květák Celer Cibule Cukety a patizony Černý kořen Česnek Dýně Fazole Fenykl Hrách Kadeřávek a ‘Nero di Toscana‘ Kedlubny Kiwano Konopí Kopr Koriandr Kukuřice Lebeda zahradní Lichořeřišnice Mangold Melouny Mochyně peruánská Mrkev Okurky Papriky Perila Pastinák a petržel Pórek Rajčata Růžičková kapusta Ředkvičky a ředkve Řepy Salát Špenát Tabák Tuřín a vodnice Zelí Okrasné letničky na záhoncích

áhonoviště Z Prvky tvořící záhonoviště Plánovací proces záhonoviště Stvoření záhonoviště velkým třeskem Sklad a výroba záhonových materiálů Slunce pohání naši zahradu Aromatické bylinky Bylinková spirála v záhonovišti Trvalky pro maximální efekt Zídky, zdi, gabiony a ploty kolem záhonoviště Kouzlo vodních záhonů Letní kuchyně Ohnivá venkovní koupel Způsoby, jak uspat či jinak využít záhonoviště Záhonovištní kvíz nejen pro děti

331 ZELENINA V KUCHYNI 332 335 338 344 348 351 355 358 361 365 368 370 374 377 380 383 386 388

Brokolice a květák Cukety a patizony Cibulové zeleniny v kuchyni Dýně na všechny způsoby Kořenová zelenina v pestré paletě barev Kapusty a kadeřávek Luštěniny Mangold Pikantní listová zelenina Rajčata, papriky a okurky v kuchyni Různé natě a jejich využití Ředkvičky, ředkve, tuřín, kedlubny, vodničky Řepa červená a cukrová Saláty Špenátové zeleniny Zelí Zimní improvizovaná zelenina Méně obvyklá jedlá inspirace

429 MĚSÍCE V ROCE 430 Samé změny!

431 Únor 436 Jaro 437 Březen 446 Duben 453 Květen 461 Léto 462 Červen 472 Červenec 480 Srpen 488 Podzim 489 Září 498 Říjen 505 Listopad 510 Zima 511 Prosinec 516 Leden 519 Podzimní hojnost a jarní hladový paradox 520 Zimní hojnost

522 526 527 528

Dovolme si tvořit s lehkostí O autorech Doslov Doporučená literatura o jídle, pěstování a rostlinách 532 Rejstřík

Obsah 10 15 18

Představení knihy a jejího vzniku Proč pěstovat doma a s láskou Která realita je normální

21 TVORBA ZÁHONU 22 25 28 34 43 46 51 54

Tajemství kořenů zelenin Hlubinné zúrodnění záhonů Zázrak zvaný dřevěné uhlí Povrch a svrchní vrstva záhonů Ukázkové zúrodnění minizáhonků pro pařníky Tvorba vyvýšeného záhonu Kompostování Rychlý živý Berkeley kompost

61 PĚSTOVÁNÍ 62 65 68 70 78 80 86 91 96 98 104 109 115 117 122 127 130

eleninová a potravinová soběstačnost Z Bezorebné a bezrycí pěstování Superplevely, hrdinové širých lánů Posloupnost plodin během roku Záhony jedoucí ve třech tratích Zeleninová polykultura a jiné kultury Strategie odplevelení záhonů Ředkvičkovo-mulčové odplevelení Kopřivy zúrodňovačky Odkopřivování záhonoviště dýněmi Nastavte slimákům hranice Kvalitní osivo zeleniny Pouštní výroba zeleniny Předpěstovávání odolných sazenic Předpěstování těch teplomilných Permakultura času a vědomí Zvládne pěstování zeleniny i žena sama?

133 VÝBĚR PLODIN

247 ZÁHONOVIŠTĚ

399 DRŮBEŽ A PSI

134 136 138 140 143 145 147 149 152 154 156 158 161 163 166 169 171 173 175 177 179 182 184 186 188 190 192 195 198 201 202 204 206 210 212 215 218 223 225 228 230 234

248 255 263 265 275 279 282 290 293 304 308 312 319 322 326

400 Slimákožravé kachny 411 Slepice ve výběrovém řízení 421 Přirozené krmení psů (i lidí)

ělení rostlin do skupin dle různých kritérií D Ačokča Bazalka Bob Brokolice a květák Celer Cibule Cukety a patizony Černý kořen Česnek Dýně Fazole Fenykl Hrách Kadeřávek a ‘Nero di Toscana‘ Kedlubny Kiwano Konopí Kopr Koriandr Kukuřice Lebeda zahradní Lichořeřišnice Mangold Melouny Mochyně peruánská Mrkev Okurky Papriky Perila Pastinák a petržel Pórek Rajčata Růžičková kapusta Ředkvičky a ředkve Řepy Salát Špenát Tabák Tuřín a vodnice Zelí Okrasné letničky na záhoncích

áhonoviště Z Prvky tvořící záhonoviště Plánovací proces záhonoviště Stvoření záhonoviště velkým třeskem Sklad a výroba záhonových materiálů Slunce pohání naši zahradu Aromatické bylinky Bylinková spirála v záhonovišti Trvalky pro maximální efekt Zídky, zdi, gabiony a ploty kolem záhonoviště Kouzlo vodních záhonů Letní kuchyně Ohnivá venkovní koupel Způsoby, jak uspat či jinak využít záhonoviště Záhonovištní kvíz nejen pro děti

331 ZELENINA V KUCHYNI 332 335 338 344 348 351 355 358 361 365 368 370 374 377 380 383 386 388

Brokolice a květák Cukety a patizony Cibulové zeleniny v kuchyni Dýně na všechny způsoby Kořenová zelenina v pestré paletě barev Kapusty a kadeřávek Luštěniny Mangold Pikantní listová zelenina Rajčata, papriky a okurky v kuchyni Různé natě a jejich využití Ředkvičky, ředkve, tuřín, kedlubny, vodničky Řepa červená a cukrová Saláty Špenátové zeleniny Zelí Zimní improvizovaná zelenina Méně obvyklá jedlá inspirace

429 MĚSÍCE V ROCE 430 Samé změny!

431 Únor 436 Jaro 437 Březen 446 Duben 453 Květen 461 Léto 462 Červen 472 Červenec 480 Srpen 488 Podzim 489 Září 498 Říjen 505 Listopad 510 Zima 511 Prosinec 516 Leden 519 Podzimní hojnost a jarní hladový paradox 520 Zimní hojnost

522 526 527 528

Dovolme si tvořit s lehkostí O autorech Doslov Doporučená literatura o jídle, pěstování a rostlinách 532 Rejstřík

máty (Mentha sp.), mnoho různě vonných a chutnajících druhů a odrůd – spíše do jedlého lesa, rozrůstají se, listy za syrova do bylinkových vod, salátů, marinád, zálivek nebo čajů, koupelí a kosmetiky, je fajn mít jich celou sbírku a vybírat si pro různé účely ty nejvhodnější mavuň (Centranthus ruber) – odolná trvalka pro suchá slunná místa i zídky, mladé výhonky se hodí na jarní salát, v létě po odkvětu seřízneme a rostliny znovu obrazí pro podzimní sklizeň, na trhu seženete červené, růžové i bílé kultivary, přitahuje mnoho užitečného hmyzu meduňka (Mellisa officinalis) – lístky do salátu, na čaj a do bylinkových vod merlík bílý (Chenopodium album) – mladé rostliny do salátů, smoothies a špenátů, merlík bílý je zajímavý i tím, že neobsahuje kyselinu šťavelovou jako ostatní příbuzní (mezi nimi i velmi oblíbený špenát), semena se dříve používala jako obilí – do kaší a na mouku, ostatně v Andách jedí jeho příbuzný merlík chilský dodnes a k nám se pak dováží jako quinoa, nyní oblíbená ve zdravé výživě merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus) – oblíbená špenátová trvalka našich předků, mladé listy lze přidat i do salátů nebo na obklady ran, skvělé jsou i napařené výhonky a neotevřené květy

pažitka čínská (Allium tuberosum) – ploché listy a cibulky jako jarní mladá cibulka, velké cibule pak v pozdním létě do salátů a k nakládání zeleniny, má jedlé i bílé okrasné květy pelyněk brotan = boží dřevec (Artemisia abrotanum) a kozalec = estragon (A. dracunculus) – mladé lístky syrové, sušené jako koření pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) – mladé lístky jako koření do salátu a na čaj pelyněk pravý (Artemisia absinthum) – spíše jako koření a léčivo na zažívání, pozor, hodně výrazný pilát lékařský (Anchusa officinalis) – účinky a využití jako kostival lékařský pískavice řecké seno (Trigonela foenum-graecum) – mladé listy do salátu, semena = koření, například součást kari směsí a na klíčení, krásné modravé květy se též dají jíst plicníky (Pulmonaria sp.) – mladé listy za syrova anebo na čaj, podrost jedlého lesa podběl (Tusilago farfara) – do salátu a na čaj, listy až na začátku léta, na jaře hlavně žluté květy

měsíček lékařský (Callendula officinalis) – květy do salátu nebo na protizánětlivé čaje a koupele, rovněž dezinfikuje půdu; sám se snadno přeseměňuje

popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea) – mladé listy jako koření, výrazná kořeněná chuť i vůně

mrkev (Daucus carota) – do smoothies jsou skvělé i mladé natě většiny kultivarů mrkví

potočnice lékařská (Nasturtium officinale) – mladé lístky a květy, další dobrá „hořčina“ s příchutí řeřichy

netřesk střešní (Sempervivum tectorum) – na obklady ran, do jídel používáme spíše jako koření pampelišky (smetanky) (Taraxacum officinale) – rostlinu lze sníst úplně celou, hlavně za syrova, listy i květy obsahují betakaroten, z kořene je možné si udělat po upražení pampeliškové „kafe“

392

pažitka (Allium schoenoprasum) – listy, dokud nekvetou, lze jíst i cibulky

TVORBA ZÁHONU

PĚSTOVÁNÍ

VÝBĚR PLODIN

proskurník lékařský (Althaea officinalis) – dobře známá léčivka příbuzná slézům, která má také jedlé květy a mladé listy, již od starověku známá surovina pro výrobu cukrovinek (odtud i anglický název marshmallow), taktéž velmi okrasný ptačinec žabinec (Stellaria media) – celá nadzemní část, jemný chutný „plevel“, do salátů, pomazánek i smoothies, lze jíst i ve větším množství, vždy býval oblíbenou výživnou zeleninou a velmi oblíbený i u drůbeže

ZÁHONOVIŠTĚ

ZELENINA V KUCHYNI

DRŮBEŽ A PSI

MĚSÍCE V ROCE